Bořivoj Brdička: Převrácená třída podle Dr. Lodge

Článek blíže popisuje metodiku převrácené třídy a dává ji do souvislosti s Bloomovou taxonomií. To vše na základě Khan Academy, projektu FIZZ vedeného Dr. Lodgem McCammonem z North Carolina State University a aktivitou kalifornského učitele Erica Marcose Mathtrain.

Z převrácené třídy se pomalu, hlavně díky Khan Academy, stává celosvětový hit. Základní informace o ní najdete v článku Khan Academy a „převrácená“ třída. Vzhledem k tomu, že problematika je přece jen trochu složitější a převrácená třída má i své kritiky, bude dobré se k tématu ještě vrátit.

Kritika Khanovy výuky založené na instruktážních video-tutoriálech doplněných online procvičováním se záznamem výsledků, jež jsou uspořádány podle standardů pokrývajících plošně celé předměty, je nejčastěji založena na tvrzení, že se zde vlastně jedná o postupy ryze tradiční, které mají pouze jinou formu. Videa totiž obsahují klasický výklad založený na přenosu informací od učitele k žákovi. Rozdíl proti tradičním metodám je v tom, že se přenos většinou neuskutečňuje během výuky ve škole, ale kdekoli jinde, nejčastěji samozřejmě doma. Žák má možnost si video kdykoli zastavit a vrátit. Kromě toho, že případné odpovědi na otázky nedostane okamžitě, je na tom lépe, než kdyby při klasické frontální výuce seděl v první lavici a měl přímý kontakt s učitelem. Model převrácené třídy pak dovoluje čas prezenčně strávený ve škole věnovat upevňování znalosti pod přímým osobním vedením učitele. Aby bylo převrácení dokonáno, mohou se k tomu použít třeba cvičení ne nepodobná těm, jaké bývaly dříve zadávány za domácí úkol. Učitel sleduje práci žáků, koriguje chyby, odpovídá na otázky a věnuje čas aktivitám zaměřeným na budování vyšších stupňů výukových cílů.

Pokud bychom zůstali na úrovni prosté aplikace volně dostupné Khan Academy, pohybujeme se v oblasti instruktivních výukových aktivit orientovaných hlavně na faktické znalosti a úspěch v plošných testech. Proti tradičnímu pojetí má tato technologiemi podporovaná výuka mnoho výhod. Přestože všichni procházejí vlastně stejnou cestou, lze výukový proces individualizovat alespoň co do tempa (viz Čtyři fáze personalizace výuky). Každý žák si může výklad pouštět a látku procvičovat tak dlouho, jak potřebuje. Dost velký problém je ale pořád v tom, že nelze zaručit, aby to každý opravdu udělal. Proto se i zde výukový proces bez zapojení učitelů a rodičů neobejde. Užitečnou pomoc při kontrole postupu poskytují v Khan Academy nástroje analýzy výukových výsledků, které průběžně ukazují aktuální výsledky snažení každého studujícího a dávají učiteli možnost okamžitě zjistit, že někdo něco nezvládl.

Podíváme-li se na to, jak je metodika převrácené třídy implementována v praxi, zjistíme, že se již experimentováním v této oblasti zabývá značné množství učitelů. Za zdroj zajímavých informací lze považovat třeba blog Flipped Learning Jona Bergmanna, koordinátora technologií z Illinois, který se snaží zorganizovat spojení amerických učitelů tuto metodu aplikujících [1].

Mimořádně pozoruhodnou osobností je Dr. Lodge McCammon, jenž působí na North Carolina State University a na tamním ústavu vzdělávajícím učitele The Friday Institute (FI) vede projekt FIZZ, který rozpracovává teorii převrácené třídy teoreticky a organizuje školení učitelů ze základních a středních škol.
Dr. Lodge, jak si zkráceně říká, převrácenou třídu chápe trochu jinak, než bychom ovlivněni nadšením z Khan Academy očekávali. Tvrdí, že nejdůležitějším principem, na němž je třeba převrácenou třídu stavět, je osobní vztah mezi učitelem a žákem [2]. Úkolem učitele je dovést svého žáka k úspěchu. Aby toho mohl dosáhnout, musí dokonale pochopit strategické postupy, kudy se poznávání ubírá, a musí je umět aplikovat ve své práci. Optimálního stavu nelze dosáhnout bez přímé vzájemné vazby založené na důvěře. A ta by měla zahrnovat i rodinu žáka.

Proto Dr. Lodge příliš nedoporučuje používat instruktážní videa vytvořená někým, koho žáci vůbec neznají. Navrhuje, aby se každý učitel snažil realizovat převrácenou třídu tak, že natočí své vlastní výklady a dá je svým žákům k dispozici. V rámci projektu FIZZ vyvinul jednoduchou metodiku, která nevyžaduje mimořádné technické schopnosti ani příliš velké časové nároky na dodatečné zásahy v podobě střihu videa nebo upravování zvuku, a tu předává v rámci školení učitelům. Na následující ukázce učitelka matematiky Katie Gimbar, která patří k nejúspěšnějším implementátorům převrácené třídy v Severní Karolíně, vysvětluje, proč začala tuto metodiku používat.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz