Martin Rychlík: Výchovné políčky Klause, Nečase a Dobeše

Prezident, premiér i ministr školství konají tak, že podrývají úctu k řádnému vzdělávání a poctivosti. Má to být občanům úplně jedno?



Korupční sítě i mrzké diplomky. Novináři valí v posledních dnech svá „ošklivá slovíčka“ na papír, do éteru i webového prostoru. A jejich ošklivé větičky, které se dotýkají nejvyšších míst a státní správy, i nadále drtí dennodenně otřásanou důvěru prostého lidu z podhradí, který od svých „elit“ vyžaduje jistou míru slušnosti, noblesy, poctivosti a také – úrovně vzdělání.

Právě ke vzdělání, k věci tak křišťálově čisté, krásné a lidsky/společensky povznášející, dostala česká společnost krátce po sobě hned trojí vzkaz od tří z nejpovolanějších – od prezidenta republiky, nepřímo pak premiéra a také ministra školství. Čili těch, kteří nás často upozorňují na jakousi posvátnost a potřebnost vzdělávání, které nyní reformují. O úpadku „diplomkové kultůry“ obecně psala ČESKÁ POZICE v samostatném článku, takže nyní pár novinek.

Případ prezident: Klaus-Benešová

Příběh první: Lidové noviny se zaměřily na rozbor sporné prezidentovy milosti pro někdejší ředitelku soukromé Metropolitní univerzity Annu Benešovou; LN postupně ukázaly, že Benešová, která rozdávala obálky „potřebným“, byla v častém kontaktu s chotí Václava Klause, s první dámou Livií Klausovou, kterou označovala za kamarádku a často si volaly. Podle prvního rektora školy Ondřeje Asztalose se Benešová s Klausem znala ještě z dob společného působení v Prognostickém ústavu ČSAV.


Paní ředitelka také odpouštěla školné lidem kolem magistrátu: úředníkům, šéfům odborů i jejich dětem a milenkám – mezi nimi se zvláště vyjímá jistá miss Taťána K., jak vtipně uvádějí noviny o čachrech z dob, kdy Praze šéfoval primátor Pavel Bém (ODS). Celkový odpustek na školném měl činit šest milionů korun. Páteční Mladá fronta DNES cituje z rozsudku, který napsal Obvodní soud pro Prahu 10, že „šlo v zásadě o promyšlené budování sítě korupčních vazeb“. Tito lidé prý totiž mohli „poskytnout určitá protiplnění“.

Vyšetřovatele kauzy z let 2001-09 zaskočily časté telefonáty mezi Benešovou a Klausovou, takže dle deníku upozorňovali své nadřízené, že by případ mohl skončit i prezidentskou milostí. Ač šlo u Benešové dle soudu o „vysoce společensky nebezpečné jednání“, dostala paní ředitelka skutečně prezidentský pardon. Dění kolem Benešové milosti označil prezident Klaus za „účelovou politickou hru“. A jistě ošklivou, hodně ošklivou hru.

Celý článek na webu ČESKÁ POZICE