Varianty: Člověk v tísni vydává mediální recepty pro „školní kuchyně“

„Mediálka, meďárna, medoška,“ létají školními třídami důvěrná označení mediální výchovy, která se před rokem v souvislosti se školskou reformou objevila na základních a středních školách v České republice. V zahraničí je plnohodnotnou součástí vzdělávacího systému už léta, u nás je mediální výchova stále v plenkách. Zájmu o vhodné materiály vychází vstříc i projekt společnosti Člověk v tísni Být v obraze, který učitelům na osmi DVD a v rozsáhlé příručce poskytuje podklady k tématům, jako je zpravodajství, reklama nebo zobrazování sexu a násilí v médiích.

Ve srovnání se slaboduchými zábavnými pořady a propagandistickým zaměřením předlistopadových médií je dnešní mediální scéna svobodnější, pestřejší a širší. Zároveň ale také rafinovanější v metodách získávání pozornosti a proměny mediálních konzumentů v zákazníky, příznivce různých stylů, značek i stereotypního uvažování. Média mají zásadní vliv na naše rozhodování a utváření obrazu světa. Podle sociologického výzkumu, který pro Člověka v tísni provedla v roce 2007 agentura NMS, má více než třetina mladých lidí negativní vztah k homosexuálům, muslimům nebo azylantům žijícím v ČR. Ve většině případů ale nikoho z těchto komunit nezná osobně a veškeré informace o nich čerpá z médií. Dokonce platí, že čím je podíl informací zprostředkovaných médii větší na úkor osobní zkušenosti, tím horší obraz si mladí lidé o dané skupině vytvářejí.  

„Význam, který masová média mají, je tak velký, a produkce, kterou nám nabízejí, do té míry neprůhledná, že „žít s médii“ vyžaduje stále zřetelněji speciální přípravu,“ říká Radim Wolák z Centra pro mediální studia na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. „Cílem mediální výchovy je rozvíjení schopnosti žít s médii tak, aby měl jedinec jejich využívání co nejvíce pod vlastní kontrolou a dokázal je využít ve svůj prospěch.“ 

Orientace v mediální záplavě, ve které splývá reklama a běžným obsahem, názory s fakty a důležité informace se zprávami o aférách modelek, vyžaduje trénink a příklady, na kterých si mohou studenti nově nabyté schopnosti odzkoušet. Projekt Být v obraze obsahuje sadu DVD s více než 10 hodinami audiovizuálních materiálů, ve kterých se žáci dozvědí, jak vzniká televizní reportáž či novinová zpráva, jak funguje reklama nebo jaké strategie používala nacistická a komunistická propaganda. „Pokud jsme k nějakému zásadnějšímu tématu nenašli vhodný materiál, tak jsme ho sami vyrobili,“ vysvětluje Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, který celý projekt vedl, a upozorňuje tak například na snímek režiséra Roberta Sedláčka Večerní zprávy, který odkrývá zákulisí vzniku televizního zpravodajství. 

Mediální výchova se nezaměřuje jen na běžná média, ale snaží se je zasadit do širšího společenského kontextu. Některé dokumenty z projektu se věnují fenoménu celebrit, propojení lifestylových časopisů s marketingem kosmetických firem či strategiemi mediálních společností na získávání zákazníků pomocí klasické a skryté reklamy. „Dalo by se říci, že čím spletitější a nepřehlednější se stává mediální komunikace, tím zřetelněji se projevují systematické snahy o výchovu k mediální gramotnosti,“ vysvětluje Radim Wolák.  „V mnoha zemích je mediální výchova součástí školních i mimoškolních vzdělávacích systémů. U nás je zatím v začátcích. Stále se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů, s nedostatkem metodické i didaktické podpory, není mnoho pomůcek. V zahraničí, kde má mediální výchova delší tradici, se s tím už trochu poprali. Ale situace se zlepšuje i u nás. Jedním z důkazů je i Být v obraze: další věc, kterou mohou učitelé využít.“ 

Sada Být v obraze byla vytvořena v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách. Pedagogové si ji mohou objednat na www.jedensvetnaskolach.cz.  

Varianty