„Každý ví, že pedagogičtí pracovníci nepracují jen ve škole, ale i doma. Ne všichni učitelé, kteří jsou ochotni zapojit do výuky svého předmětu moderní informační a komunikační technologie, mají však doma k dispozici odpovídající vybavení,“ řelk podle webu MŠMT ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. „Řešením jsou notebooky – v dnešní době cenově dostupné a přitom velice dobře vybavené. Chceme školám v této věci podat pomocnou ruku.“ Bude to ale skutečně správné řešení? A bude se to vůbec realizovat?
Před týdnem jsem reagoval kriticky v článku Nový Indoš?! aneb Pět cinknutých výzev MŠMT k podání nabídky na veřejnou zakázku v rámci koncepce podpory IT na podivnou sérii veřejných zakázek pro realizaci koncepce podpory ICT ve školách. O jedné z nich na dokumentaci Infrastruktury jsme se pokusili dozvědět od MŠMT víc. O komentář jsme požádali i místopředsedu Jednoty školských informatiků Pavla Pešata.
Kdo bude projekt realizovat a v jakém harmonogramu?
Projekt bude realizován vybranou společností, případně společnostmi na základě předloženého harmonogramu. Jednou z podmínek výběru nejlepšího řešení daného programu bude právě harmonogram plně vyhovující potřebám zamýšlených cílů stanovených v koncepci „Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009-2013“.
Proč je Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu "Zpracování dokumentace projektu Infrastruktura" zadávána v takovém spěchu (zveřejnění 1.12., termín podání 10.12.)?
Původním záměrem bylo realizovat projekty od prvního ledna 2009, nepodařilo se však včas schválit zmíněnou koncepci vládou ČR v červnu t.r., čímž došlo ke skluzu v časovém harmonogramu vyhlášení zakázek malého rozsahu na zpracování zadávacích dokumentací pro jednotlivé projekty popsané v „Návrhu koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009-2013“. Je snahou co možná nejrychleji spustit proces vypsání veřejných výběrových řízení na dodávku řešení jednotlivých projektů a zajistit pro školství kvalitní řešení včas a v dostatečné míře. Je třeba též zdůraznit, že reálné plnění jednotlivých programů může nastat až od podzimu 2009, vzhledem k jasným lhůtám veřejných zakázek, tím může být ohroženo čerpání prostředků z evropských fondů.
Ve Výzvě k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu "Zpracování dokumentace projektu Infrastruktura" je jako jeden z účelů dokumentace uveden: Připravit podkladové materiály pro uveřejnění veřejné zakázky na programu Infrastruktura. Můžete tento bod objasnit? O jakou veřejnou zakázku půjde?
Jak je uvedeno v textu zadání na veřejnou zakázku malého rozsahu, jedná se o rozpracování ideje projektu infrastruktury do jasného zadání pro vypsání konkrétní veřejné zakázky. Smyslem dodávky je zpracování a konkretizace záměru, průzkum možností návrhu konkrétního řešení, legislativního rámce vypsání této zakázky a harmonogramu zpracování zakázky, včetně hodnotících kritérií. V neposlední řadě i nejvhodnější způsob financování projektu z evropských fondů.
Jak, kým a v jakém termínu bude dokumentace projektu Infrastruktura zveřejněna, oponována a schvalována?
Dokumentace bude dodána dle nabídnutého nejvhodnějšího harmonogramu plnění, oponenturu navrhovaného řešení zpracují specialisté MŠMT. Následně bude schválena panem ministrem dle standardních mechanismů fungování ministerstva školství.
K tomu se vyjádřil Pavel Pešat takto:
JSI již formulovala své stanovisko k dokumentu „Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009-2013“. Přesto, že uvedený dokument pokládáme v jeho celistvosti i mnohých jednotlivostech za přinejmenším nešťastný, respektujeme rozhodnutí Vlády ČR tento projekt realizovat a jsme připraveni se na dílčích aktivitách podílet. Svou participaci však spatřujeme především v roli oponentní, případně koncepční, nikoliv však v roli realizátorů či dodavatelů dílčích řešení.
Pokud je mi známo, MŠMT nedisponuje týmem odborníků, kteří by byli schopni oponenturu provést kompetentně a kvalifikovaně (z hlediska odborné veřejnosti, učitelů a akademických pracovníků). Ke kvalitě oponentury z hlediska administrativního, účetního, realizačního apod. se JSI necítí být kompetentní vyjadřovat, jen konstatujeme, že pokud uvedené standardní mechanismy MŠMT povedou k podobně diskutabilnímu projektu jako byl „Internet do škol“, budeme samozřejmě reflektovat názory našich členů včetně kritických. Konečně, MŠMT jsme opakovaně nabízeli využití potenciálu JSI v uvedené oblasti, naposledy při jednání s autorem výše uvedené koncepce Mgr. Vraštiakem dne 3. prosince t.r.
Můžete zdůvodnit hodnotící kritéria pro hodnocení výše uvedené výzvy:
- Významné ocenění a certifikáty v oboru informačních technologií.
- Reference dodávek IS technologií a řešení pro státní správu, případně samosprávu.
- Zkušenosti z infrastrukturních projektů, tvorby sítí LAN, WAN, WLAN.
- Zkušenosti s projekcí, realizací i provozem datových sítí o mnoha tisících aktivních portů v desítkách vzájemně propojených lokalit.
Jak souvisejí s filosofií vlastní koncepce? Proč se nevyžaduje jakákoli vazba na resort školství? Nejsou tak vyřazeny například akademické instituce?
Ano mohu. Smyslem stanovení těchto kritérií bylo nastavit vstupní podmínky do soutěže pro ty společnosti, které mají zkušenosti z daného oboru týkajícího se konkrétního projektu a vyhnout se výběru potencionálního zájemce o zpracování dokumentace, který nebude mít patřičné know-how v této oblasti. Ze soutěže samozřejmě nejsou vyřazeni žádné společnosti ani akademické instituce, pokud mají zkušenosti s realizací projektů podobného rozsahu a obsahu.
Jaké další subprogramy kromě "Notebooky pro učitele" budou připravovány? Jaké podklady či studie byly pro volbu těchto subprogramů použity?
Je vhodné si znovu přečíst zpracovaný strategický rámec MŠMT pro oblast ICT tj. „Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009-2013“ kde program s názvem „notebooky pro učitele“ určitě nenajdete. Smyslem není pouhé dodávání HW do škol nemělo by především jít o dodání služby v jakémkoliv významu slova přičemž je jasné že bez dodání i adekvátního HW vybavení není možné držet krok s vývojem v oblasti ICT ve vzdělávání. Tudíž nemůžu souhlasit se strohým naznačením, že zde máme speciální program „notebooky pro učitele“. Každému musí být jasné, že když se bude jednat o financování konkrétních programů ICT ve vzdělávání z ESF nebude možné takto jednostranně a nepřesně označený program realizovat s ohledem na přísná omezení a pravidla financování z EU fondů. Takže výsledkem je, že budou připravovány konkrétně projekty, které jsou v tomto materiálu popsány a budou vybranými společnostmi konkretizovány do podoby výběrových řízení, které by měly být, dle interního plánu MŠMT, vypsány v prvním kvartále roku 2009.
Pokud v návrhu takový program není, tak proč o něm pan ministr stále mluví a je o něm psáno na příslušné stránce webu MŠMT?!
V popisu na http://www.msmt.cz/ict/infrastruktura je uvedeno "K výhodám notebooků je třeba připočíst i cenovou dostupnost mobilního vysokorychlostního přístupu do sítě internet. Prostřednictvím všech čtyř mobilních operátorů pokrývá dnes i ta nejmenší sídla." - z jakého zdroje vycházíte?
Vycházíme z publikovaných materiálů, map pokrytí ČR signálem mobilními operátory atp., tyto materiály jednotliví operátoři zveřejňují nejen na svých webových stránkách, ale i v tištěných materiálech. Očekáváme, že v rámci vypsaného tendru pak operátoři nabídnou konzistentní a funkční řešení tohoto projektu.
Tady si dovolím polemizovat, zkutečnost je zcela opačná: v ČR je mobilní broadband zatím dostupný jen od jednoho operátora a pouze v hlavním městě, blíže se dočtete v zářijovém článku Karla Volfa Další smutná bilance mobilního broadbandu v ČR?, ze kterého ocituji závěr:
Přestože je i teď, na počátku začínajícího podzimu situace na poli vysokorychlostního mobilního připojení spíše zoufalá než cokoli jiného, možná se přeci jenom blýská na alespoň o maličko lepší časy. Není to přece tak dávno, co se na veřejnost prosákla zpráva o tom, že právě letos na podzim hodlá Telefónica svou nabídku rychlého mobilního Internetu oživit, doufejme, že nejen co do navyšování rychlostí. Zatím je jisté, že by se dalšího pokrytí HSDPA měli dočkat alespoň obyvatelé Plzně a Ostravy, a ostatní? Uvidíme, co přinese začátek příštího roku.
Použiji-li kupecké počty, tak z plánovaných prostředků na program Infrastruktura tj. 190 milionů Kč + 50 % spoluúčasti zřizovatelů, tedy celkem 285 milionů ročně se dá pořídit v extrémním případě 15 976 sad notebooků s připojením (notebook – 10 000 + roční připojení O2 Internet Mobil 384 - jediné plošné připojení v ČR - 7839). Jaká je podle vás reálná výše množstevní slevy a jaké procento učitelů hodláte v letech 2009-13 touto sadou vybavit?
Smyslem a cílem vypsaného výběrového řízení na zakázku malého rozsahu je právě vybrat, stanovit a definovat nejlepší možný způsob naplnění programu infrastruktura a to jak z pohledu použitých technologií, ale hlavně z pohledu definování způsobu financování programu . To se týká například i výše spoluúčasti jednotlivých škol, či zřizovatelů škol, na financování tohoto projektu, což ale předbíháme, je na výherci aby navrhl nejoptimálnější variantu řešení. Pro upřesnění ,v materiálu se píše, že všechny uvedené částky jsou brány jako maximální tj. je to takový pomyslný strop, který bude možné dosáhnout jen za předpokladu spoluúčasti na projektech ze strany zřizovatelů a škol. Rozhodování zdali se do projektu zapojit je ovšem ze strany škol na bázi dobrovolnosti a s tím souvisí nemožnost dnes stanovit konečné počty, jak co se týče kusů, tak peněz . Hlavním smyslem programů MŠMT není dovybavit co největší počet škol ICT prostředky (na to nejsou relevantní prostředky), ale právě naučit učitele s ICT prostředky pracovat a využívat tyto prostředky v pracovním procesu a také ve výuce.
Pavel Pešat uvedl následující:
Částečně jsem se již vyjádřil v rozhovoru, který se mnou telefonicky natáčela ČT. Stávající naše či zahraniční zkušenosti k plošnému zavádění přenosných počítačů – notebooků ukazují na mnohé problémy a záludnosti spojené s implementací tohoto řešení. Zejména je třeba relevantní odborná (ICT i předmětová) příprava učitelů, ICT příprava žáků a samozřejmě také příprava odpovídajících výukových objektů a modulů. Pokud je mi známo, v současnosti jsou takové projekty řešeny v „pilotní“ podobě, např. Gymnázium Jeronýmova v Liberci. Dokud nebudou zkušenosti z těchto pilotních projektů kvalifikovaně předloženy odborné veřejnosti včetně akademické sféry, vyhodnoceny a diskutovány, nepokládáme centrální zajištění přenosných počítačů pro řádově tisíce žáků a učitelů našich škol za šťastné a efektivní. Hrozí nebezpečí, že pořízená technologie bude jen minimálně využita k dosažení požadovaných výukových cílů a snadno se z tahového projektu stane politická blamáž. V této fázi bychom spíše doporučovali provést výše uvedené kvalifikované vyhodnocení tuzemských i zahraničních projektů, a to jak uzavřených, tak probíhajících. Jako přijatelnou formu realizace uvedeného projektu „notebooky do škol“ v r. 2009 vidím rozšíření oněch pilotních projektů na řádově několik set žáků (do 300, cca 10 tříd) ve školách, které aktivně formou projektové přihlášky prokáží připravenost participace (odbornou, organizační, kvalifikační a infrastrukturní). Současně je třeba upozornit na to, že mechanismy výběrových řízení na takovéto projekty mnohdy preferují legislativní a organizační podmínky před z našeho hlediska nejdůležitější podmínkou – zajištění řešení efektivního z hlediska dosažení potřebných výukových cílů a průběžného udržování řešení na „kvalitativní špici“ (kontinuální upgrade řešení operativně zahrnující vědeckovýzkumné výsledky i změny nabídky na trhu ICT i vzdělávacích technologií).
V uvedeném kontextu se domnívám, že uvedený cíl MŠMT (cit. naučit učitele s ICT prostředky pracovat a využívat tyto prostředky v pracovním procesu a také ve výuce) není v současné době dostatečně podepřen výsledky pedagogického výzkumu v této oblasti a směřuje k „svépomocnému“ paralelnímu vzdělávání učitelů a žáků systémově opomíjejícímu instituce ze zákona vzdělávající učitele – fakulty vysokých škol realizující studijní programy „specializace v pedagogice“ a podobné. Hrozí nebezpečí, že příprava budoucích učitelů na fakultách nebude nikterak sladěna s uvedeným paralelním vzděláváním učitelů v praxi, podobně, jak tomu bylo v projektu „Internet do škol“, školeních úrovně „Z“ a „P“ apod. – z těch se mimochodem nedochovala např. žádná pedagogická dokumentace.
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat