Jaroslav Krejčí: GNU/Linux na základní škole

Kolem nasazení GNU/Linuxu ve školském prostředí stále přetrvává řada mýtů: chybí ovladače pro hardware, v Linuxu je mnohem náročnější správa a ovládání systému, školy nakoupily velké množství výukového softwaru pro MS Windows, proč vůbec učit Linux, řešení pod GNU/Linuxem jsou finančně náročnější… Diskuse na toto téma jsou plamenné, ale reálná případová studie z přerovské ZŠ má určitě větší validitu.

Kolem nasazení GNU/Linuxu ve školském prostředí stále přetrvává řada mýtů: chybí ovladače pro hardware, oproti MS Windows je v Linuxu mnohem náročnější správa a ovládání systému, školy nakoupily velké množství výukového softwaru pro MS Windows, tudíž musí mít MS Windows, jinak by to nefungovalo, proč učit Linux, když praxe požaduje MS Windows, dokonce je možné se setkat s názorem, že řešení pod GNU/Linuxem jsou finančně náročnější než obdobná řešení pod MS Windows. V tomto článku výše uvedené mýty snadno rozptýlím bez toho, abych se pouštěl do nějakého teoretizování (stejně bych to dost dobře neuměl, nejsem totiž informatik, aprobovaný jsem pro výuku českého jazyka a chemie). Představím vám tedy konkrétní projekt a podělím se s vámi o zkušenosti z přestavby učebny založené na MS Windows NT Serveru a MS Windows NT pracovních stanicích na server a pracovní stanice MS Windows prosté, zcela GNU/Linuxové. Kde? Na Základní škole Přerov v ulici U Tenisu 4.

Celostátní projekty

Jako reakci na silně kontroverzní projekt Internet do škol (INDOŠ) představila Jednota školských informatiků (JŠI) v roce 2002 záměr realizovat tzv. LINDOŠ (Linux do škol), později přejmenovaný na EdUNIX. Co je cílem tohoto projektu: EdUNIX je zkratkou slovního spojení Education with UNIX (Vzdělávání s Unixem). Za základní cíl projektu lze považovat využívání svobodného softwaru ve vzdělávání. Je logické, že se počítá především s platformou Linux a produkty pro ní určené. Hlavní cíl je rozčleněn do tří úrovní:

1. Server – vytvořit serverové řešení, zajišťující jak internetové, tak intranetové služby. Na této úrovni již bylo dosaženo faktických výsledků .

2. Kancelář – navrhnout desktopové řešení s potřebným kancelářským softwarem, popřípadě školským softwarem administrativního charakteru.

3. Počítačová učebna – vyřešit implementaci desktopového řešení v rámci počítačových učeben. Tato úroveň má být navíc řešena ve dvou variantách. Učebna ve standardním desktopovém provedení a terminálové řešení. ( Hawiger, D.: EdUNIX nabízí linuxové řešení pro školy. Česká škola, 2003 )

Zastavil bych se u bodu 3. počítačová učebna: v rámci tohoto projektu bylo realizováno několik terminálových učeben vesměs založených na LTSP (Linux Terminal Server Project). Na webových stránkách příslušných škol najdete relevantní informace: Gymnázium Boženy Němcové v Hradci Králové, SPŠE Plzeň, Arcibiskupské gymnázium v Praze. A nakonec za učebnou ve standardním desktopovém provedení (pracovní stanice se serverem) se vracíme do Přerova.

1. fáze: Příprava a testování

Psal se červen roku 2003, již dva měsíce jsem fungoval jako správce sítě červené školy. Naše učebna sestávala z šesti pracovních stanic (Pentium III 450 MHz, 128 MB, 6 GB HDD, CD, ZK; MS Windows NT 4.0 WS) a serveru ( Pentium III 450 MHz, 128 MB, 20 GB HDD, CD, ZK; MS Windows NT 4.0 Server). Programové vybavení bylo: MS Office 2000 a výukové programy. Zabezpečení: Kerio Personal Firewall, AVG 6.0. Sdílení internetu: vynikající freeware JanaServer. Šest pracovních stanic pro smysluplnou výuku na škole s bezmála šesti stovkami žáků je opravdu žalostně málo. Naštěstí náš pan ředitel vyčlenil částku zhruba 50 tisíc korun na rozšíření počítačové učebny a pověřil mě zpracováním několika ekonomických variant. Předběžně jsem měl dojednanou dodávku osmi značkových repasovaných PC (IBM, Pentium III 450 MHz, 128 MB, 6 GB, CD, ZK) s osmi 17“ repasovanými monitory Sony Trinitron právě za 50 tisíc korun. Tyto počítače byly samozřejmě bez operačního systému.

1. varianta: OS Windows s využitím licencí MS Select pro školství: 8x legalizace Windows Pro XP Czech (OEM operační systém + Windows Pro XP UPG MVL) 3 019 Kč, tj. 24 152 Kč + 8x CALC 226 Kč, tj. 1 800 Kč; celkem 25 960 Kč, což bylo více jak 50 % z prostředků alokovaných pro počítačovou učebnu.

2. varianta: Vhodná linuxová distribuce. Volba padla na Mandrakelinux. Proč? Je jednou z nejrozšířenějších distribucí GNU/Linuxu – objeví-li se nějaký problém, je možné jej snadno řešit ve fórech, výborná detekce hardware a důležitá vlastnost pro mě a snad i pro vás – Mandrake působí jako misionář, který vás nenásilně a přirozeně přetáhne ze světa Windows do světa Linuxu (detaily o uživatelsky přívětivých nástrojích níže). Náklady: 450 Kč za GPL set Mandrakelinuxu 9.1 (jeden GPL set je možné použít na neomezené množství PC!).

Operační systém	Cena za 1 licenci	Cena za 1 licenci CALC	Cena za 8 licencí	Cena za 8 licencí	Celkem
MS Windows XP	3 019,00 Kč	22,00 Kč	24 152,00 Kč	1 808,00 Kč	25 960,00 Kč
Mandrakelinux	450,00 Kč	0,00 Kč	0,00 Kč	450,00 Kč	450,00 Kč

Předložil jsem obě varianty řediteli:

1. varianta: Výhody (funkční výukové programy, programy pro výuku informatiky). Nevýhody (finanční náklady, menší počet počítačů připojených k internetu, virová zranitelnost).

2. varianta: Výhody (programy pro výuku informatiky, vyšší počet počítačů připojených k internetu, virová nezranitelnost). Nevýhody (nefunkční výukové programy, heterogenní prostředí).

Ředitel zvážil obě varianty a rozhodl se pro variantu s Mandrakelinux s tím, že pokud se nevyřeší problémy s výukovými programy, bude se příští školní rok investovat do nákupu licencí operačního systému MS Windows. Přibližně polovinu letních prázdnin jsem strávil připojením nových počítačů do naší lokální sítě a instalací a nastavováním Mandrakelinuxu (detaily týkající se nastavování serveru a pracovních stanic najdete v příštím pokračování).

Mini FAQ:

Proč jste nechal v učebně heterogenní prostředí? Jak potom mohla probíhat smysluplně výuka informatiky?

Počítače s operačním systémem MS Windows tam zůstaly kvůli výukovým programům. Na všech počítačích byly multiplatformní aplikace (OpenOffice.org, GIMP, Mozilla, Tux paint). Do značné míry jsem vyřešil i problém souborů a složek (adresářů): v Linuxu má každý uživatel právo zápisu pouze do svého domovského adresáře, jehož zástupce se nachází na pracovní ploše. Vytvořil jsem tedy na pracovní ploše MS Windows složku se jménem uživatele. Příklad:

uživatel info – Windows: zkopíruj soubor plocha/info/obrázky/mrazík.jpg do plocha/info/6

uživatel info – Linux: zkopíruj soubor /info/obrázky/mrazík.jpg do /info/6

Jaká byla stabilita systému?

Systém jako takový byl velice stabilní, problémy se vyskytovaly s Xserverem (grafická nadstavba Linuxu – OS ji samozřejmě nepotřebuje, ale Linux na desktopu by bez ní nebyl vůbec myslitelný): Buď se „nekomunikativní“ aplikace „zabila“ příkazem xkill, v náročnějších případech se provedl restart Xserveru (nikoli operačního systému), výjimečně selhání Xserveru způsobilo nefunkčnost klávesnice a myši – pak nezbývalo než použít studený restart.

Školní rok se blížil ke svému konci a já jsem začal na několika pracovních stanicích testovat Mandrakelinux 10.0 CZ. V této verzi se objevilo nové jádro systému 2.6 (rychlejší start, lepší odezva aplikací, lepší podpora nového hardware), dále se zvýšila stabilita grafického prostředí, vylepšila se detekce hardware a konečně začaly velmi dobře fungovat výukové programy pro MS Windows pod Wine HQ. Padla poslední windowsovská hradba. Na letní prázdniny roku 2004 jsem si nachystal nelehké úkoly: všechny počítače v učebně poběží pod operačním systémem GNU/Linux, distribuce MDK 10.0 CZ; Windows NT 4.0 Server bude nahrazen linuxovým serverem, jehož služby využijí nejen počítače v učebně, ale též sedm počítačů s operačním systémem MS Windows rozmístěných v kancelářích, sborovně a školní jídelně; provedu nezbytný upgrade některých hardwarových komponent.

 

Pokračování v dalších dílech.

Jaroslav Krejčí