Jak často pokládáte žákům ve třídě otázky typu „Nějaké dotazy?“ nebo „Je to jasné?“ a ponejvíce se nedočkáte odpovědi žádné? Nebo snad jedné jediné od žáka, kterému se vás očividně zželelo, protože nikdo na vaši otázku nereaguje. Dost možná, že jedním z důvodů by mohla být skutečnost, že žáci nevědí, jak mají na vaši otázku odpovědět.
Jak to běžně chodí
Žáci vás pozorují z bezpečného povzdálí a je pro ně nejjednodušší nedělat vůbec nic, jestliže nevědí, jak mají odpovědět (pokud však vůbec odpověď chcete). To znamená, že žádná odpověď je pro ně bezpečným přístavem ve srovnání s odpovědí nevhodnou nebo s odpovědí takovou, která by pošramotila image žáků v očích vrstevníků.
S největší pravděpodobností jsme mistři v kladení otázek, ale často zapomínáme žákům sdělit, jak bychom chtěli, aby reagovali. Pokud však své představy sdělíme, může to vést ke snazšímu získávání odpovědí od žáků, neboť tím současně přispíváme k jejich vlastnímu pocitu bezpečí, k vnitřnímu přesvědčení, že odpověď je potřebná, a že zcela jasně vědí, jakým stylem chceme, aby odpovídali.
Styl odpovědí je vhodné oznámit co možná nejdříve na začátku hodiny (ideálně během prvních 15 minut). Ale jaký je vlastně rozdíl mezi jasně specifikovanou instrukcí a instrukcí nespecifikovanou?
Příklady z denní praxe
Zkusme si povšimnout rozdílu mezi běžně kladenými otázkami v tabulce níže, kde jsou vlevo otázky tak, jak je většinou typicky klademe, a vpravo pak návrhy otázek, které od žáků vyžadují určitou reakci. (Uvedené příklady jsou namátkovým výběrem pro ilustraci – samozřejmě, při výběru vhodného typu otázky citlivě bereme v úvahu okolnosti v dané skupině).
| Obvyklá otázka (instrukce) | Jasná otázka ( instrukce) | |
| Máte nějaké otázky? | Pokud máte otázky, zdvihněte ruku | |
| Jste s tím hotovi? | Pokud jste hotovi, prosím, postavte se. | |
| Všichni mají stránku 16? | Zdvihněte ruku ti z vás, kteří našli str. 16. | |
| Můžeme pokračovat? | Pokud můžeme pokračovat, usmějte se. | |
| Rozumějí tomu všichni? | Pokud tomu rozumíte, usmějte se. |
V čem spočívá rozdíl?
Protože jste vydali jasnou instrukci, jak má odpověď vypadat, s největší pravděpodobností žáci na vaši otázku odpovědí. Jasná formulace toho, co očekáváme, žáky povzbudí k většímu zapojení. Chcete-li dosáhnout nejlepších výsledků, formulujte své otázky velmi pozitivně a vždy vezměte v úvahu, o jak vyspělou skupinu se jedná.
Projděte si všechny své otázky, které běžně žákům pokládáte, ale odpověď na ně získáváte jen zřídka. Nyní je zkuste položit jinak – tak, aby obsahovaly jasné instrukce, jak mají žáci reagovat. Rozdíl uvidíte sami.
Zdroj:
David Gibson
TipsForTrainers@eureka-tp.com
www.eureka-tp.com
Ladislava Knihová
0 komentářů:
Okomentovat