Bořivoj Brdička: SITES M2: Jaké využití moderních technologií ve výuce je přínosné?

První modul mezinárodního srovnávacího výzkumu SITES (M1) se zabýval materiálními podmínkami, za nichž jsou ve školách technologie využívány (počty počítačů na žáka, dostupnost internetu, možnosti školení učitelů apod.). Druhý modul SITES se zaměřil na zjištění těch způsobů využití ICT ve výuce, které inovují vzdělávací proces a zlepšují jeho výsledky.

Úvod

Přestože měl být druhý modul prestižního mezinárodního srovnávacího výzkumu SITES zaměřeného na využití ICT na základních a středních školách ukončen již v roce 2002, museli jsme na publikování jeho výsledků čekat až do léta 2003. Zpoždění způsobila chyba ve vstupních datech, která si vynutila přepracování všech číselných údajů ve fázi závěrečného zpracování. Druhým důvodem byla příprava závěrečné publikace, která není jen prostou výzkumnou zprávou. Pod názvem Technology, Innovation, and Educational Change ji v červnu 2003 vydalo nakladatelství ISTE (International Society for Technology in Education). Jedná se o knihu, kterou s členy vědeckého týmu SITES M2 připravil hlavní představitel výzkumu - ředitel koordinačního centra - Dr. Robert Kozma.

Technologie musí být schopny ovlivnit a zkvalitnit způsob myšlení a řešení problémů pomoci studentům dozvědět se více o sobě i o světě, být aktivní a umět rozlišovat lokálně i globálně zvýšit mocnost a efektivitu sdělení či postoje, který je obhajován posílit kritickou analýzu vytvořených a zkoumaných materiálů zlepšit výsledky v oblasti čtení i počítání zvýšit nezávislost a schopnost spolupráce u všech žáků zdokonalit schopnost učit se Multimedia Development Tools as Focus for Learning through Authentic Tasks using Teamwork, Problem-solving, Higher order thinking skills, & Communication. Případová studie AU002, Mezinárodní výzkum SITES M2, 2001

Dříve než se podíváme na výsledky samotné, je třeba připomenout, že SITES M2 byl výzkumem kvalitativním. To znamená, že se zásadním způsobem liší od častěji prováděných výzkumů kvantitativních (např. SITES M1), jejichž výstupem ale také vstupem jsou číselné údaje, které se zpracovávají statistickými metodami. Úkolem výzkumu kvalitativního je mezi mnoha možnými postupy nalézt ty, které nejspíše vedou ke splnění určitých daných cílů.

V našem případě se jednalo hlavně o to, které způsoby využití moderních technologií ve výuce lze považovat za přínosné - slovy výzkumu za „inovativní“. Ty případy, které byly na národní úrovni všemi zúčastněnými státy vybrány s tím, že by mohly požadavky inovativnosti splňovat, byly podle detailně rozpracované metodiky zkoumány.

Hlavním výzkumným nástrojem byly rozhovory s různými aktéry případu - studenty, učiteli zapojenými i nezapojenými, ředitelem, koordinátorem IT, pracovníky nadřízených orgánů i rodiči do aktivity zapojených studentů. Takto získaná data byla národními výzkumnými týmy zpracována formou případových studií. Výsledkem je 174 studií z 28 zemí, tj. slovní popis mnoha doporučení hodných postupů zapojení technologií do výuky.

Data tohoto typu nelze zpracovávat jako čísla. Zpracovávají se tak, že se hledají určité společné rysy opakující se u více úspěšných případů. To znamená, že se podle vhodně volených kritérií studie roztřídí do několika skupin neboli shluků, které se dále analyzují podrobněji. Této analýze se říká shluková a existují pro ní specializované programy pro počítačové zpracování. Výsledkem jsou číselné údaje říkající, jak často se ten který znak nebo ukazatel ve zkoumaných případech nachází. Dá se tedy říci, které inovativní postupy zavádění technologií do vzdělávání se v současné době uplatňují nejčastěji. K absolutní jistotě, že jsou takto zjištěné způsoby využití technologií ve školách skutečně nejvhodnější, kvalitativní výzkum vlastně dospět ani nemůže. K tomu by bylo třeba kvantifikovat, zda se nalezené vhodné postupy skutečně projevují na studentech požadovaným způsobem. Touto problematikou se bude zabývat další modul výzkumu - SITES M3.

Bořivoj Brdička