Milan Hausner: Školení anglických učitelů v ICT nepřineslo očekávané výsledky

Anglická školní inspekce ve své obsáhlé zprávě zhodnotila dosavadní průběh národního programu zavádění ICT do škol, který můžeme s nadsázkou považovat za obdobu české SIPVZ. Zaměřila se především na školení učitelů a efektivitu využití ICT ve výuce. Výsledek? Přes dílčí zlepšení je prý celkový stav – ubohý. Zpráva britské školní inspekce (Ofsted) konstatuje, že zatímco vybudování vzdělávacího portálu NGfL bylo pro zavádění moderních technologií do škol velkým přínosem, zklamáním je výsledek dosavadního průběhu školení učitelů v ICT dovednostech. Školení, která od dubna 1999 stála 230 milionů liber, prý neprobíhají uspokojivě a mají malý vliv na zlepšení výuky. Mnoho škol se proto rozhodlo vzdělávání svých učitelů zastavit, a dokonce si od školících organizací vymohlo refundaci vynaložených financí. Přestože inspekce připouští, že od první kontroly přece jen k určitému zlepšení došlo, celkový stav je prý „ubohý“ (poor).

Inspekce byla nejvíc nespokojena s využíváním ICT na středních školách (pojem secondary schools zahrnuje i náš II. stupeň ZŠ), kde prý četnost i kvalita využití ICT ve výuce velmi kolísá. A co je horší, i tam, kde byly technologie využívány, neměly v 60  % příznivý vliv na kvalitu výuky.

"Příliš mnoho učitelů zatím ICT nedůvěřuje, k čemuž často přispívá nedostatek vhodného softwaru (výukový software je v Anglii na mnoha místech prakticky nedostupný – osobní zkušenost z návštěvy v březnu 2002; pozn. aut.), nespolehlivé počítače a internetové připojení, jako i nedostatečná technická podpora,“ píše se v inspekční zprávě.

Vize ministryně školství Estelle Morrisové se tedy dosud nenaplnila a školy se nestaly „hi-tech“ prostředím, kde se žáci učí za pomoci počítačů. I podle vyjádření ministerstva se technologie ve třídách uplatnily mnohem méně, než by se v této fázi projektu dalo očekávat. Málo platné, vize jsou vize, ale realita je vždy poněkud méně radostná.

Ministerstvo ale stále drží hlavou vzhůru. Tvrdí, že úroveň školení se výrazně zlepšila a dále se ještě zlepší. Také podle New Opportunities Fund, instituce spravující prostředky na školení, nejde o neúspěch, když do konce projektu ještě zbývá 18 měsíců a školením prošla jen polovina učitelů. Školení je totiž dobrovolné, a jak podotýkají tvůrci projektu, bylo by pošetilé očekávat, že program přinese úspěch ve všech školách, když musí soupeřit o čas učitelů s jejich dalšími povinnostmi. Fond se však zavázal, že vynaloží veškeré úsilí, aby na konci projektu byly praktické výsledky zcela rozdílné od závěrů této inspekční zprávy.

Zcela opodstatněná je připomínka, a o tom hovoří i naše zkušenost, že je nutné přenést školení z odborných institucí rovnou do škol. Inspekční zpráva doporučuje, aby školení probíhalo uvnitř učitelských kolektivů. Z toho bychom si měli vzít poučení i u nás! Důraz je také kladen na podporu vedení škol a vlastnictví domácích počítačů.

Zpráva přinesla i další zajímavé postřehy. Ofsted konstatuje, že u škol, které disponují rychlým, širokopásmovým připojením k internetu, je využití počítačů ve výuce jednoznačně efektivnější. V srpnu 2002 mají být všechny střední školy již takto připojeny. Nyní ale není zvláštností, že některé anglické školy mají stále jen dial-up pro celou počítačovou třídu nebo jsou významně omezeny objemem přenesených dat.

Na závěr si neodpustím svou notně obehranou poznámku. Když učitel nepochopí, K ČEMU mu počítač ve výuce může sloužit, budou finanční prostředky vynaložené kdekoli a kdykoli na jakýkoli program, jen vláčkem profičícím Eurotunelem.


Článek byl připraven podle BBC a zprávy Oftsted.



Milan Hausner