Laďka Ortová pro Českou školu: Všude skvěle, doma nejhůř? Sami jsme si rozbili fungující systém vzdělávání učňů

čtvrtek 9. února 2017 ·

Autor Petr Horký v článku „Tovaryš 4.0“ v aktuálním vydání týdeníku Respekt popisuje „prastarý německý systém“ vzdělávání učňů. Mladý člověk se po ukončení střední školy v cca 16 letech (u nás tomu odpovídá ukončení 2. stupně školy základní) rozhodne, který učňovský obor půjde studovat. Domluví se s továrnou, do které potom dochází 4 dny v týdnu, učí se specifické práci a pobírá za ni mzdu v odpovídající výši. Zbývající jeden den získává teoretické základy vybraného oboru ve škole. Po 3 letech se rozhoduje, zda ve firmě zůstane jako zaměstnanec na plný úvazek. Firmy si pochopitelně přejí, aby u nich vyučení absolventi zůstávali, neboť jsou plnohodnotně vzdělaní a mohou rovnou odvádět kvalifikovanou práci.

Autor článku píše: „Popisovaný model, kdy se mladý učeň zdokonaluje v určité činnosti a většinu času tráví ve firmě, kde pak zpravidla po škole nastoupí na plný úvazek, je zjevně základním stavebním kamenem německé ekonomiky. (...) V Německu, ale také v Rakousku nebo Švýcarsku, se podstata systému – tedy že učni nastupují do firem v poměrně raném věku – udržela do současnosti. „Azubis“, jak se dnes učňům říká, tvoří základ proslulých německých malých a středních firem. Zatímco v Německu a Rakousku tvoří v každé firmě zhruba pět procent ze všech zaměstnanců učni, v Česku či Polsku je to méně než jedno procento.“

Laďka Ortová (archiv autorky)
Když jsem v polovině osmdesátých let končila základní školu, většina mých spolužáků a kamarádů z našeho kraje nastupovala do učení podle takřka totožného modelu: měli s firmou sepsanou smlouvu, v níž se zavazovali odpracovat po vyučení určitý počet let; firma (tehdy pochopitelně státní podnik) potom financovala náklady na vyučení (teoretická příprava, odborná praxe, ubytování, stravování, závěrečné zkoušky, popř. exkurze do spřízněných podniků). Absolventi získali po závěrečných zkouškách výuční list v daném oboru a vysvědčení s potvrzením „středního odborného vzdělání“. Krátce po Listopadu se začalo učňovské školství ostrakizovat v médiích i „odborných“ debatách. Díky rušení stovek podniků se velká část vyučených ocitla na úřadech práce, což nahrálo do karet progresivistům – hle, nejvíce nezaměstnaných je mezi lidmi bez vzdělání a lidmi vyučenými, ergo výuční list je nedostatečný a je nezbytné mít minimálně maturitu, aby člověk mohl pomýšlet na jinou než otrockou práci v montovnách. Nic se nedbalo na lidi z praxe, kteří průběžně hlásili, že je zapotřebí více vyučených. Na odborníky, kteří chtějí provázat potřeby praxe se vzdělávacím systémem, se dští síra a poštěkává, že jsou drzí a osobují si právo určovat, kdo a co může jít studovat. Netřeba říct: ano, je tady problém, tohle je jeden ze způsobů řešení, má tyhle a tyhle negativa, ale tohle by se asi dalo úspěšně použít, pojďme společně najít nejlepší možný model. Netřeba říct: ano, učňovské školství je zastaralé a nevyhovující, pojďme debatovat o jeho vylepšení, nikoli o zrušení. Ne ne, raději boj: zadupat, dehonestovat, otrávit.

Znám mladé muže, kteří si udělali moderně maturitu, načež zjistili, že jim je k ničemu a rychle ještě absolvovali učňovský obor, aby něco uměli. Samozřejmě, že maturita není pro život bezcenná, naučili se spoustu věcí, které se jim budou hodit. Jenže je neuživí. Chtějí-li tady v pohraničí obstát v samostatném životě a mít slušný příjem, ať už jako zaměstnanci či podnikatelé, potřebují něco reálného umět. Možná bychom mohli říct, že potřebují tvrdé dovednosti, ale ty dnes nefrčí. Pozornost je stále zaměřena především na měkké dovednosti, které si tady v Sudetech můžou chlapi leda tak vystavit na nástěnku. Chybí tady (ostatně stejně jako třeba v Praze) šikovní instalatéři, malíři, pokrývači, zahradníci, klempíři, zedníci, dlaždiči, automechanika aby člověk pohledal, kontakt na švadlenu si předávají matka s dcerou jako rodinné stříbro. A to nemluvím o specializovaných profesích v továrnách. Je pravda, že tady taky chybějí zubaři a učitelé, na dermatologii se čeká 2 měsíce, o logopeda člověk nezavadí ani omylem. Tak nevím s těmi měkkými dovednostmi, v tomhle expertům nějak nerozumím.

A propos – ve vedlejším městečku berou na osmileté gymnázium prakticky každého, kdo udrží tužku, běžně děti s několika trojkami. Jakou hodnou má maturita získaná na této škole oproti gruntu získanému v učebním oboru? Díky prostupnosti našeho vzdělávacího systému mohou vyučení studovat paralelně či následně jakoukoliv střední školu, mohou si kdykoliv bez problémů dodělat i vysokou školu, budou-li to pro svůj rozvoj potřebovat.

Před lety se snažila ODS kampaní přesvědčit mladé lidi a jejich rodiče, aby uvažovali raději o kvalitním a perspektivním učebním oboru než o všeobecném vzdělání s maturitou. A byl oheň na střeše. Investigativní novináři oslovovali systematicky všechny známé členy ODS s dotazem, jakou školu studuje jejich dítě, popř. jakou by chtěli, aby jednou studovalo. A když se ukázalo, že děti buď studují střední či vysokou školu, popř. rodiče chtějí, aby tomu tak v budoucnu bylo, byli tito dospělí nařčeni z pokrytectví, falše, elitářství nebo hůř z posluhování cizím státům, které chtějí z České republiky mít montovnu plnou levné nekvalifikované pracovní síly. Dnes se hluboké debaty o učňovském školství vedou jen ojediněle a začít s nimi chce dost odvahy. Trend je totiž stále opačný: hlavně studujte, co můžete, maturita je lepší než vyučení a vysoká škola je nejlepší ze všech. Každému, co jeho jest. Někdo potřebuje ke svému životu vysokou školu, jiný zase potřebuje učiliště.

Takže jsme si sami ochotně rozbili fungující systém vzdělávání učňů a teď pokukujeme po Německu a zjišťujeme, jak je pro firmy báječné mít své zaměstnance loajální a plně kvalifikované.

Slavnostně jsme zřídili víceletá gymnázia a teď se „inspirujeme“ v Norsku, Finsku či jiných bohulibých zemích na téma inkluzivní vzdělávání a zjišťujeme, jak je báječné vzdělávat na základní škole všechny děti pohromadě, ty velmi nadané, průměrné i ty nenadané, dle výzkumů i zkušeností z praxe to přeci pomáhá všem.

Ještě chvíli počkáme, až po zrušení vzdělávacích programů pro praktické základní školy, dojde nezbytně i k rušení škol praktických a pak se budeme jezdit inspirovat zase do jiných trendy zemí, jak báječně učí děti se speciálními vzdělávacími potřebami: Ve vymazlených školách, kde se malé skupince dětí věnuje vysokoškolsky vzdělaný učitel, k ruce je jim promyšlená a propracovaná metodika a mají, považte, nepřeberné množství pomůcek či možnost upravit hodinovou dotaci podle potřeb dětí třeba se zaměřením na praktické dovednosti.

No a v mezičase budou naši představitelé každý rok devótně dokladovat v Bruselu, že nikoho, ale vůbec nikoho, nediskriminujeme. Škoda, že stejné úsilí nevěnují stanovení všeobecně přijímaných vizí našeho školství a jasně zformulovanému cíli.

29 komentářů:

Tomáš Barták řekl(a)...
9. února 2017 7:01  

Takže jsme si sami ochotně rozbili fungující systém vzdělávání učňů a teď pokukujeme po Německu a zjišťujeme, jak je pro firmy báječné mít své zaměstnance loajální a plně kvalifikované. (cit.)

Rozbili jsme jen systém vzdělávání učňů? Nezničili jsme toho ve školství víc?

mirek vaněk řekl(a)...
9. února 2017 7:24  

Åno rozbili. Jen gymnázia to poznávají až teď a jen okrajově zasáhlo je to nejméně, protože mají výběr žáků z dobrých rodn, kde rodiče nemohoucnost školství eliminují. Učňovské školství je bez výjimky na odpis.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. února 2017 8:46  

Tak mezi námi - my jsme si rozbili leccos. Tohle je pouze první poznání. Další budou následovat.
Jen jestli to nebyl záměr - něco rozbít, aby mohl poté kdosi přijít jako spasitel a za drahé peníze vše dávat do pořádku.

mirek vaněk řekl(a)...
9. února 2017 10:17  

Já mám obavu, že není zájem to dávat do pořádku. Nedostatek konkurence je dobré prostředí pro podnikání ve školství.

poste.restante řekl(a)...
9. února 2017 12:05  

Aktuálně rozbíjíme fungující systém speciálního školství.
A ejhle, co se děje?

Odborníci z praxe jsou ostouzeni a uráženi v médiích, jako nepřátelé pokroku, vrahové tvůrčích dětských dušiček a egoisté, kteří pro svůj mrzký příjem obětují budoucnost národa v multikulturní a genderově vyvážené Evropě.

Oni jsou ti zločinci, kteří brání dětem ze sociálně nepodnětného prostředí, nebo s IQ 65, aby si udělali doktorát na Karlově univerzitě.

Takže co?
Počkáme si zase třicet let, až zase "objevíme Ameriku" a než přijdeme na to, že jsme rozbili to, co dobře fungovalo?

Tajný Učitel řekl(a)...
9. února 2017 14:55  

Tak moment. Po revoluci tedy spousta podniků krachla, v nově vznikajících zřejmě nebyla vůle si budoucí zaměstnance vychovat a vzdělat, tak se všichni vrhli na střední s maturitou, načež se řve, že je počet maturantů údajně velmi naddimenzovaný (ve srovnání s kým/čím se už neudává) a maturitu dostane prý každý (evidentní lež). Pak se vyrobí neumělé síto, aby bylo těch učňů více a maturantů méně, ale ti učni už nejsou zaměstnavateli sponzorování, řemeslo je dřina, bez maturity podnikat nelze a montovny nabízí 11 litrů. Tak tam nikdo krom čtyřkařů pětkařů nechce. Ale bude muset. Naši sociální inženýři to zajistí. V Británii a západní Evropě vyřešili nedostatek řemeslníků a lékařů Poláky, Čechy a lidmi z třetího světa. Přistěhovalce však v čr nechceme. Mají jinou barvu, náboženství a berou nám práci. Třeba mi něco uniká, nicméně tento způsob ozdravné kůry českého školství a průmyslu zdá se být poněkud nešťastný.

Renata Kalabisová řekl(a)...
9. února 2017 15:12  

super TU - je užitečné mít dobrou paměť a dávat si věci do souvislostí. Děkuji!

Laďka Ortová řekl(a)...
9. února 2017 16:16  

Promiňte, pane Tajný učiteli, ale jak jste přišel na to, že bez maturity nelze podnikat? To zcela evidentně naní pravda. Dále píšete, že řemeslo je dřina - ve srovnání s čím? Třeba s prací učitelů, vychovatelů, návrhářů, architektů, kněží, terénních sociálních pracovníků, zdravotních sester? A jako při každé debatě o řemesle, řeč se nutně stočí na montovny. Vyučení mají i jiné možnosti. Kromě podnikání, které jste šmahem zavrhl, též práci v malých a středních dílnách a továrnách s rozumnými majiteli i odběrateli, u nás v pohraničí také jezdí spousta podnikavých řemeslníků pracovat do sousedních zemí, pochopitelně za nesrovnatelné peníze.

Josef Soukal řekl(a)...
9. února 2017 18:29  

Původně jsem chtěl poukázat na defekty Tajného logiky, ale ta snaha vyvinit se ze zodpovědnosti za nesmyslné nalhávání žákům, že k získání středoškolského vzdělání de facto stačí na školu nastoupit, je tak průhledná, že to myslím není třeba.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. února 2017 18:31  

TU - bravo. Skočte do nějakého azyláku pro uprchlíky a seberte tam všechny instalatery, pokrývače, topenáře a truhláře. Pak mě brnkněte, jak jste dopadl.
POPŘÍPADĚ BYSTE JEŠTĚ MOHLA DÁT INZERÁT DO MONOLSKÝCH A NIGERIJSKÝCH NOVIN - HLEDÁME DOBRÉ ŘEMESLNÍKY.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. února 2017 20:06  

https://www.facebook.com/groups/1487605921279593/1487610724612446/?comment_id=1491532784220240&notif_t=like&notif_id=1486666889567387

Tajný Učitel řekl(a)...
10. února 2017 8:56  

"Sehnat dobrou práci bez vysvědčení o maturitní zkoušce je dnes pro mnoho lidí velmi obtížné. Dokazují to i údaje úřadů práce. Ty uvádějí, že největší procento nezaměstnaných je právě v dělnických a řemeslnických profesích. To znamená bez ukončeného středního vzdělání. Proto nabízejí mnohé střední školy pro zájemce se základním vzděláním nebo s výučním listem možnost dodělat si maturitu při práci takřka v každém věku."
Zdroj: http://finance.idnes.cz/potrebujete-si-dodelat-maturitu-dom-/podnikani.aspx?c=2002M183Z01A

Proč jsou všichni ti řemeslníci a dělníci nezaměstnaní, když průmyslníci údajně potřebují obsadit stovky tisíc pracovních míst a sehnat řemeslníka je velký problém?

ale ta snaha vyvinit se ze zodpovědnosti za nesmyslné nalhávání žákům, že k získání středoškolského vzdělání de facto stačí na školu nastoupit, je tak průhledná, že to myslím není třeba.

Promiňte, nerozumím sdělení.



krtek řekl(a)...
10. února 2017 9:24  

Já zase nerozumím odpovědím. Nezaměstnaných je hodně a přitom nějaká ta práce je.
1) Nechtějí lidé pracovat vůbec?
2) Nechtějí pracovat za daný plat?
3) Nechtějí podnikat jako OSVČ?
4) Nemají praxi?
Takové práce pro sociology a my tu řešíme Žáčkovu básničku.

laimes28 řekl(a)...
10. února 2017 10:19  

1. ve většině regionů práce není,pokud tam je tak pouze nahodilá,krátkodobá,mizerně placená ale lidi jsou nuceni brát i tu a berou ji.druhým problémem je,že člověka 50+ nikdo nezaměstná a člověk po třech čtyřech letech je práce neschopný natoik se změní jeho psychický a s tím i fyzický stav
2. nechtějí pracovat za plat,který jim po odečtění ubytovny a jídla ve vrchlabí neumožní uživit rodinu v rožnově,nefunguje or naše občany tzv "ukrajinský princip"
3.podnikat nechtějí protože k tomu potřebují dvě věci: kapitál (ten byl po privatizaci a restitucích,dnes ho lidi nemají) a kontakty na obecní a státní zakázky,jejich tok ale babiš výrazně omezil,takže jsou dnes pouze pro staré věrné brachy,dnes začít podnikat=rychle zkrachovat a skončit v dluzích
4.jistěže nemají praxi,kde by ji tak vzali?a pýedstava že každý může dělat všechno po týdenním zaškolení jest naivní

laimes28 řekl(a)...
10. února 2017 10:32  

laďko,bez maturity skutečně nemůžete samostatně podnikat,takže pokud vyučený automechanik chce žl a vlastní firmu musí do dvouleté nástavby (4 roky jsem byl třídním),brzy se zjistilo,že nechtějí se 3 roky učit a 2 na nástavbu,tak se vymyslel čtyřletý obor maturitní autotronik a výsledek? méně hodin praxe,propouštění mistrů,učni teorii nezvládají a prakticky nic neumí)

laimes28 řekl(a)...
10. února 2017 10:53  

pro kolegy neseznámené s fungováním naší ekonomiky:
jsme zemí montovnou tzn ,že jsou zde firmy ,které montují konečný výrobek z dílů buď odněkud dovezených (motor z německa, plechy z asie) nebo součástek malých jednoduchých na smontování z dílů z asie dovezených (zámky do dveří,lišty do oken) a nyní jak to funguje s domácímu subdodavateli,hlavní montovna vypíše zakázku na lištu do okna (skládá se z alumin lišta a pásky.tuto zakázku nezíská pepa z rožnova ale nějaká renomovaná pražská firma za 20 kč za lištu,tato firma nic nevyrábí zabývá se pouze ziskem zakázek,ta zakázku přeprodá firmě do brna za 10kč/kus a ta ji přeprodá do zlína za 5kš /kus a zllínská firma si najme 10 firem (3kč/kus) o 5-10 lidech,kteří lepí tu pásku na ty lištičky kč za 10 lištiček

laimes28 řekl(a)...
10. února 2017 10:54  

v závěru mně chybí číslice 1 takže 1kč za 10 lišt

Jana Karvaiová řekl(a)...
10. února 2017 12:06  

TU-
podívejte se,jak je u nás nastavana možnost podnikání.Tam je zakopaný pes.Ne ve vzdělání, ale v podmínkách kladených úřady.
1/ u některých profesí je zcela zbytečně požadováno, aby ti lidé byli nejdříve -x- let někde zaměstnání a potom můžou dostat živnosťák
2/čertvě vyučení musí pracovat -x-let pod vedením jiné osoby, pro získání živnosťáku
3/náklady na pořízení např. truhlářské dílny s celým vybavením je drastické pro rodinu, kde všichni pracují manuálně a berou platy kolem 12 -15 tisíc hrubého
4/pokud chcete podnikat v některých oborech i kvalifikovanějších, musíte splnit další a další podmínky nebo musíte fixlovat (např. logoped se státní zkouškou se musí prezentovat jako doučovatel, nesmí říkat že řeči.To si pak musí nějak ošetřit pro svou prezentaci. V jiných oborech podobně.)

Tlumočník řekl(a)...
10. února 2017 13:12  

Paní Ortová, mohla byste mi prosím prozradit, kde je to osmileté gymnázium, které bere "běžně" děti s několika trojkami? Již jsem na to mnohokrát narazil v diskusích, někteří píší i o čtyřkách, ale nikdo toto gymnázium konkrétně nejmenoval. Slovo "běžně" chápu tak, že ve třídě se třiceti dětmi sedí aspoň deset trojkařů. Vzhledem k tomu, že na osmiletá gymnázia odchází 11% populace, znamená to, že z každé páté třídy to jsou 2, maximálně 3 žáci. V tom tajemném městě jsou tedy velmi přísní učitelé na prvním stupni, když své nejlepší žáky hodnotí v páté třídě trojkami. Jaké známky má zbývajících 89%? Velmi vám předem děkuji za odpověď.

Laďka Ortová řekl(a)...
10. února 2017 15:27  

Pro Tlumočníka
Jedná se o gymnázium v Ústeckém kraji, kam odcházejí též děti z okolních malotřídních škol. Učila jsem je a vím, že některé z nich nebyly studijní typy, už v páté třídě z hlavních předmětů uhráli dvojku, "aby neměly zkažené vysvědčení", na gymnáziu už to byly jasné trojky. Ještě před třemi lety bylo na tomto gymnáziu průměrně 15 dětí v ročníku a vzali všechny, které se přihlásily.

Pro laimes28
http://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/uznavani-odborne-kvalifikace-pro-oblast-zivnostenskeho-podnikani/uznavani-odborne-kvalifikace-pro-oblast-zivnostenskeho-podnikani--144206/

V tomto odkazu se lze dočíst mj.: "Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání". Vím, že bez maturity na vlastní živnostenský list podnikat lze, znám řadu lidí, kteří se tak živí.

Souhlasím s tím, že je to strašně těžký, začátek může být finančně náročný a průměrné příjmy s nejistými vyhlídkami do budoucna nejsou pro každého.

Tlumočník řekl(a)...
10. února 2017 17:15  

Paní Ortová, díky za odpověď. Jestli tomu dobře rozumím, z trojek se staly dvojky a gymnázium neprozradíte. I tak jste mě překvapila, čekal jsem, že vůbec neozvete.

Fanda Moudry řekl(a)...
10. února 2017 17:37  

"Polský a ukrajinský instalatér" - to je současné řešení. Němci a Angličané by mohli o těch řemeslnících z Polska vyprávět.

Fanda Moudry řekl(a)...
10. února 2017 17:43  

Laďka Ortová - toto gymnázium není bílou vránou. Tomu našemu se říká lepší ZŠ. Samozřejmě není "zasaženo inkluzí". Žáky mentálně postižené a žáky s poruchami chování tam nenajdeme. Co se "nevleze" na osmileté gymnázium skončí v soukromé škole. Stačí mít konexe a peníze.

Nowak řekl(a)...
10. února 2017 17:43  

"Sami jsme si rozbili fungující systém vzdělávání učňů" a
"Díky rušení stovek podniků se velká část vyučených ocitla na úřadech práce, což nahrálo do karet progresivistům – hle, nejvíce nezaměstnaných je ..."

Jak tyhle dva citáty jdou dohromady? V době rozpadu mnoha prům. podniků se příprava učňů vázaná na konkrétní podnik nutně musela změnit. Jiná věc je, zda je dnes možné se k tomuto systému vracet.

Fanda Moudry řekl(a)...
10. února 2017 18:10  

"Jiná věc je, zda je dnes možné se k tomuto systému vracet."

Obtížně. Podnikatelská sféra se musí více snažit.

Laďka Ortová řekl(a)...
10. února 2017 22:04  

Pro Tlumočníka:
z trojek se vyklubaly dvojky u dětí, které jsem učila. Sousedčin syn a kamarádčina dcera šli na toto gymnázium z páté třídy s trojkami a dle jejich tvrzení nebyli ve třídě sami. Jak je patrno z příspěvku Fandy Moudrého, takových gymnázií je pravděpodobně víc.

K bližšímu nespecifikování onoho gymnázia mám dobrý důvod, stejně jako asi i Vy máte dobrý důvod, proč tady jste pod přezdívkou. Přesto můžeme společně diskutovat, respektujeme-li vzájemně své důvody.

Pro Nowaka:
V textu jsem použila myšlenkovou zkratku, aby článek nebobtnal; ty dva citáty nejdou dohromady jenom zdánlivě. Systém vzdělávání učňů byl před Revolucí funkční a co je důležité - financovaný státem. Poté byly podniky privatizovány, spousta jich koupili zahraniční investoři, spousta jich byla vytunelována a lidi se ocitli bez práce. Někdo už byl ve věku, kdy nechtěl začít podnikat, někdo na to nemá mentalitu nebo kapitál, někdo se nestihl chytit a rekvalifikovat, někdo najednou bydlel na špatném místě a moc šancí neměl...a skončili na ÚP. Dnes, kdy fabriky volají po kvalifikovaných zaměstnancích a veřejnost po kompetentních řemeslnících, by ten systém (samozřejmě přizpůsobený dnešním podmínkám) mohl fungovat znovu - jak je ostatně popsáno ve zmiňovaném článku o Německu. Obávám se však, že bez podpory (rozhodně nejen finanční) státu je to nemožné.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. února 2017 10:09  

Ono sem chodí mnoho diskutujících, kteří mají představu, že abychom se vyhnuli tomu, že ČR bude montovnou, tak budeme všichni humanitní vzdělanci a budeme vyvážet nevyžádané rozumy a žít za peníze, které dostaneme z nějakých fondů, ať už EU, či Norských. A budeme národem vzdělanců a intelektuálů... Takže jestli počítám správně, tak si nás vlastně budou živit němečtí pracující. No, tak to jsem zvědav, jak dlouho jim to eurohujerství vydrží a jak dlouho bude trvat, než se v Německu objeví nějaký nový pán s knírkem.

poste.restante řekl(a)...
11. února 2017 11:12  

Pomůže i to, až se ČR stane čistým plátcem. Ono sice pořád budou nějaké ty prachy z Eurofondů, ale v sumáru budeme přispívat víc, nežli čerpat.
Doufám, že tou dobou snad bude na MinFin někdo, kdo zvládnul ekonomii alespoň na úrovni běžné účtařiny: má dáti - dal.

Jirka řekl(a)...
11. února 2017 17:38  

V diskuzi na Pedagogickém.infu jsem narazil na podobný problém. Až vyschnou eurofondy, bude nás stát víc peněz fungující inkluzivní školství nebo síť speciálních škol?

https://www.blogger.com/comment.g?blogID=9043871272554960992&postID=6376789961964588470

Neuvědomil jsme si, že nejsem na České škole, tak jsem volal na pomoc pana Doležela. Pokud budete mít chuť. Rád bych si přečetl Váš stručný rozbor.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.