Na začátku roku se evropské vzdělávací systémy ocitly v bezprecedentní situaci. Vlivem pandemie viru covid-19 musely čelit nepředvídatelnému společenskému vývoji a co nejrychleji reagovat na související omezení v oblasti vzdělávání žáků. Své reakce na první vlnu pandemie evropské země zdokumentovaly v národních zprávách sítě ReferNet, jejímž prostřednictvím Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) získává informace o systémech odborného vzdělávání a přípravy a o vzdělávací politice členských zemí Evropské unie, Islandu a Norska.
Cedefop následně s pomocí ambasadorů pro řešení předčasných odchodů z odborného vzdělávání zjišťoval, jaká opatření panují v 16 evropských zemích s nástupem nového školního roku a jaké výzvy čekají na poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy.
Přechod na dálkovou výuku
Běžnou reakcí na nástup koronakrize bylo zavření škol, aby se předešlo šíření viru. Výuka tak mohla probíhat jedině online a vyučující byli nuceni přejít ze dne na den na digitální způsob výuky. Ministerstva a místní autority, ale i soukromé firmy a dobrovolníci se starali o to, aby školy měly přístup ke zdrojům, a poskytovali podporu jak vyučujícím, tak žákům a jejich rodičům.
Evropské země podporovaly výuku různými cestami. Relativně hladký přechod na již existující digitální zdroje a nástroje proběhl v Rakousku, Česku, Estonsku, Španělsku nebo Švédsku. Lucembursko uspořádalo pro učitele odborného vzdělávání a přípravy webinář na podporu výuky na dálku, který se zaměřil na praktickou výuku. V Litvě vytvořili speciální vzdělávací videokanál, Rumunsko zase zřídilo platformu, která shromažďuje doporučené e-learningové platformy a online zdroje.
Celý text naleznete zde
.png)
0 komentářů:
Okomentovat