„Využije -li se výuka literatury jako prostor, kde se student učí pozorovat i nuancované, na povrchu neviditelné významy a reflektovat i skryté, ale důležité vztahy v různých kontextech, přestane české školství produkovat snadno ovladatelné a manipulovatelné občany, kteří rozumějí jen základním významům marketingových sdělení, na něž se politická a společenská komunikace po nástupu populismu smrskla,“ píše literární teoretik Petr A. Bílek pro časopis A2. Druhé prázdninové číslo časopisu se věnuje výuce literatury.
 |
| Petr A. Bílek (wikipedia.org) |
Žádné z postkomunistických ministerstev školství v Česku nepřišlo s funkčním vymezením profilu absolventa střední školy. Co si studenti odnášejí z hodin literatury, a co je skutečným účelem její výuky? Dozvědět se kusá fakta z historie, nebo se spíš naučit pracovat se sémantikou a rozpoznat skryté významy?
Situace pak zneužívají předsedové hospodářských, agrárních a jiných komor a další kapitáni průmyslu, kteří se dožadují, aby absolvent uměl právě to, co potenciální zaměstnavatelé teď a tady potřebují. Efekt je zjevný: když se za pár let podmínky změní, odvrhnou tyto nepoužitelné, úzce zaměřené, neadaptabilní nebožáky a místo nich si objednají nové zaměstnance, které by jim měl školský systém opět vyrobit. Tomu nahrávají i hlasy tvrdící, že škola by měla učit jen to, co je hned v praxi použitelné - tedy jak sepsat dobré CV či žádost o sociální dávky.
Kdo ale dokáže posoudit, co bude nutné a použitelné za čtyřicet let? Školství proto musí těmto utilitárním tlakům odolat, a naopak produkovat maximálně univerzální vzdělání, jež pak jeho nositel může (byť si to od zaměstnavatele žádá dodatečné náklady a čas) adaptovat na míru konkrétních potřeb svého zaměstnání. Proto by měl absolvent umět napsat třeba i esej, jakkoli to po něm v práci nyní asi nikdo chtít nebude.
Právě výuka literatury disponuje schopností naučit studenty vnímat nejen to, co je prvoplánově řečeno, ale reflektovat i hůře uchopitelné významy obrazné, uvědomovat si protiřečení či místa nedourčenosti a vratkost hranice mezi jevy, jejichž vztahy a vazby jsou vskutku doložitelné, a jevy, mezi nimiž vztahy jen hypoteticky předpokládáme či projektujeme.
Účelem výuky literatury nemá být primárně poznání a pochopení literatury samotné ve všech důležitých provedeních a vazbách. Toho nelze celostně na střední škole dosáhnout a většinou k tomu nestačí ani celý profesní život literárního vědce. Střední školství nemá vychovávat experty na Máchu, Němcovou či Karla Čapka. Mělo by využít literatury jako oblasti komplexních, a přitom dobře pozorovatelných významů a vztahů a skrze poznání generované na tomto materiálu podněcovat poznávání obdobných, byť hůře uchopitelných významů a vztahů i mimo oblast literatury. A pokud tento proces někoho dovede k celoživotnímu zájmu o Jakuba Demla či o fungování kultury v 19. století, bude to příjemný bonus.
Celý text naleznete zde
28 komentářů:
Ano, již delší dobu víme, že také velmi důležitá dovednost, která bude v budoucnu potřeba, je umět se efektivně učit. Já dodávám také neztratit a nacházet motivaci k tomu učení. Za celou dobu své praxe jsem si nevšimla, že by se tato potřeba ve školství nějak systémově řešila!
Tak se páni koncepttvořící předveďte.
Že má být škola tak trochu rigidní vůči dynamice vývoje je známo dávno.
Ve vybavení kvalitní PC technikou je ale rigidní až dost:-)
Dle mého by měla též literatura zachraňovat mladé před kosmopolitizací. Tvoří vztah k jazyku a národu (pokud je slovo "národ" ještě v korektní) Ale kdo a jak si z těch uštvaných plány plnících učitelek uvědomuje?
Ale kdo a jak si z těch uštvaných plány plnících učitelek uvědomuje?
A víte, že některé ano? Dokonce i některé pod 50 let.
Když jsem pana profesora Bílka důrazně upozorňovala, kam systém rozborů dvaceti knih a hledání lyrických subjektů dovede české středoškoláky a výuku literatury, řekl mi, že rozbory jsou OK a neudělala nic.
Tedy udělal - nepustil mě k doktorandskému studiu s tematickým pojetím literární výuky.
Pěkné, že se probudil. Po deseti letech. Ale mám dojem, že jeho probuzení je motivováno spíš politicky.
Tedy jinak - už se budoucí češtináři učí na FF UK plošně a důkladně světovou literaturu?
Stejný dotaz mám i pro pana Hausenblase z Pedagogické fakulty UK. Pěkný den.
Petr A. Bílek
"Právě výuka literatury disponuje schopností naučit studenty vnímat nejen to, co je prvoplánově řečeno, ale reflektovat i hůře uchopitelné významy obrazné, uvědomovat si protiřečení či místa nedourčenosti a vratkost hranice mezi jevy, jejichž vztahy a vazby jsou vskutku doložitelné, a jevy, mezi nimiž vztahy jen hypoteticky předpokládáme či projektujeme.
Účelem výuky literatury nemá být primárně poznání a pochopení literatury samotné ve všech důležitých provedeních a vazbách. Toho nelze celostně na střední škole dosáhnout a většinou k tomu nestačí ani celý profesní život literárního vědce. Střední školství nemá vychovávat experty na Máchu, Němcovou či Karla Čapka. Mělo by využít literatury jako oblasti komplexních, a přitom dobře pozorovatelných významů a vztahů a skrze poznání generované na tomto materiálu podněcovat poznávání obdobných, byť hůře uchopitelných významů a vztahů i mimo oblast literatury."
K. Lippmann (literární historie a maturita, (29. 9. 2019)
"Podstata i smysl její výuky spočívají v prohloubení schopnosti žáků ji interpretovat a jejím prostřednictvím lépe porozumět světu a životu člověka v něm. Důležité je současně odhalování uměleckého jazyka (a jazyka vůbec) jako základního, nepominutelného prostředku k otevřenému výkladu světa, přesahujícímu smysly vnímanou skutečnost i dosavadní obsah lidského poznání a nazírání na skutečnost. Pouze skrze jazyk si svět uvědomujeme a o světě myslíme. Svět, myšlení a jazyk tvoří neodlučitelnou triádu."
Jiří Kostečka (K. L. - Reakce na výzvu pana Kostečky, 23. 6, 2017, 18:26)
Pošesté a naposled: Nic nebrání tomu, aby češtinář pojal téměř celou tříapůlletou středoškolskou výuku tak, jak si ji představujete. Sám to tak i dělám, učím své studenty nad jazykem i literaturou přemýšlet (až s tím některé z nich otravuju), orientovat se ve světě, budovat si etické a estetické hodnoty. Jenže zároveň jsem povinen připravovat je pro úžeji pojatý praktický život - a tam jsou všichni ti klasikové leckdy k ničemu (zase jste se neudržel a dal najevo svou vytříbenou vzdělanost - že Vám to už není hloupé...). Netvrďte mně, že mladý člověk, který nabude Vámi ctěné celistvé kvality, si neprostuduje před pohovorem u počítačové firmy zcela pragmaticky její konkrétní historii, nezjistí si platy běžné v dané sféře a neosvojí si modelové otázky personalistů a odpovědi na ně. Vyrukovat tam s Kantem, vyletí z místnosti jako cepelín. Proto mám i takovéto ryze praktické kapitoly ve svých učebnicích.
Závěrem doporučuji srovnání úryvků s katalogem požadavků ke SM a závaznou strukturou MZ.
"Ale kdo a jak si z těch uštvaných plány plnících učitelek uvědomuje?"
To opravdu nevím. Ale kje důležité si uvědomit, že plány 1 (tedy ŠVP) si zpracovávaly školy samy a plány 2 (tématické plány) si zpracovávají sami učitelé. Tedy pokud se vyskytuje nějaká "uštvaná plány plnící učitelka" tak jen sklízí úrodu mizerné práce vlastní školy nebo své. Co takhle kvalitnějí s těmi "plány" pracovat?
Pane Čapku, plány možná zpracovávají učitelé, i ŠVP na některých školách viděli, ale výuku literatury v posledních deseti letech na odborných školách zásadně a na gymnáziích do veliké míry určoval Cermat a SM.
Profesoru Bílkovi rozbory "pouhých dvaceti knih nevadily", naopak. Proč teď náhle bubnuje na poplach, když je šance, že se čeština na SŠ trochu zmátoří? Buď o problému neví nic, nebo více, než by se zdálo.
Učitelů, kteří se zpočátku stavěli na odpor, bylo opravdu hodně. Pan Lippmann ví, kolik bylo podepsáno petic, kolik proběhlo protestů. Češtinářů, kteří umí literaturu učit, je také hodně. Jen jsou po těch deseti letech poněkud unavení.
Profesor Bílek neudělal nic. Pěkný den.
PS: Když tedy mnozí kritizují učitele ZŚ a SŠ, což je u nás beztrestné, neměli by se bát kritizovat také učitele VŠ, včetně profesorů.
Tady ovšem riskují mnohem větší potíže.
Nicméně - ryba smrdí od hlavy. Katedry, připravující budoucí učitele, za jejich kvalitu nesou velikou odpovědnost.
A literaturapro češtináře je na tom hodně bídně. Na obou pražských fakultách.
Jako spoluautor jedné z petic proti spuštění nové maturity jsem byl nemile překvapen tím, že nikdo z kateder češtiny na filosofických či pedagogických fakultách v ČR, kam jsme petici poslali, na ni nereagoval. Ani souhlasně, ani nesouhlasně.
Já jsem za nimi na FF UK šla. S profesorem Bílkem jsem si domluvila schůzku.
Trochu reagovali z Olomouce a z Brna. Ale pražské fakulty se deset let prakticky nevyjádřily.
Jen profesor Bílek se několikrát navezl do mě, prosté češtinářky. Právě v tomto časopise.
Učitel vysoké školy má každý tak nějak "definitivu". Zkuste mi napovědět, proč by něco měnili?
Třeba proto, že mají rádi literaturu?
Právě jsem dočetla nového Hajíčka, Plachetnici na vinětách. Hlavní postavou je docentka literatury na FF UK. Evidentně učí světovou literaturu, zejména anglosaskou.
Hm, možná je z katedry anglistiky. Nebo můj oblíbený český autor pomalu přechází k fantasy.
Asi takhle: není pravděpodobně větší kritik vysokých škol, které připravují učitele, než já. Už ani nedopočítám textů a pasáží v mých knihách, které ukazují na jejich chyby. Nicméně ŠVP není jen čěština pro maturitní ročníky. Samozřejmě, CERMAT je žába na pramni, na tom se shodneme. Ale ani učitelé jazyků a matematiky by neměli být "uštvané plnitelky plánů"... maturita (a přijímačky) je zodpovědnost žáka. Zodpovědnost učitele je kvalitně ho připravit, tedy prohloubit jeho dobrý vztah k předmětu a předat mu potřebné dovednosti a nástroje (především myšlenkové). Nic víc, nic méně.
P.S. Učitel vysoké školy nemá "každý tak nějak definitivu". Existují konkurzy a rekonkurzy. Nicméně pokud dosáhne na titul docent a neumře před tím hlady, je pro univerzitu nepraktické a netaktické se ho zbavovat. Druhá VŠ po něm hrábne hned může akreditovat další obory.... Takže tam už lze o jakési definitivě opravdu hovořit.
Ano, pane Čapku. A proč nemají češtináři docenty a profesory, k nimž by vzhlíželi? Jako byl třeba Václav Černý?
Vážím si M.C. Putny za jeho Katolickou literaturu (konečně někdo napsal, že Mirákl je skvělý román, ba skvělý katolický román), ale maturitám se vyhnul obloukem.
Ale profesor Bílek... doporučte mi od něj nějaké skvělé dílo. Děkuji.
Nu, tady je každá rada marná. V pedagogické máme dobré profesory, pokud započtu Slovensko, tak jsou hned dva :-) Nicméně myslím, že mnohem důležitější je, aby žáci jako ke svému literátnímu rádci vzhlíželi k vám. A všichni dohromady můžeme vzhlížet ke Komenskému, tam je všechno potřebné.
:) Paní Adamová, já chci opravdu vážně diskutovat o výuce literatury především s VŠ, které připravují budoucí češtináře.
Pan Čapek často kritizuje učitele. Třeba ho přesměruji na VŠ. :) To by bylo velmi užitečné.
... maturita (a přijímačky) je zodpovědnost žáka. Zodpovědnost učitele je kvalitně ho připravit...
No. on mnohdy učitel kvalitně připravuje, ale je to natolik interaktivní proces, že když žák nechce, tak s ním nehne ani pár volů. A na základce, když se "tým adolescentů nepovede" tak se z nich ani nikdo nic nenaučí - leda tak provokovat a zkoušet co ještě učitel snese. A on toho musí snést hodně....
Nechápu, proč ve třídě nemůže být záznamové zařízení - stačilo by audio - aby se při konfliktech mluvilo skutečně o tom, co se skutečně ve třídě odehrálo. Jsem přesvědčena, že toto by zajistilo větší kázeň žáků a potom i vědomosti. Vzdělávání máme sice bezplatné, nicméně jej platíme všichni. Tak nějaká kontrola, kdo a jak jej brzdí je nasnadě.
Privátní školy ať si dělají , co chtějí.
Tohle Vám tu asi zůstane, paní Adamová.:) Upozorňuji, že vzory přídavných jmen znám.
Urážet kteréhokoli učitele proto, že je učitel, je špatné.
Kritizovat nadřízeného učitele za to, že se dostatečně nestará o svůj obor, je riziko. Pěkný den.
Myslím, že když chcete, abyste měla audiodůkaz proti žákům, moc dobré klima ve vaší třídě nepanuje. 99% výsledku, aby se žáci "povedli", má v rukou učitel. Není v pořádku, když učitel kritizuje žáky a není si vědom, že vlastně píše o kvalitě výuky vlastní a svých kolegů ve škole.
To je jako kdyby trenér nadával, že jsou fotbalisté jeho týmu neukáznění a přitom to byl on a jeho kolegové, kdo je má na triku už od mladších žáčků, mnoho let a pět dnů v týdnu... Je to vždy o kvalitě působení, o vzdělávání a výuce. Proč čeští žáci tak neradí chodí do školy? S tím má asi něco společného ta škola, ne? Tyhle výmluvy na žáky (a jejich rodiče) nic nepřinesou, je třeba vzít odpovědnost do vlatních rukou. Ve třídě nikdo nemá ani zdaleka takové možnosti a páky jako učitel, když dělá dobře svou práci.
Výborně, pane Čapku, navážu.
Proč ze studia bohemistiky a učitelství čjl odešlo tolik nadaných studentů, které znám, z obou pražských fakult? Proč je výuka nebavila?
VŠ učitelé si často stěžují na nezájem studentů - neměli by začít u sebe?
Vidíte, jaký prostor se před Vámi otevírá?
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/esej-nepodcenujme-neomarxismus.A200714_165951_p_spolecnost_wag/diskuse
Je to záměr. Ale koho a co s tím??
Zeptejme se pana ředitele.
Ale odpovědi se asi nedočkáme. Za všech stran slyšíme jen emotivní kvílení a vynucování nejrůznějších "práv". Věcná diskuze a důstojnost diskutujících je záležitostí minulého století.
VŠ učitelé si často stěžují na nezájem studentů - neměli by začít u sebe?
Ano, jako každý učitel.
A každý ví, že výuka na VŠ je prostě didakticky nejslabší.
Bez powerpointu by to 95% procent učitelů vůbec nešlo.
Vážená paní Valíková,
pan profesor Petr Bílek patřil k nejinspirativnějším učitelům na pražské literární bohemistice, které jsem v nultých letech mohl poznat, stejně jako profesor Vojvodík. Přečtěte si třeba jeho spolu-opus Cosmogonia: Alegorické reprezentace „všeho“ a pusťte si např. „mluvící hlavu“ o Sherlockovi - nebo se začátkem semestru zajděte na nějakou jeho přednášku (jsou veřejné).
Proč z pražské FF a PedF odešlo „tolik nadaných studentů“, které znáte, opravdu nevím. Naprostá většina těch, které jsem na gymnáziu učil já, naopak neodešla a studuje, resp. už absolvovala.
Konečně by bylo možná dobré zkusit se oprostit od osobního zaujetí a uvědomit si, že Váš přístup k literatuře nemusí sdílet každý a že „mít rád literaturu“ při studiu na FF nejspíš ne vždy stačí.
Vážený pane Žytku,
"pár" přednášek profesora Bílka jsem absolvovala. Dokonce jsem četla i některé jeho texty. Viděla jsem i tu mluvící hlavu.
Ale stejně jako můj přístup nemusí sdílet každý, já nemusím sdílet přístup každého.
Pravda, profesor Bílek je profesor. Já jsem jenom češtinářka.
Pěkný večer.
PS: Tu mluvící hlavu o Sherlockovi jsem si pro jistotu pustila ještě jednou. Miluju Doyla i seriál BBC.
Hm, od pana profesora jsem se nedozvěděla, PROČ bych se na ten seriál měla koukat. Ani CO je na něm tak úžasného. Zato jsem se dozvěděla, JAK se liší literární a filmové postupy.
Jsem vychovaná divadlem, zajímá mě nejdříve CO a PROČ.
Jaké otázky epizoda otevírá, čím se liší Skandál v Belgravii od Skandálu v Čechách, jakým způsobem text a epizoda zobrazují Holmesovy zájmy či osudovou ženu SH, Irenu Adlerovou, jak na ni nahlíží Watson, jak si seriál pohrává s bratrskými vztahy, které jsou tu mnohem akcentovanější, s Holmesovou genialitou a autismem atd... Na to jsem se ptávala svých studentů.
Ano, přístupy k literatuře se různí. Mně objevy pana profesora jednoduše nestačí. Pěkný večer.
Ještě k samotnému Bílkově článku:
Není pravda, že "Žádné z postkomunistických ministerstev školství v Česku nepřišlo s funkčním vymezením profilu absolventa střední školy."
Ale přišlo. Samozřejmě je dobře, že nebylo komandováno z ministerstva, ale původní představa o tvorbě ŠVP byla právě taková, že škola si svým zameřením, filozofií, vzdělávacími strategiemi právě takový profil sama vytvoří. A tak se také mnohdy stalo.
Jenomže unifikující vlivy jako ČŠI, státní maturita, různé svazy zaměstnavatelů a podobně z toho udělaly tak trochu bramboračku.
Nejsem češtinář, tak nebudu žvanit do věcí, kterým nerozumím, ale jednu poznámku přece mám.
A každý ví, že výuka na VŠ je prostě didakticky nejslabší.
Bez powerpointu by to 95% procent učitelů vůbec nešlo.
Nevím, zda to ví každý - podle mne se dost lidí domnívá, že čím lepší didaktik, na tím vyšším stupni učí. S názorem "když umí vysvětlit integrály, určitě umí vysvětlit i sčítání zlomků" jsem se setkal opakovaně (a většině je to asi úplně jedno, protože o školství se lidi většinou moc nezajímají, včetně těch, co o něm píší články).
Přitom z logiky věci je didaktika tím důležitější, čím mladší je žák. Logicky by nejlepší didaktici měli učit na ZŠ.
Na VŠ studují dospělí lidé, kteří už leccos chápou a leccos si samo dostudují. Předpokládá se, že tam jdou už motivovaní, nakonec se tam hlásí dobrovolně - není je tedy třeba přesvědčovat např. o důležitosti oboru. Ano, je fajn, když přednášející není jen přednášející, ale též učitel. Měl jsem tu čest některé Učitele na VŠ poznat, stejně jako jsem poznal i uspávače hadů.
Ale faktem je, že hlavním kritériem na VŠ didaktické schopnosti nejsou.
Pravda, teď píšu o situaci, kdy na VŠ studuje intelektový nadprůměr a nejde o "střední školu s honosným názvem" pro 60 % populačního ročníku. Ale to je jiná diskuze.
Co se týká PowerPointu, tak někde se moc použít nedá (třeba u "odvozovaček" různých vzorců), ale na druhou stranu někde to je přece jen zlepšení proti nečitelným klikyhákům, u nichž není jasné, zda dotyčná vlnovka znamená "ln" nebo "k" :o)
Pravda je, že budoucí učitele by měli metodicky (ne nutně oborově) školit výborní didaktici. A rovněž pravdou je, že se didaktice na některých oborech PedF zdaleka nedostává pozornosti, které by se jí dosávat mělo.
Logicky by nejlepší didaktici měli učit na ZŠ.
Neboli pytlikovic nepřímá úměra...
čím nižší stupeň školy, tím vyšší pedagogické vzdělání učitele.
Okomentovat