Průměrný výsledek uchazečů o maturitní studium se u jednotných přijímacích zkoušek letos proti loňsku zlepšil. Nejvýrazněji se změnil průměr v případě osmiletých gymnázií, kde byl loni v matematice zhruba o deset procentních bodů horší. Letos činil průměr 51,3 procenta. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou zveřejnil Cermat. Podle něj souvisí zlepšení výsledků s uzavřením škol kvůli koronaviru a intenzivní domácí přípravou dětí na zkoušky. Ředitelé středních škol v pondělí a v úterý převzali od Cermatu výsledky zkoušek. Informuje ČTK.
Celý text naleznete zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
"Průměrný výsledek uchazečů o maturitní studium se u jednotných přijímacích zkoušek letos proti loňsku zlepšil."
Když přidáte 21 % času na matematiku a testy se proto stanou v klíčovém faktoru nesrovnatelné, Cermat opět podle náboženství testokracie srovnává a srovnává a srovnává až do úplného srovnání se.
Co ten Cermat vlastně tvrdí? Opravdu tvrdí, že děti se lépa naučí doma než ve škole? A jak na to přišel?
Kdyby to byla pravda, pak to není lichotivé pro ZŠ. Jakto, že na to už dávno nepřišla ČŠI?
Cermat zjistil, že čím, lepší příprava, tím lepší výsledky.
Neboli Cermat přiznal, že jeho testy neověřují to, co děti z předcházející školní docházky umějí, ale to, jak dobře se připravily na jednorázovou zkoušku.
Tohle zjištění všechny nechává v klidu?
A Cermat ještě nespáchal harakiri?
O které zkoušce neplatí, že čím lepší příprava, tím lepší výsledky?
Soukal:
U smysluplné, u které ověřujete skutečné dovednosti a schopnosti, uplatnitelné v praktickém životě, faktor času přípravy není podstatný.
U nesmyslné, kde jen krátkodobě drilujete znalosti, je to to klíčový faktor - čím déle drilujete, tím lepší výsledek. Ale o vzdělání se toho moc nedozvíte.
To předpokládám ví každý učitel.
Více času na test lepší výsledky. Kdo by to řek milý Watsone? Ano, děti se skutečně doma učí lépe, pokud je s nimi doma aspoň jeden rodič který dovede vzít učivo, připravit jej a naučit ho. Výsledky dětí v domácím vzdělávání jsou ověřitelně lepší. Ale musí tam být ten jeden schopný rodič. Což většinou je, když se rozhodne své dítě vzdělávat doma. Je to ale jejich svobodné rozhodnutí, ne coronavirový nucený lockdown všech. Pak je distanční výuka účinná tak z 15-20%.
Nám taky v práci lépe dopadají projekty, kterým se někdo věnuje, než projekty, kterým se nikdo nevěnuje. Tak nevím, jestli to vlastně nejsou nesmyslné projekty.
Ano, funguje jeden učitel na jednoho žáka. Tak je to vždycky. Žádné rozptylování. Pouze výuka. Není s kým otravovat a vymýšlet "kraviny".
Soukromá výuka zabírá. V kolektivu se žáci nesoustředí, zlobí, nudí se, protože nejsou vtaženi do děje (nechtějí být vtahováni do děje, chtějí se vyrovnat vůdcům třídy, kteří obvykle stojí na straně "bouračů vyučovacích hodin"). A pokud se doma rodiče nebo prarodiče dětem věnují a učí se s nimi, nese to své výsledky.
Okomentovat