Děti se ve škole umí smysluplně vyjádřit, pokud mají prostor, říká vědkyně

pátek 3. ledna 2020 ·

„Dělali jsme sérii po sobě jdoucích výzkumů v řadě a ty hlavní byli tři. V prvním jsme zjišťovali, jak komunikace ve škole mezi učitelem a žákem probíhá, přičemž jsme zjistili, že v českých školách, které se mimochodem neliší v tomto ohledu od těch v zahraničí, mají žáci relativně málo příležitostí k nějakým rozvitým promluvám, kde by reálně vyjadřovali své vlastní myšlenky a podepírali je argumenty. Nelze říci, že by učitelé vedli jen monology, ale žáci, kteří se zapojují, odpovídají většinou na faktografické otázky, které od učitele dostávají. Ty vybízí ke krátkým pamětním odpovědím,“ říká v rozhovoru pro iDNES Klára Šeďová z Masarykovy univerzity.



Klára Šeďová (muni.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Lze vůbec přimět děti, aby v hodinách nějak sofistikovaně diskutovali? 

V jednom z našich výzkumů jsme se zaměřili na to, jestli je možné poupravit situaci ve třídě tak, aby žáci mluvili rozvitě a argumentovali. Tam jsme zjistili, že to možné je. Když se změní chování učitele, změní se i chování žáků. Žáci jsou schopní vést poměrně sofistikovaný dialog a diskutovat...

Není taková výuka časově náročnější?

Časově náročnější je, protože když žákům řeknete „milé děti, literární žánr, ve kterém zvířata jednají jako lidé, se jmenuje bajka,“ zabere vám to půl minuty. Zatímco než to děti samy vymyslí, trvá to déle. Ale v průběhu hovoření si procvičují spoustu dovedností a učí se spoustu kompetencí, které máme předepsané v rámcových vzdělávacích programech, což je dovednost komunikovat a dovednost řešit problémy a přemýšlet. Podle nás to do školy patří a rozhodně to není ztráta času.

Jak by to mělo tedy vypadat? Dvacet minut žáci budou poslouchat a dvacet minut diskutovat?

Klidně. My si myslíme, že by se měli střídat fáze toho, kdy učitel relativně autoritativně sděluje nějaké poznatky a děti se je naučí a osvojí, s fázemi, kdy žáci, takzvaně zapnou mozky a reálně přemýšlejí a snaží se na něco přijít.


Celý text naleznete zde

12 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...
3. ledna 2020 4:35  

A umi se deti smysluplne vyjadrit i doma, pokud dostanou prostor? Delaji to?

---

"My si myslíme, že by se měli střídat fáze toho, kdy učitel relativně autoritativně sděluje nějaké poznatky a děti se je naučí a osvojí, s fázemi, kdy žáci, takzvaně zapnou mozky a reálně přemýšlejí a snaží se na něco přijít."

Tak to je opravdu ta nejrevolucnejsi myslenka ve vzdelavani od roku 1860...

Petr Portwyn řekl(a)...
3. ledna 2020 8:43  

Klidně. My si myslíme, že by se měli střídat fáze toho, kdy učitel relativně autoritativně sděluje nějaké poznatky a děti se je naučí a osvojí, s fázemi, kdy žáci, takzvaně zapnou mozky a reálně přemýšlejí a snaží se na něco přijít.

Jinými slovy, paní vědkyně popsala normální hodinu, jak vypadá, když žáci spolupracují.
Samozřejmě pokud máte třídu, kde právě probíhá závod "kdo zahulává větší pitomost", protože se aktuálně hraje oblíbená Hra na de**ly (praktici znají), tak to bohužel nejde. Hormony někdy bývají mocnější.

Ale jsem rád, že výzkum proběhl. Možná proběhne ještě nějaký, kde se třeba dozvíme, že v učebnicích mají být obrázky, nebo něco podobně revolučního.

Petr Portwyn řekl(a)...
3. ledna 2020 9:00  

Pro změnu něco z praxe, jak je to doopravdy:
Samozřemě, že děti mají možnost o hodině mluvit, to nám říkali na PedF už v 90. letech. Samozřejmě, že pokud to jde a žák má zájem, tak se o to učitelé snaží. Někdy se ani těch 20 minut nevykládá, v matematice určitě ne, ve fyzice dost zřídka.

K nápadu "20 minut výklad, 20 minut diskuze" (patrně jde o naukové předměty).
Varianta 1 - mluví 1 žák. Za 20 minut má každý ani ne minutu (organizace taky vezme nějaký čas), ve 30-členné třídě cca 30 sekund. Za tu dobu moc myšlenek neřekne, to je na dvě, tři věty... nejspíš ani to ne.
Zbytek třídy je pasívní. Čas využitý velmi neefektivně. O skutečnou diskuzi nejde, není čas reagovat.
Varianta 2 - mluví všichni. Děti se dostanou ke slovu více, ale je otázka, na jaké téma. Pokud má být téma netriviální, je třeba něco vymyslet, a to nemůže motivovat vždycky všechny (pedagogičtí naivisté prominou). Výsledkem bude, že
- některé děti se na to vykašlou
- některé děti to nedokážou (a po třech čtyřech pokusech se na to vykašlou)
- hluk přesáhne hranici, pod níž jsou děti schopny pracovat

A ještě jedna otázka, nejsem češtinář. Paní uvádí příklad
..když žákům řeknete „milé děti, literární žánr, ve kterém zvířata jednají jako lidé, se jmenuje bajka,“ zabere vám to půl minuty. Zatímco než to děti samy vymyslí, trvá to déle.
To mají děti v diskuzi vymyslet slovo "bajka"? A co když pro ten žánr vymyslí jiné slovo? Třeba "zvířpovídka"... Špatně to není, protože splnily zadání "diskutujte", ale nadále nevědí, co je to bajka.
Předpokládám, že vyhledávat nemají, googlení není diskuze.

Nic proti samostatné práci dětí, nic proti tréninku vyjadřování, ale popsaný příklad mi přijde silně umělý. Nechtělo by to zeptat se lidí z praxe?

Petr Portwyn řekl(a)...
3. ledna 2020 9:05  

Ocenil bych informaci, jak lze diskuzí přijít na fakta.
Ale skutečně diskuzí, tj. nikoli běžně používanými pracovními listy ve dvojici, nikoli běžně používaným vyhledáváním na netu.

O aplikacích samozřejmě diskutovat lze, ale na ZŠ/nižším gymnáziu je 20 minut příliš, to se za 5 minut začnou flákat... na NG za 10. Je potřeba to strukturovat a pak frontálně kontrolovat (na individuální diskuzi s 15 dvojicemi prostě není čas).

Jiri Janecek řekl(a)...
3. ledna 2020 12:10  

Ja bych pro zmenu ocenil, kdyby ucitele ucitelu ty ucitele naucili poradne ucit, radsi nez aby bajili o tom, co by dite dokazalo, kdyby melo idealniho ucitele…

A taky kdyby na PdF na nejvetsi univerzite v druhem nejvetsim meste akreditovali a otevreli dalkovy obor ucitelstvi matematiky, treba…

BP řekl(a)...
3. ledna 2020 13:51  

Je to hezké, ale tohle si nemohu dovolit dělat ve čtvrtém ročníku u maturantů, kde s nimi potřebuji probrat a zopakovat kvanta učiva, obzvlášť, když je učíte teprve až v tom 4. ročníku a nemáte přehled o tom, co se předtím naučili (žáci Vám vždy budou tvrdit, že celé 3 roky předtím se vůbec v hodinách češtiny nic neučili a že teprve teď jim někdo dává potřebné informace. Samozřejmě vím, že tomu tak nebylo, ale dohadovat se s nimi, že se jim nechtělo nic si pamatovat a nic se učit, je pouhou ztrátou času.).

mirek vaněk řekl(a)...
3. ledna 2020 16:54  

Paní vědkyně jaksi neřeší různé předměty. Asi to bude jinak vypadat v cizím jazyce a jinak v matematice a tělocviku. Oni zkoumali jen češtinu, ale Česka škola to jaksi ignorovala. To co zjistili, jim řekne každý učitel. To, co by měli zjistit je jakými způsoby lze kvalitní diskuzi a tedy i konstruktivismus provádět, aby to fungovalo pro různé typy škol, tříd a dětí. Jak konkrétně výuku realizovat. Že zjistili, že to jde je hezké, ale je třeba najít metody, které budou fungovat ne u jednoho učitele v jedné třídě, ale aspoň na většině škol. No a pak taky zajistit podmínky, aby ty metody mohli být realizovány.

Ivo Mádr řekl(a)...
3. ledna 2020 19:08  

"20 minut výklad, 20 minut diskuze"

Mým velkým snem je vidět takto postavenou hodinu matematiky na běžné ZŠ hlavního vzdělávacího proudu (plně zasaženou inkluzí po česku).

rváčkazvesela řekl(a)...
3. ledna 2020 20:29  

Smysluplné vyjadřování mají daleko lepší šanci páchat rodiče - mají "v práci" jednoho potomka. Nemyslím si, že by toto břímě mělo ležet na učiteli, ten má 45 minut (bez organizačních záležitostí nanejvýš 40 - 30 a dětí třeba i kolem třiceti. Smysluplně se vyjadřuje jeden, dva - a stále ti stejní.
Jeden výzkum praví, že v hodině zeměpisu vysloví učitel šedesátkrát více slov než všichni žáci dohromady. Víte proč? Děti nemají slovní zásobu a když Vám už pátý "kousek" vypráví , že jako tentononc a ...a jakoby, tak to prostě řeknete Vy. Jinak se neodlepíte z místa.

Petr Portwyn řekl(a)...
4. ledna 2020 19:02  

Mirek Vaněk
Taky by nebylo špatné vzít v úvahu, že bez přítomnosti hospitujícíh výzkumníků se děti chovají jinak.
Ale myslím, že to po výzkumnících chceme moc.

Pan Mádr
Popisoval to tu pan Chrobák, co má tu prestižní cenu. Po 20 minutách se v diskuzi přišlo na to, že 1,2 > 1,12 (přesná čísla si nepamatuju), to je dobré, ne?

Milan Keršláger řekl(a)...
4. ledna 2020 20:26  

Uvítal bych metodický a pracovní list pro hodinu, kde to bude fungovat pro celé konkrétní téma (včetně výkladu/uvedení, ne jen konec). A pak bych poprosil o pokrytí SŠ učiva podobnými materiály. Rád si z nich vyberu :-)

Pokud mám klasický výklad - procvičení - opakování, pak minimálně ve 2. a 3. fázi se může kdokoliv vyjádřit. Jako učitel ocením, když se někdo při procvičování dobře zeptá nebo když při opakování nemluví z cesty :-)

rváčkazvesela řekl(a)...
4. ledna 2020 22:10  

...učitel relativně autoritativně sděluje...nevídané, někdo volá po autoritativním působení učitele, já myslela, že má být kamarád:-)
Pardon, je tam to "relativně" ...jen aby si to inspekce vysvětlila správně...jaká míra autority je povolena?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.