Výsledky rozsáhlé analýzy Cross Ranking, která shrnuje závěry všech tří nejvíce respektovaných a používaných mezinárodních žebříčků vysokých škol – QS, ARWU a THE – přináší exkluzivně magazín Universitas. Detailní srovnání ukazuje nejen pořadí více než 1 700 nejlépe hodnocených vysokých škol z celého světa (včetně dvou desítek českých a slovenských), ale také 50 nejúspěšnějších vysokoškolských systémů za období 2012 až 2019.
Pozici nejúspěšnější české vysoké školy obhájila i v roce 2019 Univerzita Karlova, jež se oproti roku 2018 posunula o sedm míst výše na 269. pozici. Druhá je nově na 535. místě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která zaznamenala zlepšení o 389 pozic, zejména díky umístění v žebříčku QS, kam přitom byla zařazena vůbec poprvé. Třetí mezi českými školami se umístilo České vysoké učení technické v Praze na 544. místě, což také znamená zlepšení oproti roku 2018 o 47 pozic.
Celý text naleznete zde
.png)
2 komentářů:
"Pozici nejúspěšnější české vysoké školy obhájila i v roce 2019 Univerzita Karlova, jež se oproti roku 2018 posunula o sedm míst výše na 269. pozici. "
Tomuto říká magazín našich veřejných VŠ analýza? I jako žbleptání ke sportovnímu přenosu by mi to přišlo ubohé...
Je třeba číst celý článek. Tendenční zkrácenina má s vyzněním článku pramálo společného. Žebříčky jsou tři, je v nich 1721 škol.
Ale i tam se dočteme: "TOP 821 (zhruba 4,5 % nejlépe hodnocených vysokých škol na světě".
"V TOP 25 mají USA 18 škol, tedy 72 %, v TOP 250 jich mají 63, tedy 25 %, v TOP 821 však mají 164 škol, tedy jen 20 %. A ještě výrazněji v neprospěch pozice USA vyznívá rozbor všech vysokých škol v TOP 1721; již „pouze“ 14 % z nich je totiž z USA (Kanada představuje další 3 % škol ze severní Ameriky). Z Evropy je však 34 % vysokých škol (oproti Severní Americe tedy dvojnásobek). V pořadí světových regionů je na tom podstatně lépe rovněž Asie (36 %), která je navíc z hlediska počtu vysokých škol v Cross Ranking již druhý rok po sobě úspěšnější než Evropa. S odstupem následují Latinská Amerika (7 %), Afrika (3 %) a Oceánie (necelá 3 % vysokých škol)."
Z diagramu pak vidíme, že z hlediska největšího podílu na celkovém dosaženém skóre TOP 10 je na tom nejlíp Korea za Francií a Japonskem.
Asi by to chtělo původní zprávu. Ale zdá se, že úroveň zprávy je hodně "vysoká".
Doporučuji k diskuzi se schopnějšími žáky, především při výuce procent či při výuce manipulace.
Okomentovat