Oldřich Botlík: Matematikův nářek – V

pondělí 14. října 2019 ·

Připravuje se revize RVP. Tvorba nové verze základního kurikulárního dokumentu by se mohla opět zvrhnout v přetahovanou o hodinové dotace jednotlivých předmětů, případně vzdělávacích oblastí. Více než o žáky jde totiž o úvazky a hlavním argumentem je dostatečné množství učiva, které je prý „nutné“ probrat. Americký matematik a učitel Paul Lockhart ovšem tvrdí, že podrobné seznamy potřebují hlavně školní byrokraté. Jsou podle něho zbytečné a spíše škodí. Doporučuje učitelům matematiky, aby se vydávali s žáky na nepříliš plánované výlety. S tím, že žáci se při nich naučí to, nač narazí. „A jestliže na nějakou část učiva v průběhu třinácti let vzdělávání nenarazí, jak zajímavá nebo důležitá asi tak může být?“ ptá se Lockhart.



Oldřich Botlík (eduin.cz)
Maturitní katastrofa 

Někteří čtenáři už nejspíš mají v tomto okamžiku jasno: „Nepříliš plánované výlety jsou naprostá hloupost, protože výuka nového učiva v matematice předpokládá, že žáci zvládli to předchozí.“ Možná předpokládá, ale nezvládli. A to hromadně. Když měli letos maturanti vyjádřit pomocí algebraického výrazu s proměnnou, kolik cestujících ve vlaku stálo (podúloha 3.2), uspělo jen 15 procent z nich. Stejně dopadla v roce 2016 podobně zaměřená úloha o čerpadlech. Výrazně úspěšněji přitom žáci hledali řešení rovnic, kde jde jen o mechanickou (algoritmizovatelnou) manipulaci se symboly, jejíž pravidla se dočasně naučili. To znamená, že mezi úspěšnými řešiteli rovnic je hodně takových maturantů, kteří významu pravidel moc nerozumějí. A návaznost učiva je jim ukradená.

Jaké výsledky matematického vzdělávání tedy vlastně maturitní test zjišťuje? A co „certifikuje“ jeho úspěšné zvládnutí? Kolik z toho je vlastně vůbec důležité?

Efektivita výuky 

V komentářích pod minulými díly se několikrát objevil názor, který bych parafrázoval slovy „prozradit žákům nějaký fígl (postup, princip, …) je efektivnější, než čekat, než na to přijdou sami“. Byl doprovázen argumentem, že žáci nad ničím dlouho nevydrží, a je tedy zbytečné stavět před ně úkoly, které vyžadují delší nerutinní úsilí.

Je asi třeba vysvětlit, že dosažení stavu „žáci vydrží bádat“ vyžaduje splnění dvou podmínek. První podmínkou je, že žáky musí to, nad čím mají bádat, skutečně zajímat – k tomu nejčastěji dochází právě tehdy, když na něco narazí během nepříliš plánovaného výletu a vyvine se z toho „jejich“ problém. Druhou podmínkou je, že už mají s bádáním nějaké zkušenosti (byť po kratší dobu a nad jednoduššími problémy) a – ideálně – znají z vlastní zkušenosti, jak nádherný je to pocit, když na něco sami přijdou. Z obojího je snad zřejmé, že výuka založená na trvalém prozrazování fíglů a poznatků (tedy výuka převážně či výhradně transmisivní) nemůže podporovat rozvoj badatelství u většiny žáků – snad až na ty jedince, kteří jsou ve škole vždycky hotovi jako první, případně učiteli vlastně ani moc nevěnují pozornost.

Převážně či výhradně transmisivní výuka je nepochybně velmi efektivní, pokud chce učitel optimalizovat rychlost „probírání předepsaného učiva“. Kam ovšem takové „probírání“ vede, známe jak z prudce klesajícího zájmu o psaní maturitního testu z matematiky, tak z výsledků maturitního testování.

Lockhartovo východisko 

S argumentem o „efektivním probrání předepsaného učiva“ se Lockhart vypořádává dvojím způsobem. Jednak již zmíněným konstatováním, že asi nebude moc důležité to, nač žáci nenarazí během třinácti let badatelských činností na nepříliš plánovaných výletech do světa matematických objektů. Především však říká, že podstatou matematiky není následování již vytvořených postupů, ale vytváření postupů nových. A že žáci se mají ve školní matematice naučit především TOHLE. Říká, že školní „matematika“ NENÍ matematika. Lockhart chápe matematiku jako umění, a to jako umění svobodné, nikoli užité. Nijak mu samozřejmě nevadí, když je z matematiky nějaký užitek, není to ale podle něj její primární cíl.

Za sebe bych dodal, že užitečnost matematických poznatků se také leckdy nedá posuzovat v době, kdy vznikají. Třeba když Descartes s Fermatem pokládali v 17. století základy analytické geometrie, asi nikdo nemohl tušit, že o nějakých 250 let později najde tento vztah mezi geometrickými objekty a algebraickými rovnicemi uplatnění v počítačové grafice. Rovněž studium vlastností prvočísel se dlouho jevilo jen jako náročná zábava špičkových matematiků bez naděje na praktické užití jejích výsledků. Dnes ty výsledky využíváme pokaždé, když telefonujeme z mobilu, protože se uplatňují v šifrovacích protokolech zajišťujících bezpečný přenos dat.

Návrh pro revizi RVP 

Zlí jazykové tvrdí, že když přišli na první schůzku komise pro revizi vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace zástupci Jednoty českých matematiků a fyziků, přinesli už hotový text. V době, kdy ještě ani nebylo známo zadání… Nevím, co v návrhu JČMF bylo, ale představuji si velmi podrobný a také dlouhý seznam jednotlivých partií matematiky určených k povinnému probírání. To je – po nejméně 150 letech existence podobných školních seznamů – ovšem úplně k ničemu.

Co v platném RVP chybí, je podrobný seznam badatelských dovedností, které jsou charakteristické pro aktivní pěstování matematiky. Někdy bez ohledu na obor, jindy specificky třeba pro některé typy výpočtů. Například (neuspořádaně a samozřejmě jen ilustrativně):

– vycházet jen z toho, o čem jsem si naprosto jist, že to platí,
– zkusit problém co nejvíc zjednodušit,
– jednou z možností zjednodušení jsou krajní (singulární) případy,
– neplatnost tvrzení se dokáže vymyšlením protipříkladu – nejlépe co nejnázornějšího,
– nový pojem by si člověk měl nejdříve „osahat“ na velmi jednoduchých příkladech,
– když něco počítám, může vést rychle k cíli, když všechno šikovně započítám dvakrát, atd.

Uvítal bych, kdyby se celá vzdělávací oblast Matematika a její aplikace vešla na jednu normostranu. RVP má být něco jako ústava – podrobnosti patří do nezávazných metodik.


Předchozí díly naleznete zde, zde, zde a zde

32 komentářů:

Karel Lippmann řekl(a)...
14. října 2019 9:36  

Omlouvám se, ale inspirace básní, kterou uvedla diskutující příjmením Brandnerová pod příspěvkem pana Čapka "Žádné dítě samozřejmě není hloupé, hloupá je jen učitelka, která si tohle myslí" byla na mou vůli příliš silná. A tak si neuměle zaveršuji:

Učitel z Cermatu.

Byl jeden učitel z Cermatu,
moudrosti měl plnou lopatu.

Vzdělanost počítal na kila,
sestavil tak vzorec debila.

Než před ním dělat hlupáka,
je lepší dát si panáka.

L.snirch řekl(a)...
14. října 2019 9:50  

Forma závěrečného testu z matematiky, který rozhoduje o tom, jestli 4 roky studia byly či nebyly (dostanu středoškolské vzdělání na papíře nebo mi zůstane na papíře jen základní vzdělání) ovlivňuje formu vzdělávání.
A jestli závěrečný test dává na 37 příkladů 120 minut (dříve 105 minut) - je jasné, že přemýšlení (kterým zastánci maturity z matematiky argumentují) není cíl středoškolské maturity z matematiky.
Komenský to vyjádřil citátem: " Veškeré kvaltování .....".

PP řekl(a)...
14. října 2019 11:14  

Vy si rádi vybíráte z Komenského, co se vám hodí, že? A co třeba tato jeho slova?


Co jest škola posuzovaná podle své základní myšlenky? Co ovšem jiného, ne-li cvičiště práce (příjemné sice, avšak přece práce).

Podobně školám dáno jméno ludi, t. j. hry, nikoli, aby si žáci představovali, že jest jim dovoleno hráti kostkami, pomalovanými kartami, vrhcáby a jinými řehtačkami, než, že na tomto místě útěchy nalézají, aby své, kol studia správně řízené práce zařídili bez obtížné únavy, nýbrž s lahodným i půvabným hnutím ducha i těla, jaké také při závodních hrách bývají.

Dobrý žák nebude obdobně nikdo jiný než ten, jenž přesně odpovídá svému jménu, dychtivý všeho učení a nevyhýbající se žádné práci sloužící k porozumění vědy. Práce živí i jeho ušlechtilou hruď a budiž i jemu málo neodmítati práci, leč vyhledávati a nebáti se potu.

V mysli se vybavil úsudek velmi učeného muže, že marno zkoumati methodu, nezažene-li se lenost ze škol.


Mně tyto jeho názory připadnou mnohem důležitější, než citát, který znáte od sedmé třídy. :)

PP řekl(a)...
14. října 2019 11:23  

A konečně v kostce i diagnostika stavu:

Ale toto vše ničí ona velmi záhubná a nemotorná šelma lenost, na niž jsme si stěžovali. A jak ji zahnati z myslí svých, pozorujme:
1. Co jest lenost?
2. Jak hluboko se škol zmocnila?
3. A jak škodlivě?

Lenost jest oškIivost z práce, spojená s omrzelostí. Odtud pochází od práce

1. buď útěk, a kde možno, odklon;
2. nebo provedení suché, chladné, povrchní a nedbalé práce, nebo konečně
3. nečinnost a začatých děl opuštění.


Všichni modernisté jdou opačným směrem.

A ještě PS, neboli JAK praví JAK:

Když se lampě olej nepřidá,
světlo znamenité nevydá!
Nezavděč si pracovníka odměnou,
omýlí tě prací malátnou.

Oldřich Botlík řekl(a)...
14. října 2019 11:43  

Jenom abych vám správně rozuměl, PP (když už je správné vám "jen rozumět" bez interpretace):

Mají vaše citáty J. A. Komenského doložit, že Lockhart je s ním v souladu?

Anebo tvrdíte, že Lockhartova pedagogická činnost
(přivádí už dvacátým rokem k matematickému bádání děti od 1. do 12. třídy, předtím působil na univerzitách) a jeho názory Komenskému odporují?

Mně to není ani trochu jasné.

L.snirch řekl(a)...
14. října 2019 11:44  

Vámi uvedené citáty jsou v rozporu s nesmyslem kvaltování?
Tvrdí někdo z nás, že se nemají učit, pracovat na svém vzdělávání?
Je snad přemýšlení lenost?
Matematika není závod, pokud chceme argumentovat přemýšlením

EM řekl(a)...
14. října 2019 12:10  

A jestli závěrečný test dává na 37 příkladů 120 minut (dříve 105 minut) - je jasné, že přemýšlení (kterým zastánci maturity z matematiky argumentují) není cíl středoškolské maturity z matematiky.

Jako učitel matiky na SŠ si ty testy pravidelně zkouším. Nekvaltuju – do půl hodiny to mám vyřešené. Nad příklady přemýšlím a snažím se pozorně číst zadání. Čas 120 minut mi přijde docela přiměřený.

Mimochodem, přijímačky na SŠ mi v tomto ohledu připadají mnohem strašnější.

L.snirch řekl(a)...
14. října 2019 12:50  

Jako učitel matiky - jistě, Sheldon by se na vás díval přes prsty, co tam "půl" hodiny řešíte. Podle sebe měříme jiné a považujete to za normu. Ale pak tomu neříkejme přemýšlení. Ale závody.
Ty texty jsou dlouhé, 15 stran A4 (s mezerami). Hledáme metody řešení, řešíme, zapisujeme do záznamového archu, přepisujeme postup
Letos se přidalo ze 105 na 120 minut a prudce se zlepšila neúpěšnost. Jak to vysvětlit?
Pro matematika je ten test lehký. Pro nematematika to tak snadné není. Dejte to češtinářce na škole, vysokoškolsky vzdělané a uvidíte.

tyrjir řekl(a)...
14. října 2019 15:13  


Bída evropské matematiky

Když jsem se někdy jako malý kluk vymlouval, že nějakou hloupost dělají i druzí, říkávala mi maminka

"Když někteří jiní strčí hlavu do záchodu, uděláš to taky?"

Matematika, nejabstraktnější jazyk přírody, je jedním z mála oborů, ve kterém lze srovnávat znalosti žáků a studentů napříč planetou. Šanci mají i chudší národy světa, protože k výuce matematiky není potřeba příliš drahého vybavení...

Evropa bývala jednou z kolébek matematiky ... To se však radikálně změnilo. Nejlepších hodnot dnes dosahují východoasijské státy jako Čína, Vietnam a Jižní Korea...

Propad matematických znalostí je vidět v řadě evropských států: v Nizozemsku, Německu, Švédsku, na Islandu apod. ... Pro zajímavost: dánská delegace skončila v posledních pěti ročnících matematické olympiády na 69., 80., 65., 58. a 48. místě, daleko předběhnutá delegacemi Alžírska, Íránu, Thajska, Bulharska, Moldávie a Bangladéše. Řada dalších západoevropských zemí je na tom podobně...


https://prima.iprima.cz/zpravodajstvi/komentar-mariana-kechlibara-bida-evropske-matematiky?fbclid=IwAR19FI6PewBFutkgZ7HwUKW7qCXmrJ6gWeyFrye1EEOEcpn6VYwnQ9yrkks

Je myslím dobře, že pan Komárek umožňuje panu Botlíkovi ten vícedílný seriál dokládající úpadek vzdělávání v tzv. vyspělých zemích Západu. Tragédií pro Česko, myslím, je, že tomu "mozko výplachovému" trendu zřejmě podléhá i současný ministr školství České republiky a některé parlamentní strany:

„Vzhledem k tomu, že Plagův návrh je úplně stejný jako ten náš, tak ho podpoříme,“ řekl pro Echo24 člen školského výboru Lukáš Bartoň (Piráti). Piráti spolu s hnutím ANO představují rovnou stovku hlasů ve sněmovně. Pod návrh Pirátů se však podepsali i zástupci školského výboru z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Zastáncem odkladu je pak i šéf Občanské demokratické strany Petr Fiala, který se podle jeho slov staví proti povinné maturitě dlouhodobě.

Ostře proti rušení maturity z matematiky se staví například nezařazený poslanec Václav Klaus mladší (Trikolóra) nebo klub SPD.


http://www.ceskaskola.cz/2019/10/plaguv-navrh-na-odklad-povinne-maturity.html

Myslím, že premiér Babiš by neudělal velkou chybu, kdyby aktivistického° ministra školství odvolal.

°
http://www.ceskaskola.cz/2019/10/frantisek-dobsik-proc-ucitele-plagovi.html


J.Týř


EM řekl(a)...
14. října 2019 19:41  

Dejte to češtinářce na škole, vysokoškolsky vzdělané a uvidíte.

Dal jsem, je to už pár let. Aprobace čeština a hudebka, maturantka z počátku 80. let minulého století. Přišlo jí to lehké a divila se, co je kolem toho za humbuk. Nekecám...

Pravdou je, že tenkrát z matiky maturovala a že její matikář byl fakt borec.

Jinak často přemítám o jednom: Nepřišel čas maturitu jako takovou úplně zrušit? Je vůbec k něčemu dobrá? Nestačilo by vysvědčení jako doklad absolvování SŠ? Nevím...



Oldřich Botlík řekl(a)...
14. října 2019 20:00  

Nepřišel čas maturitu jako takovou úplně zrušit?

Obecně se tomu nijak nebráním -- tu centrální bych pak zrušil určitě, protože pokládám za vyloučené, že někdy bude pojatá kvalitně a na úrovni doby. Myslím si nicméně, že je vhodné poskytnout na konci příležitost těm žákům, kteří něco pěkného během studia dokázali (vytvořili, osvojili si kvalitně nějaké dovednosti nebo znalosti), aby to předvedli nebo o tom třeba pronesli přednášku. Nemusí se tomu říkat maturita, nemusí to být zkouška, nemusí se to klasifikovat, nesmí to být povinné, ...

Řekněme takové školní sympozium, tematicky velmi široce pojaté.

Karel Lippmann řekl(a)...
14. října 2019 20:04  

Diskutující jménem Karel Lippmann je na velký rozdíl od Vás, diskutující Brandtnerová, snadno identifikovatelný, nepoužívá pouze příjmení, za kterým nelze skutečného diskutujícího najít. Takže buď přiznaný anonym (důvody po zkušenostech s některými zde publikujícími chápu), nebo člověk, který se ke své identitě plně hlásí. Nemyslím, že je dobré být neanonymním anonymem. Jste Miluše, Lenka nebo Zuzana? Ta jména totiž "vyskočí" po "vygůglování" Vašeho příjmení. Mohu si vybrat.
Do e-mailu mi nic nechodí, takže nic nepředpokládejte. A Vaše příspěvky detailně nečtu, nezajímají mě, a to i z výše uvedených důvodů. Proto jsem si všiml jen té básničky.

L.snirch řekl(a)...
14. října 2019 20:17  

ad Botlík

Na odborných školách to u maturit z odborných předmětů takto funguje.
A má to smysl.
I za účasti firem z okolí.

Oldřich Botlík řekl(a)...
14. října 2019 20:53  

No vida!

A proč to předseda Asociace ředitelů středních průmyslových škol Jiří Zajíček neprosazuje, kudy chodí, jako model pro všechny předměty, i ty všeobecněvzdělávací? Proč to neprosazují ostatní ředitelé? Místo toho "brečí", že se ministr školství nedostavil na jejich schůzi...

poste.restante řekl(a)...
14. října 2019 21:19  

A proč to předseda Asociace ředitelů středních průmyslových škol Jiří Zajíček neprosazuje, kudy chodí, jako model pro všechny předměty, i ty všeobecněvzdělávací?

Jestli ono to nebude tím, že třeba zná stanovisko Svazu průmyslu a dopravy?

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. října 2019 5:26  

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy:
SP ČR je proti návrhu zrušení povinné maturity z matematiky. (23. 8. 2019)

Stanovisko Asociace ředitelů středních průmyslových škol:
V oblasti maturitní zkoušky Valná hromada ASPŠ trvá na zachování volitelnosti mezi cizím jazykem a matematikou. (2. 10. 2019)

Co vlastně jste chtěl svým komentářem vyjádřit?

tyrjir řekl(a)...
15. října 2019 7:52  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
15. října 2019 7:53  

Jen musím bohužel uvést na pravou míru v podstatě zbytečnou poznámku diskutujícího jménem Karel Lippmann, že můj komentář v diskusi pod uvedeným článkem měl kvůli velikosti obsahu dvě části, z nichž ta první bez záznamu a bezdůvodně (neobsahovala nic závadného) zmizela, tudíž ponechaný příspěvek nedává smysl. Diskutujícímu Lippmannoni je toto, předpokládám, známo, neboť se diskuse zúčastnil a vím, že redakcí smazané příspěvky, které účastníkům diskuse chodí do emailu, pročítá. Proto takový projev považuji za nedůstojný. (Případným zájemcům odstraněný příspěvek k posouzení ráda pošlu. Nebude to ostatně poprvé :-)

Přidáno uživatelem Brandtnerová na blog Česká škola dne 14. října 2019 19:30

Pane Komárku, proč mažete beze stopy věcné poznámky paní Brandtnerové a ponecháváte reakce Karla Lippmanna?

Petr Portwyn řekl(a)...
15. října 2019 9:29  

Já si myslím, že by měly být zrušeny úplně všechny zkoušky. Proč třeba maturitu zrušit ano a řidičák nebo státnice, atestaci ne?
Argument, že riziko nesložení zkoušky porušuje nějaké ty Úmluvy, Listiny, Ústavy a Deklarace platí o všech stejně.

Klidně ať místo zkoušky v autoškole uchazeč přinese portfolio. Osobní motivační pohovor proběhne jistě hladce, pokud bude ideově zdatný nebo patřičně obratný.
Také státnice... proč tam portfolio a motivační pohovor nestačí, když u maturity, přijímaček ano? Cílový stav absolventů VŠ dle představ modernistů je stejný jako u maturantů, tedy ideálně 100 %, takže v moderní společnosti ty státnice musí mít každý, a pokud nemá, je to chyba zkostnatělého školství.

poste.restante řekl(a)...
15. října 2019 9:30  

Co vlastně jste chtěl svým komentářem vyjádřit?

EM: Nepřišel čas maturitu jako takovou úplně zrušit?

OB: Obecně se tomu nijak nebráním -- tu centrální bych pak zrušil určitě, protože pokládám za vyloučené, že někdy bude pojatá kvalitně a na úrovni doby.


V kontextu uvedeného jste napsal v reakci na příspěvek pana Šnircha

A proč to předseda Asociace ředitelů středních průmyslových škol Jiří Zajíček neprosazuje, kudy chodí, jako model pro všechny předměty, i ty všeobecněvzdělávací? Proč to neprosazují ostatní ředitelé? Místo toho "brečí", že se ministr školství nedostavil na jejich schůzi...

Chápu tedy Váš postoj tak, že byste chtěl zrušit "centrální maturitu"
a z té školní udělat spíše takovou "společenskou událost".

OB: Řekněme takové školní sympozium, tematicky velmi široce pojaté.
kde by žáci,
kteří něco pěkného během studia dokázali (vytvořili, osvojili si kvalitně nějaké dovednosti nebo znalosti), aby to předvedli nebo o tom třeba pronesli přednášku. Nemusí se tomu říkat maturita, nemusí to být zkouška, nemusí se to klasifikovat, nesmí to být povinné, ...

Nebo Vás snad chápu špatně?

Takové "společenské" pojetí maturit (něco jako prodloužená v tanečních) je ovšem poněkud v rozporu se stanoviskem Svazu průmyslu, který požaduje, aby maturita měla i nadále svůj certifikační charakter.
A když říkám stanovisko, mám tím na mysli nejen oficiální formulaci, ale celkový širší postoj. Který je vcelku logický.
A logický je i postoj Váš.

Stejně tak mi přijde logické, že předseda Asociace ředitelů středních průmyslových škol Jiří Zajíček neprosazuje něco, o čem ví, že to průmysl odmítá.
Byť názory Asociace se se Svazem průmyslu nemusí shodovat a ani se zcela nekryjí.


Tak, co jsem nepochopil, nebo špatně interpretoval tentokrát? :-)

mirek vaněk řekl(a)...
15. října 2019 9:33  

Není těch nářků už dost?

To co tvrdí Lockhart může fungovat pro něj a pro žáky nižších tříd ZŠ. Ale nemůže to být státní politikou. Nemůže to platit pro normálního středoškláka (pokud na něj máme nějaké požadavky) Zkušenost jednotlivce neznamená, že to bude fungovat pro všechny. Zrovna tak zkušenost pana Botlíka z vlastního vzdělávání neznamená, že matematické vzdělávání je špatné a všechny děti mohou mít stejný přístup. I když by to bylo krásné, kdyby všechny děti toužili po vzdělání a všichni učitelé chodili rádi do práce a byli spokojeni s kvalitou své práce, s pracovními podmínkami a platem. Zrovna tak kdyby se nepodvádělo u maturit, nebyly by státní maturity třeba a to se opisuje byť v menší míře i u těch státních. Proto nářek je jen nářkem, který může někoho inspirovat(bohužel i k hloupostem), ale nenabízí řešení. Kdyby je jen kdyby. Kdyby byl každý učitel Lokhartem(pokud mluví ve svém článku pravdu) pak by možná tento způsob mohl fungovat(české děti nejsou stejné jako Lokhartovy).


Předposlední příspěvek J Týře jasně vystihuje situaci. A celkový průšvih v matematickém vzdělávání.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. října 2019 11:06  

ad poste.restante

Děkuji za vysvětlení. Ve stanovisku Svazu průmyslu a dopravy, které jsem citoval a vy jste si je jistě našel, se dá sice najít leccos (někdy i vyslovené hlouposti, podobně jako v jiných vyjádřeních tohoto spolku ke školství), ale o zachování certifikačního charakteru maturity tam není ani slovo. Nedíval jste se někam jinam?

A co přesně složení maturitního testu z češtiny a matematiky certifikuje?

Nevidím ani důvod, proč by měly školy, jejichž ředitelé jsou sdruženi v Asociaci ředitelů středních průmyslových škol respektovat požadavky Svazu průmyslu a dopravy. Vzdělávání je vzdělávání, odborná příprava na výkon určitého povolání je něco jiného.

Ať si zaměstnavatelé připravují své budoucí zaměstnance na své náklady po ukončení jejich vzdělávání.

PP řekl(a)...
15. října 2019 17:14  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Jiri Janecek řekl(a)...
15. října 2019 17:50  

"Ať si zaměstnavatelé připravují své budoucí zaměstnance na své náklady po ukončení jejich vzdělávání."
Kdy má to vzdělávání končit? A podle čeho se rozhodne, že končí?
Nediskriminovalo by to trochu třeba provozovatele klinik plastické chirurgie oproti třeba výrobcům startovacích kabelů do aut?

E.Kocourek řekl(a)...
15. října 2019 18:27  

Ať si zaměstnavatelé připravují své budoucí zaměstnance na své náklady po ukončení jejich vzdělávání.

To jako že to nemají dělat školy? Šílená představa! ////

Za sebe prohlašuji, že jsem nadšený, když mi nějaký potenciální zaměstnavatel mých studentů naznačí, co podle něj mají umět uchazeči o zaměstnání. A připadal bych si jako blázen, kdybych to (nejlépe IHNED) neběžel ty studenty učit. ////

Vždyť pro ty studenty je to významná konkurenční výhoda. A když se jim osvědčí, co se naučili u nás, řeknou to známým, rodičům, mladším sourozencům, a stane se z toho konkurenční výhoda pro naši školu. ////

tyrjir řekl(a)...
15. října 2019 19:52  

Fokus Václava Moravce: Kolaps civilizace

Začíná za deset minut, ve 20.00 na ČT24.

Nebudu si teď kazit náladu s marnými polemikami tady, abych si mohl vychutnat servis ČT24. Po nedělní instruktáži diskutujících v jeho Otázkách (jak máme být pokorní při řešení problémů EU a např. solidárně tisknout peníze bůhvíkomu do oken ...) očekávám další převratné náměty pro kritické myšlení občanů České republiky.

J.Týř

PP řekl(a)...
15. října 2019 20:55  

Ten kolaps je viditelný i hmatatelný právě v relativizaci vzdělání, práce a obecných životních hodnot. Blábolivci všeho druhu jsou jejím symptomy a zároveň metastázami.

Jediní parazité, kteří doopravdy hubí své živitele...

Pavel Doležel řekl(a)...
16. října 2019 0:20  

"Ať si zaměstnavatelé připravují své budoucí zaměstnance na své náklady po ukončení jejich vzdělávání."


A kdo má tedy určovat obsah vzdělávání? Důchodce Botlík? Proč?

Na své náklady, nebo u Botlíků to jde za erár? proč?


Podle mě je zcela v pořádku, že obsah vzdělávání na veřejných SŠ spoluurčují zaměstnavatelské svazy a vysoké školy. Co mi není zcela jasné, proč by jej měli spoluurčovat i samozvaní aktivisté. Mohl by mi to nějaký Botlík vysvětlit?

tomas.chrobak řekl(a)...
17. října 2019 9:01  

Pane Botlík díky za tyhle články! Žákovo bádání... to je přesně ten cíl, který bychom měli sledovat v hodinách primárně. Dovednost vést žáky k tomuto cíli, ale vyžaduje po učiteli spoustu kompetencí. Odbornou, aby se učitel dokázal držet matematiky a jejího rozvoje u žáků. Didaktickou, aby učitel dokázal pracovat i s třiceti žáky zároveň. Osobnostní, aby měl žák touhu se vůbec něco od tohoto učitele dozvídat, učit. Všechno tohle musí učitel splňovat, aby byl schopen bádání realizovat. V dnešních školách je třeba ještě navíc odvahy začít tímto způsobem učit a k tomu i tyto články můžou pomoci. Takže díky za tuhle práci!

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. října 2019 10:45  

Děkuji, pane Chrobáku.

Michal Komárek řekl(a)...
17. října 2019 17:08  

Pane Doležele, víte, že ten slovník Rudého práva 50. či 70. let tady trpět nebudeme.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. října 2019 17:19  

Vy už ráčíte hovořiti v plural maiestaticus?

Nebojte se přiznat ke své náklonnosti a svým názorům a také k tomu, jakým způsobem za ně bojujete.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.