„Nejvíce diskutované je v současnosti regionální školství, které bylo v minulosti až přespříliš decentralizované. K tomu došlo už v dobách paní ministryně Buzkové. Výsledkem bylo, že školy ztratily přímou metodickou a podpůrnou vazbu na ministerstvo školství hlavní slovo mají zřizovatelé, v případě základních škol obce a v případě středních školou pak kraje. A často se stává, že na malých obcích není v silách zastupitelstva se o tu svoji školu kvalitně postarat, to se týká především věcí spojených se zajištěním provozu, a pak padá na bedra ředitele školy ohromné množství administrativy. Ředitelé základních škol jsou pak často přetíženi a nemají čas řídit samotnou výuku. Takže se ukazuje, že to byla chyba, a nyní se řeší, jak to napravit, jak ředitelům škol pomoct,“ říká v rozhovoru pro magazín Reportáže z průmyslu prorektor VŠCHT Milan Pospíšil.
 |
| Milan Pospíšil (vscht.cz) |
Další důležitou otázkou je, jaké kompetence by vlastně dnešní žáci a studenti měli mít. Žijeme v době, kdy jedním kliknutím mohou všichni na internetu najít veškeré informace. To není problém pro nikoho z dnešních žáků. Problém ovšem je, jak s těmito informacemi pracovat a jak je vyhodnocovat. Informační gramotnost a kompetence je věc, na kterou musí být kladen velký důraz.
Samozřejmě další důležitou otázkou je, jak motivovat mladou generaci, aby ráda chodila do škol, a také jak zajistit kvalitní a motivované učitele. Pokud by se toto podařilo vyřešit na základních a středních školách, tak by se to pak projevilo pozitivně i na vysokých školách. Dnes je to tak, že prakticky celý zimní semestr prvního ročníku bakalářského studia doučujeme studenty nezbytné základy, protože ze středních škol je nemají. Pak se nikdo nemůže divit, že máme v prvním ročníku studijní neúspěšnost až 60 procent, a to právě kvůli matematice a chemii.
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
Vod toho tam jsou aby učili.
Tajný:
Ano ale ne od toho, aby se v prvním ročníku učila středoškolská látka, nehledě k tomu, že pokles úrovně výuky na ZŠ i SŠ nechává dojít na VŠ i studenty, kteří na ni zkrátka nemají.
A udělat náročné přijímací zkoušky není řešení; přicházejí studenti neschopní a líní, ale i chytří a jen zanedbaní, kteří se v prvním ročníku po úvodním šoku vzchopí a začnou rozumně pracovat.
Mrhá se talentem a roky studia. Je příšerné, když přijde 19letý dospělý, který si celý život dosud jen hrál a má všelijaké "kompetence" a "měkké dovednosti", ale nic neví a neumí. Přitom před staletími, kdy lidský mozek vypadal dočista stejně, 19letý muž vedl menší vojenské jednotky, byl výkonným důstojníkem loďstva, apod.
O tom, že kapacita mechanické paměti má optimum kolem 13 - 16 roku věku, nemluvě.
soumar, pokles úrovně "tvrdých znalostí a dovedností" žactva je fakt. Opakuje se to každým rokem dokola a ne pouze v přírodovědách. Otázkou za milión je, proč k tomu dochází.
Zde se odborná veřejnost poněkud zbytečně dělí na dva tábory. První praví, že děti a jejich rodiče jsou sice stejní, ale více líní a neukáznění, rodiče že jsou příliš liberální ve výchově atd, což má za následek pokles snahy, píle, odpovědnosti žáků za své studijní výsledky.
Druhá skupina praví, že vinu nesou primárně učitelé, kteří nejsou s to reagovat změnou přístupu k obsahům a metodám výuky na měnící se žáky. Neboť žáci se mění a to dramaticky, v důsledku "nové doby", měnících se rodinných a společenských hodnot, digitální demence apod.
Pravda je, jak to už bývá, někde uprostřed a, jak praví pan mistr Doležel, je potřeba agregovanou optimalizací maximalizovat užitek žáků společnosti.
pokles úrovně "tvrdých znalostí a dovedností" žactva je fakt. Opakuje se to každým rokem dokola a ne pouze v přírodovědách. Otázkou za milión je, proč k tomu dochází.
Příčinou poklesu úrovně tzv. tvrdých znalostí je Vládní jaderný výbuch, tj. měknutí mozků v důsledku záměny pojmů didaktika-pedagogika, učitel-pedagog, škola-výchovný ústav.
Viz např.
TORNÁDO KAT ANEB VLÁDNÍ JADERNÝ VÝBUCH
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/tri-ctvrtiny-pedagogu-ohrozuje-vyhoreni.html
Děkuji vám za vaši veřejnou nabídku, vážený Tajný Učiteli. Kam mám nahlásit své číslo účtu k případnému inkasu té odměny?
S úctou
J. Týř
:)))
Ad "otázka za milion":
Ve skutečnosti je "pokles tvrdých znalostí" jen částí celé věci.
Děti jsou vychovávány jinak, to je holý fakt. Učitelé se tomu samozřejmě do jisté míry přizpůsobili, ale vzhledem k tomu, že to "jinak" často znamená "skoro vůbec", přizpůsobení znamená pokles nároků.
Ono vůbec nejde jen o školu - kdokoli se může zeptat prodavaček, autobusáků, trenérů... Týká se to i dětí mladších 6 let. Nedávno to popisovala paní Rváčkazvesela.
Příčin je více, jednou z těch důležitých je blahobyt. Umožňuje dětem pohodlnou existenci bez vlastní snahy.
Okomentovat