Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (za ANO) chce změnit pravidla pro vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Peníze na takzvané měkké projekty by tak měli žadatelé v příštích letech čerpat až zpětně. Ministerstvo školství, které vede Robert Plaga (ANO), je pro zachování stávajícího modelu. „Financování ex-post považujeme za likvidační. Příjemci by si museli brát půjčky, aby projekt mohli vůbec rozjet, což by veškeré aktivity prodražilo, zpomalilo, a především ohrozilo kvalitní projektové záměry,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Informuje server iROZHLAS.
 |
| Aneta Lednová (repro ČT) |
Systém financování takzvaných měkkých projektů funguje tak, že příjemce dotace nejdříve obdrží zálohu, kterou utratí a posléze vyúčtuje. Příslušný resort vyúčtování zkontroluje a předloží ministerstvu financí, které žádost o proplacení odesílá do Bruselu. Ten poté převede prostředky z unijního rozpočtu na účet ministerstva financí, které peníze dá zpět do státního rozpočtu.
Cyklus tak podle ministerstva školství, které zastřešuje vzdělávací a výzkumné projekty, trvá zhruba o rok déle než u projektů proplácených zpětně. „Důvod je ten, že školy, obce, výzkumné organizace či vysoké školy nedisponují dostatečným objemem volných a účelově nevázaných peněz,“ vysvětlila mluvčí resortu Aneta Lednová.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Zrušení záloh na měkké projekty v resortu MŠMT nemusí být pro jeho organizace, pro zřizovatele škol a školy likvidační. Může přispět ke kvalitě jejich projektů, zvětší-li se školský rozpočet na jinde obvyklé procento z HDP.
Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (za ANO) chce změnit pravidla pro vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Peníze na takzvané měkké projekty by tak měli žadatelé v příštích letech čerpat až zpětně. Ministerstvo školství, které vede Robert Plaga (ANO), je pro zachování stávajícího modelu. „Financování ex-post považujeme za likvidační. Příjemci by si museli brát půjčky, aby projekt mohli vůbec rozjet, což by veškeré aktivity prodražilo, zpomalilo, a především ohrozilo kvalitní projektové záměry,“ uvedla mluvčí ministerstva (školství) Aneta Lednová. Informuje server iROZHLAS.
Dopad může mít změna pravidel na celý neziskový sektor, jak upozorňuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Je to opatření, které fatálně postihne neziskové organizace. Ani my bychom to nebyli schopni utáhnout, natož většina dalších neziskovek,“ řekl pro iROZHLAS.cz s tím, že záměr resortu nahrává především velkým firmám. „Primárně vytváří zisk a nakumulované peníze mohou investovat. Bude to jejich velká konkurenční výhoda,“ doplnil.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/evropske-dotace-ministerstvo-financi-financovani-neziskove-organizace_1908120600_kno
Souhlasím s ministryní financí, a to z několika důvodů:
- O kvalitě mnohých "projektových záměrů" MŠMT a některých tzv. neziskovek lze, myslím, s úspěchem pochybovat (viz např. systém RVP/ŠVP, Inkluze nebo Kariérní řád učitelů).
Z některých tzv. měkkých projektů čpí jakási čerpadlářská samoúčelnost s pochybným přínosem pro školství. Systém předběžného zálohování ze školského rozpočtu to mnohdy podporuje a v důsledku pochybné účelnosti a účinnosti některých schvalovaných projektů pak dochází k jakémusi "parazitování projektu" na pracovní energii škol i k problémům, které vznikají při vyúčtování projektu. Chce-li pak stát dostat od ESF proplaceny zálohy, může ho to nutit i k jakémusi "zastírání objektivně existujících vad" některých projektů z důvodu, aby se státem vyplacená záloha nestala prodělkem státu, tedy všech daňových poplatníků i "uživatelů" státních financí.
- Ministryní navržené zrušení systému generálně poskytovaných státních záloh na tzv. měkké projekty povede možná k mnohem rozvážnější tvorbě a uskutečňování zamýšlených projektů, k jejich lepší kvalitě. A možná, doufám, i k většímu tlaku MŠMT na větší procento z HDP pro školský rozpočet mj. i proto, aby na zálohování účelných a efektivních projektů měli např. zřizovatelé škol. Důvod je jasný: Je-li projekt financovaný ze střešních záloh, jde případný finanční prodělek k tíži státu, což jeho realizátory příliš nebolí. Pokud by organizace platily zálohy ze svého rozpočtu, stavěly by se k projektům zodpovědněji, neboť případný prodělek by byl jejich prodělkem.
MŠMT je tu, myslím, především proto, aby jeho složky a jím řízené organizace dobře pracovaly na tom, aby především zřizovatelé škol a školy měli dobré podmínky k práci. Nikoli především pro to, aby rozdělovalo peníze mnohdy očividně aktivistickým nebo samoúčelně fondočerpačským nevládním organizacím.
Z výše uvedené úvahy je myslím vidět, že MŠMT by se mělo lépe starat o to, aby školský rozpočet v Česku byl alespoň na úrovni průměru zemí OECD a aby byl k dispozici a sloužil především školám.
J.Týř
Okomentovat