„Národní kurikulum pro základní vzdělávání ukládá školám povinnost zajistit takové školní prostředí, které podporuje osobní pohodu žáků. Jak se finské základní školy s tímto požadavkem vyrovnávají?,“ píše Aneta Vencovská na blogu Pro vzdělávání.
Významnou strategií je působení na kulturu školy celou řadou prostředků. Osobní pohodě žáků například prospívá, pokud škola pozitivně diferencuje žáky a uplatňuje flexibilně školní opatření. Znamená to podporovat učení a osobní pohodu každého žáka podle jeho potřeb a přizpůsobit tomu repertoár vzdělávacích opatření (v podobě individuálních vzdělávacích cílů, zadání, materiálů, vzdělávacích modulů místo předmětů apod.). Pokud tento běžný přístup selhává, nastupuje systém podpory učení a školní docházky (ve třech stupních podle závažnosti problému) a systém sociální péče, který mimo jiné zahrnuje speciální skupinu pracovníků zodpovídající za well-being žáků ve škole.
K osobní pohodě přispívá také to, že žáci jsou, zejména prostřednictvím činnosti různých žákovských spolků, vedeni k účasti na školním dění a demokratickému dialogu a v důsledku toho k aktivnímu občanství.
Finové kladou důraz i na to, aby školní den byl pro žáky pozitivní a bezpečný. Školy i obce se tak snaží žákům nabízet smysluplnou činnost také mimo vyučování, které většinou trvá poměrně krátkou dobu, a zároveň zajistit bezpečné trávení času za dohledu dospělých. Školy proto zdarma nabízejí vyžití v rámci školních klubů a další aktivity. Nabídku činností pak – již za finanční příspěvek adekvátní situaci rodičů – rozšiřují obce. Motivačním prvkem je pro děti také rozmanitost vyučovacího času (např. zpestření vyučování v podobě tematických dnů, exkurzí, slavností), jehož struktura je v režii zřizovatelů škol.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
a kdo bude makat v nepohodových montovnách? 500 000 ukrajinců?
Okomentovat