Nedělám si iluze o způsobilosti našich vládních činitelů. Nedělám si iluze ani o tom, že by dali na názor někoho, kdo neslibuje odklánění provizí ze státních kšeftů do stranických či soukromých pokladniček. Nesmyslné testování žáků, do kterého se nyní pouští MŠMT mě ale vyprovokovalo k tomuhle aktivismu a napsal jsem ministrovi školství dopis.
Vážený pane ministře,
se znepokojením sledujeme sérii nekoncepčních a často protichůdných opatření, které v poslední době podniká MŠMT. Posledním z nich je záměr testovat plošně žáky základních škol. Chceme Vás ubezpečit, že tento záměr je po odborné stránce chybný. Takové testy žádným způsobem nepřispějí ke zkvalitnění výuky na našich školách, jejich jediným dopadem bude ztráta času, přidání stresové situace a neúčelně vyhozené nemalé peníze z veřejných zdrojů. Výsledek takových testů je irelevantní informací o studijních schopnostech žáků a je i irelevantní informací o kvalitě práce školy, mj. protože nezohledňuje sociální skladbu žáků.
Výuku mohou zkvalitniti pouze učitelé tím, že budou učit kvalitně a budou motivováni učit kvalitně. Můžete tomu pomoci tím, že učitele nebudete zahlcovat zbytečnou administrativou ani dalšími a dalšími opatřeními. Učitelé potřebují vnímat Vaši podporu kvalitní práci, vlastní perspektivu, potřebují vnímat, že ve vládě je jejich resort zastupován člověkem, který dohlédne na to, aby vzdělání ve struktuře veřejných výdajů neustupuvalo neúčelným, neprůhledným a předraženým státním zakázkám všeho druhu. Rodiče potřebují vnímat, že Vám svěřený resort řídíte koncepčně s vidinou dlouhodobých strategických a cílevědomě dosahovaných cílů. Můžete pomoci – a to velmi významně – prosazením změny v principu odměňování učitelů – tedy namísto tarfiních tabulek začít učitele odměňovat podle kvality, kvantity a náročnosti odvedené práce. Učitelskému povolání dlužíme minimálně veřejnou diskusi o standardech pedagogické práce. Je mnoho dalších kroků, které stát učitelské profesi dluží. Plošné testování žáků mezi ně nepatří.
Sdílíme Vaše obavy o kvalitu našeho vzdělávacího systému. Jeho stav nepotřebujeme ověřovat žádným dalším testem. Již teď máme k dispozici dostatek informací – a to včetně mezinárodních srovnání.
Navrhujeme Vám přistoupit k opatřením, která budou funkční a efektivní. Jde-li o regionální školství, pojďme využít výsledky státní maturity. Přes všechny výhrady, tento nástroj už nyní máme, můžeme ho v budoucnosti modifikovat, ale můžeme ho už nyní smysluplně využít:
Násobme normativ střední školy poskytující maturitní vzdělání na příští rok koeficientem procentuální úspěšnosti maturantů. Pokud například u této maturity uspěje 70% studentů - tedy škola v příštím roce získá 70% normativu. Tento princip lze doplnit druhým krokem: Pokud maturant do dvou let od ukončení školy nesloží státem certifikovanou maturitu, bude škola povinna vrátit do veřejných zdrojů 50% normativu, který na studenta z veřejných zdrojů získala. A to vše bez ohledu na zřizovatele.
Vytvoříme tím prostředí, ve kterém budou střední školy maximálně motivované pracovat kvalitně, u přijímacího řízení nesledovat jen počet přijímaných, ale velmi pečlivě sledovat i jejich studijní perspektivu. Tato proměna se podle nás s jistotou promítne i do motivace samotných žáků základních škol. Není to samospásné opatření, ale hledáte-li rychlý a efektivní nástroj v boji proti masívnímu propadu kvality vzdělávání – a to především na středních školách – na rozdíl od plošných testů žáků ZŠ a administrativních restrikcí všeho druhu – bude funkční, nevyžádá žádné další náklady ani administrativu.
Věříme ve Váš odborný vhled a racionální rozhodnutí.
S pozdravem
PaedDr. Tomáš Houška
---
Poznámka autora: Považujete-li ho za rozumný, sdílejte, přidejte se, dejte těm, kterým jsme správu věcí veřejných svěřili, najevo, co si o věci myslíte.
Převzato s laskavým souhlasem autora z jeho blogu.
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
41 komentářů:
"prosazením změny v principu odměňování učitelů – tedy namísto tarfiních tabulek začít učitele odměňovat podle kvality,"
Zde bych si dovolil přopojit myšlenku, že toto bude možné až tehdy, kdy v čele škol stanou schopní a odborně zdatní ředitelé.
Doposud to vypadá na to, že se přidává jen kamarádům, odměňování je neprůhledné. Jak vysvětlit například situaci, že nastupující učitelka dostane za stejnou práci navíc 300,- Kč a kamarád z hospody a kamarádka "přítule" 3 000,- ? Tento styl odměňování naopak situaci ještě zhorší. Nejsou totiž vytvořeny podmínky pro tento způsob odměňování a žijeme přece v Čechách a takovém velkém Kocourkově.
A vrací nás to k debatě o tom, že potřebujeme mít vvyřikané standardy učitelské práce - jak se pozná kvalita, a totéž na úrovni škol. Zřizovatel průměrné ZŠ potřebuje mít jasná a aspoň relativně spolehlivá kritéria, podle kterých bude obhajitelně moci hodnotit práci ředitele. Klientilismus ve sboru = nutně pokles kvality školy = nejdřív ředitel bez odměn, když není náprava, výměna ředitele. Tyhle dva standardy potřebujeme 100x víc než jakékolli testy škol a žáků. BRTW. Zkusil jsem debatu nastartovat třeba touhle anketou: http://houska.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=231337
Tomáši Houško - musím s Vámi souhlasit. Mám však obavy z toho, že v současné společnosti a za současného ministra k tomu nejsou příhodné podmínky. Ignorant
1. Autor je zřejmě učitelem na ZŠ. Tam totiž dle jeho článku testování velmi škodí, ale naproti tomu na SŠ se stane všelékem, dokonce by i fatálně posílil jeho význam.
2. Nemyslete si, že standardy odstraní odměny kámošům z hospody. Jenom přidělají další samoúčelnou a nicneřešící administrativu. Já bych ani neřekl, že by kamaradčofty ředitelů byly markantním projevem školství. Spíš bych to odhadoval na příliš subjektivní pocity učitelů. (jakkoli se to určitě nměkde může dít).
3. Školství je příliš složité a překomplikované, jednoduché léky nalezneme jen těžko. Nebude to ani testování na ZŠ, ani hra s normativy v závislosti na výsledcích maturit.
4. Ať se točíme s testy, ŠVP, autoevaluacemi jak chceme, nic nezmění s nekvalitním učitelem. A kvalitního nezískáme drezúrou, ale motivací - stejně jako u žáků. Dokud se učitelům nepřidá 50%, kvalitní nezůstanou, anebo nepřijdou. Ty mzdy - to je totiž markantní problém, jehož řešení ve svém střednědobém výhledu řeší všechny ostatní. (POZN: nejsem odborář ani si zde nestěžuji na svojí výplatu)
1. Autor je zřejmě učitelem na ZŠ.
naopak, myslím že autor není vůbec učitelem na ZŠ. Jinak by nepsal, že vše vyřeší standardy učitelské profese a vyšší platy. Zní to krásně, ale nestačilo by to. V posledních letech odešlo několik mých spolužáků ze studií ze školství, ačkoli to byli výborní učitelé - uznávaní odborníci, měli oblibu žáků i rodičů, s ředitelem vycházeli a všichni šli původně na kantořinu s velkým nadšením pro práci s dětmi. V dnešní době vám řeknou - na tuhle práci už prostě nemám. Denně krotit zvěř, která o učení nemá zájem, to ubije i poslední zbytky motivace a nezachrání to ani vyšší plat. Tady už jde o duševní zdraví, vlastně i fyzické.
Jak chcete, T. Houško, přimět žáky, aby se nechtěli ve škole jenom bavit a začali ji brát vážněji - včetně chování k učitelům? Když nejlepší kantoři vyzkoušeli, co se dalo, a nic nepomohlo? Nikdo rád dobrovolně neodejde a když už, tak to asi musí být síla.
Žádné kroky nejsou samy o sobě spásou, já vim.
Jde-li o systém odměňování učitelů, myslím, že je hodně důležitý, stejně jako ministr, který ve vládě nedopustí další umenšování podílu financí na vzdělávání z celkového rozpočtu.
Proč být tak zlý na SŠ a platit je dle výkonu a ZŠ ne? Protože SŠ přijímá studenta se závazkem, že ho připraví k maturitě. Tedy SŠ by měla vzít odpovědnost za to, že přijme opravdu jen ty, kdo jí budou schopni, a ty k ní připravit. Pokud bychom tohle přijali - opravdu dojde k průklestu, znám pražskou SŠ, kde loni ze třídy odmaturovali 4 z tuším 20. Takové SŠ opravdu nemají co pohledávat na seznamu příjemců veřejných peněz.
A proč stejně netestovat ZŠ: Protože ZŠ na sebe nebere žádný ani nevyslovený závazek dostat žáky na SŠ, nebo natlačit je přes nějaký standard. Odměňovat nebo trestat ZŠ za podíl absolventů na gymnáziích je mylné. Nicméně, pokud SŠ začnou mít strach o to, koho a proč přijmou, začnou přijímačky zase fungovat a žáci ZŠ budou mít jasnou motivaci něco dělat.
Přesně jak říká pan Houška - něco jiného je povinná docházka na ZŠ, kde výsledky žáků závisí na sociokulturní úrovni regionu, a něco jiného jsou SŠ, které t. č. bezhlavě nabírají "studenty", kteří sice školní maturitu zvládnou, státní ale nikoli. Jedinou možností je přijímací řízení. Jestli bude formou testu na ZŠ, prosím. Ale bez finančního postihu ZŠ se slabšími výsledky. Žebříčky škol klidně ano - ať se rodiče rozhodnou, kam děti dají. Pokud je na vesnici jediná škola, stejně není alternativa...
T. Houska:
"nebo natlačit je přes nějaký standard. "
Muzete mi teda napsat, proc ti zaci na zakladnich skolach jsou, kdyz ne kvuli tomu, ze maji ziskat nejaky standard?
To jse IMHO netrefil. ZS byly za timto ucelem (tedy dosazeni nejakeho standardu) zrizeny a stejne tak povinna skolni dochazka akorat se ten standard neni nikde napsany a je to prave velka chyba.
PN
Diskuse svým rozsahem povede k přílišnému zjednodušování a budeme se chytat za slovíčka. Základní školyy, na rozdíl od SŠ, je (skoro) pro všechny. CO je smyslem ZŠ, to by byla krásná debata. Vtipné je, že se na tom už 22 let nějak nikdo nemůže shodnout. Ono to zdaleka není (jen) objem znalostí, který jde pozitivně měřit, ale v případě ZŠ i velký podíl rozvoje obtížně měřitelných a kvantifikovatelných rysů osobnosti, hodnotových systémů, akulturace atd. Ten osobnostní a akulturační rozvoj přitom hraje čím dál větší důležitost. Standardem může být, co každá ZŠ musí žákům nabídnout, ale už tam nemůžeme vložit, co žáci MUSÍ v 5. nebo 9. ročníku umět. Takové standardy ale nemůžeme měřit testem z češtiny a matiky. Leda bychom vypočetli něco, co je tak banální, že to opravdu všichni budou umět a nemá smysl o tom ůbec mluvit. Jestli si jako standard ZŠ dáme, že žák umí číst, psát, sčítat, násobit, dělit, tak ho asi splníme. Standardem ZŠ není připravit žáka k přijímačkám na SŠ, to se týká jen části žáků. A v jejich případě je určitě fér, aby kromě odpovědnosti učitele existovala i odpovědnost rodiče. Učitel ZŠ nemůže být 100% odpovědný za to, jestli je žák dost motivovaný a dost zodpovědný, aby se na přijímačky naučil, navíc zcela fér je, aby si každá SŠ postavila přijímačky tak zaměřené a tak náročné, jak sama uzná za vhodné - neb její odpovědností je přijaté studenty připravit k maturitě.
Nemyslím si, že SŠ přijímá žáka pouze se závazkem, že udělá maturitu - v tom případě nám stačí všeobecná gymnázia. Maturita je o všeobecných znalostech, ale odborné školy jsou ...ehm jaksi odborné.
Nemluvě o tom, že existují osmileté a šestileté sš, které si vybírají dřív - a jejich výsledek by měl být logicky lepší. Čtyřleté školy mají k výstupu dokopat i to co vyberou ze zbytku.
Takže se holt musíme rozhodnout, cílem SŠ má být příprava k úspěšné maturitě. Potom OK, zrušme odborné školy a nechme soutěžit gymply (stejně dlouhé).
Nebo je to trochu složitější a potom je zvláštní obhajovat testy na výstupu a nechtít je na vstupu.
Pokud netestuji vstup, tak výsledek na výstupu nemá žádný význam
Tomáši,
1. Já bych si vůbec netroufl sortýrovat žáky v jejich 15-ti letech. Tam je taková spousta možných dosavadních negativních faktorů, stejně jako spousta možných budoucích pozitivních faktorů, že z toho může jít až hlava kolem.
Testy v 9. třídě či přijímačky vám neudělají nic jiného, než pravděpodobnostní množiny. Určitě v černé množině bude víc těch, kteří by maturitu za 4 roky nezvládli, a v bílé množině naopak. Ale nikdy ten test nebude předpovídat individuální jistotu.
Úkolem školy není házet černé ovce doleva a bílé ovce doprava. Úkolem je naučit daného žáka co nejvíc dle jeho schopností. A o umí jen kvalitní učitel. My musíme z černých ovčí dělat bílé.
2. Oni ti žáci, co nepůjdou na maturitní obor, nikam nezmizí. Oni budou (snad) za 3 roky vyučeni v nějaké odbornosti, daleko více z nich bude na úřadu práce, a budou daleko hůře rekvalifikovatelní. Nejsem si už zcela jist, zda stále platí "být dobře vyučen je lepší než špatně odmaturován". A učební obory pro děvčata spočítáte na prstech jedné ruky - to si budou všechny navzájem vařit a česat se?
3. Maturitu s matematiku získal žák po splnění 33% otázek. To znamená, že ze tří matematických problémů dal dohromady jeden. Takový žák má maturitu jenom proto, že trefil nějaké body, ale rozhodně ne proto, že umí matematiku. Nebo jinak - jeho úroveň matematiky je pro praxi zcela nepoužitelná. Já bych to s tou maturitou nepřeceňoval.
Pepa
Řekla bych, že cíle základního vzdělání nelze nastavovat ke středoškolskému stupni ani jej vůči němu nějak vymezovat - vždyť v konkrétní rovině je tolik různých středních škol...
Cílem základního vzdělání je, aby nikdo u nás nebyl analfabetem, ale věděl a znal základy oborů, které jsou nezbytné pro praktický život v dané společnosti. Proto se nemůžu smířit s faktem, že desítky procent absolventů nedosáhnou ani na ty základy. Jenže to víme, a nikdo s tím nic nedělá - protože se to jako smete pod koberec, aby škola neměla ostudu. Žák by neměl mít ukončenu základní školu, pokud nezvládne nejminimálnější úroveň standardů. A jak jinak to zjistit, když ne testem. Učitel to nepřizná. Nebo ředitel aj.aj.
Přizná. Žákovi, rodičům. Měla jsem žáka, dostal 4 z matematiky z milosti. Přijímačky na gymnázium neudělal, vzali ho. Teď ví, že když nemákne, vylejou ho. A maká, dokonce si vede (prý) dost dobře. Vida! Kdyby dělal testy, dneska stojí u soustruhu...
Pro Anonymní 16.38
A to je něco špatného, stát u soustruhu?
T. Houška
Základní chyba Vašeho přístupu je v paradigmatu: "SŠ na sebe bere závazek připravit žáka k maturitě".
To je hluboký omyl.
Žák (potažmo rodič) volbou školy na přihlášce na sebe bere závazek učit se, připravovat se a dodržovat stanovená pravidla. On si volí studijní obor a úroveň výstupní zkoušky.
Škola pak má vytvořit podmínky k tomu, aby žákovo vzdělávání bylo bezpečné a efektivní.
Zda a jak se žák připraví k maturitě či závěrečné zkoušce, to je na něm a nikoliv na škole.
Škoda, přeškoda, pane poste.restante, že nejste nějakého jiného pohlaví. Býval bych si Vás zamiloval pro Váš vynikající úsudek.
O těch podmínkách to říkám pořád. Záleží na žácích a jenom na nich, jestli je využijí či nikoli.
Jednou mi jeden takový povídá, že jej v tý škole nic nenaučili. Ty jsi se nic nenaučil, chlapče připitomělá, říkám já. Od té doby se se mnou týpek moc nebaví.
Roman Podlena
1. Vůbec se mi nelíbí kastovaní na ZŠ a SŠ.
2. Moc se mi líbí názor Poste Restante.
"Žák by neměl mít ukončenu základní školu, pokud nezvládne nejminimálnější úroveň standardů"
Tady jsem se hluboce pobavil. Žák může propadnout jednou na prvním a jednou na druhém stupni. Tedy vyjde školu v 17 letech se spoustou pětek. Některé jedince nedotlačíte vůbec k ničemu. Fakticky s učitelem ani nekomunikují. Nespolupracují ani rodiče, ale pozor sociálka na ně fakticky nemůže - do školy chodí čistě oblečeni, rodiče jim poskytují stravu, nemají asociální chování,... a jsme na začátku. Babo raď ! Ignorant
kastovaní na ZŠ a SŠ
ZŠ jsou fakticky na dně, SŠ to teprve čeká.
Některé jedince nedotlačíte vůbec k ničemu.
Promiňte, pane Ignorante, a nic ve zlém, ale Vy děti k něčemu tlačíte?
Proč?
Jejich vzdělání je jejich věc a věc jejich rodičů. Ne Vaše, tedy naše.
Proč neustále na sebe bereme odpovědnost za něco, co nemůžeme účinně ovlivnit, neboť na nás všichni naprosto a z vysoka ...to... nedbají.
Vytváříme podmínky a ukazujeme směr!
Pokud se nám někdo vyškubne, jeho věc.
"A to je něco špatného, stát u soustruhu?"
Ne, chraň Bůh! Ale on na studium má a od soustruhu by zůstal na podpoře.
Mezi námi, mně by se nejvíc líbilo, kdyby se KAŽDÝ, i pan Doležel, nejdřív něčemu praktickému vyučil (inteligence prošlá rukama) a pak teprve šel studovat. To byste koukali, jak rychle bychom se zbavili problémů.
nejdřív něčemu praktickému vyučil ... a pak teprve šel studovat.
Pravda, pravďoucí. Trvalo mi to bezmála třicet let, než jsem si uvědomil jeden ze svých životních omylů.
Nevíte o nějakém oboru, kterému by se šlo vyučit dálkově?
kdyby se KAŽDÝ, ... nejdřív něčemu praktickému vyučil
No, to snad není hned nutné, i když pozitiva by to mělo.
;-)
Ale já třeba po nástupu u jedné firmy musel projít tříměsíční "kolečko" po všech odděleních firmy.
Jako kdysi technici a šéfové u Bati.
Ono by vůbec prospělo, kdyby lidé věděli také něco o jiné práci.
Třeba kdyby mnozí učitelé zkusili i jinou praxi, nežli ve školství.
A také kdyby se u nás rodiče více zapojovali do organizace školních akcí. (Podobně jako jinde na západě.)
Možná by mnozí zjistili, že ten kantor až takový klídek a lehárko nemá.
nejdřív něčemu praktickému vyučil
Celé prázdniny jsem manuálně pracoval, byl to balzám na nervy a peněženku. Sám jsem nevěřil, kolik dokáže takový instalatér vydělat. Přesto pokračuji ve školní práci, protože se chci konečně dožít situace, kdy školství bude normálně pracovat. Ignorant
Učitelé SŠ pořád nechápou, oč jde na základkách. Tam už totiž jde o život, učitele i dětí. Když čtu názory typu "Pokud se nám někdo vyškubne, jeho věc", tak se osypu. Tuhle se mi jeden vyškubl a rozbil si hlavu o dveře. Kolegyni chtěli vyhodit ze školy, protože při jejích hodinách létaly ze třídy na chodbu židle (žáci se prali). Každý se jen modlí, aby na něj neprasklo, že žáky prostě nezvládá. Do blázince jenom krůček, to mi věřte.
kdyby mnozí učitelé zkusili i jinou praxi
Já bych si třeba hrozně rád zkusil alespoň dvouletou praxi neúspěšného manažera nějakého polostátního podniku i se zlatým padákem nebo třeba praxi odvolaného mistra, který vysvětluje náhlý mnohamilionový příjem zvlášť pitomým způsobem.
A na pitomé způsoby jsem fakt dost dobrej.
Učitelé SŠ pořád nechápou, oč jde na základkách.
Omlouvám se. Řeč šla o vzdělávání.
A věřím. Také jsem měl drobnou příležitost.
23. listopadu 2011 22:09
Dokud nebudou platit přísná pravidla chování, tak nic nezmůžeme. Navrhuji opakované propadávání ( nechť klidně žák opustí školu v páté třídě), žák by taky mohl z ústavu odejít, mohl by být vyloučen z výuky,zavést povinné přijímací zkoušky na SŠ,...ale nějaké ty-ty-ty už na některé elementy dávno neplatí.Školní řád je fakticky cár papíru. Jsou i situace, kdy se žáci sází, kdo získá příští trojku z chování.Tato situace by se měla prioritně řešit. Nějaké srovnávací testy ? "ha-ha-ha, schválně je nenapíšeme, vždyť se nám nic nestane" - běžný názor 15 letých puberťáků.
nechť klidně žák opustí školu v páté třídě
Ve svých úváhách směrem k zš se budu radši mírnit. Přesto, nepříjde mi právě šťastné ponechávat patnáctilété týpky s dětmi sotva dvanáctiletými.
S jedním takovým jsem sedával v lavici a dost mi to zkazilo charakter. Za svačinu nebo domácí úkol zmydlil kdekoho. Stačilo ukázat.
Učitelé SŠ pořád nechápou, oč jde na základkách.
Já tuhle debatu ZŠ kontra SŠ fakt nechápu.
Nešlo by prostě říci, že každý má to svoje?
Na základkách se třeba vyskytují merákoví chlapíci s boxerem, či vystřelovacím nožem v zadní kapse poněkud méně častěji.
Také případů otravy alkoholem či drogových závislostí je na ZŠ obvykle trochu méně.
A navíc si ti bobánkové už ve třetím ročníku podepisují omluvenky za absenci ve výuce sami.
A učitelé základních škol zase mají hlavu v pejru zase ze svých problémů.
Učil jsem na 8G i ZŠ.
Věřte, nedá se říci, že někde je to lepší, či horší.
Je to prostě jiné.
K vyloučení z výuky bych přidal také detenční místnosti, dočasné vyloučení z výuky s povinností rodiče osobně dítě převzít ve škole a povinností školy kontaktovat sociální odbor, pokud se prohřešek opakuje. - Rodič to musí pocítit na své peněžence, že se nevyplácí hodit výchovu na školu. Až si bude muset vzít volno v práci, nebo přijde o část dávek, pak pochopí. (Vždyť, jaký rodičovský příspěvek, pokud zjevně svou rodičovskou roli neplní, ne?)
Samotné povinné přijímací zkoušky nic neřeší.
Střední škola povinně udělá zadání na úroveň znalostí pátého ročníku ZŠ a je z obliga.
Což takhle místo praštěných testů v 9. ročníku, na které se deváťáci vykašlou, zavést jednotné přijímací zkoušky?
Ať se snaží a pak si mohou vybírat školu.
Ať mají klidně možnost náhradního termínu a opravného prostředku proti hodnocení.
A ať si střední školy samy stanoví, s jakým výsledkem jsou ochotny žáky ještě přijmout.
to Pepa: Úkolem školy není házet černé ovce doleva a bílé ovce doprava. Úkolem je naučit daného žáka co nejvíc dle jeho schopností.
Nesouhlasím. Úkolem školy je mimojiné i selekce. A když ne přímo školy, tak vzdělávacího systému určitě. Nevím jestli záměrně, ale stále se zde zapomíná na to, že veřejné školy (tedy školy placené z veřejných zdrojů, lhostejno zda je zřizovatelem obec, kraj, či stát, platí daňoví poplatníci. Oni jsou klienty škol, nikoliv žáci, jejich rodiče, nebo konkrétní firmy. Nechtějí-li rodiče dětí, aby si stát ověřoval za co a jak utrácí peníze daňových poplatníků a aby si mohl určovat jakou míru flákání již financovat nechce, nechť si svá dítka dají za své do škol čistě soukromých, či církevních.
to Pepa: Oni ti žáci, co nepůjdou na maturitní obor, nikam nezmizí. Oni budou (snad) za 3 roky vyučeni v nějaké odbornosti, daleko více z nich bude na úřadu práce, a budou daleko hůře rekvalifikovatelní.
A to si vážně myslíte, že to, co činí žáka špatně zaměstnatelným je název papíru, kterým se ohání? To je přece jádro celého neuvěřitelně blbého marketingu, že to co dříve bylo vyučením nazveme dnes maturitou a to co bylo dříve maturitou nazveme dnes vysokoškolským vzděláním a všichni se tváříme, že se nic neděje, že tím přejmenováním budeme mít nižší nezaměstnanost a vyšší produktivitu práce. A pořád se divíme, že nic. Ono kde nic není, ani ....
Mezi námi, mně by se nejvíc líbilo, kdyby se KAŽDÝ, i pan Doležel, nejdřív něčemu praktickému vyučil (inteligence prošlá rukama) a pak teprve šel studovat.
Dejte pokoj. Vy jste vyučen čím?
Nicméně s obdobným pokrokovým proletářským tvrzením obecně zásadně nesouhlasím. Představa, že Kurt Gödel se věnuje soustruhu mne přivádí do silné deprese.
Což takhle místo praštěných testů v 9. ročníku, na které se deváťáci vykašlou, zavést jednotné přijímací zkoušky?
A v čem má být ten rozdíl? Já bych dal plošné testy na konci deváte třídy. Kdo by neudělal alespoň 30%, ten by si zopakoval ročník. Nezávisle na tom, zda a kolikrát už jej opakoval. SŠ by mohly žáky brát i dávat vlastní přijímací testy, ale veřejně by byla přístupná informace o tom, jaký je průměrný percentil, mediánový percentil, horní a dolní kvartil percentilu všech přijatých žáků. Přiotm informace o percentilech žáků by SŠ neměla v době přijímaček k dispozici.
Pavel Doležel
A v čem má být ten rozdíl?
Odhadl jste to správně, pane kolego.
Metodologicky v ničem podstatném.
Motivačně je to ovšem rozdíl zásadní.
Takový deváťák, který už má jisté přijetí na střední školu v kapse, se Vám na nějaké testy pěkně vykašle.
Pár podobných testů jsem zadával.
Práci určenou na hodinu mnozí od boku nastříleli za 10 minut.
Kromě toho se dá nádherně domluvit a pěkně "sejmout" třeba neoblíbeného matikáře záměrně špatně vyplněnými testy.
Protože problémy bude mít přece učitel, že?
Pokud ale výsledek testu ovlivní žákovu možnost přijetí na vybranou střední školu - juj, to už je hnedle jiná motivace.
Alespoň pro některé žáky. Ale vždy budou tací, kterým to bude naprosto jedno.
Přiotm informace o percentilech žáků by SŠ neměla v době přijímaček k dispozici.
Proč?
Kdo by neudělal alespoň 30%, ten by si zopakoval ročník.
Již vidím ty vousaté tváře dvacetiletých žáků ZŠ pohybujících se po školních chodbách. Do některých jedinců nenalejete nic ani v šedesáti letech. Nevadilo by však, kdyby někteří ve svých 15 letech odcházeli z páté třídy ? Ignorant
K těm přijímačkám a odpovědnosti:
Jednou z příčin toho, co se děje, je právě vymizení pocitu odpovědnosti rodičů a následně žáků. (Tedy učitelů taktéž, abychom si nelhali.) Jednou z (mála) cest, jak ji vracet do hry je finanční motivace - vázání sociálních dávek, školného a dalších plateb na prospěch a chování žáků. To kdybych začal rozvádět, to bych dostal. Tedy zkouším to jinak: Budou-li SŠ odpovědné za kvalitu výuky (finančně přes normativ navázaný na maturity), kromě vlastní kvalitní práce si nastaví dostatečně přísné přijímačky. Některé třeba ne a půjdou cestou, že se vykašlou na normativ a budou to koit obrovským školným, není mi to sympatické, ale ty nebudou tvořit systém, pro mě za mě, když někdo bude chtít sypat 100tisíc ročně do školy, která jeho dítě nic nenaučí a nedostane se na slušnou VŠ, jeho věc. Ono jich tak moc nebude. Většina SŠ by za takové okolnosti nasadila filtr, který by jim zaručoval adekvátní vzdělavatelnost uchazečů. A v tu chvíli nepotřebujeme žádný další státní zásah, jednotné přijímačky atd., ony by si SŠ samy ohlídaly smysluplpnost - i s tím, že možná že různé SŠ by volily úplně různé přijímačky a podle mě by to bylo správně, protože zdravý vzdělávací systém je diverzifikovaný, jednotnotná škola je typická pro diktatury snažící se unifikovat lidi. A přijímačky by byly dostaečnou motivací pro ten druh žáků ZŠ, který neslyší na nic jiného. Momentální stav, kdy je na ZŠ všem vše jedno, protože všichni mají JISTOTU, že budou-li chtít, dostanou se na gymnázium, bychom tím vrátili k normálu.
Tomáš Houška.
Nezlobte se, ale jdete na to špatně.
Zodpovědným mohu být jen za to, co jsem schopen ovlivnit.
Nemohu být zodpovědný za výsledky žáka.
I kdybych snad měl selektovat žáky na vstupu střední školy, nemohu ovlivnit jeho přípravu a ani to, že se jeho rodiče právě rozvádějí a výsledky třídního premianta jdou rapidně dolů
A už vůbec nemohu ovlivnit, při bezbřehosti ŠVP, zda a jaké znalosti si žáci přinášejí ze základní školy.
Jak mohu garantovat zvládnutí řešení soustav rovnic, když nevím ani to, jestli žáci zvládají malou násobilku?
Otestovat v rámci přijímacího řízení celé učivo ZŠ je nemožné.
A jak k tomu přijdou základní školy?
Přitom hlavní zdroj potíž je v systému financování škol.
Všichni potřebují mít třídu s 30 (nově 26 a více) žáky.
Jinak nepřežijí.
Tohle nevyřeší testy, ani přijímačky ani "zodpovědnost" školy za výsledky žáků.
to Tomáš Houška: Opravdu na to jdete špatně. Váš návrh povede k tomu, že SŠ budou stejně nabírat co nejvíce žáků. Maximálně, když si nebudou chtít zhoršovat průměr, je k maturitě nepustí. Uveďte mi jediný důvod, proč by SŠ nevzala každého, kdo se na ni hlasí? Víc žáků, větší očekávaný normativ (byť navázaný na výsledek maturit). Navíc, jak budete těm školám brát peníze, které jste jim před třemi lety jako zřizovatel poslal? Co když už je nebudou mít?
Pracuji na střední odborné škole, připravuji žáky ke státní maturitě. Snažíme se skutečně velmi. 1/5 třídy tvoří žáci s spu (dysgrafie, dyslexie, neschopnost pracovat pod zátěží, pomalé tempo, neschopnost vnímat text jako celek), další žáci přicházejí ze základní školy prostě s menšími znalostmi, než bychom si přáli, další ještě nedozráli k zodpovědnosti za výsledky svého vzdělávání. Pracujeme s těmi, které máme, dětí je méně, místo je tedy i pro ty, kteří by se dříve na naše maturitní obory nedostali. Někteří naši žáci by se rádi vyučili v oboru, kdyby to bylo možné, ale jejich obor se otevírá jenom jako maturitní. Nemáme jinou možnost, než učit, jak umíme, ty, které ve třídě máme, a informovat žáka i rodiče o prospěchu a šancích uspět u maturity. Nejsem proti plošnému testování, ale proti desinterpretaci výsledků tohoto testování. Pokud žák u maturity neuspěje, nevyplývá z toho ještě, že měl špatného učitele. A na druhou stranu, učitel potřebuje, aby ho společnost podpořila v tom, co od žáka požaduje: pracovitost a slušnost. Balzámem na moji učitelskou duši byla věta jednoho ředitele gymnázia na Moravě: Žák se prostě musí učit. Nemyslím si, že bychom měli začít z našich škol vyhazovat slabší žáky jenom proto, že si dnes myslíme, že způsobí NÁŠ neúspěch u maturity. Určitě je lepší, když jsou v lavici, než aby byli na ulici, v hospodách či na drogách. Neúspěch při prvním pokusu o maturitní zkoušku ještě neznamená, že neuspějí při pokusu druhém. Před chvílí jsme maturity po novu spustili, poskytněme školám i žákům čas na to, aby svoji výuku novým požadavkům přizpůsobili. A po politicích chtějme, aby pravidla byla 100% jasná, když s žákem začínáme v prvním ročníku, a ne dva či tři měsíce před maturitou. Jana N - Brno
Okomentovat