„Do základních a středních škol zavedeme civilní přípravu obyvatel k obraně státu jako samostatný předmět,“ stojí v programových prohlášeních. Babišova vláda v demisi toho pro zavedení branné výchovy do škol v praxi mnoho nepodnikla. Zavedení nového předmětu do rozvrhu brzdí neshody uvnitř hnutí. Karla Šlechtová sice mluví o zavádění branné výchovy jako o hotové věci, jenže její kolega Robert Plaga (ANO), který řídí resort školství, se hned několikrát vyjádřil v tom smyslu, že tuto výuku považuje za nevhodnou, zbytečnou a také složitou. Informuje MF DNES.
Ministerstvo školství a obrany se nedohadují, jestli zdravověda, civilní obrana nebo chování v krizových situacích do školních rozvrhů patří, ale jak tam patří. Na školách se totiž už učí, a to od roku 2013 jako takzvané průřezové téma.
Jenže se učí špatně. Školní inspekce ověřovala úroveň znalostí u deváťáků ve školním roce roce 2016/17. „Ukázalo se, že jsou daleko za očekáváním zejména v tématech, která se týkají reálných rizik,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Ministerstvo školství by určitě raději nechalo věci tak, jak jsou, a přimělo školy, aby lépe učily. Přidat hodinu je totiž problém. Žáci na 2. stupni základky v rozvrhu mají minimálně 30 hodin týdně a na přidání jsou tu další adepti.
Pomohlo by důkladně proškrtat a vůbec se zamyslet nad tím, co má škola naučit. Ale to je pro ministerstvo školství problém. Už několik let pracuje na úpravách učiva pro základní školy a výsledek je zatím v nedohlednu. „Učivo je nyní tak předimenzované, neustále se k němu přidává a nic se neubírá. Nabobtnalo už tak, že ho není možné zvládnout,“ říká Andrys.
Celý text naleznete zde
.png)
0 komentářů:
Okomentovat