Hana Havlínová: Žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu (4. část a závěr)

pondělí 18. června 2018 ·

Každá integrace má svá pozitiva i negativa. Mezi pozitiva patří možnost nápodoby chování v běžném sociálním prostředí, odbourání izolace, kontakt s vrstevníky, lepší adaptace na pozdější studium či zaměstnání, lepší dostupnost školy. K negativům se řadí ztráta ochranného prostředí, nedostatečné uspokojování specifických potřeb dítěte, vyšší zátěž, stres a strach ze selhání, chybějící speciálně pedagogické vzdělání učitelů, málo zkušeností s výukou dítěte s PAS, problematičtější souhra mezi rodinou a školou, nebezpečí šikany. Jak vyplývá z předchozího výčtu, jsou pozitiva i negativa poměrně vyrovnaná a záleží pouze na přání a rozhodnutí rodičů dítěte.


Po nástupu do první třídy probíhala integrace Michala bez výraznějších problémů. Podle mého názoru došlo k výrazné fixaci na asistentku pedagoga, která v podstatě nahrazovala vyučující. K sociálnímu kontaktu se spolužáky a ostatními dospělými docházelo minimálně.

Za pozitivum integrace v běžné základní škole lze považovat skutečnost, že Michal musel každodenně opustit domov, své chráněné území, a dodržovat daná pravidla. Dále má Michal možnost pohybovat se v běžné vrstevnické skupině a má tak možnost navazovat přátelské vztahy.

Začal se ale blížit přestup na druhý stupeň ZŠ, což se v současnosti jeví jako problém ze strany pedagogického sboru. Michal má bezesporu schopnosti i potenciál druhý stupeň na běžné základní škole zvládnout, otázkou zůstává, zda k tomu bude mít vytvořeny vhodné podmínky.

Doporučení pro praxi

Integrace každého žáka přináší hodně problémů, které je třeba řešit k prospěchu daného dítěte, a zároveň je to dlouhodobý závazek, poskytnout danému žákovi co nejlepší podmínky pro jeho zapojení do vzdělávacího procesu. Úkolem managementu školy by mělo být cílené vedení pedagogického sboru, jeho další vzdělávání a příprava, tak aby vyučující byli schopni a ochotni kvalitně vzdělávat integrované žáky. Jedná se především o neustálou a cílenou podporu dalšího vzdělávání pedagogů. Ředitel školy by měl vyžadovat a kontrolovat plnění IVP nejen na papíře, ale při každodenní práci v hodinách. Zároveň by měl být vyučujícím oporou při jednání s rodiči, nechlácholit rodiče neuskutečnitelnými sliby, ale reálně zhodnotit možnosti dané školy. Vedení školy by mělo jít příkladem a svým přístupem jasně určit, jakým směrem se bude škola ubírat, co se týče integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Z hlediska Michala bych v tuto chvíli integraci nepokládala za celkově úspěšnou, a to přesto, že za čtyři předchozí roky dosáhl vynikajících výsledků. Domnívám se, že domácí výuka se nedá považovat za integraci, i když nadále zůstává žákem školy a IVP plní v souladu se školním vzdělávacím programem.

Celý text naleznete zde
Předchozí části naleznete zde, zde a zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.