Jméno: Michal
Věk: 12 let
Diagnóza: Dětský autismus s přidruženou dyspraxií jemné motoriky a poruchou aktivity a pozornosti
Školní zařazení: 5. ročník základní školy
Diagnóza: Michal je žákem naší školy pátým rokem. Do první třídy nastoupil v 7 letech po odkladu povinné školní docházky (OŠD), úspěšně dokončil čtvrtou třídu a nyní je žákem pátého ročníku. Chlapec má diagnostikován dětský autismus, přidružena je dyspraxie jemné motoriky a porucha aktivity a pozornosti.
Základní projevy diagnózy
V oblasti řeči se u Michala objevují tyto symptomy: neobvykle bohatý slovník, který neodpovídá jeho věku, stereotypie ve sdělení. Michal zároveň řeč používá pouze k získávání informací, nikoliv ke vzájemné komunikaci.
V oblasti sociální komunikace se zpočátku objevovala dominance až agresivita vůči spolužákům, Michal se nedokázal přizpůsobit aktuální situaci, nebyl schopen kompromisu. Naučil se navazovat oční kontakt při pozdravech a rozloučení, jinak oční kontakt neudržuje. Tělesný kontakt nevyhledává, ale náhodný dotyk mu nevadí.
V oblasti myšlení není schopen zobecňování, nerozliší podstatné od nepodstatného, nemá schopnost tvořit nové pojmy pouze na základě představ. Nenaplánuje dílčí kroky vedoucí k cíli, nepochopí ironii, vtip. Má vynikající dlouhodobou paměť založenou na zrakové percepci.
Z hlediska jemné motoriky je problematické psaní, rýsování. Správný úchop tužky není upevněn.
Michal má zároveň zvýšenou citlivost na hluk, problémem je tedy křik dětí o přestávce, v tělocvičně, zpěv při hudební výchově, poslech písní při hodinách angličtiny a hlášení školního rozhlasu. K získávání informací o věcech Michal často využívá čich (všechno očichává).
Někdy má tendence ve vypjatých situacích k sebepoškozování (tlučení hlavou do skříně). Ve stresových situacích pohybuje nekontrolovatelně trupem bez přestání dopředu a dozadu.
Objevuje se i stereotypní preference zájmů (fascinace pražským metrem, bezchybná znalost všech tras i stanic, samostatný výběr výletu – jízda metrem na vybranou stanici).
V oblasti stravování Michal striktně odmítá některá jídla, některé druhy ovoce a zeleniny. Nesnese „nepořádek na talíři“ – například těstoviny polité omáčkou jsou pro něj „špinavé“. Preferuje oddělené pokrmy – hranolky a plátek masa.
V oblasti sebeobsluhy má problém s dodržováním základních hygienických návyků – umýt si ruce po návštěvě toalety, vysmrkat se.
Průběh vzdělávání
Nástup do první třídy
Michal patří spádově do naší školy. Byl prvním integrovaným žákem s takto závažnou diagnózou v naší škole. V květnu před nástupem do první třídy navštívila matka školu, seznámila pana ředitele se synovou diagnózou a předala podklady ze SPC Vertikála s doporučením k integraci syna v běžné základní škole za podpory asistenta pedagoga. Seznámila se s budoucí třídní učitelkou a zároveň se aktivně účastnila hledání vhodného asistenta pedagoga, tak aby s ním Michal byl ochoten spolupracovat.
Nová Michalova asistentka navštívila rodinu ve svém volném čase několikrát již během letních prázdnin před nástupem Michala do školy. Konzultovala s matkou, co Michal umí, jaké postupy a motivační taktiky matka používá. Domluvila se s ní na tvorbě vhodných pomůcek. Zároveň se jí podařilo sblížit se s Michalem při hraní jeho oblíbených počítačových her. Ačkoliv asistentka neměla potřebnou kvalifikaci, ani zkušenost s dítětem s PAS, její výběr se později ukázal jako vynikající. Za pomoci matky a odborné literatury si doplnila potřebné vědomosti i praktické schopnosti a dovednosti v jednání s Michalem...
Při nástupu do první třídy uměl Michal číst, psát tiskacím písmem a počítat do sta (sčítat i odčítat). Ve třídě měl určené své neměnné místo s přenosným rozvrhem hodin a digitální hodiny ke sledování času. Asistentka pedagoga seděla v lavici vedle něj a dohlížela na Michala i během přestávek. Časová dotace vyučovacích hodin nebyla podle IVP snížena. Michal se účastnil všech předmětů – s většími obtížemi v hudební a tělesné výchově. Docházel na vyučování do třídy, kde mu veškeré instrukce k práci zadávala asistentka. Vyučující předkládala práci všem dětem a přímý kontakt s Michalem nevyhledávala. Střídání vyučujících na jiné předměty či suplování zvládal Michal bez problémů, jistotou pro něj byla přítomnost asistentky. Přestože mu asistentka byla oporou, nikdy za něj danou práci nedělala. V případě nemoci asistentky Michal do školy nedocházel. Po předchozí přípravě byl schopen účastnit se skupinové práce s ostatními dětmi, obvykle v roli pozorovatele. O přestávkách děti většinou nekontaktoval, případně se pokoušel o kontakt neadekvátním způsobem – strkal do nich, aby upoutal pozornost. Relaxační koutek s trampolínou využíval jen minimálně, raději se proběhl po chodbách školy. Hodnocen byl klasifikační číselnou stupnicí (1–5). První třídu ukončil se samými jedničkami...
Ve druhém pololetí čtvrtého ročníku došlo u Michala k výraznému zhoršení psychického stavu, dostavila se fobie ze sociálního kontaktu a z docházení do školy. Matka Michala přivezla ke škole, ten vystoupil z auta, vzal si aktovku, ale nebyl schopen jít dál. Při přemlouvání došlo k afektu, ve většině případů se s ním matka musela vrátit domů. Největší problémy se objevovaly ve dnech, kdy byla na rozvrhu vlastivěda a přírodověda – pro Michala nesrozumitelné učivo a příliš mnoho výkladu bez zrakové opory.
Na základě žádosti matky a na doporučení SPC je v pátém ročníku vyučován formou domácí výuky s pravidelným, předem plánovaným přezkoušením ve škole jednou za čtrnáct dní. Zůstává dále veden jako integrovaný žák pracující podle IVP. Domácí výuku vede Michalova asistentka, která je v kontaktu s vyučujícími a konzultuje s nimi probírané učivo. Domácí výuka probíhá podle předem stanoveného rozvrhu, aby měl Michal jasnou představu o náplni vyučování.
(Text bude pokračovat dalším dílem)
Celý text prvního dílu naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat