David Souček: Cermat prostřednictvím testů určuje významnou část státní vzdělávací politiky, aniž by k tomu měl mandát.

pondělí 4. června 2018 ·

„Nebyla provedena důkladná analýza výchozího stavu, nebyly jasně stanoveny očekávané cíle a není tedy možno ověřovat, zda jich bylo dosaženo. Nebyla provedena analýza možných dopadů na vzdělávací systém, projekt nebyl vystaven veřejné ani odborné, nejlépe mezinárodní oponentuře. Cermat jako realizátor projektu nemá přesně definovány své kompetence, což mu umožňuje například svévolně měnit podobu i náročnost testů z roku na rok podle představ jeho aktuálního vedení. Cermat tak vlastně prostřednictvím testů určuje významnou část státní vzdělávací politiky namísto ministerstva školství, aniž by k tomu měl jakýkoliv mandát,“ říká David Souček ze společnosti Kalibro v rozhovoru pro Aktuálně.cz..


David Souček (linkedin.com)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Proč tvrdíte, že nemá mandát od ministerstva školství, když jde o jeho příspěvkovou organizaci?

Ministerstvo podle mne nemůže delegovat na svou příspěvkovou organizaci tak závažnou kompetenci, jakou je stanovení náročnosti testů, které rozhodují o budoucnosti statisíců žáků a studentů. Ty hlavní parametry by dokonce nemělo definovat ani ministerstvo školství, ale přímo parlament. Cermat by pak měl toto zadání realizovat přesně, bez vlastních - třeba i dobře míněných - modifikací. A také bez chyb.

Kde vidíte hlavní nedostatky v testech od Cermatu?

Ty opravdu hlavní nedostatky jsou systémové: nejasné cíle státních testů obecně, nejasné zadání od státu pro Cermat, nejasně definované mantinely pro obsah a především pro náročnost úloh i celých testů. Z toho pak vyplývají různé často i velmi výrazné změny v náročnosti testů z roku na rok, a také velké rozdíly v úspěšnosti studentů mezi jednotlivými předměty.

Co mě v této souvislosti například připadá opravdu zvláštní, je skutečnost, že to, jak žáci v testech dopadnou, prezentuje Cermat pokaždé jako svého druhu překvapení. Podle mne, vzhledem k tomu, s jak velkými vzorky dětí jeho odborníci pracují, jaké prostředky mají k dispozici na pilotáže a analýzy atd., by měl Cermat s jistou tolerancí vědět dopředu, jak jeho testy dopadnou.

Co tím myslíte?

V podstatě by měl být schopen nakalibrovat úspěšnost v testech na určitou předem stanovenou hodnotu. A ta hodnota by měla nějakým způsobem odpovídat zadání, které dostal. Vzhledem k závažnosti celého projektu a jeho dopadu na studenty, přece něco takového nemůže být ponecháno libovůli jeho vedení, zaměstnanců, či dokonce být jen tak nastřeleno s tím, že všichni počkáme, jak to dopadne. A pokud stát není schopen takové přesné zadání definovat, obhájit před veřejností a následně zajistit jeho realizaci, neměl by podle mne do maturit prostřednictvím testů zasahovat vůbec.

Jak náročné by měly maturity být a kdo toto určuje?

O tom nepanuje žádná odborná shoda. A těžko k ní někdy dojdeme, mimo jiné i proto, že takto koncipovaná jednotná maturita například z českého jazyka by měla svou náročností odpovídat současně úrovni výběrového gymnázia i učebního oboru s maturitou. V principu je to nesmysl, ale reálně si Cermat či jeho ředitel může nastavit náročnost jednotlivých zkoušek v podstatě, jak se mu zlíbí.

Výsledkem jsou velké rozdíly v úspěšnosti maturantů z roku na rok, mezi jednotlivými předměty i podle druhu středních škol, o čemž přesvědčivě vypovídají i vlastní data, která Cermat publikuje na svých stránkách. Pro gymnazisty jsou testy moc lehké, pro významnou část negymnazistů moc těžké.

Když odhlédnu od toho, že státní část maturitní zkoušky považuji za nesystémový, kontraproduktivní prvek v naší vzdělávací soustavě, bez kterého bychom se klidně obešli, osobně se domnívám, že o náročnosti podobných zkoušek, když už jsou zavedeny, by v principu měli hlasovat poslanci. Nejedná se totiž o rozhodnutí odborné, ale politické.

Celý rozhovor naleznete zde

11 komentářů:

Q. E. D. řekl(a)...
4. června 2018 11:05  

Musím smeknout před Součkem a Botlíkem. Vetřít se do přízně médií a vystupovat jako nezávislí experti na školství, to chce hodně dobré PR schopnosti. 👍

tyrjir řekl(a)...
4. června 2018 12:37  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
4. června 2018 12:47  

Mandát je aktivní legitimace (zákonem, právním předpisem, podložené oprávnění) PŘÍMO vzešlá z voleb.*

Ani ministr nemá mandát přímo vzešlý z voleb, když je Jmenován prezidentem na návrh premiéra. Cermat žadný mandát nepotřebuje a ani nemůže mít, když to není volený orgán. Aktivní legitimace (oprávnění) Cermatu k určování obsahu testů pochází z pověření daného mu ministerstvem (z ministerské delegace Cermatu svěřených povinností a pravomocí).

J.Týř

* Mandát (z lat. manu dare, pověřit, přikázat) v demokraciích znamená oprávnění a pravomoc poslance nebo jiného voleného funkcionáře, kterou mu svěřili voliči.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Mandát_(politika)

Jiri Janecek řekl(a)...
4. června 2018 13:15  

To neni ani tak pribeh o uspesnem vtirani se, jako spis zprava o kvalite medii...
Stejne byste musel smekat pred Kartouzem nebo Kaniou,

Petr řekl(a)...
4. června 2018 14:01  

Slovíčkaření je v tomto případě fakt malicherné. Cermat je organizace přímo řízená ministerstvem, jejímž posláním je "zjišťování výsledků vzdělávání". Mezi jeho kompetence rozhodně nepatří určovat vzdělávací politiku státu, ani veřejnými úvahami o tom, kolik máme mít maturantů, ani veřejným komentováním struktury maturity, natož svévolným stanovováním obtížnosti maturit. Cermat má vykonávat to, co mu uloží ústřední orgán státní správy zodpovědný za vzdělávání, samozřejmě v mezích zákona. Jestli tomu budeme říkat mandát nebo legitimace je pro laickou diskuzi druhotné.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. června 2018 14:26  

Je vzdělání exkluzivní komodita, přístupná pouze vybranému spektru populace, nebo vzdělání jednoduše existuje a rolí učitele je rozeznat a využít optimálním vzdělávacím přístupem potenciál každého žáka k dosažení jeho nejvyšší možné úrovně, neboť společnost si uvědomuje, že být vzdělán je obecně lepší, než vzdělán nebýt?

tyrjir řekl(a)...
4. června 2018 14:57  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
poste.restante řekl(a)...
4. června 2018 16:46  

"Společnost" si možná uvědomuje, že je lepší vzdělán být, nežli nebýt.
Otázka je zda si to uvědomuje také žák a jeho zákonný zástupce.
A zda dokáží rozlišovat mezi vzděláním a jeho certifikátem.

Co mě v této souvislosti například připadá opravdu zvláštní, je skutečnost, že to, jak žáci v testech dopadnou, prezentuje Cermat pokaždé jako svého druhu překvapení. Podle mne, vzhledem k tomu, s jak velkými vzorky dětí jeho odborníci pracují, jaké prostředky mají k dispozici na pilotáže a analýzy atd., by měl Cermat s jistou tolerancí vědět dopředu, jak jeho testy dopadnou.
V podstatě by měl být schopen nakalibrovat úspěšnost v testech na určitou předem stanovenou hodnotu. A ta hodnota by měla nějakým způsobem odpovídat zadání, které dostal.


Tak, jako překvapení prezentují výsledky spíše média a ne CERMAT.
Mne ale zaujala výše uvedená konstrukce.
To jako, že CERMAT má dostat zadání, kolik procent testovaných má uspět na jaký stupeň a podle toho nakalibrovat zadání testů?
Či jak to tedy autor myslel?

Tajný Učitel řekl(a)...
5. června 2018 9:32  

To jako, že CERMAT má dostat zadání, kolik procent testovaných má uspět na jaký stupeň a podle toho nakalibrovat zadání testů?

Ano pane. Jinak by se totiž mohlo stát, že by nedejbože uspěli všichni nebo nikdo, kapiš? Klasicky se to projevuje u prospektu 60 plus procenta propadlíků u hrozící povinné matiky ve stávajícím provedení. Procento propadlíků které máme nyní, je nakalibrováno na politicky únosný kompromis. Proto Gaussovy elitáři bručí, že je test snadný a liberálové zas že je moc obtížný. Pragmatici by rádi dvě úrovně a mistrovskou zkoušku. Třetí skupina zas trvá na tom, že tento formát cermatestování je nanejvýš škodlivý v jakékoli úrovni, vzhledem k nešťastné tendenci formátu a obsahů nevalidních dt ovlivňovat(redukovat) výukovou praxi.

Josef Soukal řekl(a)...
9. června 2018 10:38  

Rozhovor dokumentuje, jak nekoncepční je maturitní kritika. Na jedné straně se zde kritizuje, že státní maturita byla zavedena bez analýz, bez uvedení jasných cílů - ovšem zpovídaného ani nenapadne ptát se po témže u školní maturity, ačkoli se v posledním dvacetiletí zcela zásadně změnila situace ve středoškolském vzdělávání. Atd.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. června 2018 1:19  

Šel Ježíš Kristus pouští a potkal plačícího muže. "Proč pláčeš?" ptá se Ježíš muže. "Jsem malomocný." odvětí mu muž. I dotkne se Ježíš muže a praví: "Již nejsi nemocen." I jde Ježíš dále a potká plačící ženu. "Proč pláčeš?" ptá se jí Ježíš. "Jsem od narození slepá." praví žena. I dotkne se Ježíš jejích očí a praví: "Již nejsi slepá." A ženin zrak najednou procitne a žena se hlasitě raduje a líbá Ježíšovi ruce. A Ježíš jde dále a tu najednou spatří vedle cesty plačícího muže. "Proč pláčeš, dobrý muži?" ptá se ho Ježíš. "Jsem Tajný Učitel." odvětí mu muž. I zamyslí se Ježíš, pak si k němu přisedne a pláčou spolu.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.