Zatímco ještě v roce 2013 si nedokázalo přečíst text nebo mu porozumět 16,9 procenta patnáctiletých žáků v Česku, letos se jejich podíl zvýšil na 22 procent. Vyplývá to z Monitoru vzdělávání a odborné přípravy 2017, který minulý týden zveřejnila Evropská komise. Informuje časopis Týden.
 |
| Jarmila Balážová (repro ČT) |
Podle Martina Dobeše, experta evropského vzdělávacího projektu EPALE, začaly problémy už v devadesátých letech a od té doby je to stále horší. „Stojí za tím špatný systém školství, špatná práce s dětmi, důraz na špatné věci,“ míní. Například ve Finsku si prý učitelé s dětmi texty nejenom čtou, ale také si o nich povídají. To se u nás často neděje. „Bude to mít enormní dopad na schopnosti a dovednosti těchto dětí, až dospějí. Profese budou v budoucnosti klást větší důraz na schopnost rychle se učit, zorientovat se v neznámém prostředí, na tvůrčí myšlení. A to bez četby nejde,“ dodává.
Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu Týden
3 komentářů:
Kdy už konečně začne být v této zemi zodpovědný každý sám za sebe (rodiče za děti). Proč se pořád do všeho plete stát. Regulace a pokyny nakonec povedou k jeho zhroucení, poněvadž je pro jejich množství už nebude nikdo schopen dodržovat.
No u nas si o textech vubec nepovidame, fakt ne, cestny pionyrsky.
Kdo zplodil ten vejplk nahore?
Není to (jen) prostou "zménou životního stylu", jak se domnívá tisková mluvčí MŠMT. Je to dáno především lživou ideologizací veřejného prostoru i školství samotného. Lež je například nazývána "polititickou korektností", protisystémová opatření (inkluze, Kariérní (ne)řád atd.) jsou prohlašována za opatření systémová. Demagogický názor či dokonce diktát "neoliberálních politruků" má v médiích i v MŠMT mnohdy větší váhu než věcně správný odborný názor. Udržet si v tom systematickém (post faktickém) matení pojmů, které vykazuje znaky novodobé DIKTATURY LŽI, jako rodič nebo učitel důstojnost je i pro rodiče i učitele čim dál těžší. Tohle vše se nutně musí projevit i ve čtenářské gramotnosti dětí. J.Týř
Okomentovat