Jaroslava Indrová: Kde je chyba? Polemika s Jiřím Vojtěchem o zaměření gymnázií

pondělí 13. listopadu 2017 ·

Jiří Vojtěch z NÚV tvrdí, že většina gymnázií u nás je humanitních, což je důvod, proč jen málo studentů odchází na techniky. Nemohu souhlasit s tím, že gymnázia v Česku se soustředí na humanitní vzdělávání. Téměř všechna gymnázia jsou všeobecná a záleží jen na řediteli, které předměty hodinově posílí. Vzhledem ke společenské poptávce a volání rodičů to nejčastěji bývá angličtina a další cizí jazyky. Ale nezřídka bývá posílená i výuka matematiky a dalších přírodovědných předmětů.


Jaroslava Indrová (archiv autorky)
Jako příklad uvedu ostravské Wichterlovo gymnázium, které, ač oficiálně všeobecné, má punc „matematické“ školy. Matematika je tu sice posílena, ale ne na úkor jazyků – cílem je vzdělaný maturant, který se ve světě neztratí. Podobných škol znám více i v jiných městech. Ovšem pověst školy zaměřené na matematiku je pro školu nejen zavazující, ale někdy může být i na překážku. Zatímco spousta druháků vám řekne, že mají matematiku rádi, mezi sedmáky jich je minimum. Když se pak v deváté třídě rozhodují, pro mnohé je jakákoliv střední škola humanitně zaměřená na prvním místě. Není divu, většina celebrit hrdinně zdůrazňuje, že uměleckou školu začali studovat hlavně proto, že jim nešla matematika. A nepřekvapí ani to, že většina gymnázií se proto snaží vystupovat jako humanitní školy, ač to tak zcela pravda není.

Podle mě je problém jinde. Zjistit proč žáci na základní škole na druhém stupni ztrácejí o matematiku, fyziku či chemii zájem, mnozí z nich mají přímo trauma. Někde udělali soudruzi z NDR chybu, slovy klasika, a my bychom ji měli najít a odstranit. Podaří-li se to, půjdou nehumanitně zaměřené školy na dračku.

A k odborným školám, které svým absolventům dávají možnost vybrat si jakýkoliv obor na vysoké škole, bych konečně začala přistupovat opravdu jako ke školám, jejichž hlavním cílem je připravit odborníky pro praxi. Najdou-li se mezi nimi talentovaní studenti, ať pokračují na vysoké škole, ale v téže odbornosti, na kterou se čtyři roky specializovali. Ostatně tento princip platí u našich sousedů. Německý student ze střední odborné školy jde do praxe, nebo pokračuje na technice. Ale chce-li např. na medicínu, musí se vrátit na gymnázium a všeobecné vzdělání si doplnit. Zahradnice či textilačka, které studují na filozofické fakultě uměnovědu, by musely být mimořádnými talenty, aby studovaly v klidu, (pak ovšem nechápu, proč šly na odbornou školu), nebo budou celé studium zaostávat za svými kolegy, a nebudou-li dřít, nikdy je nedohoní. Ve své praxi jsem se s oběma případy setkala. A až na výjimky bych tyto slečny praktikantky nejraději poslala místo za katedru domů.

A proč studenti gymnázií posílají své přihlášky přednostně na medicínu a práva, popř. na ekonomii? Inu společenský status má samozřejmě vyšší lékař než stavební inženýr – on ten bílý plášť je víc sexy než bílá přílba na hlavě - (výjimkou jsou možná architekti; jen z mé třídy šlo na architekturu 5 studentů ze třiceti). Dnešní mladí navíc bývají naočkováni z domova ohlížet se hlavně po budoucím platu. Zažila jsem premianty, vítěze fyzikálních a chemických olympiád, kteří přesto šli na práva. Oba mi řekli, že se budou mít líp a nenadřou se tolik jako ve výzkumáku.

Systém seminářů a cvičení pro posílení povědomí o důležitosti nehumanitních předmětů na gymnáziu je dostatečný. Nedostatečné je působení učitelů na základní škole. Mají to sice v dnešní době těžké, ale zamyslet se nad otázkou, proč většina absolventů základních škol nenávidí matematiku, je nasnadě. A malá poznámka na závěr. Proč vlastně požadovat maturitu z matematiky u prodavačů, kosmetiček, zahradníků či kadeřnic? Podle mě je to plýtvání energií, časem, penězi a zdravím těch, kteří se často až třikrát stresují, a přesto občas ani napotřetí úspěchu nedosáhnou.

Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu

10 komentářů:

poste.restante řekl(a)...
13. listopadu 2017 23:07  

Téměř všechna gymnázia jsou všeobecná a záleží jen na řediteli, které předměty hodinově posílí. Vzhledem ke společenské poptávce a volání rodičů to nejčastěji bývá angličtina a další cizí jazyky. Ale nezřídka bývá posílená i výuka matematiky a dalších přírodovědných předmětů.

No a tak které předměty jsou nejčastěji posílené?
Kolik procent tříd je těch humanitně a kolik těch přírodovědně zaměřených?
Víme to?
Ví to NÚV?

Zatímco spousta druháků vám řekne, že mají matematiku rádi, mezi sedmáky jich je minimum. Když se pak v deváté třídě rozhodují, pro mnohé je jakákoliv střední škola humanitně zaměřená na prvním místě.
Ano. Ale není to snad, doufám, chyba učitelů základních škol?

Není divu, většina celebrit hrdinně zdůrazňuje, že uměleckou školu začali studovat hlavně proto, že jim nešla matematika. A nepřekvapí ani to, že většina gymnázií se proto snaží vystupovat jako humanitní školy, ač to tak zcela pravda není.
Ano.
Léta tvrdím totéž. A platí to nejen pro celebrity z umělecké sféry.

A k odborným školám, které svým absolventům dávají možnost vybrat si jakýkoliv obor na vysoké škole, bych konečně začala přistupovat opravdu jako ke školám, jejichž hlavním cílem je připravit odborníky pro praxi.
To je při současné hypertrofii vysokých škol, přičemž mezi soukromými převládají právě ty humanitní, vcelku dost legrační postoj.

Najdou-li se mezi nimi talentovaní studenti, ať pokračují na vysoké škole, ale v téže odbornosti, na kterou se čtyři roky specializovali.
A jak by to chtěla kolegyně zařídit?
Chce snad popřít právo dospělých maturantů svobodně si zvolit vysokou školu?
Proč by na humanitní, či přírodovědné škole nemohli studovat absolventi technických škol?
Podle této logiky by pak na technických vysokých školách neměli studovat absolventi gymnázií,
kteří povětšině nemají elementární technické znalosti, základy technického kreslení a podobně.
Což o to, jakožto propagátorovi technických lyceí by mi to mohlo vyhovovat. Ale považuji to za hloupost.
Je svatosvatým právem svobodných a samosprávných vysokých škol stanovit vstupní požadavky ke studiu příslušných oborů. Klidně s vysokou náročností.
Ale když žák SOŠ dokáže samostudiem dohnat svůj hendikep, tak proč bychom mu měli bránit ve studiu medicíny a klást další zbytečné administrativní překážky?

Jo, ledaže by si musel tu příslušnou část dostudovat pouze na gymnáziích. Pak to ovšem chápu. Taková malá domů, že?

poste.restante řekl(a)...
13. listopadu 2017 23:08  

Zahradnice či textilačka, které studují na filozofické fakultě uměnovědu, by musely být mimořádnými talenty, aby studovaly v klidu, (pak ovšem nechápu, proč šly na odbornou školu), nebo budou celé studium zaostávat za svými kolegy, a nebudou-li dřít, nikdy je nedohoní.
Chápu, že kolegyně nechápe.
Já znám holčinu, které na základce umřel otec a ona proto volila SOŠ, aby měla po čtyřech letech jistotu dokončeného odborného vzdělání a tedy i vyšší šanci na získání práce a finančních prostředků hned po maturitě. Gympl by zvládla taky, ale co s ním, když nevěděla, zda si bude moci studium na VŠ dovolit?

Nedostatečné je působení učitelů na základní škole. Mají to sice v dnešní době těžké, ale zamyslet se nad otázkou, proč většina absolventů základních škol nenávidí matematiku, je nasnadě.
Ehm.
Aha. Takže je to chyba učitelů základních škol. No, taky názor.
Chce se tím tedy říci, že žáci osmiletých gymnázií v kvintě matematiku bezvýhradně milují? Tak to si rád počtu, jak to na těch víceletých gymnáziích dělají. :-)

A malá poznámka na závěr. Proč vlastně požadovat maturitu z matematiky u prodavačů, kosmetiček, zahradníků či kadeřnic?
No, od prodavačů, zahradníků a kadeřnic nikdo maturitu nepožaduje. Jsou to vesměs tříleté učební obory, tzv. H-áčkové.
Kosmetička je maturitní obor (L-kový) proto, protože tak je tento obor postaven v rámci EU.
Pokud nechceme naše absolventy na společném pracovním trhu záměrně deklasovat, nebo vystoupit z EU, nemáme na výběr.
Malou poznámku si mohla kolegyně odpustit, kdyby se věnovala alespoň prolistování i jiných RVP, nežli jen gymnaziálního.

Že je pro žáky bez studijního potenciálu studium maturitních oborů "plýtvání energií, časem, penězi a zdravím" s tím vcelku souhlasím.
Teď už jen zbývá, jak to vysvětlit rodičům a "expertům" na školství.

Pepouš řekl(a)...
14. listopadu 2017 6:43  

Jako příklad uvedu ... podobných škol znám více ... většina celebrit ... podle mě ... zjistit proč ... ve své praxi jsem se setkala ... oba mi řekli ...

Spousta názorů, myšlenek, dojmů, pocitů, zevšeobecňování ... ale to je tak vše. Co třeba nějaké konkrétní nápady co s tím? Jak to zlepšit? Jo, vlastně jo, nějaký nástřel by tam byl.

Zjistit proč žáci na základní škole na druhém stupni ztrácejí o matematiku, fyziku či chemii zájem, mnozí z nich mají přímo trauma. Někde udělali soudruzi z NDR chybu, slovy klasika, a my bychom ji měli najít a odstranit. Podaří-li se to, půjdou nehumanitně zaměřené školy na dračku ... Systém seminářů a cvičení pro posílení povědomí o důležitosti nehumanitních předmětů na gymnáziu je dostatečný. Nedostatečné je působení učitelů na základní škole. Mají to sice v dnešní době těžké, ale zamyslet se nad otázkou, proč většina absolventů základních škol nenávidí matematiku, je nasnadě.

Takže za to můžou učitelé na základních školách. Viníka máme. Teď to řešení. Řešením je zamyslet se nad otázkou. Vyřešeno. V poslední době je tu v "necenzurovaných" diskuzích poukazováno na to, aby diskutéři hovořili věcně, k tématu. V tomto blogu mi toho věcného moc nepřijde.

Většina absolventů základních škol nenávidí matematiku? Kolik procent je ta většina? Odkud jsou ta data? Myslím data, ne nějaký pocit, co kdo říká. Dost málo informací na to, abych svedl vinu na učitele. Na učitele, kteří v drtivé většině drží celý školní systém na nohou díky své práci, obětování se, snahy o zlepšení, práce na úkor volného času a rodiny, bez vidiny spravedlivého ocenění ... Hledat chyby na druhých je totiž snadné, stejně tak snadné jako říct, že mě matematika nebaví. Mnohem těžší je totiž systematicky, konkrétně a dlouhodobě na něčem pracovat.

mirek vaněk řekl(a)...
14. listopadu 2017 8:00  

"A k odborným školám, které svým absolventům dávají možnost vybrat si jakýkoliv obor na vysoké škole, bych konečně začala přistupovat opravdu jako ke školám, jejichž hlavním cílem je připravit odborníky pro praxi."

Ano. Ale tak to vždycky bylo a mělo by být. Odborné školy připravovali pro praxi a jen ti nejlepší šli na VŠ. A fungvalo to.

Zrovna tak, gymnázia připravují žáky ke studiu na vysoké škole. Kdo na VŠ nemá, nemá na gymnáziu co dělat.

Nowak řekl(a)...
14. listopadu 2017 12:20  

Vraťme se k J. Vojtěchovi a NÚV: Pan Vojtěch plácá blbosti (G jsou humanitní, proto mnoho jejich absolventů jde na medicínu nebo ekonomii? Typicky humanitní obory!) a přitom je odborníkem, pracovníkem ústavu, který má podstatně ovlivňovat směřování našeho školství. Nemá cenu diskutovat o detailech. Mělo by se zvažovat, k čemu je NÚV a co sním?

Jiří Vojtěch, NÚV řekl(a)...
14. listopadu 2017 15:51  

Omlouvám se, pokud jsem v novinovém článku použil pro zjednodušení pojem humanitní v nejširším slova smyslu, ve kterém je často používán zejména v novinářské oblasti. V tomto nejširším pojetí jde o velmi zjednodušeně členěná zaměření a to na humanitní, technické nebo přírodovědné. V českém prostředí jsou humanitní vědy oddělovány od věd společenských, které se zabývají společností jako takovou, ovšem slovník cizích slov abz.cz uvádí jako význam slova humanitní - vztahující se k literatuře, jazykům a jiným společenským vědám.
Klasifikace oborů vzdělání (CZ-ISCED-F 2013), obsahuje oddíl Umění a humanitní vědy, kam řadí kromě uměleckých oborů pouze Náboženství a teologie, Historie a archeologie, Filozofie a etika, Jazyky a Literaturu a lingvistiku. Naproti tomu jsou např. Psychologie a Sociologie a kulturologie v oddíle Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy.
Domnívám se tedy, že pojem „humanitní zaměření“ není zcela jednoznačný, v obecném vyjádření v dané článku se přikláním k širšímu pojetí.
Nevím, jestli diskutující četl článek, který byl mimo jiné zaměřen na mnohem širší tématiku k výběru vzdělání, ale dovolím si upozornit, že spojení „G jsou humanitní, proto mnoho jejich absolventů jde na medicínu nebo ekonomii“ tam uvedeno není.
A jestli jsou gymnázia humanitně zaměřena či nejsou – pak tedy tvrdím, že značná část ano, ve smyslu společensko-humanitně. Je jim to dáno již skladbou obsahu vzdělání a tradicí – a také tím, že tak vhodně kompenzuji vysoký podíl žáků procházejících odborným vzděláváním. Ano, některá jsou zaměřená matematicky a přírodovědně, výjimečně i jinak, např. informaticky. Ale např. 10% gymnázií má název ŠVP latinsky. To také mnoho avizuje.
A pro zájemce o to, co NÚV dělá – tedy ke kariérovému poradenství www.infoabsolvent.cz (moje oblast) a celkově viz www.nuv.cz.

poste.restante řekl(a)...
14. listopadu 2017 17:38  

Díky pane Vojtěchu, že jste se zapojil.
Dovolím si tedy zopakovat svou otázku z úvodu mého výkopu do diskuse.
Má NÚV k dispozici přesnější informace o zaměření jednotlivých škol, či lépe tříd gymnázií?
O jaké informace opíráte svá tvrzení uváděná v článku?
Abychom předešli různým spekulacím a vlastně i výhradám kolegyně Indrové.

Nowak řekl(a)...
14. listopadu 2017 17:39  

Pane Vojtěchu jsem mile překvapen, že zdejší diskuzi sledujete a že na ni reagujete. I když je to více méně marné - dopad původního textu to nezmění. Není mi jasné, zda smyslem textu byl apel na změnu G nebo na žáky ZŠ, aby se více orientovali na odborné školy.
V mém příspěvku jsem Váš text přesně necitoval- odstavec byl dlouhý. Takže kousek z něj: "Bohužel téměř všechna česká gymnázia jsou orientována humanitně a absolventi se pak téměř výhradně hlásí na medicínu,...". Medicína je zde uvedena jasně jako humanitní obor. Jde souhlasit, že svým způsobem ano - lékař má mít vztah k lidem a v tom smyslu být humanitně orientovaný. Studium medicíny ale obsahově humanitní obor není (na řadě lékařů se to pak v praxi promítá). Současně fakt, že z G odchází dost absolventů na medicínu vyznívá jako kritika G. Jenže lékaře potřebujeme, G tím plní svou roli. Jestli zájem klesne ... A opravdu jsou "téměř všechna česká G orientována humanitně"? U nás ne. Z G, kde jsem učil odcházeli žáci téměř každoročně i na FJFI ČVUT (někdy i několik v jednom roce).
Chápu, že přehledně informovat veřejnost o školství není snadné. A mám pocit, že se to nikomu moc nedaří. Pak se dostávají ke slovu pan Feřtek a spol.

Nowak řekl(a)...
14. listopadu 2017 19:01  

Ještě mě napadla ke vztahu G a medicínu jedna interpretace. Pan Vojtěch možná chce říci toto: Řada absolventů G míří na medicínu a nedostane se tam. Přitom na technikách by měli šanci. To je pravda.
Mohu k tomu doplnit ze své dlouholeté zkušenosti TU a výchovného poradce na G toto: Situace se běhěm let výrazně změnila. Bývali časy, kdy bylo téměř samozřejmostí, že naši absolventi, kteří šli ke zkouškám na medicínu, byli přijati. Bylo to tím, že si na to troufli jen ti, kteří měli opravdu šanci. Dávali jsme jim to najevo známkami i slovním hodnocením a oni i jejich rodiče nám v tom důvěřovali. Zhruba od nástupu ŠVP je to jinak. Autoevaluace školy, hodnocení učitelů vedením i žáky, hlasy rodičů vyvolaly změny. Konkrétně se to projevuje takto: Učitelé jsou tlačeni vedením k mírnější klasifikaci. Tento tlak posilují žáci i rodiče. Příklad z neávné doby: Žák, který procházel G s trojkami i čtyřkami z přírodovědných předmětů chtěl vytrvale studovat medicínu. Orodovala za něj jedna z kolegyň, která kamarádí s jeho maminkou, jeho babička nám do školy poslala vánoční cukroví. Chlapec pak odmaturoval z BI za 4, z Ch raději nematuroval, přijimací zkoušky na medicínu zkusil, ale přijat nebyl. Otec jedné z dívek v téže třídě opakovaně diskutoval s ředitelem školy i vyučujícími o tom, jaký tlak na jeho dceru vyvíjíme. Dívka byla nemocná, snažili jsme se brát určité ohledy. Pokoušela se dostat na medicínu i veter. medicínu - neuspěla. Další žák z téže třídy byl velmi slušný, na ohlášené písemky se vždy naučil. V řádném termínu maturit neprošel z CH, odmaturoval až na podzim. Výuku v této konkrétní třídě ovlivňoval i tlak nekolika dalších rodičů, dva z nejvýraznějších mluvčích byli ředitelé ZŠ.
Za těchto okolností G neplní svou funkci. Ale není to otázka jejich zaměření.

Nowak řekl(a)...
14. listopadu 2017 19:14  

Oprava (číslo 1 ?): Bývaly časy ...



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.