Oldřich Botlík: Zveřejnění informací z plošných zkoušek zaručuje Listina i další zákony (2.díl)

pátek 15. září 2017 ·

Rutinním zveřejňováním dat a dalších informací z plošných zkoušek dosáhneme lepší kvality zkoušek i většího uživatelského komfortu pro žáky, jejich rodiče i pro učitele. Na tyto informace má veřejnost právo ze zákona. Zaručují je Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku, a zákon o svobodném přístupu k informacím. Část informací je po určitou dobu chráněna, nejpozději po skončení příslušného zkušebního období však musejí být poskytnuty.

Oldřich Botlík (eduin.cz)
V srpnu 2015 jsem otevřeným dopisem vyzval tehdejší ministryni školství k pravidelnému zveřejňování anonymizovaných prvotních maturitních dat a odůvodnění správných odpovědí na testové úlohy. Argumentoval jsem mj. těmito slovy: Cesta k omezení negativních dopadů chyb, které se nepodaří odhalit včas, nevede přes popírání či bagatelizování nedostatků, přes utajování důležitých informací a úporné hájení nedostatečně podložených stanovisek. Vede přes výrazně vyšší transparentnost všech procedur, jež společnou část maturitní zkoušky provázejí. Proto je třeba zajistit, aby se veřejná diskuse o maturitních úlohách mohla opírat jak o podrobná data získaná během zkoušky, tak o autorská odůvodnění, korigovaná případně validační komisí. A to vzápětí po zpřístupnění maturitních protokolů. Odmítnutí návrhu a obstrukce, jimiž ředitel Cermatu Jiří Zíka reagoval na mou žádost o výsledky jedné maturitní úlohy, vedly ke vzniku iniciativy Maturitní data – odtajněno. Iniciativa si zatím vynutila rutinní zveřejňování výsledků testových úloh a výsledků hodnocení maturitních slohů a snad také zveřejňování jednotných přijímacích testů vzápětí po jejich použití. Krátce vysvětlím, proč uspěje rovněž v dalších požadavcích, i když to možná bude ještě chvíli trvat.

ZÁRUKOU ÚSPĚCHU JE INFOZÁKON

Dopady zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (Infozákon), na poskytování maturitních informací lze ve zkratce shrnout asi takto. Povinný subjekt (tj. MŠMT, případně Cermat) musí žadateli (fyzické či právnické osobě) odpovědět do 15 dní po obdržení žádosti podle Infozákona, a to jedním z těchto tří způsobů:

a) požadovanou informaci poskytne
b) ve složitějších případech může žadateli oznámit, že lhůtu prodlužuje (nejvýše o 10 dní)
c) pokud poskytnutí informace brání zákon (v případě maturitních informací jde především o školský zákon), vydá řádně odůvodněné rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Povinný subjekt může informaci poskytnout jejím zveřejněním a žadateli sdělit odkaz, kde ji najde. Informaci poskytnutou pouze žadateli je povinný subjekt povinen do 15 dní zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

PRÁVO NA INFORMACE CHRÁNÍ ÚSTAVNÍ ZÁKON

Právo na informace zaručuje občanům článek 17 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod. Odst. 4 téhož článku připouští, že svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, obsahuje paragraf 183c, jehož ustanovení zakazují povinnému subjektu poskytnout určité informace na základě žádosti podle Infozákona (z vlastní iniciativy je ovšem zveřejnit může a také to v některých případech dělá). Brání povinnému subjektu například poskytnout údaje, pokud vypovídají o výsledcích jednotlivých dětí, žáků a studentů (písm. a), případně o průměrných nebo souhrnných výsledcích za školu nebo více škol nebo za jinak vymezenou skupinu dětí, žáků nebo studentů (písm. b). Ustanovení písm. a), je-li interpretováno jako zákaz poskytnout údaje vypovídající například o výsledcích konkrétních žáků – má v článku 17 odst. 4 Listiny zřejmou oporu. Zákonný zákaz poskytnout prvotní údaje částečně anonymizované, bez osobních údajů (například výsledky všech dívek z osmiletých gymnázií nebo všech maturantů v informatických oborech SOŠ), z nichž výsledky konkrétních žáků, konkrétních škol nebo skupin konkrétních žáků není možné zjistit, by však článku 17 odst. 4 Listiny naopak odporoval. Nešlo by totiž o opatření nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, natož nezbytné pro bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost nebo ochranu veřejného zdraví či mravnosti. Ústavně konformním způsobem lze proto § 183c vykládat jedině tak, že se nevztahuje na prvotní maturitní data částečně anonymizovaná podobným způsobem.

NĚKTERÉ DALŠÍ INFORMACE CHRÁNÍ ŠKOLSKÝ ZÁKON JEN PO URČITOU DOBU

Tato opatření obsahuje paragraf 82b školského zákona, který definuje informace veřejně nepřístupné, stanoví Cermatu povinnost přijímat opatření k jejich ochraně a ukládá mlčenlivost osobám, jež s takovými informacemi přicházejí do styku. Například ustanovení odst. 1 chrání znění testů a zadání písemných prací, ale jen do okamžiku, kdy jsou v učebně předána žákům. Ustanovení odst. 2 písm. d) zase chrání mj. jména autorů testů, autorů testových úloh a autorů zadání písemných prací, ovšem jen do konce příslušného zkušebního období. Úmysl zákonodárce nechránit tyto informace déle, než je nezbytně nutné kvůli korektnosti průběhu zkoušky, je nezpochybnitelný. Jejich navazující zpřístupnění si podle mého názoru vyžaduje veřejný zájem na korektnosti procesů, jež následují poté: zejména přípravy žádostí o přezkum a jejich vyřizování a projednávání návrhů změn zkoušky. Zatímco Infozákon samozřejmě rovněž chrání přístup k utajovaným informacím (§ 7), na druhé straně výslovně nařizuje povinnému subjektu poskytnout o  příjemci veřejných prostředků následující údaje (§ 8b): jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.

Závěr je zřejmý: Zákony České republiky umožňují žadatelům získat široké spektrum informací o plošných zkouškách a jejich výsledcích bezprostředně poté, kdy jsou tyto informace k dispozici. Bez ohledu na to, zda se povinné subjekty rozhodnou, že je samy zveřejní někdy později.

O ČEM BUDE DALŠÍ DÍL

Jsem si vědom toho, že žádosti o informace z plošných zkoušek zatěžují jak Ministerstvo školství (je správcem dat) tak Cermat (připravuje datové soubory a další informace). Zatímco MŠMT je vstřícné a chyby, jichž se dopustilo, vyplývají spíše z nezkušenosti než z neochoty, zažil jsem a stále zažívám obstrukce ze strany ředitele Cermatu Jiřího Zíky. Pokusím se tedy popsat rozsah informací, které by měly být zveřejňovány rutinně, tedy aniž by o to kdokoli musel žádat. Dále pak doporučím termíny, v nichž by k tomu mělo docházet, a „štábní kulturu“, jež by zveřejňování měla provázet. Takový způsob zpřístupnění by měl nejen omezit žádosti podle Infozákona, ale měl by být v demokratické společnosti na začátku 21. století samozřejmostí. Získané informace totiž nepatří jen „vrchnosti“.

První díl naleznete zde

1 komentářů:

Zdeněk Nutz řekl(a)...
15. září 2017 18:23  

Stejná listina také umožňuje konání zkoušek k přijetí pouze po skončení základní školy. Takže jaké jednotné přijímačky už v páté třídě. Jenom stres a zmatek v páťáckých hlavičkách.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.