Radka Kvačková: Špatné známky nic neřeší. Trestat děti za to, že neumějí, není k ničemu, míní někteří odborníci a nabízejí jiné recepty

úterý 20. června 2017 ·

"Přibývá lidí, kteří tuší, že špatné známky vlastně nic neřeší, a přemýšlejí, jak se jim vyhnout. Co dělat, abychom žáky na vzdělávací cestě neztráceli a nenechávali je napospas jejich pocitu selhání, znechucení, nezájmu nebo i méněcennosti. Návody existují," píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Kvačková pokračuje:

Radka Kvačková (Repro ČT)
Mezi nejznámější a nejcitovanější patří ty od Dylana Wiliama. Původně učitel matematiky a fyziky se zabývá hlavně myšlenkou takzvaného formativního hodnocení. V Česku se soubor strategií a postupů objevil s překladem knihy, již Wiliam napsal spolu se svou ženou, rovněž pedagožkou Siobhán Leahyovou. Nese název Zavádění formativního hodnocení.

Na začátku stojí zásadní otázka: O co nám vlastně jde? Hodnotit, nebo zlepšovat? Známkovat, nebo formovat? Wiliam je zastáncem druhého přístupu a dlouhodobě hledá vhodné techniky a návody, které by zlepšování žáků mohly napomoci. Některé jsou kupodivu poměrně jednoduché. Ostatně není pochyb, že někteří učitelé je používají.

Zásadní rada zní: Udržujte žáky ve střehu! Odborníci se úplně neshodují v tom, jak dlouho jsou děti schopné plně se soustředit na tradiční výklad, ale všichni souhlasí, že krátce, šedesát až devadesát vteřin. Možná je to největší problém tradičního školství.

Podle Wiliama by učitel, pokud chce udržet pozornost, neměl vyvolávat žáky, kteří se hlásí, že něco vědí, ale jen ty, kteří mají nějakou otázku nebo nápad. „V boji proti ztrácení žáků taky pomůže, když se jich vyučující pravidelně ptá, co si myslí, že se učí. Velmi účinné jsou rovněž polemiky na dané téma,“ tvrdí autoři knihy.


Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin

41 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
20. června 2017 9:38  

Nejjednodušší je dát všem jedničky a je po problému.

Ygrain řekl(a)...
20. června 2017 9:48  

Já tak miluju teorie, které jsou postaveny na falešných dichotomiích...

Ferda44 řekl(a)...
20. června 2017 10:01  

Kvačková, prosím, běžte alespoň na půl roku učit...
A potom mudrujte...
Ferda

Josef Soukal řekl(a)...
20. června 2017 11:22  

Ygrain opět naprosto přesně.

Q. E. D. řekl(a)...
20. června 2017 13:27  

Radka Kvačková (* 24. listopadu 1944[1]) je česká novinářka. Vystudovala dokumentární film na pražské FAMU. Od 60. let pracovala v deníku Svobodné slovo. Od roku 1990 pracuje v obnoveném deníku Lidové noviny, kde působí jako vedoucí přílohy Akademie.

Coby expertku na vzdělávání ji kvalifikuje to, že chodila do školy. :)

Michal Komárek řekl(a)...
20. června 2017 13:40  

Q.E.D.

Kdo je expert na vzdělání? Učící učitelé? Pouze? Nikdo jiný nemá šanci?

Radka Kvačková nepotřebuje, abych ji tady obhajoval, a samozřejmě se na ni vztahují pravidla "tvrdé diskuse" jako na "veřejnou osobu", nicméně mě to zajímá v principu: Mějme osobu, pro níž je hlavní náplní práce, že přemýšlí a píše o vzdělávání a školství. Dejme tomu 20 let. Za tu dobu přečetla na dané téma třeba 100 knih a výzkumných prací, navštívila 100 škol a absolvovala rozhovory se stovkami učitelů a ředitelů škol. Absolvovala také desítky rozhovorů s politiky na téma školství a vzdělávání... Je kvalifikovaná pouze tím, že chodila do školy? Hezký den!

Eva Adamová řekl(a)...
20. června 2017 14:02  

"Dejme tomu 20 letZa tu dobu přečetla na dané téma třeba 100 knih a výzkumných prací, navštívila 100 škol a absolvovala rozhovory se stovkami učitelů a ředitelů škol. Absolvovala také desítky rozhovorů s politiky na téma školství a vzdělávání..."

Budete se divit, pane Komárku, ale na to, aby o školství a především o tom, co se ve školách reálně děje, měla slušnou povědomost, je to málo.

Karel Lippmann řekl(a)...
20. června 2017 14:33  

Učím už 45 let, takže nějakou povědomost snad mám. Ideální by bylo, kdybychom zlepšovali a nemuseli známkovat. Zdůrazňuji - ideální. Protože však v našem světě se ideální jedinci nevyskytují, známkujeme. Staří moudří Řekové věděli, že důležité, ba nejdůležitější je hledání míry. Ve vzdělání to platí dvojnásob. Známky jsou prostředkem vnějšího tlaku na žáka, současně je však nezbytné, aby žák měl i svůj vlastní důvod se učit. Tímto důvodem je smysl učiva, který nelze redukovat pouze na jistou odbornost či využití v převleku "lidského zdroje", který se naopak týká všeho, s čím se člověk v životě setkává a v budoucnosti setkat může. Bohužel od přijatelné míry jsme dnes na míle vzdáleni, známek a různých zkoušek přibývá, vzniká na ně návyk (bohužel i u učitelů). Bez nich "ani kuře nehrabe". Takhle ale ke zlepšení nedojde, právě naopak. A např. Cermat bude nucen meziročně neustále "harmonizovat" výsledky testů.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
20. června 2017 14:38  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymni z 21:30 řekl(a)...
20. června 2017 14:39  

Pane Bože Michale, prostuduju desítky knih, promluvím si s mnoha doktory a bude ze mne odborník na medicínu, který nikdy nezoperoval ani slepé střevo. No dejme tomu.

A pak začnu vykládat těm skutečným lékařům, jak to mají dělat. No dejme tomu.

Tím to ale skončí! A když je budu poučovat déle, vynesou mě v zubech nebo do mě píchnou skalpel. Jenom u škol se tím opakovaným mletím odborník stane expertem a učitelé pak skáčou, jak expert píská.

Expertka Kvačková:
"Dříve, či později k reformě stejně musí dojít. Jde o to, že když vzdělání poskytoval stát 15 procentům populace až do 90. let, situace se ještě teoreticky dala zvládnout. Dochází však k rozvoji školství a pokud máme mít 60 procent každého ročníku s vysokým vzděláním, bez placení školného to stát finančně zruinuje. Jde o to, aby kvalita nešla dolů. "

krtek řekl(a)...
20. června 2017 14:49  

Za dvacet let jsem přečetl přes dvě stě detektivek. Myslím, že mne to kvalifikuje jako experta na zločin.
---
Pane Lippmanne, s první částí souhlasím. Ale ta druhá - myslíte, že odstraněním známek ke zlepšení dojde? Pokud ne, pak známky nejsou ani zlo, ani dobro, jsou JEN hodnotícím nástrojem.

Josef Soukal řekl(a)...
20. června 2017 14:54  

Každé hodnocení, pokud se záměrně nevyhýbá žákovým nedostatkům, je prostředkem tlaku na žáka.

poste.restante řekl(a)...
20. června 2017 15:09  

Jestli známky jsou tím největším problémem, který brání tomu, abychom tady měli Školu 4.0 a vytvářeli vzdělanostní společnost, kde nebudou metaři, jen samí specialisté, produkující "vyšší přidanou hodnotu", no tak ty známky zrušme a nastane ráj.

Víte co?
Mne to vlastně strašně otravuje a nebaví. Všechny ty písemky, opravy, testy, klasifikace, přezkoušení....
Mne baví učit. A zpětnou vazbu ať si tedy udělá každý sám za sebe.
Jen ať se žáčci sebeformují a experti jim k tomu na internetu poskytují instruktážní videa. Nic mi neudělá větší radost.

V ideálním světě vše funguje samo od sebe.

V reálném světě my, humanitně zaostalí, přízemní technici používáme princip záporné zpětné vazby. Bez něj mají systémy tendenci degenerovat a nikoliv se rozvíjet.


Jo a já jsem podle EDUINovského principu expertem na filmovou režii.

Karel Lippmann řekl(a)...
20. června 2017 15:31  

Ale pánové, já jsem přece neřekl, že bych chtěl nastolit vládu "ideálu", jen jsem zdůraznil roli měřítka k rozhodování v situaci, která ideální být nemůže, už také proto, že pracujeme s mladými lidmi. Když se však chce něco najít za každou cenu... Že bych si postěžoval panu Komárkovi?
I s větou pana Soukala souhlasím, jen dodávám: musíme hodnotit to, co má smysl, a jsme schopni to žákům přesvědčivě vysvětlit. To je podstatné.

Nowak řekl(a)...
20. června 2017 15:59  

"Dejme tomu 20 let. Za tu dobu přečetla na dané téma třeba 100 knih a výzkumných prací"

Třeba nepřečetla. Pak je taky otázka jakých 100 knih. A výzkumné práce? Opravdu? Máme hory expertů na zdraví. Přečetli třeba 100 knih - o čínské medicíně, homeopatii, o čakrách.
Radka Kvačková je jedna z hlavních osob, které daly ráz současné škole. Co je školská reforma a co má přinést zavedení RVP vysvětlily rodičům i učitelům noviny - škola jako hra, neučit zbytečná fakta, která nejsou pro praxi a stejné se zapomenou, vyřadit ze SŠ "vysokoškolské učivo".

Jan Hučín řekl(a)...
20. června 2017 16:42  

Už to napsala kolegyně Ygrain nahoře. Paní Kvačkové asi někdo zatajil, že formativní a sumativní hodnocení nejdou proti sobě.
Ona to ovšem nemá jen ze své hlavy, jak koneckonců uvádí v článku.

poste.restante řekl(a)...
20. června 2017 17:06  

současně je však nezbytné, aby žák měl i svůj vlastní důvod se učit.
To je právě ten idealismus.
Je fajn, když žák chápe, proč se má učit -ný, natý, vyjmenovaná slova a funkci sinus.
Ale co, když to nechápe, nebo "naše" argumenty odmítá?
Tak ho to učit nebudeme?

Tímto důvodem je smysl učiva, který nelze redukovat pouze na jistou odbornost či využití v převleku "lidského zdroje", který se naopak týká všeho, s čím se člověk v životě setkává a v budoucnosti setkat může.
A odkud žák ten smysl bude znát, když sám nezná ještě téměř nic?
Odkud ten smysl má znát žák, když ani "experti" a "odborníci" ten smysl nevidí?

Co kdyby "experti" přestali dělat z žáků "malé dospělé" a uvědomili si, že jsou to většinou "jen" děti?

Karel Lippmann řekl(a)...
20. června 2017 18:59  

Poste restante, v tom je právě ten vtip: musíme se snažit, aby žák smysl postupně pochopil. V tom je podstata komeniánské pedagogiky. Tou je proces vzdělávání, náročný a vlastně nikdy nekončící.
S těmi "experty" a "odborníky" máte pravdu. Smysl totiž hledají lidé vzdělaní. Těmi mohou být i "experti" a "odborníci", bohužel často nejsou.
Ano, jsou možná i jedinci, kteří smysl pochopit nechtějí. Narodili se však takoví? "Nepomáháme" jim k tomu mj. i ve škole? A to vydatně?

poste.restante řekl(a)...
20. června 2017 19:27  

Poste restante, v tom je právě ten vtip: musíme se snažit, aby žák smysl postupně pochopil.

Ale to je přece samozřejmost.
Dle mého jeden z úhelných kamenů pedagogické profese a to, co mne nejvíc na tomto povolání baví.

Jenže otázka zněla jinak:
Ale co, když to nechápe, nebo "naše" argumenty odmítá?

Chápejte, žák dozrává a poznává smysl tématu postupně. Což znamená, že smysl může pochopit třeba až za tři roky, když mu získané informace do sebe zapadnou a ono mu to "docvakne". Nebo taky ne.
Jenže matikář na prvním stupni musí naučit násobilku teď. A ne čekat, až v sedmé třídě žák pochopí, že se ji před pěti lety měl naučit.
Abych mohl středoškolákovi vysvětlovat rovnici postupného vlnění, nebo střídavý proud, potřebuji, aby v prvním ročníku pochopil funkci sinus. A matikář jim sice může argumentovat budoucím učivem, ale to je pro prváky v tuto chvíli "tak daleko...".

A co ti hmyzožravci, -ný, -natý, nebo bitva u Kaan?

Debaty o smyslu učiva mají vést pedagogové, odborníci, a třeba i politici.
A výsledky debat třeba převést do podoby závazných dokumentů.

Ale ne žáci, kteří hledají důvod, proč se "ulejt".

Jan Hučín řekl(a)...
20. června 2017 20:49  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Hučín řekl(a)...
20. června 2017 20:49  

Pochopit rozdíl mezi oxidem (my říkali ještě kysličníkem) uhelnatým a uhličitým může být otázkou života a smrti.

Pavel Doležel řekl(a)...
20. června 2017 22:48  

"Učím už 45 let, takže nějakou povědomost snad mám. Ideální by bylo, kdybychom zlepšovali a nemuseli známkovat. Zdůrazňuji - ideální."

A já s tím z hloubi duše (mám-li jakou) nesouhlasím. Ne proto, že bych měl takovou zkušenost s výukou, jako vy, ale prostě proto, že mám zase znalosti z ekonomické teorie, které vy pravděpodobně nemáte a které toto tvrzení, dle mého mínění a rozumu, vyvracejí.

Známkování je prostředek zpětné vazby, úplně stejně jako cena. Pokud neznámkujete, dostanete se dříve, či později, do úplně stejného problému, jako se dostalo socialistické plánování. Cenu je třeba vnímat jako informaci o poptávce a nabídce. Hodnocení výkonu rovněž. Kde není cena vzniklá na volném trhu, vzniká problém nedostatku informace k efektivní alokaci prostředků za účelem maximálního využití zdrojů. Ve vzdělávání je to naprosto totéž, jen se bavíme o lidském kapitálu. Jakmile ničíme informaci (byť nedokonalou), odsuzujeme se k neefektivitě. Já tuším, že univerzální vzdělanci nežijí efektivitou, anýbrž jakýmsi duchovním nadřazeným bohatstvím duše, nicméně realita je taková, že když mohu s danými zdroji kupříkladu vyrobit lék na nějakou chorobu, tak budu obtížně vysvětlovat umírajícím, že by bývalo stačilo se chovat efektivně a mohli jsme mít všechno, co máme a ještě navíc ten lék, který by jim zachránil život. Neefektivita znamená, že z vlastní blbosti se, aniž bych za to získal cokoliv jiného, omezuji na vlastní podmnožinu množiny všech možných výrobních situací, které jsou mi teoreticky dostupné. V tom je ten vtip Pareto-efektivity, že když jí nenaplňuji, mohu nějakou realokací zvýšit někomu užitek, aniž bych ho komukoliv snížil.

A celá ta diskuse se vede jen v naprosto slepé a ničím nevyargumentované víře, že prostě bez zpětné vazby bude systém fungovat lépe. Nebude. Žádný systém, od biologických, přes technické až po společenské, bez zpětné vazby nefunguje a nemůže fungovat v delším období lépe, než systém se zpětnou vazbou. Prostě chybí to nejdůležitější - informace vedoucí k možnosti se zdokonalovat a adaptovat na nové situace.

Pavel Doležel řekl(a)...
20. června 2017 22:51  

"Smysl totiž hledají lidé vzdělaní. Těmi mohou být i "experti" a "odborníci", bohužel často nejsou."

Jo, a Lippmann je ten arbitr, který o tom, kdo hledá a kdo nehledá, rozhoduje. Protože sám sebe vidí jako univerzálního vzdělance, který má právo rozhodovat. Učí přece 45 let...

Pavel Doležel řekl(a)...
20. června 2017 22:58  

"Tímto důvodem je smysl učiva, který nelze redukovat pouze na jistou odbornost či využití v převleku "lidského zdroje", který se naopak týká všeho, s čím se člověk v životě setkává a v budoucnosti setkat může."

Blábolení bez obsahu. Možná spíš hra na obsah pro méně kognitivně nadané. Ale co je tím obsahem? Smysl? Jaký smysl? Ten, který je vymezen tím, že se ho nikdy nelze definitivně dobrat? Nebo ten subjektivní a navíc proměnlivý? Vaše argumentace je naprosto, ale naprosto prázdná. Je to pouze hra se slovy, která nemají žádný reálný obsah. Otázkou je, co vám stojí za to, si takto hrát. Pocit vlastní důležitosti? Potřeba mít univerzální nástroj na degradaci všech těch, kteří toho umějí a znají více, než vy? Je cílem vytvořit takovou hru se slovy, kterou nelze falsifikovat ani zpochybnit, protože prostě nic reálného netvrdí? Založte si sektu.

Pavel Doležel řekl(a)...
20. června 2017 23:00  

"Že bych si postěžoval panu Komárkovi?"

Postěžujte si. Komáreček přiletí, pofouká bebí a zlého a špatného Doležela třeba smaže. Já si už připadám jako v mateřské školce.

Pavel Doležel řekl(a)...
20. června 2017 23:07  

"Tím to ale skončí! A když je budu poučovat déle, vynesou mě v zubech nebo do mě píchnou skalpel. Jenom u škol se tím opakovaným mletím odborník stane expertem a učitelé pak skáčou, jak expert píská."

Pane kolego, já mám dojem, že problém je v tom, že kvačkové se taky musí nějak živit, když už jsme je vyprodukovali. A pro mě to není žádná novinářka. Je to takzvaný raní rozehřívač. Když si ráno koupím Lidové noviny, tak přijedu do práce už řádně nažhaven. Kvačková zbavuje únavy, zbavuje klidu a pohodlí, startuje metabolismus a připravuje člověka na to, co ho čeká v pracovním procesu. Pomáhá rozvíjet kritické myšlení produkcí nesmyslů. Co více si člověk může přát? Měli by jí předepisovat lidem s nízkým tlakem a únavovým syndromem.

Jiri Janecek řekl(a)...
20. června 2017 23:18  

"Kdo je expert na vzdělání? Učící učitelé? Pouze? Nikdo jiný nemá šanci?"

No, pokud odhlédnu od zprofanovanosti spojení "expert na vzdělávání" v našem prostředí, tak expert by měl být možná každý, kdo má úplnou, vnitřně konzistentní a reálnou přestavu o ideálním vzdělávácím systému a dostatečný ánung o tom reálném systému, tak aby dokázal odhadnout, jakým směrem se projeví ta která změna ve vztahu k ideálnímu systému.

A nemusí k tomu možná přečíst ani dvě knihy...

Za dvacet let jsem přečetl přes padesát článků od Kvačkové a troufám si tvrdit, že moji definici expertnosti se nepřibližuje ani omylem... Aktivistická novinářka, nic víc... Jak ostatně ukazuje ukázka od Anonymního. ¨
Ze kdy to je? 2007 - 2012?
Děkuji! Pěkný den!!!

Michal Komárek řekl(a)...
21. června 2017 7:31  

Pane Doležele, kromě toho, že opakovaně ukazujete, že nerozumíte ironii, jste opět v některých pasážích svých diskusních příspěvků nepřijatelně osobní a útočný. Držte se, prosím věcné argumentace. Děkuji! Hezký den!

Tajný Učitel řekl(a)...
21. června 2017 7:37  

Doležele "You are in more dire need of a blowjob than any white man in history." A. Cronauer.

Věcně argumentuji tím, že přetlak žluče, který vám tlačí na mozek je nutno zmírnit vypuštěním tělesných tekutin, pokud možno příjemným způsobem. Pro gendrově vyvážené dodávám, že poskytovatel(ka) terapie nemusí být dáma.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. června 2017 7:42  

Proč Michale nenapomeneš i tajnýho? Ten není osobní? Já vím, ten je tvůj...

Tajný Učitel řekl(a)...
21. června 2017 7:50  

Anonymní, provedl jsem autoevaluaci, hned po autodepistáži a nyní provádím autokorekci.

Not only white man, but also all the other races.

Jana Karvaiová řekl(a)...
21. června 2017 8:32  

Špatné známky nic neřeší - nemusí být zcela pravda. Někoho ubijí, někomu jsou lhostejné, někoho tzv. nakopnou k lepším výsledků.
Známky si učitelé nevymysleli. Je dané povinně, tudíž i učitelé, které z ním mají problém (neradi známkují) prostě známkovat musí (neboť i slovní hodnocení musí být ve výkaze znázorněno známkou).
Kromě kritiky by občas tito samozvaní experti mohli přijít alespoň s nějakým nástinem jiného řešení, bylo by to vhodné.
Jinak osoba paní Kvačkové je mi známá z předešlých let, kdy papouškovala nadšenecké litánie ohledně inkluze a nevšimla jsem si, že by dala stejnou šanci opačným názorům. To mi stačí, abych si na ni udělal obrázek, ať už načetla knih kolik chtěla. Příliš objektivní prostě nebyla.

mirek vaněk řekl(a)...
21. června 2017 9:26  

Článek je o ničem. Jen dojmy novinářky, která píše o vzdělávání. Ne expertky na vzdělávání.
On ani učitel, který učí 20 let není expert na vzdělávání. Je expert na vzdělávání na své škole a ve svém oboru. Pokud se zajímá, možná na daný typ škol.

Expert na vzdělávání má stejný smysl jako vševědec. ¨¨
Může o tom řečnit, psát články, ale praktikům bude často k smíchu.

Známkování nebo bodování jsou dva ze způsobů zpětné vazby. Zatím nejlepší, nejlépe zpracovatelný a porovnatelný.
Problém je úplně někde jinde, než v tom, jestli známkovat, či ne.
Všichni tzv. odborníci nabízejí jiné recepty. Už spoustu let. A vydělávají na tom spousty peněz.
Ale proč jsou děti stejné a v mnohých kompetencich horší?
Myslíte si, že učitelé odmítají používat metody, které fungují? Že masochisticky touží týrat sami sebe neúspěchem?

Takže slova klasika:

Vezmeme si například učení. Nějaký chlapík přijde, koukne se, jak se vyučuje matematika a řekne: „To já bych věděl o lepší metodě. Udělám počítač jako hračku a budu děti učit aritmetiku s ním.“ Zkusí to s nějakou skupinou děcek, někdo mu třeba půjčí třídu, aby si to vyzkoušel. Hrozně se mu to líbí. Baví ho to. Dokonale ví, co všechno ta hračka dokáže. Děti vědí, že je to něco nového, a tak se jim to taky líbí. Učí se velice, velice dobře a naučí se běžné početní úkony lépe než ostatní děti. Takže byl proveden experiment – děti se naučili aritmetiku. Načeš se považuje za prokázané, že výuka aritmetiky může být touto metodou zlepšena. Jenomže prokázané to není, protože jednou z podmínek tohoto konkrétního experimentu bylo, že tu výuku dělal ten samý člověk, který si celou věc vymyslel. Vy ale ve skutečnosti potřebujete zjistit něco jiného: až dostane tuto metodu popsanou v knížce průměrný učitel (a průměrní učitelé existovat musí; po světě je spousta učitelů a mnoho z nich je průměrných) a začne podle ní učit – bude mít výsledky lepší, nebo ne?
Jinými slovy dochází k tomu, že se objevují nejrůznější tvrzení o vzdělávání, sociologii a dokonce i psychologii – celá spousta údajných faktů, která bych nazval pseudovědou. Provádějí statistická vyhodnocení, která jsou prý velice pečlivě provedená, ale ve skutečnosti provádějí experimenty, které nejsou dobře zvládnuté a jejichž výsledky nelze zopakovat. A všechno to publikují. Jelikož věda, když se dělá opatrně a důkladně, je úspěšná, předstírají, že dělají totéž, a myslí si, že tím získají reputaci vědce.

Feynman R. P.: Radost z poznání, AURORA, Praha, 2003

Jiri Janecek řekl(a)...
21. června 2017 22:12  

Pane Vaňku, na vás mám taky jediné: Děkuji! Pěkný den!!!

poste.restante řekl(a)...
21. června 2017 22:20  

Připojuji se.
Ten Feynmannův citát je skvělý a moc díky za jeho uvedení.
Myslím, že by měl být vkládán jako první diskusní příspěvek do každé debaty o "nových" a "alternativních" metodách výuky.

A jen mi potvrdil, proč mám tak rád tohoto fyzika.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. června 2017 9:27  

Pánové. Co nejde zopakovat? Příští rok se vezmou další devítky a srovnají se výsledky H-mat žáků s neH-mat žáky. A je to.

Dále pak k Feynmanovu citátu, on prof. Hejný učí všude osobně jako velká omnipresence?

Jiri Janecek řekl(a)...
22. června 2017 9:50  


Snažte se, tajný, nebýt aspoň mimo článek... Dost stačí, že obvykle jste úplně mimo...

Ygrain řekl(a)...
22. června 2017 9:55  

"Příští rok se vezmou další devítky a srovnají se výsledky H-mat žáků s neH-mat žáky."
Are you so blind, or is it that you do not wish to see?

Pokud nezajistíte, aby byla srovnatelná vstupní data, nemůžete srovnávat ta výstupní.

krtek řekl(a)...
22. června 2017 9:56  

Teď, teď jsem to chtěl napsat. A Vy jste mne předešel, pane Janečku, to se nedělá! ;-)

Tajný Učitel řekl(a)...
22. června 2017 10:01  

Pokud nezajistíte, aby byla srovnatelná vstupní data, nemůžete srovnávat ta výstupní.


Ygrain dear, mluvíte mi z duše.

Jiri Janecek řekl(a)...
22. června 2017 10:34  

"Teď, teď jsem to chtěl napsat. A Vy jste mne předešel, pane Janečku, to se nedělá! ;-)"

Dobrý učitel by mi poděkoval a popřál pěkný den!!!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.