Jaroslava Indrová k maturitám a školství: Pořád nevíme, co je správné, jen si navzájem vyčítáme, kdo co udělal špatně

středa 24. května 2017 ·

V pondělní MF Dnes jsou k vidění statistiky s komentářem. Nic proti reportérce novin, ale myslím, že hlubší vhled by neškodil. Za roky, které působím na gymnáziu, jsem k němu snad došla. Už jen podtitulek: "Maturanti se prý zlepšují. Jenže počet propadlíků stále roste, hlavně z češtiny." Už moje babička říkávala: Kde nic není, ani čert nebere.


Jaroslava Indrová (archiv autorky)
Jak to s tím souvisí? Hodně. Místo kritiky Cermatu, hodnotitelů, učitelů středních škol či samotného systému středního školství bychom se měli podívat na školství základní. Základky se předhánějí v nabírání žáků, na ty lepší se nejen málem, ale často doopravdy dělají přijímačky - a skutek utek. Středoškoláci jsou u státní maturity z češtiny čím dál horší. Ale oni jsou čím dál horší už na startu! Tedy na počátku středoškolského studia. Nejenom že se neumějí učit - nepoznají podstatné od nedůležitého, často jen memorují, ale nemají vztah k četbě, mnozí doslova slabikují. Nevědí, co je čtenářský deník, nejsou vedeni k návštěvě divadel, kina. Neznají základní pravopisné zásady, neumějí držet propisku. Když se jedna maminka ptala budoucí třídní učitelky ve škole, kam přestupoval její syn v pololetí čtvrté třídy, na doporučenou četbu, odvětila dotyčná, že na něco takového oni si nehrají. Za rok a půl se z kluka, který pravidelně četl, stal absolutní nečtenář. 

Stále se diskutuje také o slohových útvarech a větných rozborech. Oprávněně. Sami žáci po absolvování základní školy v tom opravdu nemají jasno. Větný rozbor je pro ně strašák a hromosvod na špatné známky, místo toho, aby na základě pochopení větné stavby žáci byli vedeni ke kultivovanému ústnímu i psanému projevu. Angličtináři si třeba stěžují, že nejsou středoškolákům schopni vysvětlit anglický slovosled, když žák 1. ročníku gymnázia nemá ani páru o systému češtiny.

Dále posloucháme, že doba se mění a slohové útvary zanikají, což považuji za alibismus. Zpráva zůstane zprávou a oznámení oznámením. Takže nechápu, jak je možné tolerovat, když někdo napíše zprávu v budoucím čase. Převeďme to do praxe. Zpráva o činnosti oddělení šéfovi jistě hodně řekne, když v ní bude asi toto: v minulém roce přijmeme dva nové zaměstnance, vyjedeme na zasedání, kde jsme se proškolili... A fotbaloví fanoušci budou z oznámení, že v neděli 27. května 2017 se konal zápas se Spartakem Kotěhůlky, dostavte se v hojném počtu, občerstvení bylo dost.... asi "na větvi". 

Nevím, co vlastně pořád řešíme. Připadá mi, že hlavně to, jak to nejmladší generaci co nejvíc všechno usnadnit. Už teď jsou až na výjimky nesamostatní, propadají depresím, nejraději "paří". Chceme z nich přece vychovat silné, soběstačné a vzdělané lidi. Tak jim život ani neztěžujme, ani nezjednodušujme, obojí je špatně. Ale musíme začít na začátku, ne až na střední škole. Na základní školu patří učitelská elita, protože tam to všechno začíná. A ne frustrované přetížené učitelky, které nevědí odkud kam skočit a možná jim na pořádnou výuku ani nezbude čas. Žádné šablony, DUMy ani nic podobného nepomůže, když se budeme jen dohadovat, co s tím. Generace dětí nám mezitím vyrostly a my pořád nevíme, co je správné, jen si navzájem vyčítáme, kdo co udělal špatně. Nezatahujme do školství politické manýry, ale učme s cílem vychovat řádné vzdělané lidi.  

10 komentářů:

jir řekl(a)...
24. května 2017 v 11:38  

Ale ono by se mělo něco dělat už s výchovou tříletých dětí. Už tam je něco špatně.

Jana Karvaiová řekl(a)...
24. května 2017 v 11:50  

Dobrý sluha, špatný pán. Žáci se nám sice naučili pracovat s Ic technikou, přestávají však číst. Psaní na mobilu bez diakritiky přešlo i do normálních sešitů. Proč by měli psát háčky a čárky? O i-y nemluvě. Oni nejenom, že neumí psát, oni už ani neumí mluvit. Trénuje se hlavně gramatika. Která, kupodivu , nebývá stejně dobře zvládnutá. ŠVP měly umožnit osekání učiva na určité minimum (nemyslím teď minimální výstupy na úrovni praktické školy), jenže na mnoha školách učivo spíš nabobtnalo. Proč žákům v šesté třídě rvát do hlavy věci, které stejně zrovna moc neužijí. Myslím, proč to cpát všem. proč nediferencovat. K čemu je dyslektikovy přísudek jmenný nebo jiný? Hlavně že poznají přísudek jako takový. proč učit děti druhy vět (předmětná apod.)? Já to užila akorát na jedné zkoušce na vysoké. Takový inženýr konstruktér ani na vejšce ne.Dnešní děti se opravdu neumí orientovat v textu. proto to také v rámci reedukace dělám. Jenže kolegyně chce, abych docvičovala na písemku podměty a přísudky. Proč? To samé se koná v matice.
Jenže - čím dál častěji se setkávám s tím, že PPP tvrdí rodičům, že dítě nemusí umět zpaměti násobilku, nemusí písemně sčítat a odčítat. Stačí umět pracovat s tabulkami a kalkulačkami. Přitom (a to vím přesně, pracovala jsem s LMP dětmi celý život) se to naučily i děti na zvláštní. Proč by to neměly umět děti na základce? Kvůli lenost a "papírům" a chytrým řečem poradenských pracovníků. Zaklínadlo papírem se dá rodičům snadno vyvrátit, ale paní poradenská řekla..... to už jde hůř. proto mnoho dětí neprospívá, nedostává se k maturitě, neodmaturuje. A snižovat lať ku nelze. nešlo by totiž poznat, kdy se s tím snižováním má skončit. Abychom náhodou za pár let neskončili právě u těch minimálních výstupů, kopírujících osnovy bývalé zvláštní školy.

Simona CARCY řekl(a)...
24. května 2017 v 12:35  

Článek paní Indrové podepisuji do poslední věty. Možná bych podepsala i paní Karvaiovou, nebýt chybného skloňování dyslektika.

turistao 982 řekl(a)...
24. května 2017 v 12:56  

Asi by chtělo nejdříve vychovat rodiče, ale jak?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
24. května 2017 v 13:12  

Dřív fungovalo vyliskat... :-)

Tajný Učitel řekl(a)...
24. května 2017 v 13:58  

Asi by chtělo nejdříve vychovat rodiče, ale jak?

Ve škole.

Eva Adamová řekl(a)...
24. května 2017 v 15:22  

Mně se přehození "problému" na SŠ a u maturit na základky nijak zvlášť nezamlouvá. Moje děti chodily na osmileté gymnázium ještě před státní maturitou a ani jeden z pěti češtinářů, na které tam narazily, se nijak zvlášť nezaobíral gramatikou, větnými rozbory a ani tomu slohu se moc nedalo. Jednoho z nich to nijak zvlášť nezajímalo ani na nižším gymplu, což odskákal mladší syn tím, že má problémy s gramatikou dodnes. Valila se literatura, telefonní seznamy autorů a jejich děl. Češtináři na SŠ si prostě budou muset zvyknout na to, že čeština je třísložková záležitost, a na to, že na maturitní obory se v rámci boje o žáka skutečně přijímají i děti, které knížku několik let nepřečetly a jejichž češtinářská a intelektuální úroveň je naprosto zoufalá. Základky nechte základkami, mohu vás ujistit, že tam dělají češtináři, co můžou. Přijímáte-li ovšem na některé gymply v menších městech už i čtverkaře z češtiny a na maturitní obory na učňácích skryté propadlíky, tak se nedivte.

Jana Karvaiová řekl(a)...
24. května 2017 v 15:32  

Add Simona C - no jo?! Hergot ,to jsem si nevšimla...

Karel Lippmann řekl(a)...
24. května 2017 v 18:36  

Neměli bychom se současnému stavu školství divit. Je pevně zakořeněno v tradici, bohužel však ne komeniánské. A tak se jen vrší množství učiva, přibývají předměty, tradicionalisté se od inovátorů liší převážně jen mírou využití moderní techniky, jinými formami výuky a výměnou "zastaralých" informací za ty aktuální. Stále větší počet žáků na to už od základní školy nestačí, reagují po svém a nám se to nelíbí. Až na výjimky si ale nepřipustíme, že velký díl viny je na nás, přesněji na těch z nás, kdo vzniklé problémy řeší jen stále se zvyšujícím centralizovaným tlakem selekci provádějících zkoušek, čímž velice usnadňují práci byrokratům na MŠMT, kteří tak mohou "činit opatření". Dokud nezačneme rozlišovat odbornost a vzdělání, dokud budeme všechny žáky učit všechno, jako by se vším měli živit, dokud si budou předměty vzájemně překážet, dokud budeme žáky i učitele ponižovat na lidské zdroje, dokud nepřipustíme, že takhle to už opravdu dále nejde, budeme mít stále více důvodů naříkat.

Jiri Janecek řekl(a)...
25. května 2017 v 8:12  

Souhlasim s pani Adamovou...
Kolik te v clanku kritizovane nekvality ZS pada na vrub "nadbidce" mist na strednich skolach? (Na druhou stranu, volnost a konkurence v urovni ZS przni obdobne i zakladni skolstvi...)
Chyba neni ani v ZS, ani v SS, ale v systemu...

---
Jinak o zastaralosti slohu a zbytecnosti gramatiky tady slycham spise od stredoskolskych jazykaru/ek....

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.