Tomáš Feřtek: Méně učiva, méně hierarchie, bylo by škoda, kdyby se školy vrátily k „normálu“

čtvrtek 28. května 2020 ·

„Je to jako když doma shromažďujete krámy, manželka vám říká, abyste je vyhodili, ale vy je máte rádi a nechcete se jich zbavit, i když jich máte plný byt a všude to překáží. Jenže pak se stěhujete a přijede jen malý náklaďák. A vy se musíte okamžitě rozhodnout, co je to důležité. Přesně v téhle situaci jsme se v distančním vzdělávání ocitli a zjistili jsme, že bez spousty zbytečností v učivu se obejdeme velmi snadno,“ konstatoval v jedné ze série česko-slovenských on-line debat ředitel klánovické základky Michal Černý, jinak také předseda Asociace ředitelů základních škol v České republice. Myšlenky z těchto debat připomíná v Respektu Tomáš Feřtek, který některé debaty moderoval.



Tomáš Feřtek (eduin.cz)
Jednoznačná shoda panovala v nutnosti seškrtat učivo. Ve chvíli, kdy přijel ten malý stěhovák, neboť na přímou výuku měli učitelé najednou opravdu jen pár hodin týdně, bylo jasné, že tímhle způsobem se vzdělávací plány naplnit nedají. Podobně to došlo rodičům. Některé školy se totiž navzdory okolnostem pokoušely do stěhovacího vozu nacpat všechno, byť to přepadávalo vrchem, a hrnuly na děti ty samé úkoly jako ve škole: vypiš z učebnice od strany do strany, vyplň cvičení… Jenže když se (například) matka novinářka podívá nečekaně napřímo do toho, čím se zabývá její potomek v češtině na druhém stupni základní školy, nutně propadne pochybnostem. Opravdu má řešit, zda je tato věta vedlejší příčinná či účelová?

Druhý „aha moment“ spočíval v zastaralosti frontální výuky... Obecná shoda diskutujících panovala v tom, že právě distanční vzdělávání je přimělo zásadně jinak přemýšlet o tom, jak hodinu udělat, aby se do ní vůbec někdo přihlásil. Případně, aby si je v půlce výkladu žáci nevypnuli. Číst si „pod lavicí“ je při on-line výuce výrazně snazší.

A s tím souvisí třetí a nejdůležitější bod shody. Vzdělávání zprostředkovávané digitálními technologiemi zásadně narušuje hierarchický model a činí všechny zúčastněné strany rovnoprávnější. Ve třídě můžete přísným pohledem, známkou, poznámkou či jiným lehce represivním nástrojem zařídit, aby žáci poslouchali a dělali i to, co je ve skutečnosti nezajímá. V on-line prostředí je to krajně obtížné.


Celý text naleznete zde

235 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...
28. května 2020 8:12  

Zařídit, aby žáci poslouchali a dělali i to, co je ve skutečnosti nezajímá mi připadá přesně stejně obtížné v on-line prostředí jako nablízko.
Každopádně je to cosi, co by se žáci měli naučit. V životě se jim to bude hodit.

mirek vaněk řekl(a)...
28. května 2020 8:15  

Má smysl tohle vůbec komentovat?

Kdyby napsal své zkušenosti s online výukou jako rodič, pak to má smysl. Ale když z jednotlivých případů dělá obecné závěry. Opisuje obecné nepodložené fráze pak proč ztrácet čas.
To je stejné,jako kdybych podle tohoto článku hodnotil všechny novináře.

rváčkazvesela řekl(a)...
28. května 2020 8:35  

Zařídit, aby žáci poslouchali a dělali i to, co je ve skutečnosti nezajímá ...
Pane Feřteku, píšete o tom, co zajímá nás?
A jste skutečně přesvědčen, že žáky by mělo veškeré učivo zajímat??
Vás zajímala trojčlenka, násobilka, vyjmenovaná slova???
Věřím, že toto čtete a budu ráda, když odpovíte. Děkuji RV

Eva Adamová řekl(a)...
28. května 2020 8:38  

"Má smysl tohle vůbec komentovat?"

Nemá.

Oldřich Botlík řekl(a)...
28. května 2020 8:40  

Zařídit, aby žáci poslouchali a dělali i to, co je ve skutečnosti nezajímá, ... je cosi, co by se žáci měli naučit.

Pan Feřtek i Silvie A. se mýlí. Zařídit, aby žáci poslouchali a dělali i to, co je ve skutečnosti nezajímá, nejde ve škole ani při on-line výuce. Ve škole se dá nanejvýš zařídit, aby žáci PŘEDSTÍRALI, že poslouchají a dělají i to, co je ve skutečnosti nezajímá. To je ale něco úplně jiného. Při hromadné on-line výuce prostě učitele vypnou, jak mi nedávno řekl jeden otec páťáka, který už to nedokázal dál poslouchat. Ten otec je učitel a přiznal, že se svému synovi vůbec nedivil.

Na hloupou výmluvu, že se to žákům bude v životě hodit, a na přítomnost hrozby špatnou známkou nebo neúspěchem u nějakých zkoušek také řada učitelů trvale hřeší. Kvůli tomu je tak -- bohužel -- na těchto principech založena většina dnešní výuky.

Z tohoto důvodu žáci a učitelé velmi neefektivně promrhají většinu času, který by jinak mohli společně využít úplně jinak. Výrazně užitečněji a s mnohem lepšími výsledky.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 10:06  

hloupou výmluvu, že se to žákům bude v životě hodit

Patřičnější je chytré tvrzeni, že se jim to nikdy hodit nebude.
Na rozdíl od toho, co je dnes baví...

velmi neefektivně promrhají většinu času, který by jinak mohli společně využít úplně jinak

Toť!
Smysluplná budoucnost je zřejmá... v žádném případě se do škol nevracet!!!

Petr Portwyn řekl(a)...
28. května 2020 10:07  

Akorát že žáci houby vědí i z toho, co je zajímá.
Hodiny jsou dobrovolné. Pokud je dítě doma a rodiče jsou v práci, neexistuje způsob, jak žáka donutit, aby byl na online hodině aktivně přítomen (aktivně = reaguje, nemá jen zapnuté okno).
Pokud tedy nějak dobrovolně jdu, lze předpokládat, že mne to zajímá.
Jenže dvanáctileté dítě není pětadvacetiletý matfyzák. Pokud je ponecháno samo sobě, nedokáže (až na výjimky) udržet pozornost. Ostatně u počítače je to mnohem těžší, než ve třídě.

Autor těchto řádků vidí sám na sobě, o co víc svádí den u PC k prokrastinaci oproti běžnému školnímu dnu. Údajná pětina pracovní doby promrhaná surfováním u pracovníků velkých korporací se jeví ještě jako docela mírný odhad. A to jsou dospělí...

Ani nemluvím o obtížnosti dotazů v reálném čase, o tom, že učitel nevidí obraz třídy jako zpětnou vazbu...
BTW k té frontální výuce - online výuka je daleko frontálnější, než práce ve škole, včetně webů doporučovaných EDUinem a včetně EDUinem oslavovaných laureátů prestižních cen. Takže je to přesně naopak, než se mistr hraběcích rad patrně domnívá.

Silvie A. řekl(a)...
28. května 2020 10:22  

Na hloupou výmluvu, že se to žákům bude v životě hodit

Domnívám se, že právě toto je ten nejrozumnější důvod, proč se studenti chodí do školy učit (nebo proč se připojují dálkově). A hleďme, ona je to hloupá výmluva!
Tak teď doufám, že pan Botlík vysvětlí, jaký je podle něj ten správný důvod, aby se studenti učili. Třeba aby se tím pobavili?

přítomnost hrozby špatnou známkou

To je všelijaké. Jsou třídy, kde se studenti dlouhodobě flákají, a až blízkost pololetní klasifikace je vyprovokuje k nastudování probírané látky a k vyřešení zadaných úkolů. A jakmile získají jistotu, že proplují, opět upadnou do nečinnosti.
A pak jsou třídy, kde většina studentů chce být přijata do "firmy snů", a většina studentů ví, že nutnou podmínkou je umět příslušný obor. Ne nadrtit či nabiflovat na zkoušku, ale umět v oboru pracovat. A většina studentů chápe, že měřítkem jejich úspěchu je známka, kterou jim dám.
Že když jim já dám čtyřku "z milosti" (čili z mé strany to hrozba NENÍ!), nemusí se obtěžovat jít do té firmy k přijímacímu pohovoru.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. května 2020 10:35  

Co konkrétně nefunguje:
Téma "Proč loď udělaná ze železa plove na vodě". Látku online vysvětlím, provedu pokus, dodám obrázky, online se ptám, dám prostor dotazům (a děti se skutečně ptají, takže je to nejspíš zajímá).
Pošlu PDF shrnutí s obrázky a otázkami a odkaz na Badatelnu (hezky udělané video se sympatickou dvojicí mladých průvodců).

Další hodina.
Zkusím zpětnou vazbu, kolik toho odminule vědí.
"Viděl jsem video z youtube" olajkuje polovina přítomných. Dva se zeptají, kde že byl ten odkaz. Byl na třetím řádku zaslaného materiálu.
Poté se zeptám na základní pojmy a vztahy - nemohu vysvětlovat vždy všechno od nuly, to bychom se nikam nedostali. Na otázku "co znamená tohle písmenko ve vzorečku?" dostanu odpověď "já jsem to nějak nepochopila". Nemusím vysvětlovat, že na informaci "hustota se označuje ró" není co chápat, stejně jako není co chápat na tom, že "kůň se anglicky řekne horse".
Jenže když se nenaučí základní věci, tak tomu rozumět nemůže, ať ji to zajímá, nebo ne.
Zeptám se dalších dětí na věci z minulé hodiny. Kdyby měly před sebou zápisky, tak to vidí okamžitě - jenže zápisky nemají.
Takže se třetina online hodiny promrhá na věci, které se musí říkat znova. Mne to nebaví, je to nebaví - ale otevřít si sešit a zapsat si pět řádků je MOC PRÁCE.
Kdyby nad nimi stál učitel a oni si zapsali, příště by je to bavilo víc.

Procvičovaný návyk: Když něco posloucháš, dělej si poznámky, pak si to z nich přečteš (nebo si to aspoň vytiskni). Což se jim teda v životě hodit bude, a jestli nejsou úplně blbí, tak to po x-tém opakování pochopily.
Jenže to jsou děti a samy od sebe na to nemají dost vůle. Teda až na některé, které by tu hodinu vlastně ani nepotřebovaly, ale to už je jiná pohádka.

Veronika Valíková řekl(a)...
28. května 2020 10:36  

Mám takový nesmělý dotaz na všechny diskutující - bavili jste se někdy ve škole? Jako studenti? Či jako učitelé?

Bavili - jako že vás to BAVILO, být ve třídě, něco zjišťovat, o něčem zaujatě diskutovat... hledat argumenty... sledovat, k čemu dojdou jiní...

Pokud odpovíte NE, NEMÁ CENU, ABYSTE DO TÉTO DISKUSE VŮBEC VSTUPOVALI.

Pokud odpovíte ANO, jistě víte, že to byl krásný pocit. Malý zázrak. A že by nebylo špatné si ho zopakovat...

Přeji krásný den.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. května 2020 10:48  

Paní Valíková

Asi Vás zklamu - mne to bavilo dost často. Některé předměty mne bavily prakticky vždycky. Tudíž o "zázrak" nešlo.

Nemíchejme to s tvrzením "vždy jsem dával na 100 % pozor". Byl jsem dítě.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 10:57  

Pokud odpovíte NE, NEMÁ CENU, ABYSTE DO TÉTO DISKUSE VŮBEC VSTUPOVALI.

Pytliky to ve škole nebavilo nikdy!!!
Od září roku 1962 až do dnešních dnů. A dopřeje-li pámbu zdraví, ještě nějaké dva roky bavit nebude.
A tak tedy do této diskuse už vstupovat nebudou vůbec. To striktní vyčlenění bolí ach tak moc...

Pavel Doležel řekl(a)...
28. května 2020 11:11  

Ne, paní Valíková, studoval jsem ekonomii, pak matematiku, pak účetnictví a finance, částečně v pozdější době při práci o víkendech protože mě to vůbec nebavilo. Dívám se po nocích na přednášky z obecné teorie relativity, ale taky mě to vůbec nebaví.

Ale přiznejme si, že to není většinové a čím větší masifikace vzdělávání nastává, tím menší podíl studujících vlastně studovat chce a přiznejme si také, že i ti, které by třeba dříve studium bavilo, se dnes nechávají strhnout zábavnějšími a hlavně méně náročnými aktivitami.

Pan Botlík si žije ve svém utopickém světě ve kterém primární důvod, proč studenta něco nebaví, je neschopnost učitele mu to dostatečně zábavně podat. Podobné utopické představy má ostatně velká část pseudoexpertů. Důvody rozebírat nebudu. Vždy jsem toužil po tom, aby mi poradil ten, který moji práci nikdy nevykonával a nic moc o ní neví. Není nad takové rady.

Oldřich Botlík řekl(a)...
28. května 2020 11:17  

Tak teď doufám, že pan Botlík vysvětlí, jaký je podle něj ten správný důvod, aby se studenti učili. Třeba aby se tím pobavili?

Nemám chuť ztrácet čas s anonymní(m) diskutující(m). Přesto pokládám za nutné upozornit, že odvozeniny od slovesa "bavit", příp. "bavit se" jsou v tomto případě zavádějící. Žáci se prostě nemůžou s porozuměním naučit nic, v čem si nedokážou najít něco, kvůli čemu si budou sami klást otázky, které je k tomu porozumění přivedou. Jinak řečeno, pokud si nenajdou něco, co je na tom zaujme.

Někteří rodiče v tom podporují své děti systematicky od jejich útlého věku, ve škole by na tom měli učitelé pracovat od první třídy. Stejně systematicky.

Díval jsem se nyní na několik videí k tématu "kružnice opsaná trojúhelníku". To je naprostá HRŮZA. Možná jsem něco přehlédl, ale nenašel jsem nic jiného než více či méně zdařile provedené NÁVODY, jak roztáhnout kružítko, kam je zapíchnout, jak dlouhý oblouk narýsovat, ...

Všechno je to samé poučování. Nenarazil jsem na jediný podnět k přemýšlení, například:

- Proč osa třetí strany prochází průsečíkem os dvou zbývajících stran (je-li rýsování přesné)?

- Jak byste si poradili, kdyby trojúhelník měl opravdu velké strany a vaše kružítko se dalo rozevřít jen trochu?

- Může existovat trojúhelník s malým obvodem (řekněme 1 centimetr), jehož kružnice opsaná má veliký poloměr (řekněme větší než 1 metr)?

rváčkazvesela řekl(a)...
28. května 2020 11:29  

Žáci se prostě nemůžou s porozuměním naučit nic, v čem si nedokážou najít něco, kvůli čemu si budou sami klást otázky...
Pane Botlíku promiňte, ale je to mlácení prázdné slámy.
Jinými slovy, je to o didaktice. Ta se učí na pedagogických fakultách.
Tedy : NECHÁPU proč se o motivaci a metodách vedoucích a aktivizaci žáků při výuce tady vůbec bavíme...
..a baví nás to :-)

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 11:43  

když se nenaučí základní věci, tak tomu rozumět nemůže

Dnes se obecně nerozlišují stavy 'nerozumět' a 'nevědět'.
"Nerozumím tomu, jak se nastavuje odsazení odstavce", přenáší odpovědnost za žákovu nanicovatost na učitele, totiž. A "odsazování odstavce mě nebaví" učitele prakticky likviduje.
Pylici například nerozumějí tomu, jak udělat to odsazování pro žáky zábavné, protože netuší zhola, co by na tom odsazování zábavné mohlo být. Stejně, jako co by mělo být zábavného na pravidlu dávání přednosti zprava.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. května 2020 11:49  

Mým Pytlíkům!
BINGO.

Oldřich Botlík řekl(a)...
28. května 2020 12:21  

Ani na píseckém gymnáziu by neměli učit žáky, jak se odsazují odstavce.

Češtináři je mají přivést k poznání, že k čemu je členění textu na odstavce dobré. Přivést -- tedy ne jim to nadiktovat do sešitu, ale demonstrovat to textech, které žáci odevzdávají.

Žáci si potom mají sami najít a vyzkoušet, jak se to v konkrétním editoru dělá.

Pavel Doležel řekl(a)...
28. května 2020 12:27  

Pane Botlíku,

diskutující není anonymní, nýbrž pseudonymní, neboť, jak jste si jistě všiml tento blog neumožňuje vkládat anonymní komentáře. Tak to jen pro upřesnění. I mistr tesař si někdy něco utne.

Pokud jde o vaše otázky, souhlasím. Jsou pěkné. Žel, mám osobní zkušenosti s mnoha dětmi, které vám ani nesestrojí trojúhelník. Abstraktní představivost téměř nulová. Podobné otázky dává spousta učitelů, spousta učitelů motivuje k přemýšlení. A odpověď? Matika mě nezajímá. Učitel je nezábavný. Ty děti nechtějí přemýšlet. Doslova se tomu zuby nehty brání. Některé mají problém i s odečítáním délek úseček. Jo, když děláte s intelektuální elitou, tak to je úplně o něčem jiném, ale tam bylo shůry dáno a ty děti mají hlad po informacích, po těžkých úkolech, jsou motivované. Představa, že namotivuji osobu bez jakékoliv abstraktní představivosti k nějakému zájmu o hledání odpovědí na podobné otázky, je čistočistá utopie. Prostě váš přístup je krásný, ale pro 5%-10% populace. Tvrzení, že se to dá nějak nabudit u té zbývající části, je jen hypotéza, kterou ale můžete zkusit testovat pouze tím, že nám ukážete, jak se to dělá, ne tím, že o tom budete vyprávět, kritizovat ostatní a udílet knížecí rady. Motivovat motivovaného není třeba. Ukažte nám, jak namotivujete ty nejslabší.

Pavel Doležel řekl(a)...
28. května 2020 12:29  

Divné. Já když dávám přednost zprava, tak se u toho vždycky tak nasměju. Kolikrát už se mi stalo, že jsem se smál tak usilovně, že to do mě pak bouchnul někdo stejně postižený zleva.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 13:16  

Ani na píseckém gymnáziu by neměli učit žáky, jak se odsazují odstavce.

Pytlici věří, že na žádném gymnáziu se nezabývají výukou odsazování odstavců a dalších běžností, ale vybavují žáky kompetencemi. V tomto případě zejména kompetencí k učení, k řešení problémů, kompetencí komunikativní a především pak kompetencí pracovní. V té dnešní překotně měnící se době více než deset let po zahájení kurikulární reformy...
A konkrétně na zmíněném gymnáziu se intenzivně zabývají zejména strukturou odborného textu, logickou vazbou jeho částí, přehledností osnovy, souladem s typografickými pravidly a dalšími aspekty dobře uchopeného textu. Aby to nevypadalo, jako když něco na net vyvěšují mnohé orgány státní správy ve školství.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 13:22  

když dávám přednost zprava, tak se u toho vždycky tak nasměju

Když se pytlici ocitnou v situaci, kdy sami mají přednost zprava, vždy důsledně zastavují.
Rozjedou se teprve tehdy, když ve vzdálenosti menší než padesát metrů není žádné vozidlo, jehož řidič by měl dát pytlikům tu přednost zprava.
On tomu pravidlu rozumí jen málokdo, totiž.

rváčkazvesela řekl(a)...
28. května 2020 13:45  

Žáci si potom mají sami najít a vyzkoušet, jak se to v konkrétním editoru dělá.
Pane Botlíku, vy asi učíte naklonované žáky nebo neučíte vůbec! Tito mají potřebu hledat způsoby...dovolím si vám sdělit, že takových je v populaci asi jedna promile. Ostatní řeknou nerozumím, nevím...a počkají, až znovu a znovu vysvětlíme ...proč? Protože vědí, že na to nekonečné vysvětlování mají svaté právo. Práv je moc, povinnosti žádné. A to je to, proč už nechci býti součástí takto degradovaného systému, kterému se říká (fakt nevím proč) vzdělávací. Nazvala bych jej dodělávající...Pro pane Čapka - s vyhořením to nemá nic společného. Učím ráda, ale jen když to dává smysl!!
K tomu jak se co v editoru dělá, bych se celkem ráda radši dozvěděla, než to celé odpoledne zkoušet a hledat. Objevujeme záhady ne dané algoritmy!!! To by se ty děti taky měly dozvědět.

Unknown řekl(a)...
28. května 2020 13:55  

Pan Feřtek

Slova, slova a zase slova. Dodnes nevím, které výstupy a učivo jsou v matematice nadbytečné. Kdo mi poradí s tím nadbytečným učivem v matematice na ZŠ?

Veronika Valíková řekl(a)...
28. května 2020 14:01  

Děkuji za reakce.

Takže většinu z vás škola bavila (krom pytliků, proto oni jsou stále v diskusích obou školských webů).

Tedy je možné, aby studenty škola bavila, byť ne vždy na 100% (vím, vy jste všichni byli výjimeční, dnešní studenti se vám nemohou rovnat).

Někdy mi přijde, že se spolu tady v těch diskusích hádají hotentoti s potentoty. Pokud jeden řekne A, opozice se snaží dokázat, že A nepatří do abecedy. A naopak. Pan Čapek nevybíravě uráží učitele. A učitelé zase sklouzávají k výkřikům typu:" děti nic nebaví, učení není zábava atd."

Upřímně, připadám si tu občas jako mezi dvěma spolky autistů. Pěkný den.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. května 2020 14:29  

hloupou výmluvu, že se to žákům bude v životě hodit

Zaujalo mě, že někteří jsou si celkem jistí, že to, co učí, se dětem bude v životě hodit. Ale když začnu psát o tom, že máme děti připravovat na budoucnost, tak titíž lidé zdůrazňují, že budoucnost neumíme předvídat.


Veronika Valíková řekl(a)...
28. května 2020 14:40  

Tak co se budoucnosti týče, též bych byla opatrná. Abychom to s tou likvidací minulosti a "přežitých informací" nepřehnali. Učitelé neučí samé nesmysly. Možná by ty nepotřebné věci měly "opadat" trochu samy... jakmile bude někdo osekávat domněle přežité, usekne i živou větev... hodně větví...

Milí pytlici, nikdy bych se neodvážila nazvat zdejší diskutéry pitomci. To je vaše hra. :)

Pavel Doležel řekl(a)...
28. května 2020 14:44  

"Tedy je možné, aby studenty škola bavila, byť ne vždy na 100% (vím, vy jste všichni byli výjimeční, dnešní studenti se vám nemohou rovnat)."

Dnes je studentů (kteří by se rádi učili více a učení nových věcí je baví) v populaci stále přibližně stejný podíl, jaký byl i v minulosti. Agenti se vzdělávacími panaceami se jen snaží navodit v lidu dojem, že každý se může rád učit a vše pochopit, ale brání mu v tom nedostatečná kvalita poskytované služby. Oni sami by takovou službu nabízeli, ale své renesanční osobnosti většinou touží věnovat všem, takže místo aby předvedli, jak to umí, tak o tom donekonečna tlachají na zbytečných seminářích a v nekonečných diskusích.

Pavel Doležel řekl(a)...
28. května 2020 14:46  

"Zaujalo mě, že někteří jsou si celkem jistí, že to, co učí, se dětem bude v životě hodit. Ale když začnu psát o tom, že máme děti připravovat na budoucnost, tak titíž lidé zdůrazňují, že budoucnost neumíme předvídat."

A co tedy máme děti učit, pane Šteffle? Vy budoucnost umíte předvídat?

poste.restante řekl(a)...
28. května 2020 15:03  

Ale když začnu psát o tom, že máme děti připravovat na budoucnost, tak titíž lidé zdůrazňují, že budoucnost neumíme předvídat.
No jo, pane Šteffle, když Vy chcete kvůli budoucnosti odstraňovat z výuky Ohmův zákon a zavádět Minecraft. To se pak nesmíte divit.
:-)

Jinak mě ve škole taky bavilo téměř vše, kromě výtvarky na základce. - Jednička, jen aby mi nepokazili vysvědčení.
Jenže já byl prostě magor. Magor, který na gymplu zaplnil všechny čtyři kolonky pro nepovinné předměty na vysvědčení a maturoval z pěti předmětů, ačkoliv stačily jen čtyři.

Proto jsem právě z téhož důvodu byl na ZŠ posazen do lavice mezi lemply, abych na ně pozitivně působil. :-)
Tudíž se umím velice dobře vcítit do pohledu na svět u někoho, komu je šumák celá škola a zajímá ho, jak včera hrála Sparta a kdo vyhraje F1.
Proto také vím, že bláboly teoretiků o tom, jak každá výuka může každého zaujmout jsou prostě kravinium. (Pochopitelně s výjimkou jednoho univerzálního a geniálního lektora, kterého bohužel nemůžeme klonovat.)



- Proč osa třetí strany prochází průsečíkem os dvou zbývajících stran (je-li rýsování přesné)?
- Jak byste si poradili, kdyby trojúhelník měl opravdu velké strany a vaše kružítko se dalo rozevřít jen trochu?
- Může existovat trojúhelník s malým obvodem (řekněme 1 centimetr), jehož kružnice opsaná má veliký poloměr (řekněme větší než 1 metr)?


"A na co nám to jééé?"
"Kde tohle v praxi kadeřnice, lakýrník, účetní, pediatr, kontrolor kvality, skladník ve šroubárně bude potřebovat? Abyste zdůvodnil, proč to mají umět ze ZŠ plošně?"

A jako obvykle:
Pytlíci na Hrad!!

laimes řekl(a)...
28. května 2020 15:24  

sny a realita.......
1/na obor,který jsem si vysnil,jsem se nedostal,
2/náhradní byl taky ale príma
3/po třech letech jsem musel vystudovat jiný (jako žák jsem jej nenáviděl)
4/po 12 letech jsem vystudoval obor,který v době mého mládí neexistoval

CELÝCH 25 LET JSEM SE UČIL A DOUČOVAL VĚCI ,O KTERÝCH JSEM SI MYSLEL,ŽE JE NEBUDU NIKDY POTŘEBOVAT

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2020 15:47  

"- Proč osa třetí strany prochází průsečíkem os dvou zbývajících stran (je-li rýsování přesné)?
- Jak byste si poradili, kdyby trojúhelník měl opravdu velké strany a vaše kružítko se dalo rozevřít jen trochu?
- Může existovat trojúhelník s malým obvodem (řekněme 1 centimetr), jehož kružnice opsaná má veliký poloměr (řekněme větší než 1 metr)?"

Na co nám to je? No na nic strýcu. Ale je to problém k vyřešení, výzva, rébus, hádanka, mystérium. Aktivuje se přemýšlení, zájem, zažranost, intelekt a nakonec přichází moment - "jo takhle to je!". A vo tom to je, strýcu, celé to hogofogo učení, víme? Není to o líných dětech, drzých rodičích, blbé době. To jsou báchorky vyhořelců ze Staré sborovny.

I když, některé děti jsou líné, někteří rodiče rozcapení a doba zhusta blbá, nakonec je kantor s dětmi ve třídě sám a vytváří si vlastní pravidla, vlastní dobu, vlastní studijní svět. Kdo to aspoň trochu, aspoň někdy neumí, ať nepoučuje ostatní o kantořině, sedí pěkně tiše a počítá léta do penze.

Oldřich Botlík řekl(a)...
28. května 2020 16:27  

Děkuji za reakci, Tajný učiteli, sám bych to líp nenapsal.

Ještě bych dodal pár slov k jednomu tvrzení, opět manipulativnímu, jak je u PR zvykem: Kde tohle v praxi kadeřnice, lakýrník, účetní, pediatr, kontrolor kvality, skladník ve šroubárně bude potřebovat? Abyste zdůvodnil, proč to mají umět ze ZŠ plošně?"

NIKDE jsem nenapsal, že má existovat plošná povinnost, aby žáci uměli najít odpovědi na tři otázky, které jsem položil. Kdyby bylo po mém, vymezení povinného učiva (ve smyslu výseků poznatků z různých oblastí matematiky) bych z RVP pro matematiku dokonce vynechal úplně.

Žáci se - podle mě - mají v matematice učit správně uvažovat, klást si rozumné otázky, hledat na ně odpověď, vnímat souvislosti mezi různými strukturami, definovat nové pojmy, chápat význam symbolického aparátu a umět ho využívat (například tedy chápat význam proměnné), pronikat do významu matematických tvrzení, dokazovat je, vyvracet, ... To jsou univerzální dovednosti, víceméně nezávislé na tom, zda se žáci pohybují v algebře, v matematické analýze, v geometrii, kombinatorice, teorii grafů, kryptografii... Pokud má v RVP být něco plošně uloženo, tak učitelům a školám: povinnost vést výuku tak, aby každá hodina matematiky rozvíjela dovednosti výše uvedeného typu u co nejvíce žáků. Od toho jsou ovšem dnešní hodiny matematiky na hony daleko.

Je samozřejmě jasné, že žáci se to nemůžou naučit jinak než poctivou a náročnou prací v nějaké oblasti matematiky, případně v některých oblastech matematiky. To se NELZE naučit tak, že učitel stojí před tabulí a říká jim, co si mají zapsat do sešitu. Je ale na druhé straně dost jedno, která konkrétní oblast se vybere. Většinou jsou dostatečně bohaté, aby většině žáků mohl vyhovovat víceméně jakýkoli výběr.

Jenomže školní matematika jim nic takového nenabízí. Není ničím jiným než seznamem návodů, podle nichž se žáci učí postupovat úplně stejně, jako postupuje počítač podle programu. A z tohoto důvodu je zbytečné, aby se to učili, pokud jim to nic moc navíc nedá. Protože každý mobil dokáže podle toho postupu pracovat bezchybněji a rychleji než oni. Nemá smysl učit žáky to, co umí počítač, aniž by sami uměli práci pro počítač připravit (tj. matematizovat nějakou situaci, v nejjednodušším přiblížení třeba převést slovní úlohu na soustavu rovnic). Pro "tupý" nácvik algoritmizovaných činností už dnes chybí rozumné zdůvodnění. Dobrá známka ani vidina složení nějaké zkoušky takovým rozummým odůvodněním prostě nejsou.

Vřele doporučuji každému, aby si na YouTube zadal třeba "kružnice opsaná trojúhelníku" a podíval se, oč se tam učitelé a učitelky vlastně snaží.

Jiri Janecek řekl(a)...
28. května 2020 16:33  

"Kdo mi poradí s tím nadbytečným učivem v matematice na ZŠ?"

Nadbytečné v učivu ZŠ je to, co nikdy nevyužije žádný z žáků běžné třídy... Nevím, co přesně je v RVP, ale v osnovách před třiceti lety nebylo nadbytečné nic...

Jiri Janecek řekl(a)...
28. května 2020 16:37  

...v matematice teda.

Eva Adamová řekl(a)...
28. května 2020 17:21  

Výuku matematiky přece nemůžete soudit podle videí na youtube, které učitelé v současnosti tvoří spíše s ohledem na slabé žáky. Ta videa jsou opravdu jen stručné návody a jsou většinou jen součástí rozsáhlejších výukových materiálů, které učitelé zpracovávají např. formou prezentací, v nichž je na video jen odkaz. Vůbec netušíte, jak a co učitelé učí a dělají a soudíte je podle jednoho segmentu vytrženého z kontextu.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. května 2020 17:21  

Jenomže školní matematika jim nic takového nenabízí. Není ničím jiným než seznamem návodů, podle nichž se žáci učí postupovat úplně stejně, jako postupuje počítač podle programu.

Chápu správně, že toto tvrzení je ekvivalentní tvrzení "ve školní matematice se nevyskytují problémové úlohy, náměty k přemýšlení a k vlastnímu objevování"?

Doufám, že to chápu špatně.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 17:34  

Kdo mi poradí s tím nadbytečným učivem v matematice na ZŠ?

Nadbytečné učivo, a nejen v matematice nejen na zš, je VŠE, co NENÍ "problém k vyřešení, výzva, rébus, hádanka, mystérium". Vše, kde se NE"aktivuje přemýšlení, zájem, zažranost, intelekt".
Pro někoho to může být téměř cokoli. Pro pytliky je to biflování slovní zásoby nazpaměť.

Aby pytlici nezapomněli...
Neví někdo, proč platí přednost právě zprava?
A proč je většina šroubů a především vrutů právě pravotočivá?

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 17:51  

Pro "tupý" nácvik algoritmizovaných činností už dnes chybí rozumné zdůvodnění.

Toť!
To pytlici vidí kupříkladu každý rok v tanečních kurzech, slyší kdykoli jdou nádražkou kolem hudebky a vnímají velmi intenzivně v hodinách informatického myšlení.
Kdo nemá tupě nabiflováno, tupě čučí.

Eva Adamová řekl(a)...
28. května 2020 17:51  

Důvod je zcela jasný, ale počkám si, až co odpoví Botlík, Keršláger, Šnirch, Tajný nebo Čapek, to jsou tady ti praví experti na přemýšlení.

Pepouš řekl(a)...
28. května 2020 17:56  

O.B.:V Kocourkově chtěli postavit sloup sahající do nebe a maturanti počítali jeho výšku. Nesmyslnost řady maturitních úloh z matematiky a příčiny mizejícího zájmu o tento předmět asi nelze ilustrovat názorněji. Pokud žáci řeší ve škole podobné úlohy, jsou jejich postoje pochopitelné. Taková výuka nemá mnoho společného se skutečnou matematikou ani s řešením zajímavých reálných problémů.

T.U.:Na co nám to je? No na nic strýcu. Ale je to problém k vyřešení, výzva, rébus, hádanka, mystérium. Aktivuje se přemýšlení, zájem, zažranost, intelekt a nakonec přichází moment - "jo takhle to je!". A vo tom to je, strýcu, celé to hogofogo učení, víme?

O.B.:Děkuji za reakci, Tajný učiteli, sám bych to líp nenapsal.

Oldřich Botlík řekl(a)...
28. května 2020 18:00  

ad Petr Portwyn
Doufám, že to chápu špatně.

Ano, chápete. Ale opravdu nemám nejmenší chuť to vysvětlovat zrovna vám.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. května 2020 18:51  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
28. května 2020 18:51  

Přiznám se, že ta první a ta třetí Botlíkovic otázka jsou mi jasné, ale ta druhá nějak ne. Jako s čím, jak bychom si poradili? S narýsováním kružnice o poloměru větším, než jaká odpovídá maximálnímu rozevření kružítka, které máme k dispozici?

Petr Portwyn řekl(a)...
28. května 2020 18:53  

Pan Botlík
Ano, chápete. (to špatně).
Ještě že tak, protože to už by bylo moc i od experta.

Ale opravdu nemám nejmenší chuť to vysvětlovat zrovna vám.
Taky bych od Vás žádné vysvětlení nečekal. Ostatně jaksi není co vysvětlovat.

Unknown řekl(a)...
28. května 2020 19:08  

"Jak byste si poradili, kdyby trojúhelník měl opravdu velké strany a vaše kružítko se dalo rozevřít jen trochu?"

Neuvádíte souvislosti, říká Vám něco jako měřítko mapy, poměr? Třeba? Matematika asi není Vaše úplně silná stránka. Kružítko taky neroztáhnu přes celou republiku. Tady už jsou mezipředmětové vztahy mezi M - Z. Zajímá mě to nadbytečné učivo třeba u počtů na 1.stupni ZŠ a nadbytečné učivo v "matematice" na 2.stupni ZŠ. Bavme se konkrétně. Obecné kecy v rovině konspirace nejsou řešením.

Silvie A. řekl(a)...
28. května 2020 19:32  

někteří jsou si celkem jistí, že to, co učí, se dětem bude v životě hodit. Ale když začnu psát o tom, že máme děti připravovat na budoucnost, tak titíž lidé zdůrazňují, že budoucnost neumíme předvídat

Žijeme v současnosti, já a mí studenti. Přesně víme (já a mí studenti), co potenciální zaměstnavatel těch studentů chce DNES. A to se ti studenti učí. Neučit je to, a místo toho učit něco jiného, mi připadá nesmyslné. (BTW, jde o firmu zcela na špici světového technologického vývoje.)

Nelze to sice zaručit na sto procent, ale je to ze všech alternativ ta NEJpravděpodobnější - že až dnešní studenti dospějí do věku potenciálních zaměstnanců, bude zaměstnavatel stále ještě chtít to, co chce dnes.

Shodně s dalšími komentátory se domnívám, že titíž lidé, kteří požadují "připravovat na budoucnost", současně chtějí zcela nebo částečně zrušit přípravu "na současnost".

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 20:46  

Příprava na budoucnost je vynikající věc. Ať už ta budoucnost bude jakákoli.
Tak snad jen, že na tu přípravu na budoucnost by bylo docela dobré se připravit už dnes.
Něco jako pracovní návyky. Moc zábavné nejsou, pravda. Třeba jako hopsání přes švihadlo v boxu...

poste.restante řekl(a)...
28. května 2020 22:57  

Na co nám to je? No na nic strýcu. Ale je to problém k vyřešení, výzva, rébus, hádanka, mystérium. Aktivuje se přemýšlení, zájem, zažranost, intelekt a nakonec přichází moment - "jo takhle to je!". A vo tom to je, strýcu, celé to hogofogo učení, víme? Není to o líných dětech, drzých rodičích, blbé době. To jsou báchorky vyhořelců ze Staré sborovny.

No, Tajný, asi máte problém.
Víte, má otázka "Na co nám to je?" byla položena "jménem" těch, kterým je matematika ukradená.
Vy píšete o tom, jak takové otázky, jako zmiňuje pan Botlík, vytvářejí "problém k řešení, výzvu, rébus, hádanku" ba dokonce "mystérium". :-)
Takhle má vypadat, podle Vás, inspirativní a k přemýšlení vedoucí výuka. V dětech to vyvolá zájem. I když ho předtím neměly.
Není to o líných dětech, drzých rodičích, blbé době. To jsou báchorky vyhořelců ze Staré sborovny.

Problém je, že ale sám pan Botlík vzápětí Vaši úvahu popírá.
On Vás sice chválí, jak by to nenapsal lépe, ale hned poté praví, že:
NIKDE jsem nenapsal, že má existovat plošná povinnost, aby žáci uměli najít odpovědi na tři otázky, které jsem položil.

Pan Botlík tedy nepředpokládá, že by žáci PLOŠNĚ měli umět najít odpovědi na jím uvedené otázky.
A já s ním souhlasím.
Ale Vám to raději zkusím vysvětlit.
Co asi myslíte, že udělají žáci, kterým takové otázky položíte a oni nebudou umět najít odpověď?
Podle Vás to v nich dozajista vzbudí zájem o matematiku a touhu vše vyřešit.
Podle mých zkušeností je to otráví a matematiku jim to ještě víc znechutí.
Takové otázky nejsou vhodné pro děti matematicky nenadané. Spíše naopak.

Jenomže my přece nemáme problém aktivovat přemýšlení u žáků, kterým matematika jde a pro které řešení problémů je výzvou, kterou chtějí zvládnout.
My se tady bavíme o tom, jak inspirovat žáky, které dané téma vůbec nebaví.

No a v tom nám asi nepomůže "vytváření výzev, problémů a mystérií", které ale vyřeší zase jen někteří a ti druzí nikoliv.
Raději žákům podobně jako pan Botlík, takové výzvy ani PLOŠNĚ nedáme.
V tom případě je nám ale jeho přístup, který Vy vynášíte do nebes, v reálné škole a při reálné výuce celkem na pendrek.

poste.restante řekl(a)...
28. května 2020 22:57  

Já samozřejmě chápu, Tajný, že ve Vás, Vaší škole a všude kolem Vás se koncentruje pouze intelektuální elita, kterou jste si vhodně vybrali tak, aby zapadla do "profilu Vaší školy".
O tom jsem nikdy nepochyboval a proto se umím vcítit i do Vašich pocitů a pocitů Vašich žáků, kteří každý podobně předložený problém chápou jako intelektuální "problém k vyřešení, výzvu, rébus, hádanku" a v některých případech dokonce i "mystérium".

Potíž s Vámi je, že Vy jste si zřejmě nikdy nepoložil otázku, co se dál děje s těmi uchazeči, kteří "nezapadají do profilu" Vaší školy a nějaký "problém k vyřešení, výzva, rébus, hádanka, mystérium" je jim u Vašeho chlupatého … pokryvu hlavy. Takoví totiž také odcházejí na nějaké ty střední školy, neb je k tomu nutí zákon.
Někteří dokonce i přímo s tím záměrem, někde zabít čas do té doby, než je zaregistrují na úřadu práce. Často dokonce s přímým zadáním od rodičů v tomto smyslu.
A i když je "kantor s dětmi ve třídě sám", těžko může třeba ve druháku na střední úplně zvrátit mnohdy víc jak dvanáctileté nastavení.
Neříkám, že to vůbec nejde. Ale jde to velmi těžce a u spousty žáků se to nepodaří. Třeba i jen proto, že holt nemusí být zrovna tenhle předmět pro žáka tím pravým, kde se může probrat a projevit.
Jenže "experti" Vašeho ctěného typusu jsou hnedle hotoví se svými závěry a mají plnou hubu keců o neschopných učitelích atd. atd. jak už to z mnoha Vašich příspěvků známe.
Prostě každý, komu žáci neodcházejí z hodiny se zrakem planoucím nadšením pro jeho předmět a když náhodou jeho hodina odpadne, nepláčou zármutkem přinejmenším stejně hlubokým, jako když v Severní Koreji umře aktuální vůdce, si vůbec nezaslouží, aby mohl vykonávat učitelskou profesi.

Jako třeba v tom posledním "shrnutí":
Kdo to aspoň trochu, aspoň někdy neumí, ať nepoučuje ostatní o kantořině, sedí pěkně tiše a počítá léta do penze.

poste.restante řekl(a)...
28. května 2020 23:04  

NIKDE jsem nenapsal, že má existovat plošná povinnost, aby žáci uměli najít odpovědi na tři otázky, které jsem položil.
A já jsem NIKDE nenapsal, že jste to někde napsal Vy. :-)
Snad si každý umí přečíst, kdy a kde kdo co napsal.

Ještě bych dodal pár slov k jednomu tvrzení, opět manipulativnímu, jak je u PR zvykem: Kde tohle v praxi kadeřnice, lakýrník, účetní, pediatr, kontrolor kvality, skladník ve šroubárně bude potřebovat? Abyste zdůvodnil, proč to mají umět ze ZŠ plošně?"
No, nevím, jestli to bylo tvrzení manipulativní, ale bylo každopádně provokativní a to záměrně. :-)
O plošném učení a neučení některých témat psal totiž v nedávné diskusi pan Keršláger, když vyval kolegyni Adamovou:
A když už jsme u goniometrických funkcí - jmenujte mi alespoň jednu praktickou ukázku toho, na co se to v životě hodí a kde to užije třeba THP, provozní, zdravotní sestra, kuchař, bezpečák, cestovní ruch, malíř, svářeč, topenář, instalatér, atd., abyste zdůvodnila, proč to mají umět ze ZŠ plošně.
No a Vy jste mu tehdy zdatně přizvukoval.
Tak mě zajímalo, zda zareagujete na moji "návnadu", když téměř doslova zopakuji závěr jeho věty.
Zdá se, že " ... i s navijákem." :-)

Kdyby bylo po mém, vymezení povinného učiva (ve smyslu výseků poznatků z různých oblastí matematiky) bych z RVP pro matematiku dokonce vynechal úplně.

Žáci se - podle mě - mají v matematice učit správně uvažovat, klást si rozumné otázky, hledat na ně odpověď, vnímat souvislosti mezi různými strukturami, definovat nové pojmy, chápat význam symbolického aparátu a umět ho využívat (například tedy chápat význam proměnné), pronikat do významu matematických tvrzení, dokazovat je, vyvracet, ... To jsou univerzální dovednosti, víceméně nezávislé na tom, zda se žáci pohybují v algebře, v matematické analýze, v geometrii, kombinatorice, teorii grafů, kryptografii... Pokud má v RVP být něco plošně uloženo, tak učitelům a školám: povinnost vést výuku tak, aby každá hodina matematiky rozvíjela dovednosti výše uvedeného typu u co nejvíce žáků. Od toho jsou ovšem dnešní hodiny matematiky na hony daleko.


Podle mého se zase dá říci, že je docela dobře, že po Vašem není.
Těmi "rozumnými otázkami", jste pravděpodobně myslel ty tři Vámi uvedené.
Nabízí se otázka, zda je za rozumné budou považovat i žáci. Aby to pro ně bylo dostatečně inspirativní a zajímavé, jak o tom sní Tajný.

Představuji si, jak panem Lippmannem oblíbené "snaživé humanistky" se někdo pokouší naučit matematiku tak, že jim bude klást "rozumné otázky, hledat na ně odpověď, vnímat souvislosti mezi různými strukturami, definovat nové pojmy, chápat význam symbolického aparátu a umět ho využívat (například tedy chápat význam proměnné), pronikat do významu matematických tvrzení, dokazovat je, vyvracet" a to nejlépe proto, aby získaly "univerzální dovednosti" potřebné v oblastech, které nikdy studovat nebudou.
Možná se pletu, ale z toho, co jsem kdy v realitě viděl, mi to přijde jako ještě větší sci-fi, nežli Tajného vidiny.
Ale jak říkám, možná se pletu. Jsem jen prostý učitel.
Jen "experti" jsou neomylní.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2020 23:42  

PR, to jste se rozvášnil. Žákům pomalejším lze připravit podobné úlohy přiměřené jejich schopnostem, že. To jste už taky někde slyšel. Zbytek vašich komentářů jsou jen provokace.

poste.restante řekl(a)...
28. května 2020 23:55  

Rozvášnil?
Ani trochu. :-)
Jen jsem měl dnes trochu volnější večer. Ale nebojte, od zítřka už mám zase dost jiné a užitečnější práce.

O takové samozřejmosti, jako že se dají připravovat úlohy přiměřené schopnostem žáků zatím řeč nebyla. Jen o Vašich kategorických odsudcích.
Každopádně, při vší úctě, poradit si při tom nechám spíše od kolegy Portwyna, nežli od místních "odborníků na to, jak to všude jinde dělají všichni ostatní učitelé blbě".
Na rozdíl od nich a jejich "knížecích rad" to totiž učitelé v reálu dělají denně a neustále. A vycházejí přitom ze svých reálných zkušeností s různými typy žáků a nikoliv ze svých nevyvratitelných představ a nenaplněných vizí.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2020 23:56  

Zbytek vašich komentářů jsou jen provokace.

Baže! Provokace zpropadená...
Je to s nimi potíž. Špatně se k nim něco připodotýká.
V hrdle vysychá, vidění se rozostřuje a v kebuli se ne a ne něco štěpného urodit.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. května 2020 1:24  

PR. Vy jste tak vysazený na knížecí rady expertů s odborníkama, že pro svou předpojatost nedovedete rozeznat podstatné od nepodstatného.

NP, k čemu mám co "připodotýkat"? Ke kydům, že pracuji na elitní výběrové škole? Že nevím, že existují různí žáci? Že mám plnou hubu keců o neschopných učitelích?

Bohužel, pr se furt opakuje, jen s přibývajícími léty ztrácí glanc. Když někdo něco napíše, tak je to (jemu a taky úplně všem) přece úplně jasné a každý normální kantor (jako pr) to přeci dávno ví; když kápne na příležitost k uštěpačnému rýpnutí, zavětří jak ohař, nafoukne to do absurdit a pak to s gustem a špatně skrývanou jedovatou rozkoší rozcupuje.

Je to furt to samé, akorát se krapet vystřídala skvadra aktivních čtenářů, tak je s kým se šmajchlovat, nový matroš na formování koalic, aliancí a hostilit. Vlastně je to všechno jen samoúčelná slovní ekvilibristika k rejpání do lidí, kteří mají co říct a nemění platformy ani názory jako ponožky.

No, alespoň nám mezitím odpráskli tu povinnou matiku, písemky se vrátí do škol a časem se třeba celá ta státní laťkovací šaráda úplně zruší.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. května 2020 1:48  

Nu ano!
V té dnešní překotně zavirované době už ztrácí glanc kdekdo. A kdekým vášně cloumají, že až!
V argumentační nouzi se přihodívává leccos...

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. května 2020 6:23  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jana Karvaiová řekl(a)...
29. května 2020 6:27  

Mohu to shrnout?
Pane Feřteku - scénář série Kriminálky A se nejspíš dá napsat za prázdniny. "Scénář výuky" určitě ne. Ať byla nebo nebyla krize a nouzový stav - školství si nemůže dovolit rychlokvašené revoluce bez opory těch ,kteří v něm pracují a mají ty změny prosazovat. Stále a dokola děláte stejné chyby.Chcete učitele motivující děti, aby pracovaly s chutí. A CO UČITELÉ? Ti se nemusí motivovat? Těm se to totiž stále dává befelem. Už se konečně někdo nahoře vzpamatujte a uvědomte si, že KAŽDÝ, kdo má něco dělat dost dobře (a hlavně, když je to práce kreativní a tzv. neměřitelná), musí být hlavní aktér v minimálním souznění s tím,co má dělat. Ředitel školy může klidně nařídit všem kantorům ve škole,aby slovně hodnotili.Otázkou je, jak to bude nakonec vypadat. Může nařídit hejného matiku. Nebo cokoli jiného. Výsledkem bude tlupa kantorů tupě vykonávající povinnost, snažící se to nějak ožulit. A to píšu o 1 škole. Ve školství jako celku? - katastrofa.
Změny se mají promýšlet , mají být prokonzultovány s těmi, kdo je mají uplatnit a ti dole musí být víc jak v 50% PRO. Zatím jsme mnoho let svědky politických (ne odborných) změn a na školství se to podepsalo tak strašlivě, že nemám slov.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. května 2020 7:36  

V argumentační nouzi je nejlépe někoho osočit z argumentační nouze.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. května 2020 9:35  


Nezbude tedy, než ty zatrolené poste.restanty osočit...

Michal Komárek řekl(a)...
29. května 2020 9:37  

A co kdybyste také někdy argumentoval? U Vás to nebývá ani argumentační nouze...

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. května 2020 9:53  


Nebuďte na tajné učitele zase až tak příkrý.

Michal Komárek řekl(a)...
29. května 2020 10:00  

Pane Blaho, v tomto tónu diskuse pokračovat nebudeme. Zkuste alespoň někdy diskutovat věcně. děkuji!

Tajný Učitel řekl(a)...
29. května 2020 11:33  

V dnešní překotně zavirovaně měnící se době se štěpně přihodívává to, že se zpropadeně připodovytýká kdekomu kdeco, příkladně zatrolené argumentační cloumání. Baže.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2020 12:31  

"Nelze to sice zaručit na sto procent, ale je to ze všech alternativ ta NEJpravděpodobnější - že až dnešní studenti dospějí do věku potenciálních zaměstnanců, bude zaměstnavatel stále ještě chtít to, co chce dnes."

To víte, že bude. Ona ta příprava na budoucnost je ve skutečnosti zčásti možná některými lidmi i dobře míněná, ale je třeba si také připustit osobní finanční zájmy jednotlivých aktérů. Když pan Šteffl propaguje opuštění učení se na současnost a vrhnutí se do náruče budoucnosti, nelze pominout fakt, že je majitelem soukromé firmy, která se na této ideologii živí. To tak prostě je. Dalším aspektem, který je ale podstatně nebezpečnější, než jen chtít na nějaké módní vlně vydělat a připravit na budoucnost především sám sebe tím, že se finančně zajistím. A tím je prostá lidská hloupost. To je ten element, který je velmi nebezpečný. Hloupost, která propaguje svojí vlastní replikaci.

Příprava na budoucnost je totiž zatím vesměs pouze odklonem od poznávání a učení se konkrétním věcem, což je náročné a zdlouhavé, k jakémusi postfaktickému metajazyku, který se vyznačuje tím, že namísto vyjadřování skutečných reálných myšlenek, nápadů, poznatků, fakt a řešení problémů, tyto pouze popisuje a "hovoří" o nich. Dozvíme se tak, že pro bájnou budoucnost je nejlepší ze všeho:

1) býti flexibilní a adaptabilní (a prokazuje se to tím, že se v důsledku údajného přetížení studentů tlačí na snížení objemu učiva až na polovinu a tím, že před nástupem na VŠ student nemusí umět ani vyřešit lineární rovnici),
2) umět se učit a mít k učení kladný vztah (a prokazuje se to tím, že se obsah učiva a samotné učení dávají stále více a více do pozadí - řekněme si to lapidárně s mírnou nadsázkou - že ideálem je neučit se nic, protože jednak si to stejně nebudeme pamatovat a jednak stejně nakonec budeme potřebovat se naučit něco jiného),
3) umět komunikovat, spolupracovat a vést lidi (a propagují to pánové jako Botlík, tajnej a Čapek - to nechám bez komentáře)

Dále se dozvídáme, že je třeba učit kritické myšlení, přistupovat k věcem kriticky, učit porozumění textu, řešit problémy optimálně, připravovat se na budoucnost, být flexibilní, být kreativní, zaměřovat se na myšlení, místo tupého biflování, atd. Vydávají se elaboráty o strategiích a kompetencích, jen to jedno se více a více vytrácí - skutečné myšlení a přemýšlení. Nikoliv "přemýšlení" o kritickém myšlení, ale kritické myšlení samo. To je to, co chybí stále více. Proč? No protože jediný způsob, jak cvičit myšlení a paměť je zabývat se skutečným obsahem, ne pouze metaobsahem. Řešit ty soustavy rovnic, číst beletrii, ale hlavně literaturu faktu, zkoumat fungování světa, biflovat se fakta, ale na druhou stranu si i vytvářet osobní abstraktní představu o světě a jeho fungování, počítat, odvozovat, dokazovat. Mletím o kompetencích, o uprchlících, či o pozitivismu, žádné skutečné vzdělání, poznání, ano odbornost nevzniká.

poste.restante řekl(a)...
29. května 2020 12:38  

Jednoznačný souhlas s kolegyní Karvaiovou.

A pokud jde o kolegu Pytlíka, pak v jedné jeho větě, bývá obvykle mnohem více argumentů a věcných připomínek, nežli u jiných autorů v celém článku, nebo v pěti příspěvcích o maximální délce 4096 znaků.

Například pro mne to platí jednoznačně. (A nepokrytě mu tuto superschopnost závidím.)

Ale chápu pana Komárka, že on to v Pytlíkových textech nevidí.

To vše jen v rychlosti během pití kafe.
Na Tajného "věcnou" argumentaci ad hominem teď fakt nemám kdy a nejspíš by to bylo stejně zbytečné.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2020 12:46  

Znovu se ptám na význam Botlíkovy druhé "rozumné" otázky, která je příkladem údajně těch správných otázek, které by měly být pokládány žákům namísto těch testových.

Mohu na tu otázku znát odpověď. Já jsem totiž nepochopil zadání. Netuším s čím si mám jako poradit. Mohl by autor, který neustále kritizuje "vadné" úlohy Cermatu, zveřejnit správnou odpověď na jím položenou otázku? Případně alespoň jednu z možných správných odpovědí? Děkuji předem.

Unknown řekl(a)...
29. května 2020 13:16  

Pavel Doležel

Pěkně napsáno. Díky. Nenávist některých pánů k matematice, fyzice, chemii, technickým předmětům, přírodním vědám celkově, ... je až hrozivá. Svět směřuje úplně jinam, než si tito pánové přejí. Nepochopili, že nastupuje nová éra průmyslové revoluce. Oni si flexibilitu představují jako "mlácení prázdné slámy". Flexibilní je však ten, kdo má nějaké znalosti. To jim vůbec nedochází. Nechtějí si to ani připustit. Je úplně jasné, že z práce budou jako první propouštěni "mlátiči prázdné slámy". Pro chod firem je rozhodující mít skutečně zdatné odborníky, ne nějaké kecky. Tento proces bude provázet celé období ekonomické krize.

Robert Čapek řekl(a)...
29. května 2020 13:54  

Paní Karvaiová, to jsou zase emotivní nesmysly. A přitom někteří tu tak hezky racionálně argumentují. Co třeba to vaše: "Chcete učitele motivující děti, aby pracovaly s chutí. A CO UČITELÉ? Ti se nemusí motivovat? Těm se to totiž stále dává befelem."

Mohla byste mi konkrétně popsat, kdy naposledy jste dostala "befel" a čeho se týkal?

A co myslíte tím: "Zatím jsme mnoho let svědky politických (ne odborných) změn a na školství se to podepsalo tak strašlivě, že nemám slov"

To popisujete, jak vám zrušili osnovy?

Robert Čapek řekl(a)...
29. května 2020 13:57  

Umknown... "Nenávist některých pánů k matematice, fyzice, chemii, technickým předmětům, přírodním vědám celkově, ... je až hrozivá"

To je hodně silné tvrzení. A také je odvážné řadit matematiku k fyzice a přírodním vědám jako celku. Pokud se školy týká ( a o tom je tento web), mezi výukou matematiky a třeba přírodopisu a fyziky jsou propastné rozdíly. Třeba v té praktičkosti a zábavnosti pro žáky.

Ale hlavně: já na České škole vidím jinou věc - nenávist některých matematiků a matematikářů k čemukoliv, co není matematika!

Oldřich Botlík řekl(a)...
29. května 2020 14:35  

Znovu se ptám na význam Botlíkovy druhé "rozumné" otázky, která je příkladem údajně těch správných otázek, které by měly být pokládány žákům namísto těch testových.

Mohu na tu otázku znát odpověď. Já jsem totiž nepochopil zadání. Netuším s čím si mám jako poradit. Mohl by autor, který neustále kritizuje "vadné" úlohy Cermatu, zveřejnit správnou odpověď na jím položenou otázku? Případně alespoň jednu z možných správných odpovědí? Děkuji předem.


Zcela výjimečně vám odpovím. Otázka do výuky zněla takto: Jak byste si poradili, kdyby trojúhelník měl opravdu velké strany a vaše kružítko se dalo rozevřít jen trochu?

Žáci se učí (viz rovněž výše zmíněná videa), jak vztyčit kolmici ve středu strany. Rozevřou kružítko tak, aby kreslilo kružnici o poloměru větším než je polovina délky strany. Jenže když je strana příliš dlouhá a kružítko lze rozevřít jen omezeně, nelze tento návod použít. Je třeba ho modifikovat.

Teď už si s tím poradíte?

Rád bych vás ujistil, že pokud byste třeba odpověděl, že si koupíte větší kružítko, jako učitel bych vás pochválil a vyzval, abyste si zkusil poradit s tím kružítkem, které máte. A kdybyste potom odpověděl, že byste si je upravil třeba nějakými nástavci, dal bych vám jedničku. Spolužáci už vám to o přestávce spočítají sami. Stejně to ve vašem případě dělali ještě na střední, co?

Silvie A. řekl(a)...
29. května 2020 14:41  

kdy naposledy jste dostala "befel" a čeho se týkal?

Nevím jak paní Karvaiová, ale někteří učitelé dostali befel tolerovat ve třídě výskyt individuí, která svým chováním narušují vyučování a nejsou schopna zpracovávat úkoly, které ostatní studenti běžně řeší. Ten befel přišel před několika léty, ale jeho platnost je trvalá, dodnes.

Eva Adamová řekl(a)...
29. května 2020 16:34  

"Paní Karvaiová, to jsou zase emotivní nesmysly."

Aha, zatímco Čapek nás tady častuje neemotivními smysly, zejména o výuce matematiky a přírodovědných předmětů, které jako "rodinkář" přece výborně rozumí.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2020 16:56  

"Otázka do výuky zněla takto: Jak byste si poradili, kdyby trojúhelník měl opravdu velké strany a vaše kružítko se dalo rozevřít jen trochu?"

No to ano, ale vaše zadání se netýkalo pouze narýsování osy strany, nýbrž, cituji: "Díval jsem se nyní na několik videí k tématu "kružnice opsaná trojúhelníku"."

Jak přesně si poradíte s narýsováním kružnice opsané obrovskému trojúhelníku (o stranách třeba 15m, 12m a 10m), když máte normální školní kružítko? Jako osu stran určitě zvládnete, ale jak narýsujete tu kružnici opsanou?

Já jen, že kritizujete Cermat za vadná zadání některých úloh, ale sám nejste schopen pořádně napsat ani jednoduchou otázku. Jak si poradíte vy, když Měsíc kolonizují mravenci? Uděláte si nástavec na kružítko?

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2020 17:15  

"Ale hlavně: já na České škole vidím jinou věc - nenávist některých matematiků a matematikářů k čemukoliv, co není matematika!"

Ale kdepak. Učitelé exaktních předmětů a odborníci v oblasti exaktních a přírodních věd jen nemají rádi hloupost a blábolení. A to se obojí - od doby, kdy se zhaslo a rozdaly se diplomy ve Sládkovičovu a v Čelákovicích a co se na VŠ hlásí více než půlka populačního ročníku a z toho 60% ji nedodělá, stalo takovým veřejným koloritem. Zejména pak prostřednictvím těch ultramoderních absolventů všelijakých humanitních oborů typu kulturní antropologie, nebo oborů tak exaktních, jakým je třeba vychovatelství se zaměřením na tělesnou výchovu.

Oldřich Botlík řekl(a)...
29. května 2020 19:59  

Já jen, že kritizujete Cermat za vadná zadání některých úloh, ale sám nejste schopen pořádně napsat ani jednoduchou otázku.

Když chcete srovnávat zadání úloh maturitních testů rozesílaných více než 15 tisícům maturantů a připravovaných celý rok se spontánním nápadem do diskuse na ČŠ vzniklým jen tak bokem během jiné práce, samozřejmě můžete.

Kružnice opsaná je "pro rýsování" dostatečně určená svým středem (který se hledá) a jedním svým bodem, například tedy některým vrcholem toho trojúhelníku (ty jsou dány). Kdybych to dostal za úkol já, asi bych něco takového řekl a zeptal se, zda to stačí. Anebo bych, v případě trojúhelníku s délkami stran většími nez 10 m nejspíš řekl, že bych si koupil dostatečně dlouhý provaz.

Jinak máte samozřejmě pravdu. Do těchto důsledků jsem neuvažoval jednak z výše uvedených důvodů, jednak proto, že jsem nedokázal žádné z těch videí dokoukat do konce. Takže vlastně ani nevím, zda tam tu hledanou kružnici nakonec narýsují. Nejspíš ano.

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. května 2020 20:12  

„Znám jedinou adekvátní odpověď na nevraživou kritiku: Neříkat nic, nedělat nic, protože ona sama je nic.“ Tomáš Baťa

„Kdykoli poleví názory, že něco dělám špatně, říkám si, že něco dělám špatně.“ Demosthenes

„Pro lidi, kteří nás pomlouvají, nikdy nejsme středobodem vesmíru. Naopak, tím středobodem jsou pro sebe oni.“ Angelina Jolie

"Naslouchejte lidem s pozitivní energií, vyrovnaným a podporujícím. Není Váš problém to, co druzí říkají. Ale je Váš problém, když přikládáte váhu a věnujete energii negativním lidem." Karvaiová

Unknown řekl(a)...
29. května 2020 21:34  

Robert Čapek

Matematika má k fyzice velmi blízko, asi ani nevíte jak. Oddělte už konečně prvostupňové a druhostupňové počty od řešení v matematice. Přemýšlení bolí a právě v matematice a fyzice je to evidentní. Otázka zní:"Chcete stagnaci a úpadek nebo pokrok?" Budoucnost nechce okecávače, neustálé diskutéry, konzumenty zbytečným prezentací, brzdiče ...Budoucnost chce skutečné odborníky technického a stavebního zaměření s VŠ a SŠ vzděláním. Flexibilní absolventy, kteří opravdu něco umí. To nejde okecat nějakou aplikací na mobilu.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2020 22:23  

Pane Botlíku, neberte to ode mě špatně - kdybyste četl mé příspěvky, věděl byste, že vám většinou dávám zapravdu, pokud jde o vaší kritiku konkrétních úloh v maturitních testech z matematiky. Dávám vám zapravdu proto, že jsem také studoval Matfyz a nebudu vědomě propagovat nesmysly.

Myslím ale, že pro kritiku Cermatu jste nezvolil dobrou strategii. Ano, máte často pravdu, ale je to taková ta pravda, jako že sousedka byla v tomto měsíci na nákupu. To je také pravda, ale nikoho to moc nezajímá. Ano, Cermat občas udělá chybu, validační komise obhajuje někdy neobhajitelné - ale myslíte, že tou vaší kritikou tomu nějak pomáháte? Já si myslím, že kdyby Cermat neměl neustále za krkem tu smečku hladových psů, tak by byl od začátku mnohem vstřícnější. Ono pracovat neustále pod tlakem a stresem, co na mě zase kdo kde vytáhne, není zrovna moc komfortní. Chtěl-li jste skutečně pomoci ne Cermatu, ale studentům, měl jste zkrátka zvolit úplně jinou "komunikační" strategii, než tu - "já jsem nejchytřejší na světě a v Cermatu jsou samí dementi a všechno dělaj blbě". Protože nedělají. A navíc se dramaticky zlepšili. Chyby tam budou vždy a děláte je i vy.

MP řekl(a)...
29. května 2020 22:25  

Odborníci v oblasti exaktních věd nemají rádi blábolení...

Jsem matematik (dizertace o Jensenových nerovnostech) a zároveň jsem vystudoval kulturní antropologii a musím jako častý čtenář České školy napsat, že nemám rád vaše blábolení pane Doležele. Jen tak mimochodem ta podle vás ultramoderní kulturní antropologie je stará přibližně 170 let.

A oceňuji přístup pana Botlíka ke geometrickým úlohám, přesně takto tvořené úlohy mohou zaujmout žáky. A je mi trochu úzko z toho, že ostatní učitelé, zde tak hojně vyskytující se s kritikou všeho netradičního, to nechápou. A abych jen neplácal, jsme na učitelském serveru, pojďme udělat něco učitelského. Jak byste například motivovali žáky na úvod do pythagorovy věty. 8. třída. Stačí popis v několika bodech. A prosím zapojte se i nematematici, třeba pan Čapek, tajný učitel atd. Alespň si konečně my mlčící čtenářstvo můžeme udělat obrázek o skutečných učitelských dovednostech komentujících hvězd české školy.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2020 22:36  

Pane MP, to je lehká pomoc - nečtěte mé příspěvky.

Pokud za blábolení považujete to, že 170 let starou kulturní antropologii nazývám ultramoderní, pak si, prosím, ještě jednou přečtěte, co jsem napsal. Protože se obávám, že nerozumíte psanému textu. To pak když si z toho vyvodíte nějaký nesmysl, který nikdo netvrdil, a označíte ho za blábol, tak to pak můžete nesnášet blábolení úplně kohokoliv, ale problém je jinde.

Nebo považujete za blábolení něco jiného? Rád vám cokoliv vysvětlím.

MP řekl(a)...
29. května 2020 23:10  

Máte pravdu špatně jsem si váš výrok přečetl, bohužel pojem ultramoderní absolvent je ještě něco horšího. Pokud chcete urážet absolventy humanitních oborů, měl byste to dělat sofistikovaněji a ne jako absolvent vysoké školy života... Blábolíte bohužel vždy, když píšete o humanitních vědách. Tady si můžete podat ruce s panem Čapkem, který ač mi je přiznávám didakticky velmi sympatický, stejně blábolí o matematice. Prosím vysvětlete mi, jaký je podle vás vzdělanostní rozdíl mezi člověkem s doktorátem z matematiky a člověkem se stejnými třemi písmenky za jménem z oboru dějin umění. Proč mám své ženě říkat ultramoderní absolventko? Nebo dějiny umění ok, ale gender fuj fuj? A k mému apelu ohledně PV se doufám také připojíte.

Eva Adamová řekl(a)...
29. května 2020 23:48  

"A je mi trochu úzko z toho, že ostatní učitelé, zde tak hojně vyskytující se s kritikou všeho netradičního, to nechápou."

Ani jsem nějak nepostřehla, že by se tu kritizovalo všechno netradiční. Ale zato se tu hojně kritizuje všechno tradiční.

"Tady si můžete podat ruce s panem Čapkem, který ač mi je přiznávám didakticky velmi sympatický, stejně blábolí o matematice."

Čapek blábolí nejen o matematice, a to nejen zde, ale velmi hojně i na svém blogu. Blábolí o výuce difúze, aniž by tušil, proč se ji šesťáci ve fyzice učí, blábolí o špatném testu z češtiny, aniž by rozeznal, že učitelka v něm požaduje určení vzorů přídavných jmen, a za vzor považuje to, co je předepsáno na začátku řádku, blábolí o Jižní Americe a zaměňuje ji s Latinskou Amerikou, blábolí o využívání minimálně deseti metod v průběhu deseti minut vyučovací hodiny. Co je Vám proboha na tomto Všeználkovi, který se ukazuje býti Neználkem sympatického? Nu asi to, že kritizuje vše tradiční a didakticky skutečně propracované, protože by to rád nahradil svou hurá didaktikou, která nemá se skutečnou didaktikou společného ani ň.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. května 2020 23:55  

jaký je podle vás vzdělanostní rozdíl mezi člověkem s doktorátem z matematiky a člověkem se stejnými třemi písmenky za jménem z oboru dějin umění.

Vzdělanostní rozdíl... to je zpropadeně ošemetná věc.
Jde o to, jak by si jeden každý poradil s oborem toho druhého.
Pytlici nevědí, jestli je to jenom u nich, a nebo v celym baráku, ale mají-li za ta léta dovozovat podle svého žactva, až na drobné výjimky všichni vynikající matematici jsou i zdatnými hudebníky. Avšak ne všichni vynikající hudebníci jsou i zdatnými matematiky.
To ovšem není otázka vzdělání, ale předpokladu jej dosáhnout.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 0:21  

"Máte pravdu špatně jsem si váš výrok přečetl, bohužel pojem ultramoderní absolvent je ještě něco horšího. Pokud chcete urážet absolventy humanitních oborů, měl byste to dělat sofistikovaněji a ne jako absolvent vysoké školy života... Blábolíte bohužel vždy, když píšete o humanitních vědách."

Ale jo, to klidně přiznám. Kdysi dávno jsem se snažil je i na tomto webu obhajovat, ale ty skutečné, které jsou už dnes považovány za zastaralé. Problém humanitních věd spočívá v jejich naprosté masifikaci a devalvaci. Já jsem také chvilku studoval filosofii - i když jsem ji brzy opustil, nicméně to není pohrdání humanitními vědami jako takovými, ale jejich řekl bych doslova zneužíváním hlupáky.

"Tady si můžete podat ruce s panem Čapkem, který ač mi je přiznávám didakticky velmi sympatický, stejně blábolí o matematice. Prosím vysvětlete mi, jaký je podle vás vzdělanostní rozdíl mezi člověkem s doktorátem z matematiky a člověkem se stejnými třemi písmenky za jménem z oboru dějin umění. Proč mám své ženě říkat ultramoderní absolventko? Nebo dějiny umění ok, ale gender fuj fuj? A k mému apelu ohledně PV se doufám také připojíte."

K PV se možná připojím, ale už ne nyní. Psal jsem mnohokrát, že humanitním oborům má smysl se věnovat, ale až když člověk pochopí alespoň trochu fungování světa. To, co kritizuji zejména, je snaha to pochopení fungování světa přeskočit. Nepamatuji si čistě humanitně vzdělaného člověka, který by dokázal vnímat svět v alespoň trochu širších souvislostech. O přírodovědcích a matematicích to může platit také, ale jak psal několikrát pan Portwyn - a já s tím souhlasím, ty odbornosti jsou téměř vždy prostupné jen jedním směrem. Já osobně neznám ani jednu jedinou výjimku.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 0:25  

Paní Adamová, to jste vystihla naprosto přesně. Podepisuji každé slovo. Jen mám obavu, aby pan Lippmann zase nepodlehl představě, že jste já.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 0:31  

Moje bývalá žena je historik umění, takže vím, jak to přibližně vypadá a co to umí. I ona sama - ve svých slabých okamžicích - obzvláště poté, co začala spolu se mnou studovat finance na Masarykově Univerzitě, pochopila, že dějiny umění jsou biflováním nesmyslů a hraní si na elitu. Já ty finance dodělal - ona ne. Zničilo jí to, že přeskočila obory založené na myšlení a pak už bylo pozdě.

Silvie A. řekl(a)...
30. května 2020 6:50  

Jak byste například motivovali žáky na úvod do pythagorovy věty

Jen se chci ujistit, že to správně chápu. Vy nechcete PV vyložit či vysvětlit, vy chcete žáky motivovat? Jako aby co? Aby chtěli z PV dostat jedničku? Aby chtěli sedět v lavici a poslouchat váš výklad PV? Aby sami vymysleli PV? Nebo co?

MP řekl(a)...
30. května 2020 9:19  

Pane Doleželi v čem vidíte tu masovost studentů humanitních oborů? A v čem její devalvaci? Pokud by matematiku studovalo více studentů, devalvovalo by jí to? A víte, že ekonomie je také humanitní věda? A to, že neznáte "humanitně vzdělaného člověka, který by dokázal vnímat svět v alespoň trochu širších souvislostech", nic nevypovídá o humanitních vědách, ale o vás. Takový Umberto Ecco svět vnímal daleko šířejí než kdokoliv z nás a to byl humanitně vzdělán. Myslím, že tento náš spor o podstatu věd, bych tady dále nerozvíjel. Spíš si myslím, že je to ideální téma k posezení u něčého pěnivého, než tedy začne Arsenal opět prohrávat. Ale děkuji za vaší neblábolivou odpověď.

Nicko, váš afektovaný písemný projev shledávám otravným. Myslíte, že lidé studující matematiku mají větší potenciál než lidé studující humanitní obory? Např. mnou už zmíněný U. Ecco na svých přednáškách tvrdil, že znalost (a teď prosím, toto je můj příklad, Ecco použil jiné přirovnání s Lady Gaga) Pythagorovy věty je stejná jako znalost toho, že víte, kdo je Darth Vader. Obojí je důležité pro naše "lidství".

Co je Vám proboha na tomto Všeználkovi, který se ukazuje býti Neználkem sympatického?

Jeho přístup k výuce a k výukovým metodám, přečetl jsem se zájmem jeho líného učitele (ne se vším souhlasím) a v knihovně nahlédl i do jeho Moderní didaktiky a spoustu metod se mi zdá osvěžující, především použití "korporátních" nástrojů ve výuce - fish diagram, SWOT analýzy a další. Lidsky mi podle projevů zde moc blízký není, ale přiznávám, že jít na pivo s ním, s vámi a třeba panem Doležalem by mohlo být velmi zábavné. Nemáte náhodou na České škole srazy přispěvatelů, jak to bývá na jiných fórech?


Vy nechcete PV vyložit či vysvětlit, vy chcete žáky motivovat?

Omlouvám se nejsem učitel, takže pojmosloví používám jistě špatně. Zajímalo by mě, jak by vypadala vaše první hodina na téma Pythagorova věta. Téma jsem vybral z toho důvodu, že během karantény jsem musel s tímto učivem seznámit mého staršího syna. Přesto, že mám doktorát z matematiky, vysvětlení látky tak, aby to syna zaujalo (pomohl mi Homer Simpson a jeho interpretace PV) a aby to pochopil, bylo náročné. A mám úctu před všemi, kteří to dokážete.

Proto bych si rád jako rodič srovnal vaše přístupy, protože mám dojem, že je tu mnoho odborníků, kteří se zde někdy až nedůstojně dohadují.

Tak pojďme to nějak "školsky" rozhodnout!(?)

Tajný Učitel řekl(a)...
30. května 2020 10:00  

PR. Neskonale rád bych věcně reagoval, ale na vaši snůšku absurdit tak u níž jednoduše nelze.

MP řekl(a)...
30. května 2020 10:22  

Nikdo mě nepřesvědčí, že nedošlo k masivnímu úpadku kvality humanitních

Měl jsem tu čest osobně poznat Jamese Kakoliose, který se již několik let věnuje tomu, že fyzikální zákonitosti aplikuje na svět komiksových hrdinů. Další můj kolega napsal odborný článek o problému inerciálních tlumičů uživaných ve Star Treku. Nyní například mám na stole článek kolegů matematiků z GB, kteří hledají algoritmus pro určení možného hitu v hudebních hitparádách. A vašimi slovy, to je jen kapička bizarností přírodních věd (i když matematika není přírodní věda)...

Jistě, tradiční humanitní obory určitě nejsou pro blbé, ale ty nové kousky našich předních univerzit, to je opravdu pro úplné debily.

Doporučil bych vám nějaký takový ústav navštívit. Určitě byste změnil názor. Já na takovém ústavu poznal svou ženu a jsem za to neskonale rád. Možná byste si o těch stereotypech raději měl něco přečíst.

Nicka Pytlik řekl(a)...
30. května 2020 10:31  

Jak byste například motivovali žáky na úvod do pythagorovy věty

Jak byste například motivovali žáky na úvod do vaření pliček na smetaně.
Jak byste například motivovali žáky na úvod do vyzdívání komína.
Jak byste například motivovali žáky na úvod do výměny brzdových destiček.
Jak byste například motivovali žáky na úvod do etudy v bé mol.
Jak byste například motivovali žáky na úvod do malby akvarelem.
Jak byste například motivovali žáky na úvod do kopu vnějším nártem.
Jak byste například motivovali žáky na úvod do studia ve škole, kde úspěšně složili přijímací zkoušky...

poste.restante řekl(a)...
30. května 2020 10:32  

Neskonale rád bych věcně reagoval, ale na vaši snůšku absurdit tak u níž jednoduše nelze.
Já Vám to, Tajný, usnadním. Zkuste "jen" vyvrátit mou argumentaci z 28. května 2020 22:57.
To, že Vám přijde nevěcná, vcelku chápu. Ale víte, ona "nevěcnost" jaksi není dána tím, že ji za takovou označíte, protože se Vám chce, nebo Vám to vyhovuje.
Zkuste si slůvko "věcný" nahradit spojením "k věci". Není to totéž, ale třeba to pomůže.

Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 10:54  

Pan MP

1) Kdo mají být ti údajní učitelé, co zde odmítají vše netradiční?

2) Ad humanitní vědy: Dovolil bych si upozornit na fakt, že "matematici/přírodovědci" zde do výuky češtiny nemluví, zato minimálně jeden češtinář zde do výuky matematiky mluví velmi.
Nepopírám Vaši matematickou erudici, ale jste si jist, že rozumíte tomu, jak to vypadá v dnešní školní třídě?

3) Ad Pythagorova věta: Učil jsem to snad 50x a myslím, že moje zkušenost pro Vás bude trochu překvapivá. Nicméně počkám, co předvedou experti.
Jen doufám, že neuvededou standardní postupy, protože ty přece tak strašně odsuzují :o)

poste.restante řekl(a)...
30. května 2020 11:10  

MP
Jeho přístup k výuce a k výukovým metodám, přečetl jsem se zájmem jeho líného učitele (ne se vším souhlasím) a v knihovně nahlédl i do jeho Moderní didaktiky a spoustu metod se mi zdá osvěžující, především použití "korporátních" nástrojů ve výuce - fish diagram, SWOT analýzy a další.
Nezlobte se MP, ale to, že Vás přístup našeho "guru moderní pedagogiky" zaujal, je nejspíš dáno tím, že nejste učitel, jak říkáte.
Nechápejte to jako povýšené machrování z mé strany. Koneckonců jsem taky jen "poloviční učitel", podle některých, protože jsem vzděláním ajťák a "pedagogické minimum" jsem si jen tak pro strýčka příhodu udělal během studia.
Když si knihy pana Čapka přečte laik, nebo začínající učitel, bude nadšen.
Když si je přečte zkušený učitel, pokývá hlavou, ušklíbne se a pak je nejspíš hodí do sběru. Protože naprostou většinu toho, co je v nich popsáno dávno zná a nic mu to nedá. Včetně toho, co už dávno zavrhnul jako nepoužitelné. A kvůli těm cca 10 stránkám opravdu použitelného nemá cenu se prodírat sto dalšími stránkami ideologických nesmyslů, prokládaných koncentrovanou sebestředností.
Ale tím neříkám, že začínajícímu učiteli nemůže být taková knížka užitečná. Jen, proboha, nesmí svůj přístup k vyučování a práci pedagoga založit pouze na ní.

S motivací k PV Vám já nepomohu. Nevymlouvám se, ale neučím matematiku vůbec, natožpak na základní škole.
Obecně ale vždy platí, že se pokouším nejdřív o žácích něco dozvědět. Jaké jsou jejich zájmy, co čtou (pokud čtou), jaké filmy viděli, jestli mají doma zahradu, kočku, nebo chovají králíky,...
A pak na základě zjištěného zkouším najít něco, kde by se to, co se mají naučit nově, dalo nějak navázat a naroubovat na to, co už znají.

Pokud se "kritiky" humanitních věd týče, myslím, že jste nepochopil podstatu výhrad. Kolega Doležel nemá nic proti většině humanitních oborů, ani lidem, kteří v nich pracují.
Jen nerad poslouchá nesmysly o tom, že výuka matematiky se má nahradit výukou "o matematice".
O přínosnosti oborů, které v duchu teorie rovnosti pohlaví prosazují zákaz pisoárů a "pohlavně předurčených hraček" v mateřských školách, si pak já myslím svoje.
A všimněte si, kolik procent soukromých vysokých škol nabízí vzdělání v oblasti přírodních věd, nebo techniky a kolik v oblasti věd humanitních.
A pak se podívejte na zřizovatele těchto škol a zkuste si odpovědět na otázku, jaké jsou jejich motivy.

Jamese Kakoliose, který se již několik let věnuje tomu, že fyzikální zákonitosti aplikuje na svět komiksových hrdinů. … to je jen kapička bizarností přírodních věd
Pokud to bylo myšleno jako příklad úpadku přírodních věd, tak jste vedle jak ta jedle.
Kniha Jamese Kakoliose je naprosto skvělá. Jde v ní totiž právě o to, co Vás zajímá.
Jak prvky světa komiksových hrdinů využít k MOTIVACI žáků a studentů k tomu, aby se zabývali fyzikou. Mám ji doma na čestném místě a často z ní čerpám.
Ale třeba jsem Vás špatně pochopil.

MP řekl(a)...
30. května 2020 11:20  

Jak byste například motivovali žáky na úvod do kopu vnějším nártem.

Srovnávat výměnu destiček (umřeme?) s výukou PV (umírá učitel?) se mi zdá dost na vodě, a nevím co tím svým výlevem chcete napsat. Domnivál jsem se, že motivovat žáky k nějaké činnosti je jedním z nejdůležitějších prvků dosažení vytčeného výukového cíle (Mám to myslím z didaktiky od Skalkové). Ale abych přistoupil na vaši hru. Synovi jsem hru šajtlí názorně demonstroval svými góly na Haunspalce. A taky Tomášem Rosickým.

Přistoupíte Nicko na mou hru a napíšete, jak byste pojal(a) první hodinu výuky PV?


Nepopírám Vaši matematickou erudici, ale jste si jist, že rozumíte tomu, jak to vypadá v dnešní školní třídě?

Mám dvě děti, 14letý syn a 11letá dcera, takže nějaké ponětí nejspíše mám. Určitě je to jinak než za nás, a právě proto, že dnešní děti jsou jiné, je možná i ve škole potřeba přistupovat k dětem jinak než k nám. Jsem ročník 75.

Kdo mají být ti údajní učitelé, co zde odmítají vše netradiční?

Pokud se objeví nějaký článek o nových metodách, přístupech nebo cílech, vždy to sebou nese v komentářích velký druh skepse a negace, bez nějaké věcnější argumentace. Přiznávám můj pohled může být ovlivněn tím, že nejsem učitel. Pěkný příklad jsou např. diskuse o Hejného matematice, což bylo mimochodem téma, díky kterému jsem objevil ČŠ.

A vaše zkušenost s PV by mě určitě zajímala.

Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 11:24  

Kolega poste.restante
Mně se teda Kakolios taky líbil, nemám ho doma, ale měl jsem ho půjčeného.

Teď nepíšu o panu MP. Ještě jednou, nebrat osobně!!
Já se nemůžu zbavit dojmu, že většina expertské kritiky školství je převážně založena na představě "děti 40 minut vyděšeně sedí, ani nedutají, a učitel vede těch 40 minut nudnou teoretickou přednášku, kterou děti tupě opisují". Tak nějak se předpokládá, že cokoli neodporuje téhle představě, je "alternativní" a učitelé jsou proti tomu, nebo to aspoň neznají.
Přitom takhle hodina matematiky nevypadala ani před těmi 40 lety, kdy jsem sám byl žákem. Já nevím, z čeho ta představa pochází. Chápu, že někdo ideologicky žvástá z politických a/nebo ekonomických důvodů, tam jde pravda stranou, ale někteří tomu fakt i věří.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. května 2020 11:24  

"Co asi myslíte, že udělají žáci, kterým takové otázky položíte a oni nebudou umět najít odpověď?
Podle Vás to v nich dozajista vzbudí zájem o matematiku a touhu vše vyřešit.
Podle mých zkušeností je to otráví a matematiku jim to ještě víc znechutí.
Takové otázky nejsou vhodné pro děti matematicky nenadané. Spíše naopak."


Žákům položíte jiné otázky, takové, které je neznechutí,nýbrž dosáhnou žádaného cíle, tedy zájmu a úsilí věc vyřešit. Triviální.

"Jenomže my přece nemáme problém aktivovat přemýšlení u žáků, kterým matematika jde a pro které řešení problémů je výzvou, kterou chtějí zvládnout.
My se tady bavíme o tom, jak inspirovat žáky, které dané téma vůbec nebaví.
No a v tom nám asi nepomůže "vytváření výzev, problémů a mystérií", které ale vyřeší zase jen někteří a ti druzí nikoliv.
Raději žákům podobně jako pan Botlík, takové výzvy ani PLOŠNĚ nedáme.
V tom případě je nám ale jeho přístup, který Vy vynášíte do nebes, v reálné škole a při reálné výuce celkem na pendrek."


Žákům položíte jiné otázky, takové, které je neznechutí, nýbrž dosáhnou žádaného cíle, tedy zájmu a úsilí věc vyřešit. Triviální, to přeci vědí "všichni" není-liž pravda.

poste.restante řekl(a)...
28. května 2020 22:57
"Já samozřejmě chápu, Tajný, že ve Vás, Vaší škole a všude kolem Vás se koncentruje pouze intelektuální elita, kterou jste si vhodně vybrali tak, aby zapadla do "profilu Vaší školy".
O tom jsem nikdy nepochyboval a proto se umím vcítit i do Vašich pocitů a pocitů Vašich žáků, kteří každý podobně předložený problém chápou jako intelektuální "problém k vyřešení, výzvu, rébus, hádanku" a v některých případech dokonce i "mystérium"."


Dost primitivní, neřku-li trapné, i na váš podprůměrný standard.

"Potíž s Vámi je, že Vy jste si zřejmě nikdy nepoložil otázku, co se dál děje s těmi uchazeči, kteří "nezapadají do profilu" Vaší školy a nějaký "problém k vyřešení, výzva, rébus, hádanka, mystérium" je jim u Vašeho chlupatého … pokryvu hlavy. Takoví totiž také odcházejí na nějaké ty střední školy, neb je k tomu nutí zákon.
Někteří dokonce i přímo s tím záměrem, někde zabít čas do té doby, než je zaregistrují na úřadu práce. Často dokonce s přímým zadáním od rodičů v tomto smyslu."


Každého žáka lze v hodině motivovat k práci. Že to nedovedete, není můj problém.

"A i když je "kantor s dětmi ve třídě sám", těžko může třeba ve druháku na střední úplně zvrátit mnohdy víc jak dvanáctileté nastavení.
Neříkám, že to vůbec nejde. Ale jde to velmi těžce a u spousty žáků se to nepodaří. Třeba i jen proto, že holt nemusí být zrovna tenhle předmět pro žáka tím pravým, kde se může probrat a projevit."


Jde to a u spousty žáků se to podaří už v prváku. Je to práce, ale jde to. Musíte vytrvat pr. Devítileté nastavení je výsledkem prudy ze základky spojené s osobou učitele předmětu.

Jenže "experti" Vašeho ctěného typusu jsou hnedle hotoví se svými závěry a mají plnou hubu keců o neschopných učitelích atd. atd. jak už to z mnoha Vašich příspěvků známe.
Prostě každý, komu žáci neodcházejí z hodiny se zrakem planoucím nadšením pro jeho předmět a když náhodou jeho hodina odpadne, nepláčou zármutkem přinejmenším stejně hlubokým, jako když v Severní Koreji umře aktuální vůdce, si vůbec nezaslouží, aby mohl vykonávat učitelskou profesi.


Levné a trapné pr, přesně dle vašeho mustru Ztrácíte glanc.

"Jako třeba v tom posledním "shrnutí":
Kdo to aspoň trochu, aspoň někdy neumí, ať nepoučuje ostatní o kantořině, sedí pěkně tiše a počítá léta do penze."

To nebylo mířeno na vás, ale na jednoho účetního, ale když myslíte, že to k vám sedí, poslužte si.

Nicka Pytlik řekl(a)...
30. května 2020 11:29  

výuka matematiky se má nahradit výukou "o matematice"

Není to tak dávno, co se několik žákyň obrátilo na pytliky s návrhem, že by místo řešení jakéhosi problému pomocí spredšítu, zpracovaly prezentaci o spredšítu. Zdá se, že je to trend té dnešní překotně se měnící doby moderních přístupů v nabývání kompetence k řešení problémů.
Až půjdou pytlici zase někdy do restaurace budou se těšit, že jim číšník místo objednaného jídla promítne video o jeho přípravě.

Oldřich Botlík řekl(a)...
30. května 2020 11:34  

Ad MP: Jak byste motivovali žáka na úvod do Pythagorovy věty? – 1. část

Je velmi obtížné motivovat žáky, které již předchozí výuka matematiky „zkazila“. Zvlášť motivovat je k něčemu, co vyžaduje, aby chápali přinejmenším pojem mocniny a její vztah k obsahu čtverce. A také pojem odmocniny: mnohým „zkaženým“ žákům se dělá špatně, už když tu odmocninovou šibenici zahlédnou. Pro představu: Dostanou-li třeba sedmáci informaci, že 1 stopa má 12 palců, ani ne každý třetí z nich spočítá, kolik čtverečních palců má 1 čtvereční stopa. I když mají kalkulačku. (Jde o úlohu z testů Kalibro opakovaně zadávanou v různých ročnících ZŠ; žáci víceletých gymnázií by nejspíš průměrnou úspěšnost mírně zlepšili.)

Odpovím vám proto tak, jako by šlo o absolventy správně vyučované Hejného matematiky, já sám bych je převzal od šestého ročníku a byli bychom v osmém. V té době už by mí žáci byli zvyklí na tabulkový editor, rozuměli by zápisu základních aritmetických operací s hodnotami buněk, znali by „trik“ s kopírováním vzorců a také by rozuměli principu zobrazení bodů v pravoúhlé souřadné soustavě. Používání tabulkového editoru bych se v matematice věnoval systematicky, neboť je pokládám za velmi přínosné. Mimo jiné kvůli tomu, že žáky nutí promýšlet organizaci zápisu a umožňuje jim snadno provádět tentýž výpočet s jinými vstupními hodnotami. Ideální pro slovní úlohy!

Protože jsem přesvědčen, že současná matematika je z velké části vědou o vztazích mezi různými formálními strukturami, využil bych toho, že rovnice kružnice v pravoúhlé souřadné soustavě je vlastně Pythagorovou větou. Řekl bych žákům, že pochopí, jak počítače kreslí kružnice. Jako matematikovi vám jistě nemusím vysvětlovat, že nalezení vztahu mezi geometrickými útvary a rovnicemi bylo převratnou myšlenkou, která zásadně ovlivnila vývoj matematiky. Nijak mi nevadí, že analytická geometrie se probírá až na střední škole – zde by mi šlo o tu myšlenku jako takovou. Na střední škole totiž potom obvykle zapadne v množství „technikálií“ – zde se dostáváme k tomu, co pan Lippmann pojmenovává rozdílem mezi vzděláním a odborností.

Připravil bych žákům (do dvojic) spreadsheet zobrazující body na čtvrtkružnici se středem v počátku a poloměrem 2 (aby byla v případě potřeby vidět druhá mocnina – hodnota 1 je z tohoto hlediska nevýhodná), ve kterém by mohli měnit velikost kroku x-ové souřadnice od hodnoty 2 do hodnoty 0. Zdrojových buněk grafu musí být dostatek (kvůli experimentování s jemností zobrazení). Ve vzorci bych druhou mocninu nahradil násobením. Pokud by žáci nerozuměli odmocnině, holt bych jí věnoval jednu samostatnou hodinu předtím. Rozsahy obou os je třeba zafixovat – potom nevadí, když se x-ová souřadnice dostane do záporných hodnot; další kvadranty jsou samozřejmě hodnotnou výzvou. Je také nutné zajistit, aby vzdálenost 2 od počátku byla na obrazovce stejná na obou osách.

Jako učitel jsem systematicky vedl žáky k práci ve dvojicích. Komunikace mezi žáky je také klíčovým prvkem Hejného metody. Pokud jsou na ni žáci zvyklí, pustí se do práce. Všechno další by záviselo na vývoji situace. Rozhodně bych to neuspěchal. Výhodou je, že když to žáky zaujme, lze navázat například obvodem kružnice, případně obsahem kruhu – budou si moci sami vyzkoušet aproximovat je délkou lomené čáry, případně součtem obsahů rovnoramenných trojúhelníků. Ale – když se tedy má probrat Pythagorova věta – raději bych práci nenápadně směroval k rozšíření o druhý kvadrant. Atd. Nepostrkoval bych je, respektoval bych tempo každé dvojice.

Oldřich Botlík řekl(a)...
30. května 2020 11:35  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Oldřich Botlík řekl(a)...
30. května 2020 11:36  

Ad MP: Jak byste motivovali žáka na úvod do Pythagorovy věty? – 2. část

Chci závěrem zdůraznit jednu zásadní věc. To, co jsem popsal, je postup, který bych za daných předpokladů možná volil já. Nikomu ho nevnucuji, zvlášť když vím, že jiní učitelé mají jiné žáky a poměrně dobře vím, co většina dětí z matematiky umí. ZÁSADNĚ ale trvám na tom, aby mi neházelo klacky pod nohy pojetí přijímacích testů. Netoužím po tom, aby mi třeba rodiče vytýkali, že jsem ještě děti neučil spočítat, do jaké výšky dosáhne žebřík opřený o stěnu. Nebo délku úhlopříčky listu papíru formátu A4 a tělesové úhlopříčky skříně.

A samozřejmě vůbec netuším, zda bych svým postupem zaujal vašeho syna.

Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 11:40  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 11:42  

Pan MP
Mám dvě děti, 14letý syn a 11letá dcera, takže nějaké ponětí nejspíše mám.
Takže informace o tom, jak konkrétně se provádí výuka, máte od svých dětí, 11 a 14 let? Ptám se na průběh hodin a použité metody. O tom Vás děti informují? A máte ověřeno, že to tak opravdu je?
Netvrdím, že to tak nemůže být. Jen mne to překvapuje.

Pokud se objeví nějaký článek o nových metodách, vždy to sebou nese v komentářích velký druh skepse a negace, bez nějaké věcnější argumentace
Předpokládám, že máte na mysli články v médiích typu ČŠ, nikoli v odborných.
Tyto články ale bývají psány spíše propagačně, ideologicky.
Zkuste uvážit, že
- často se v článcích tvrdí něco, co je v rozporu se zkušenostmi učitele
- se jako velké novum předvádí něco, co ten učitel, který se teď má v úžasu klanět, dlouho dělá, a co existuje už desítky let (např. výuka rovnic přes model rovnoramenných vah s krabičkami a kuličkami, když jsme u Hejného)
- učitelům často radí lidé, kteří sami nikdy nebo už velmi dlouho neučili
- "rady" jsou dávány tak, že se nejdřív totálně zkritizují učitelé, a pak se po nich chce, aby nadšeně spolupracovali

Já to sem napíšu, ale nejdřív bych opravdu nechal experty, ať se předvedou, jak jinak a lépe.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 11:53  

"Takový Umberto Ecco svět vnímal daleko šířejí než kdokoliv z nás a to byl humanitně vzdělán."

Mně nešlo u vzdělání formální, ale skutečné. A Umberto Eco rozhodně nebyl "reálně" vzdělán pouze humanitně. Totéž platí pro celou řadu formálně vzdělaných filosofů. Ale asi nemá smysl se dál v tomto nějak patlat, protože to nemá žádný přínos. A mně se nechce zase diskutovat o tom, že alespoň jedna labuť je černá. Možná je, ale to není ve sporu s podstatou toho postoje. Hlavním výběrem humanitní studijní dráhy u až nadpoloviční většiny studentů je pouze snaha se něčemu vyhnout. Tato negativní motivace u studentů matematiky, fyziky, informatiky, apod. nevzniká. Jasně, možná najdete pár osob, u kterých to tak nebylo - to vůbec nezpochybňuji, ale mé diskuse se spolužáky, kteří šli studovat humanitní obory, naznačují to, co tvrdím. Pak je také dobré se podívat na některé výroky humanitně vzdělaných lidí - např. Pavlíny Rychterové, nebo na popisy humanitních studijních oborů, kde se popisuje, jaké že výhody údajně studium takového předmětu má a jaké konkurenční výhody poskytují svým absolventům - jazykové vybavení je pravda, ale často je tam něco o komplexním myšlení a chápání - no a pak si přečtete Lippmanna a je jasno.
U nás ve firmě je několik humanitně vzdělaných osob - všechny dělají sekretářky. Humanitně vzdělaní pracují mnohem více ve státním. Proto také mají podstatně nižší průměrné mzdy.

"Pane Doleželi v čem vidíte tu masovost studentů humanitních oborů? A v čem její devalvaci? Pokud by matematiku studovalo více studentů, devalvovalo by jí to? A víte, že ekonomie je také humanitní věda?"

No, je jich moc. A čím více jich je, tím více se výuka i její obsah přizpůsobují těm nejslabším. Přečtěte si nějaký článek na toto téma od prof. Petra Kulhánka, nebo prof. Možného. Nebo třeba diskusi zde: Studenti hloupnou, doktoři se nedomluví a nevzdělanost světu vládne. Pokud bude studovat matematiku více studentů, půjde také do kopru, ale naštěstí, zatím to vypadá, že matematika je do určité míry proti té masovosti imunní. I když u jejích aplikací to už tak úplně neplatí - jak právě tvrdí profesor Kulhánek. Nedevalvují humanitní vědy, ale úroveň absolventů humanitních oborů. Ekonomie je věda sociální a její metodologie je naprosto odlišná od humanitních věd. Můžeme se jistě přetahovat o to, zda sociální vědy jsou podmnožinou humanitních, ale nemá to smysl. Arbitrárně zvolená taxonomie věd je nepodstatná. Podstatná je použitá metoda. Ekonomie je dnes postavena na aplikacích matematiky a některé její partie jsou na pomezí teoretické matematiky - teorie her, teorie výběru, mikroekonomická teorie, teorie voleb, atd. To není humanitní aparát ani náhodou. Na druhou stranu samozřejmě existují směry, které mají blíže k humanitním vědám, ale řekl bych, že nejsou součástí hlavních směrů výzkumu. Mimochodem - všimněte si, že stále větší míře matematizace podléhá výzkum ve stále se rozšiřujícím okruhu oborů.

U koho jste psal tu práci na Jensenovy nerovnosti?

MP řekl(a)...
30. května 2020 11:59  

Nezlobte se MP, ale to, že Vás přístup našeho "guru moderní pedagogiky" zaujal, je nejspíš dáno tím, že nejste učitel, jak říkáte.

Je to možné, ale jak to, že jeho semináře a letní školy jsou tak plné? Ty přece navštěvují učitelé. Co bych jako neučitel měl vědět o jeho metodách?

Pokud to bylo myšleno jako příklad úpadku přírodních věd, tak jste vedle jak ta jedle

Naopak, všechna témata považuji za úžasná, reagoval jsem na již smazaný komentář, kde autor uváděl název nějaké práce z oblasti genderu o Ferdovi. Což se nám může jevit stejně divně, jako někomu jinému práce o inerciálních tlumičích na Enterprise.

O přínosnosti oborů, které v duchu teorie rovnosti pohlaví prosazují zákaz pisoárů a "pohlavně předurčených hraček" v mateřských školách, si pak já myslím svoje.

Tohle jsou marginálie, které jsou možná novinářsky atraktivní, ale nejsou to hlavní v daném oboru.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 12:00  

Mimochodem, pane MP, Ecco je značka velmi kvalitních bot z Dánska, nikoliv příjmení vámi zbožňovaného filosofa.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 12:03  

"Myslíte, že lidé studující matematiku mají větší potenciál než lidé studující humanitní obory?"

K něčemu mají podstatně větší potenciál a k něčemu obvykle podstatně menší.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 12:14  

"Měl jsem tu čest osobně poznat Jamese Kakoliose, který se již několik let věnuje tomu, že fyzikální zákonitosti aplikuje na svět komiksových hrdinů."

Tak tuto čest si nechám pro setkání s někým jiným.

"Další můj kolega napsal odborný článek o problému inerciálních tlumičů uživaných ve Star Treku."

A jak poznal, jaké tlumiče jsou používané ve Star Treku? Odkud vzal jejich vlastnosti a konstrukci?

"Nyní například mám na stole článek kolegů matematiků z GB, kteří hledají algoritmus pro určení možného hitu v hudebních hitparádách. A vašimi slovy, to je jen kapička bizarností přírodních věd (i když matematika není přírodní věda)..."

Tohle je naopak velmi zajímavý a zcela vědecký výzkum.

Myslím, že musíte umět rozlišovat, co je vědecký článek a co už ne. Nejde jen o Sokalovu aféru a Sokalovi následníky, ale také o falsifikovatelnost.

Eva Adamová řekl(a)...
30. května 2020 12:18  

"Je to možné, ale jak to, že jeho semináře a letní školy jsou tak plné?"

1. Je to pouze jeho tvrzení.

2. A i kdyby byly, celé je to jen domeček z karat, protože přebujelé vzdělávání je podpořeno projekty, které jsou v učitelském světě známé jako šablony. Na ty se nalepilo více nazdárků a "vzdělávacích firem". Až šablony skončí, skončí i celý tento humbuk vzdělávání celých sboroven v naprostých nesmyslech, a domeček z karet se zřítí.

MP řekl(a)...
30. května 2020 12:20  

Pane Doleželi, vaš pohled chápu, přesto bych nerad z nějakého utilitárního hlediska srovnával jednotlivé vědy. Každá rozvíjí lidské poznání z jiného hlediska a já bych byl velmi rád, aby lidé měli co nejširší povědomí z různých oborů lidské činnosti.

Hlavním výběrem humanitní studijní dráhy u až nadpoloviční většiny studentů je pouze snaha se něčemu vyhnout.

jak jsem již uvedl, jsem také absolventem humantního oboru a takové zkušenosti jako vy nemám.

Ekonomie je dnes postavena na aplikacích matematiky a některé její partie jsou na pomezí teoretické matematiky - teorie her, teorie výběru, mikroekonomická teorie, teorie voleb

asi nemá smysl jít do "rozpravy o metodě", jako matematik např. pracuji s kolegy politology na modelech přepočtu hlasů na mandáty u to i u komplikovanějších smíšených volebních systémů, a bez jejich interpretace jsou to prostě jen "čísla".

U koho jste psal tu práci na Jensenovy nerovnosti?

U pana docenta Šimši, působí na MU.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 12:26  

"...především použití "korporátních" nástrojů ve výuce - fish diagram, SWOT analýzy a další."

Dejte pokoj. Ještě six sigma a máme z toho marketingovou prezentaci.

"Lidsky mi podle projevů zde moc blízký není, ale přiznávám, že jít na pivo s ním, s vámi a třeba panem Doležalem by mohlo být velmi zábavné. Nemáte náhodou na České škole srazy přispěvatelů, jak to bývá na jiných fórech?"

Nemáme. Já pivo nepiju a s Čapkem nějak necítím potřebu se setkávat. S ostatními ale klidně.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 12:47  

"Je to možné, ale jak to, že jeho semináře a letní školy jsou tak plné? Ty přece navštěvují učitelé. Co bych jako neučitel měl vědět o jeho metodách?"

Pane MP, to vy nevíte, že každá písnička si najde svého zpěváčka? Víte kolik lidí věří třeba na léčivost Pí vody, nebo diamantové vody, na andělskou matematiku, na iris-diagnostiku, tarotové karty, křišťálovou kouli, atd.? Zkrátka každá i sebevětší pitomost si vždycky nějaké své obdivovatele najde. Lidské hlouposti se meze nenakladly.

Michal Komárek řekl(a)...
30. května 2020 12:53  

Pan Doležel nám tady zřejmě chce sdělit, že učitelé, to je taková masa, kde se "hlouposti meze nenakladly", kde se věří na tarotové karty, křišťálovou kouli ap... Pak je samozřejmě jasné, že tu musí být centrální kontrola, centrální testy, prostě moudré exaktně myslící centrum, které zabrání mase frustrátů z řad učitelů, aby mohli svoje bláboly prosazovat...

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 12:53  

"Naopak, všechna témata považuji za úžasná."

Tak to bude asi ten rozdíl mezi námi. Já považuji za úžasné jakékoliv poznání, nikoliv jakékoliv téma. Chyba i hloupost opravdu existují.

"...jak jsem již uvedl, jsem také absolventem humantního oboru a takové zkušenosti jako vy nemám."

V tom je ten vtip. Já také chci studovat filosofii, ale až budu alespoň trochu rozumět fungování světa, proto jsem začal matematikou, pokračoval ekonomií a financemi a teď bych potřeboval studovat fyziku a další přírodní vědy. A až potom si můžu dovolit tu třešničku na dortu v podobě filosofie. Jinak mi totiž hrozí, že se ze mě stane podobný tlachal, jací působí i zde. Čili - humanitní obory patří do spektra poznávání světa, ale pokud jimi člověk začne a ničím je nedoplní, nedopadá to moc dobře. Filosofie se má studovat v důchodu.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 12:55  

"Pan Doležel nám tady zřejmě chce sdělit, že učitelé, to je taková masa, kde se "hlouposti meze nenakladly", kde se věří na tarotové karty, křišťálovou kouli ap... Pak je samozřejmě jasné, že tu musí být centrální kontrola, centrální testy, prostě moudré exaktně myslící centrum, které zabrání mase frustrátů z řad učitelů, aby mohli svoje bláboly prosazovat..."

Neinterpretujte cizí texty, kterým nerozumíte.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2020 12:58  

" jako matematik např. pracuji s kolegy politology na modelech přepočtu hlasů na mandáty u to i u komplikovanějších smíšených volebních systémů, a bez jejich interpretace jsou to prostě jen "čísla"."

A s jejich interpretacemi je to co? Inu prostě - jejich interpretace. Čísla samozřejmě nejsou podstatná, podstatná je metoda přepočtu a její vlastnosti.

Michal Komárek řekl(a)...
30. května 2020 13:21  

Ano, pane Doležele, rozumím, tedy alespoň se v rámci svých možností domnívám, že rozumím:

Váš argument je: Vy nerozumíte, JÁ rozumím. Většina ostatních jsou bláboliví blátiví frustráti, kteří potřebují trochu toho mého nelineárního vhledu. Řada z nich jsou učitelé, kteří věří na tarot...

Jiří Lukáš řekl(a)...
30. května 2020 14:24  

Já pivo nepiju.
Já také chci studovat filosofii, ale až budu alespoň trochu rozumět fungování světa, proto jsem začal matematikou, pokračoval ekonomií a financemi a teď bych potřeboval studovat fyziku a další přírodní vědy.
Jinak mi totiž hrozí, že se ze mě stane podobný tlachal, jací působí i zde.



Pane Doležele, když už se tady tak svěřujete, dovolil bych si Vám – v dobrém –
něco poradit. Když jste teď u těch přírodních věd, zkuste souběžně s tou fyzikou studovat třeba biologii a choďte občas na pivo (ne sám, s někým). Aby v tom Vašem světe bylo taky něco živého. Proč? Abyste – znovu: v dobrém – nebyl takovým trochu hloupě sebevědomým tlachalem, jakým se zde na České škole jevíte.

Přijměte to prosím jako podnět k zamyšlení. Ne jako podnět k dalšímu bezbřehému tlachání o tom, jak se „lidské hlouposti [v daném kontextu lidské hlouposti učitelů] meze nenakladly“.

Eva Adamová řekl(a)...
30. května 2020 17:57  

"Pak je samozřejmě jasné, že tu musí být centrální kontrola, centrální testy, prostě moudré exaktně myslící centrum, které zabrání mase frustrátů z řad učitelů, aby mohli svoje bláboly prosazovat..."

Ono by možná stačilo, kdyby existovala pořádná kontrola kvality DVPP, která by zabránila frustrátům, o jejichž svělé pedagogické schopnosti už na žádné škole nestojí, aby vtloukali svoje bláboly do hlav začínajících učitelů, a bylo by vymalováno. Ale jak říkám, až skončí šablony, bude vymalováno úplně stejně.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. května 2020 18:09  

"Pak je samozřejmě jasné, že tu musí být centrální kontrola, centrální testy, prostě moudré exaktně myslící centrum, které zabrání mase frustrátů z řad učitelů, aby mohli svoje bláboly prosazovat..."."

Spíše je potřeba centrální kontrolu zcela zrušit aby se zabránilo mase frustrátů z řad byrokratů školství rozvrtat svými dobře míněnými zásahy do mrtě.

MP řekl(a)...
30. května 2020 21:53  

Pane Botlíku děkuji za příspěvek, přístup pomocí analytické geometrie je pro mě na této úrovni velmi zajímavý. Osobně právě schopnosti žáků používat skrytě nástroje "vyšší matematiky" se mi na Hejného matematice líbí.

jsem přesvědčen, že současná matematika je z velké části vědou o vztazích mezi různými formálními strukturami
myslíte tím matematiku školskou nebo obecně přístup k matematice? Znám spoustu především logiků, kteří by se s vámi pohádali do krve. Já ale víceméně souhlasím.

by zabránila frustrátům, o jejichž svělé pedagogické schopnosti už na žádné škole nestojí, aby vtloukali svoje bláboly do hlav začínajících učitelů

Opravdu ti učitelé o pana Čapka nestojí? Pořád mi nikdo nedokázal vysvětlit v čem jsou ty metody špatné nebo nepoužitelné. A omlouvám se, že diskusi stáčím tímto směrem.

Můj syn má třeba dějepisáře, který používá metody, které jsme nikdy nezažil. Pokud je to standard, omlouvám se za neznalost. Např. SWOT analýzu měl můj syn použít při probírání Napoleona, kdy měl za úkol společně se spolužákem připravit SWOTku armády před tažením do Ruska. V 7. ročníku pak kreslili a vytvářeli grafy českých panovníku podle vzoru z RPG her - tedy různá síla, oblíbenost, vyjednávací schopnosti atd. A můj syn byl z toho nadšen a stále dokáže popsat jednotlivé silné a slabé stránky českých panovníků (sám si takové obrázky vytváří ke svým oblíbeným avengers). A to bez nějakých dalších zápisků do sešitu. Běžné zápisy jako za mě vůbec nemají. A chodíme do běžné pražské ZŠ.

Pokud je to běžné na českých školách, tak se omlouvám. Můžete mi prosím někdo napsat, v čem je to špatné? Protože knihy pana Čapka se nesou v tomto duchu. Nebo to jako laik opravdu chápu tak moc špatně? A opravdu jako rodiče nedokážeme vnímat to, co se děje v hodinách ve škole?

Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 22:30  

Pan MP
Odpovím na to, co je na mne.
Nic proti SWOT analýze, ale třeba u těch RPG her - jste si jist, že to baví i děti, které nehrají hry na hrdiny?
BTW my netvrdíme, že je u pana Čapka všechno špatně - to tvrdí on o nás (víceméně, v podobě tvrzení, že "většina učitelů učí špatně"). Ani není špatně používat aktivizační metody. Ale nesouhlasím např. s tím, že když učitel během hodiny vystřídá několik metod a každou hodinu jiné, tak budou děti permanentně nadšené a budou všechno umět. Třeba mně se před časem stalo, že mne děti požádaly, zda bych nemohl víc "učit normálně". Prostě jsem to s těmi aktivitami přehnal. Používal jsem věci, které jednotlivě fungují, ale nefungovaly v kumulaci. Děti se neměly čeho chytit, chyběl jim systém... Tohle Vám dá jen praxe.
No a pak je tu způsob, jakým jsou myšlenky prosazovány - zásadně "po zlém". To je snad nejhorší chyba, jako může učitel udělat. A kdo se prezentuje jako "učitel učitelů", má jít učitelům příkladem.

A opravdu jako rodiče nedokážeme vnímat to, co se děje v hodinách ve škole?
Bohužel nedokážete, resp. nedokážete to vnímat v úplnosti. Stejně tak já jako rodič nedokážu vnímat, co se děje ve výzkumáku, kde pracuje můj syn.
Dětem navíc chybí odstup, nemají svůj pohled s čím porovnat. Osobnostně jsou ještě nezralé. Prostě jsou to děti.
Nezabývají se motivací atd. a nemyslím, že by Vám detailně popisovaly průběh hodin.

A někdy děti úplně normálně kecají. Vemte si třeba klasický dialog "Co bylo ve škole?" "Nic." Je nám oběma jasné, že asi fakt děti neseděly 6 hodin bez hnutí a nekoukaly na mlčícího učitele... Je možné, že u vás doma podobný dialog nikdy neproběhl. Ale rodiče ostatních puberťáků jej dobře znají :o)

Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 22:53  

Tak z expertů projevil odvahu navrhnout postup jen pan Botlík (kdyby se to žákům dost vyoslilo, dá se to u nadanějších použít), ostatní se patrně nevyjádří - jak překvapivé. Tudíž napíšu svoji zkušenost.

Co Vás asi překvapí: především snad nikdy jsem neměl problém s motivací k Pythagorově větě. Učil jsem roky na ZŠ. Prostě hodíte dětem problém typu "brouk Pytlík leze z rohu do protilehlého rohu v místnost 4 na 6 metrů, jak daleko to má?". Děti to obvykle vyřeší graficky v měřítku 1:100. Obvykle se najde někdo, kdo tuší, že se to dá spočítat.
Takže dáte několik pravoúhlých trojúhelníků, napíšte rozměry na tabuli, a necháte děti, aby dopsaly délku přepony. Pak jakoby nic řeknete "nedávno jsme počítali mocniny, můžete sem pod to dopsat druhou mocninu těchhle čísel?" No a pak už nemusíte dělat vůbec nic, protože na to vždycky někdo přijde. Ale to už je metodika, stejně jako to, co popsal pan Botlík - motivace je něco jiného.

Kolega poste.restante tu napsal Obecně ale vždy platí, že se pokouším nejdřív o žácích něco dozvědět. Jaké jsou jejich zájmy, co čtou (pokud čtou), jaké filmy viděli, jestli mají doma zahradu, kočku, nebo chovají králíky,... Takže když máte ve třídě fotbalistu Štěpána, bude úloha o tom, jak Štěpán běží přes fotbalové hřiště atd.

Ovšem ještě jedno - s motivací k PV problém není. Ani s pochopením, jak vzoreček funguje. Děti občas zmatlají přepony s odvěsnami (největší sviňárna je pojmenovat v trojúhelníku ABC přeponu "b"), to se ale dá odstranit tím, že úlohy zadáváte bez pojmenovaných stran, nebo volíte jiná písmena. Taky dělají chyby při práci s kalkulačkou a nevšimnou si toho, protože u toho nemyslí a co vypadne z bedýnky, je svaté. Ale se samotnou PV jsem problémy nemíval.

Petr Portwyn řekl(a)...
30. května 2020 22:58  

...ještě jednou...

Těch problémů k řešení je celá řada - třeba zda projde trámek 10 cm x 15 cm kruhovou dírou 17 cm v průměru. Děti to vždy celkem ochotně počítaly. Tak nás to učili před 30 lety na PedF a pořád to funguje. Teď učím tedy na gymnáziu... co slyším kolegy ze ZŠ, tak tam někdy nechtějí dneska dělat vůbec nic, ale to už je na jinou diskuzi.

Eva Adamová řekl(a)...
31. května 2020 0:34  

"Pane Botlíku děkuji za příspěvek, přístup pomocí analytické geometrie je pro mě na této úrovni velmi zajímavý. Osobně právě schopnosti žáků používat skrytě nástroje "vyšší matematiky" se mi na Hejného matematice líbí."

Tak se MP podívejte do učebnice Hejného matematiky pro 2. stupeň (myslím, že se jedná o díl C) a až uvidíte, jakým způsobem je tam řešena výuka Pythagorovy věty, možná přestanete Hejného matematiku adorovat.


"by zabránila frustrátům, o jejichž svělé pedagogické schopnosti už na žádné škole nestojí, aby vtloukali svoje bláboly do hlav začínajících učitelů

Opravdu ti učitelé o pana Čapka nestojí? Pořád mi nikdo nedokázal vysvětlit v čem jsou ty metody špatné nebo nepoužitelné. A omlouvám se, že diskusi stáčím tímto směrem."

To jste špatně pochopil. Jde o to, že Čapka už po špatných zkušenostech s ním, nikdo na škole nechce zaměstnat jako kantora, ba dokonce ani jako školního psychologa. Vy byste si na škole zaměstnal člověka, který nejenže děti nic nenaučí, ale remcá všem kolegům do práce, štve je proti sobě a po opuštění školy se nezdráhá "své špatné zkušenosti se školou" zveřejňovat na svém velmi kontroverzním blogu i ve svých pseudovědeckých knihách.

Oldřich Botlík řekl(a)...
31. května 2020 8:05  

ad MP

Nemáte zač. Před více než rokem jsem narazil na zajímavou (tenkou) knížku amerického matematika Paula Lockharta, který se začal věnovat výuce matematiky a už 20 let vyučuje děti od prvního do dvanáctého ročníku. Napsal jsem pro Českou školu o jeho knížce seriál krátkých textů nazvaný stejně: Matematikův nářek. Na konci pátého dílu, na který vede odkaz, najdete odkazy na předchozí díly. Základem knížky je Lockhartův esej, který je (v angličtině) volně dostupný na webu, v prodeji je také velmi kvalitní slovenský překlad. Myslím, že by vás to mohlo zajímat. Příslušné odkazy tam najdete taky.

Mě by naopak zajímalo, čím jste svého syna k Pythagorově větě motivoval vy. A proč to, jak soudím, nefungovalo.

Slovy současná matematika je z velké části vědou o vztazích mezi různými formálními strukturami jsem myslel matematiku jako vědu. Školská matematika má s matematikou jen velmi málo společného. Tím myslím povahu myšlenkových operací, které u naprosté většiny žáků vyvolává (pokud u nich vůbec nějaké myšlenkové operace vyššího druhu vyvolává). Právě tomu rozdílu se hodně věnuje Lockhart.

Jeho text začíná zábavnou a velmi výmluvnou představou noční můry muzikanta, jemuž se zdá, že se ocitl v zemi, kde je výuka hudby povinná. „Cílem zavedení povinné výuky bylo pomoci žákům lépe obstát ve světě, který je stále více zaplňován zvuky.“ Ušlechtilý záměr zaštítily odborné studie, ministerstvo školství jmenovalo komisi pro vytvoření osnov, byla přijata celá řada zásadních rozhodnutí – to vše bez účasti jediného skutečného hudebníka, který se živí přednesem hudby nebo její tvorbou.

Muzikanti zaznamenávají své myšlenky notami, a tak se právě zvládnutí tohoto „jazyka hudby“ stalo jediným cílem výuky. Nikdo už neočekává, že by si dítě zazpívalo nebo zkusilo cokoli zahrát na nějaký nástroj, pokud si nejdřív důkladně neosvojí hudební teorii, noty a stupnice. Hraní na hudební nástroj, poslech hudby, natož skládání vlastních skladeb – to vše je pokládáno za velmi pokročilé součásti kurikula. Proto na ně obvykle přijde řada až na vysoké škole, pokud se tam žák vůbec dostane.


Pár slov k frustrátům. Já bych na základě diskusí na ČŠ (které ovšem moc nesleduju - vlastně už jen když tu mám nějaký čerstvý text) označil za frustráty spíše oponenty pana Čapka. Klasickým příkladem je námitka p. Portwyna výše: Nic proti SWOT analýze, ale třeba u těch RPG her - jste si jist, že to baví i děti, které nehrají hry na hrdiny? To, že klasický školní dějepis nezajímá až na pár dětí téměř nikoho, těmto lidem nevadí. Vždycky budou hledat cesty, jak diskreditovat cokoli nového a každého, kdo s tím přichází. Bez ohledu na předmět.

Jiný příklad. Pak jakoby nic řeknete "nedávno jsme počítali mocniny, můžete sem pod to dopsat druhou mocninu těchhle čísel?" No a pak už nemusíte dělat vůbec nic, protože na to vždycky někdo přijde. Pro tyhle lidi je důležité jen to, že na to vždycky někdo přijde. Příliš jim nevadí, že všichni ostatní žáci zírají a bez porozumění opisují z tabule všechno, co se tam objeví (ten "vždycky někdo" totiž bývá obvykle třídní Sheldon Cooper - pořád stejný žák; někdy mohou být ve třídě i dva nebo tři). Ostatní prakticky nikdy nedostanou příležitost přicházet na něco sami, a tak brzy ztratí zájem. Já se jim vůbec nedivím.

Tajný Učitel řekl(a)...
31. května 2020 8:49  

"Proč děti neprospívají", John Holt. Čte se tohle na pedfakultách?

Eva Adamová řekl(a)...
31. května 2020 9:25  

"Já bych na základě diskusí na ČŠ (které ovšem moc nesleduju - vlastně už jen když tu mám nějaký čerstvý text) označil za frustráty spíše oponenty pana Čapka."

Tak jen snad, abyste si na základě diskuzí, které ovšem moc nesledujete, nesedl ke špatné vráně.

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 9:44  

Ještě pro pana MP

Vidíte, a právě tohle je rozdíl mezi učitelem a expertem. Učitel umí vyjádřit oponentovi uznání. Expert umí jen kritizovat.
Proto expert nemůže učit, neumí to. Což expertovi ovšem nebrání radit učitelům, jak by učil lépe, kdyby to uměl :o)

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 10:00  

"Ano, pane Doležele, rozumím, tedy alespoň se v rámci svých možností domnívám, že rozumím:

Váš argument je: Vy nerozumíte, JÁ rozumím. Většina ostatních jsou bláboliví blátiví frustráti, kteří potřebují trochu toho mého nelineárního vhledu. Řada z nich jsou učitelé, kteří věří na tarot...
"


Já zapomněl, že abych rozuměl svým vlastním tvrzením, musím se vás zeptat.

O sobě a o nelineárnosti jsem nepsal. Ani se nepotřebuji pasovat do role arbitra - k tomu jsou povolanější. Že ale velká část společnosti je hloupá, nevzdělaná a věří naprostým blbostem, a že každá hovadina si najde své obdivovatele a následovníky, to vidím každý den - třeba i z působení skeptického hnutí. A jsou samozřejmě země, kde to je ještě mnohem horší - třeba USA. A je to mimo jiné dáno i obecnou úrovní všeobecné vzdělanosti.

A ano, učitelé - bohužel - nejsou z tohoto zcela vyjmuti. Nešlo mi přímo o pana Čapka. Šlo mi o úvahu - "Je to možné, ale jak to, že jeho semináře a letní školy jsou tak plné? Ty přece navštěvují učitelé. Co bych jako neučitel měl vědět o jeho metodách?"

Představa, že když jsou něčí semináře plné, tak je to známka kvality obecně rozhodně neplatí. Druhá věc je, jestli jsou opravdu plné a třetí, že se v drtivé většině případů vůbec nejedná o metody pana Čapka.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 10:17  

"Abyste – znovu: v dobrém – nebyl takovým trochu hloupě sebevědomým tlachalem, jakým se zde na České škole jevíte."

No, doufám, že ne všem.

Ale i kdybych byl hloupě sebevědomým tlachalem, tak nevím, jak s tím souvisí pití piva a studium biologie. Pivo mi prostě nechutná a alkohol mi vyloženě vadí. Biochemie mě naopak velmi zajímá, ale neměl jsem čas se jí moc věnovat, i když bych rád.

Vždy říkám, že o mě opravdu nejde. Podstatné je bránit se hlouposti, povrchnosti a ignorantství. Pokud někdo jiný bude hájit rozum a vědecký přístup, jako že takových lidí je tady celá řada, tak se rád svých příspěvků vzdám - stanou se nadbytečnými. Dělat z toho nějakou mojí snahu se vyvyšovat, je nesmysl. Prostě trvám na tom, že částicová fyzika je řádově náročnější a má také mnohem hlubší podstatu a vede k nesrovnatelně hlubšímu porozumění světu a jeho fungování, než třeba ono vychovatelství se zaměřením na tělesnou výchovu, nebo kulturní antropologie, sociální práce, základy humanitní vzdělanosti, či ony legendární gender studies, které už jsou projevem čisté ideologie. A vědu proti ideologii bránit prostě musím. A vzdělání před ideologizací a propagandou rovněž. Domnívám se, že to jsou jedny z nejdůležitějších životních hodnot a že dnes ani netušíme, kam až může vést jejich zničení a totální zrelativizování a následná devalvace. No, jestli to nějaký absolvent gender studies, nebo ideolog považuje za vyvyšování se, tak s tím nic nenadělám. Ale opravdu to není o tom, že já jsem tím největším znalcem částicové fyziky a potřebuji se předvést. Jediné, co se snažím předvádět, je nevzdělanost a hloupost odpůrců skutečného hlubokého vzdělání a poznání. Odpovědi frustrátů i na tomto webu dohledatelné pak vypadají asi takto: "Machrujete co?"

Tak to jen na vysvětlenou. Proto by bylo dobré, aby se lidé jako vy věnovali revolucím ve vašem oboru a nepletli se do oborů, kterým nerozumí. Já se vám také nechci plést do toho vašeho.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 10:23  

"Pak je samozřejmě jasné, že tu musí být centrální kontrola, centrální testy, prostě moudré exaktně myslící centrum, které zabrání mase frustrátů z řad učitelů, aby mohli svoje bláboly prosazovat."

Mnohem efektivněji to půjde, když se proti těm nesmyslům půjde zdola. Když se ozvou lidé vzdělaní a ukáží, v čem jsou ty prosazované bláboly nebezpečné a proč jsou to bláboly. Jinak ale ano, obecně čím složitější problém, tím centralizovaněji je možné jej řešit. Na ty nejnáročnější problémy je většinou na světě jen několik autorit. A není na tom nic špatného. Jenom někteří frustráti mají potřebu to zpochybňovat. Stačí si přečíst pár názorů Čapka na matematiku, s nimiž se nám zde opakovaně svěřuje.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 10:29  

Jinak ty metody SWOT "analýzy" a přiřazování nálepek panovníkům - jo, proč ne. Ale tím skutečné vzdělání nevzniká. Možná je to dobrý způsob, jak zafixovat v paměti žáků, kteří se historii nebudou dále věnovat nějaká fakta, ale na druhou stranu je to veliké zjednodušení, které může být také nebezpečné pro skutečné vzdělání. Jak jsem mnohokrát psal, mám k tomu jisté výhrady proto, že jsem to v devadesátých letech sám na sobě zažil při studiu v USA. A od té doby mám pocit, že jsem viděl důsledky takovéto "výuky". Pro malé děti je to dobré, pro starší bych řekl, že už ne. Ale nejsem didaktik, ani pedagog, ani učitel, takže je to jen můj dojem. Od propagátorů takovýchto "ultramoderních" metod bych ale očekával, že provedou nějaké statistické studie, v nichž prokáží výhody a nevýhody takového přístupu.

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 10:29  

vědu proti ideologii bránit prostě musím. A vzdělání před ideologizací a propagandou rovněž. Domnívám se, že to jsou jedny z nejdůležitějších životních hodnot a že dnes ani netušíme, kam až může vést jejich zničení a totální zrelativizování a následná devalvace.
Já si snad ani nemyslím, že by nejvyšší životní hodnotou byla věda, ale jsem přesvědčen, že pěstování skutečného vzdělání - i humanitního, ale pořádně, ne nějaké "interpretace" - podporuje vnitřní poctivost a naopak omezuje náchylnost věřit lžím a žvástům. Byť před ideologickou zaslepeností zcela nechrání ani nezajistí morálnost jedince, bohužel.

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 10:37  

Možná je to dobrý způsob, jak zafixovat v paměti žáků, kteří se historii nebudou dále věnovat nějaká fakta, ale na druhou stranu je to veliké zjednodušení, které může být také nebezpečné pro skutečné vzdělání.
Ono hlavně nesmí být jenom to. Dá se to použít jako zpestření, děti potřebují změnu forem práce.
Jenže pokud se má poznání utřídit, vytvořit v tom systém, tak je nejefektivnější to klasicky shrnout. I když žáci "objevují fyzikální zákony" (badatelská metoda výuky), musí se jim pak pomoci, zpřesnit formulace, vyházet mylné hypotézy (a vysvětlit, proč jsou mylné), udělat tabulky a rámečky se zákony a formulacemi, které si zapíšou. Protože jinak z toho mají maglajz a nevyznají se v tom... snad až na pár jedinců, a někteří ani na nic nepřijdou, protože buď nemají nadání, nebo je to prostě nenapadne. Lidstvo to objevovalo stovky let, není čas projít všechny slepé uličky a není každý génius, který z těch slepých uliček najde cest ven.

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 10:37  

Pokud je jenom to, tak dostaneme supersebevědomé Američany, kteří vědí, že Praha je ve Vídni :o)

MP řekl(a)...
31. května 2020 11:28  

Mě by naopak zajímalo, čím jste svého syna k Pythagorově větě motivoval vy. A proč to, jak soudím, nefungovalo.

Díky mé ženě, nemusím syna do školy nutit. Sám se snaží dělat úkoly co nejdříve, aby měl od nich pokoj. Teď v karanténě byl schopen udělat všechny úkoly během jednoho dne a pak mít týden klid. Podle vás je tím Sheldonem. Ale já jako rodič vidím, jak ho dokáží některé úlohy zaujmout a naprosto jim podlehne. A často jsou to věci, které bych neočekával.

PV měl zpracovanou v prezentaci, kde byl geometrický důkaz, vzoreček a příklady tak, jak je uvádí pan Portwyn (ano přebíhal fotbalové hřiště). Myslím si, že je to adekvátní, ale osobně mi přijde, že učitelé, nejen matematiky, se nesnaží žáky více nadchnout pro danou věc. Já totiž považuji PV za jednu z nejzajímavějších vět matematiky, takovou celebritu mezi ostatními, a to ne z matematického, ale spíše ze "společenského" hlediska.
Synovi jsem tak pustil úkázku ze Simpsonových (díl Legalizace hazardu ve Springfieldu), kde Homer najde brýle H. Kissingera a začne citovat PV. Špatně. Pak jsme si povídali o p. trojcích a skončili jsme u problému s odmocninou čísla 2 a k čemu to u Pythagorijců vedlo a jak jim to zkazilo jejich dokonalý filozofický systém.

Myslím si, že tyto příběhy schované za čísly, se kterými se děti ve škole potýkají, by mohli matematiku "zlidštit". Těch zajímavých příběhů za čísly je přeci mnoho - součty nekonečných řad, kvadratura, Fermat, Ludolf, Euler, Bolzano, Hilbertův hotel, Nash, to jsou přeci úžasné příběhy.

u těch RPG her - jste si jist, že to baví i děti, které nehrají hry na hrdiny?

To byla má zkratka, mně to RPG hry připomínalo, ve skutečnosti se to nazývá wheel of life. Já se omlouvám, ale udělám našemu dějepisáři ještě jednu reklamu. Nyní na výročí Atentátu na Heydricha, měl syn za úkol vytvořit podle šablony twitter jednoho z parašutistů, od seskoku až po osudné obléhání v kostele. Mně to přijde jako úžasný nápad, který vedl k tomu, že se můj syn naprosto vcítil do role Kubiše. A tohle mi v rámci matematiky chybí.

Tak se MP podívejte do učebnice Hejného matematiky pro 2. stupeň (myslím, že se jedná o díl C) a až uvidíte, jakým způsobem je tam řešena výuka Pythagorovy věty, možná přestanete Hejného matematiku adorovat.

Já určitě nejsem "adorátor" Hejného matematiky a jak už někdo psal, hodně věci, které používá, jsou dlouho známy. Má žena je kanaďanka a Hejného učebnice (Hejného měla dcera na prvním stupni) se prý neliší od běžné kanadské početnice (avšak bez dědy). Můj syn pak ve škole používá knihy od Nové školy a úlohy se příliš neliší - snad kromě kartézské soustavy použité u Hejného. Co se mi napřiklád na Hejného líbí je konstrukce úseček s délkou rovnou odmocninám čísel.


Proto by bylo dobré, aby se lidé jako vy věnovali revolucím ve vašem oboru a nepletli se do oborů, kterým nerozumí.

Velice rád spolupracuji s lidmi z jiných oborů, a to kvůli odlišnému pohledu na věc, i historie nám přeci ukazuje příběhy, kdy k řešení nějakého problému vedlo něco, co bychom nečekali. Třeba jablko. Žít uzavřeni ve svých vědeckých bublinách je nezdravé (a netaste prosím taroty). A pokud přichází kritika, měli bychom jí umět čelit, protože kritika je to, co může náše obory posouvat.

Ještě k vašemu pojetí věd pane Doleželi. Přeci poznání kulturní antropologie nebo částicové fyziky je jiné a nesouměřitelné, mluvit o nějaké nadřazenosti je nedůstojné. Myslím si, že problémem nejen vědců, ale možná celého lidstva, je chybějící pokora. Podívejte se na ten již zmiňovaný Star Trek, funguje zde jak vědecká rovina, tak i silná rovina filozofická, a pokud by jedna z těch částí chyběla, nebyl by to již Star trek, který máme rádi. Mimochodem kolega nepsal článek o konkrétních inercionálních tlumičích, ale popisoval to, co by tyto tlumiče měli vzhledem ke schopnosti Enterprise umět.

Tajný Učitel řekl(a)...
31. května 2020 11:33  

"Proto by bylo dobré, aby se lidé jako vy věnovali revolucím ve vašem oboru a nepletli se do oborů, kterým nerozumí. Já se vám také nechci plést do toho vašeho."

Ano, prosím učiňte tak. Udělejte revoluci v ekonomice, účetnictví, predikčním modelářství, lichvě, prostě ve věcech, kterým rozumíte.

"...vědu proti ideologii bránit prostě musím."
Blbost. Věda a ideologie/víra šli od počátku věků ruku v ruce. Také proto, že ideologie či víra nejsou sprostá slova. Vy máte také svou ideologii a víru. Vědu. Dobře víte, že mnoho tzv moderní vědy jsou dohady, domněnky, oslí můstky k vysvětlení nepochopitelného.

Pasoval jste se, ó jak obětavě, do role křižáka ve svaté válce proti bludům. Pozor na zlatá telata. Víte snad, že to, co dnes považujete za vědu, bude za sto let stejným tmářstvím k pobavení, jakým je dnes věštění z lógru - čímž se nechci dotknout lógr věštců.

Třeba věda jednou, až budou vhodné měřící nástroje, dokáže, že karty, virgule, homeopatie, kyvadýlko, lógr mají racionální a vědecky prokazatelný základ. Vůbec si ve své víře svaté neuvědomujete, že je zhola fuk proti čemu se vymezujete, co bráníte před čím, jen pokud vám to dává příležitost k vybudování identity založené na " Já vím a znám a vy ne, ergo jsem lepší, než vy."

Měl byste se zeptat sám sebe, proč máte tu nutkavou potřebu cítit se lepší, než jiní, pak zajít na regresi nebo někam a vyřešit si to. Takhle se budete celý život trápit a skončíte jako zahořklý stařík, kterého opatrovatelky nechtějí docenit. Dobře míněná rada.

Jiří Lukáš řekl(a)...
31. května 2020 11:43  

Pavel Doležel: Podstatné je bránit se hlouposti, povrchnosti a ignorantství.

Ano, to je důležité. To máme společné. Jde nám o totéž. Společně se spoustou dalších lidí zde. (A kdybyste se víc "bránil ignorantství", přišel byste na to, že z humanitních diskutérů třeba s panem Lippmannem.)

Pavel Doležel: Jediné, co se snažím předvádět, je nevzdělanost a hloupost odpůrců skutečného hlubokého vzdělání a poznání.

Když bych chtěl být trochu sarkastický, tak bych řekl, že v tomhle se zde předvádíte zdatně. Mírněji řečeno, z Vašich komentářů je zřejmé, že Vaše vzdělání je kulhavé, jednostranné. Proto jsem Vám radil tu biologii a chození na pivo – „aby v tom Vašem světe bylo taky něco živého“.


Petr Portwyn: pěstování skutečného vzdělání - i humanitního, ale pořádně, ne nějaké "interpretace"

Pane Portwyne, prosím o věcné a odůvodněné vysvětlení: co jsou to nějaké "interpretace" a proč jsou v rozporu s pěstováním skutečného vzdělání?

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 12:11  

Pan MP
Neomlouvejte se, ta informace je zajímavá. Jen nevím, jak by se mělo tohle použít v matematice, aby to nebylo povrchní tvítování "Hi tvl já jsem Pythagoras a přišel jsem na to, že... Znění PV). Hustý, co?"
Zkouším všechno možné, nabídl jsem dětem v duchu Komenského Školy hrou (ne, fakt se tam nepíše, že ve škole si děti mají hrát) secvičit představení na téma "Isaac Newton objevuje pohybové zákony", ale nebyl zájem.
Nejvíce se mi osvědčila motivace reálným problémem.
Co myslíte tím "nadchnutím pro Pythagorovu větu"?
Děti PV rychle přijmou a ochotně ji používají, víceméně správně. Podle mne je toto účelem ZŠ vzdělání. Skutečně do hloubky ji pochopit, na to v těch 13 letech ještě nemají. Nemůžeme po nich chtít více, než čeho jsou schopny.
Zrovna tak nelze čekat, že každý bude nadšený z matematiky. Mne třeba nebaví tančit... a nechutná mi pivo, ač abstinent nejsem. Nemyslím, že by mne pivovary špatně motivovaly :o)

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 12:14  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 12:16  

Pan Lukáš
Je to jednoduché. Člověk nejprve musí znát, aby to poznané mohl interpretovat. Neznat a interpretovat, nebo si domýšlet a vlastní představy považovat za fakt, je šarlatánství.

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 12:27  

Ještě panu MP
Prostě na hodinách M na ZŠ je potřeba především počítat a kreslit. Řešit úlohy.
Jako motivace nebo zpestření se dá použít leccos, já třeba mám rád historické souvislosti, ale matematika to není. Ovšem historie může sloužit jako téma pro úlohy.

Chtěl jsem se zeptat - ta Nová škola je tedy podle Vás dobře, nebo špatně? A pokud dobře, nevadí Vám, že je to normální učebnice? Slovo "Nová" je jen marketingový tah.

Jiří Lukáš řekl(a)...
31. května 2020 12:44  

Petr Portwyn: A co kdybych Vám odpověděl jako pan Botlík, že "nemám chuť Vám něco vysvětlovat"? Jistě by Vám to nevadilo :o)
Je to jednoduché. Člověk nejprve musí znát, aby to poznané mohl interpretovat. Neznat a interpretovat, nebo si domýšlet a vlastní představy považovat za fakt, je šarlatánství.


Ano, děkuji, pane Portwyne, za obě tyto Vaše odpovědi. V porovnání s tou druhou se ta první zdá být podstatně rozumnější.

Oldřich Botlík řekl(a)...
31. května 2020 13:01  

ad MP

Je-li váš syn "Sheldon" a jde-li vám o to, co jste psal, pak si myslím, že by ho ta cesta aproximace délky kružnice mnohoúhelníky mohla zaujmout, protože jde vlastně o "historický" výpočet čísla pí. Což samozřejmě víte - píšu to sem kvůli čtenářům-nematematikům. Já jsem si to nikdy pořádně nezkoušel a překvapilo mě, jak rychle to konverguje.

Je tam samozřejmě také přirozený přechod k polárním souřadnicím - s nimi mu kružnice vyjde "bez nepravidelností"...

Nápad učitele, který učí vašeho syna dějepis, je úplně skvělý. Skoro bych si tipnul, že spolupracuje se skupinou historiků kolem Ústavu pro studium totalitních režimů, kteří se snaží rozpracovat metodiku badatelské výuky moderní historie.

Pokud to vašeho syna nadchlo, je do určité míry jisté, že z něj "Sheldon" ve smyslu "asociální mimoň" nevyroste, i když mu matika půjde.

Eva Adamová řekl(a)...
31. května 2020 13:05  

"Nyní na výročí Atentátu na Heydricha, měl syn za úkol vytvořit podle šablony twitter jednoho z parašutistů, od seskoku až po osudné obléhání v kostele. Mně to přijde jako úžasný nápad, který vedl k tomu, že se můj syn naprosto vcítil do role Kubiše. A tohle mi v rámci matematiky chybí."

Víte, ono v tom dějepise na základce jde v postatě o prd. Takže, pokud naběhne dějepisář, který je schopen děti pro dějepis nadchnout, je to jen a jen dobře. Fakta se dají dohledat a mnohé z dějepisu samostatně dostudovat.

Vyučující matematiky jsou ve zcela odlišné situaci, ti na rozdíl od dějepisářů musí a ne mohou. Musí žáky naučit naprosté základy, protože bez nich by měli žáci problém u přijímaček i při samotném studiu na středních školách. Dohledávat a samotatně studovat a dospět tímto způsobem k základní matematické gramotnosti není věru jednoduché a pro většinu žáků naprosto nemožné. Přičemž na to matikáři mají poměrně malý prostor daný počtem hodin, který se zavedením RVP bohužel ještě více omezil. Ale pokud mi někdo řekne, podívej, nemusí toho tolik umět, stačí, když zvládnou násobilku, povrch a objem krychle a procenta, vždyť se to ostatní na střední škole doučí, tak prosím, budeme i v matematice twiterovat a likeovat, hrát logické i nelogické hry, proč ne, jenže on to nikdo neřekne.

Abyste pochopil problém, vemte si učebnice 6. ročníku základní školy a prvního ročníku gymnázia do dějepisu a porovnejte je. Co zjistíte? To, že je tam totéž jen na gymplu je víc informací a ani tím si nejsem vzhledem k obsahové rozdílnosti základkových učebnic úplně jistá.
A pak u udělejte totéž srovnání u učebnic matematiky nebo fyziky, kde uvidíte, že se jedná o úplně jiný level.

A děláte při posuzování výuky na škole Vašeho syna jednu zásadní chybu. Posuzujete ji jen z hlediska schopností svého řejmě dost nadaného syna. Jenže nám na škole sedí v lavicích žáci s velmi rozdílnými schopnostmi, dnes už i s IQ pod 70 až po ty s IQ nad 130, a to je pak úplně o něčem jiném, než si s nimi povídat o tom, že problém s odmocninou 2 zhatil Pythagorejcům jejich filozofický systém.

Oldřich Botlík řekl(a)...
31. května 2020 13:40  

Ale pokud mi někdo řekne, podívej, nemusí toho tolik umět, stačí, když zvládnou násobilku, povrch a objem krychle a procenta, vždyť se to ostatní na střední škole doučí, tak prosím, budeme i v matematice twiterovat a likeovat, hrát logické i nelogické hry, proč ne, jenže on to nikdo neřekne. (31. května 2020 13:05)

Pro představu: Dostanou-li třeba sedmáci informaci, že 1 stopa má 12 palců, ani ne každý třetí z nich spočítá, kolik čtverečních palců má 1 čtvereční stopa. I když mají kalkulačku. (30. května 2020 11:34)


Takže, abych si vyjasnil měřítka. Naučili jste je to, nebo nenaučili?

Pepouš řekl(a)...
31. května 2020 14:13  

Pythagorova věta je pro základní školu důležité téma, protože umožňuje elegantně řešit mnoho situací, kde se vyskytne pravý úhel. A když se podíváme kolem sebe, pravými úhly se to jenom hemží. Takže motivací na Pythagorovu větu může být mnoho a záleží na tom, jakým způsobem bylo s žáky pracováno dříve. Pokud mají osvojenou představu druhé mocniny jako obsahu čtverce jde to provést geometricky, pokud to vezmeme empiricky, můžeme měřit strany pravoúhlých trojúhelníků a hledat mezi nimi vztah … Možností je spousta a každý k tomu přistupuje po svém. Nedá se to tedy srovnat do jednoho postupu a o něm říci, jestli je lepší nebo horší. Kdybychom udělali zmiňované SWOT analýzy jednotlivých metod, tak bychom zase zjistili, že každá metoda má silné a slabé stránky a podle toho je potřeba ji volit. Takhle je to ve výuce velmi často, a proto je důležitý učitel, který by měl situaci vyhodnotit a metodu přizpůsobit konkrétní třídě. Záměrně nepíši konkrétním žákům, protože ten individuální přístup je krásná teorie, ale v praxi naráží na mnoho překážek.

Diskuse ohledně PV věty krásně ukazuje, že kdyby se ve vedení školství pracovalo více systematicky, tak za léta mnohých projektů (DUMy, Šablony …) mohly být vytvořeny metodické materiály pro jednotlivá témata a k nim celá řada možností, jak dané téma uchopit. Učitelé by získali větší nadhled a mohli se inspirovat a svou výuku posunout dál. V tuto chvíli tu máme řadu skupin, které mají svoji jedinou pravdu a jejich argumenty ode zdi ke zdi školství spíše škodí.

Jako dlouholetý učitel matematiky na základní škole, bych měl bych několik postřehů ke zdejší diskuzi.

MP: To co dostal syn k Pythagorově větě v této situaci bych nebral jako měřítko toho, jak by se k ní přistoupilo v hodině prezenční výuky. Pro mě jako matikáře je současná situace natolik náročná, že spoustu motivací, postupů, otázek a úloh, musím vynechat, protože to na dálku prostě není možné zvládnout – časově, fyzicky a nakonec i psychicky.

Oldřich Botlík: Propojení PV s analytickým vyjádřením kruhu a obecně souřadnicového systému je rozhodně velmi zajímavá. A přiznám se, že mi podobné souvislosti postupně dochází až třeba po mnoha letech mé praxe výuky žáků na ZŠ. Protože si na ně často přicházím sám a chybí mi nějaká jednotnější podpora metodiky. Přesto bych byl s touto motivací na základní škole opatrný, hlavně kvůli velkým rozdílům v myšlení a představivosti žáků jedné třídy.

Ohledně Hejného metody jsem velmi rozpačitý. Na jednu stranu je v ní hodně námětů k využití a velmi často podobné postupy učitelé běžně využívají. Na druhou stranu mám mnoho ohlasů na to, že slabší děti se v metodě postupně začnou ztrácet a nemají se čeho chytit. Nakonec se nedozví, že je to tak a tak. Protože jedna z myšlenek metody je ta, že když na něco žák nepřijde teď, tak se podobná úloha objeví později a v tu chvíli už na to může přijít. To se může stát, ale také nemusí. A určitě mi nepřijde vhodné se s tím vypořádat tak, že když na to dítě nepřišlo, tak na to není ještě připravené. Jedna věc je matematika a druhá věc je návaznost na další předměty (fyzika, chemie). A v tuto chvíli mluvím ze své osobní zkušenosti s několikadenním školením na Hejného metodu, kde jsem tuto odpověď dostal ohledně rovnic.

Eva Adamová: Souhlasím s malým prostorem pro podobné metody v rámci současných RVP potažmo ŠVP a hodinové dotaci. Na jednu stranu se mnoho lidí shoduje, jak je matematika důležitá, jak by měla budovat struktury, ale ten prostor nedostává. Pokud by matematika byla skutečnou prioritou, jistě by její podpora vypadala jinak. V tuto chvíli se její „podpora“ soustředí často na výtky směrem k učitelům, co všechno dělají špatně. A velmi často se učitelům dostává rad od těch, kteří matematiku vnímají jako počty, které jsou možná malými dvířky do předsíně nikoli však obrovskou bránou do sálu poznání.

Nicka Pytlik řekl(a)...
31. května 2020 14:35  

Ohledně Hejného metody jsem velmi rozpačitý.

Slabší žáci se v ní postupně mohou ztrácet... a silní ji zase až tak moc nemusejí potřebovat.

Oldřich Botlík řekl(a)...
31. května 2020 14:42  

Přesto bych byl s touto motivací na základní škole opatrný, hlavně kvůli velkým rozdílům v myšlení a představivosti žáků jedné třídy.

Děkuji za komentář, byl jsem si toho vědom, když jsem panu MP odpovídal. Pro jistotu to zopakuji.

Odpovím vám proto tak, jako by šlo o absolventy správně vyučované Hejného matematiky, já sám bych je převzal od šestého ročníku a byli bychom v osmém. V té době už by mí žáci byli zvyklí na tabulkový editor, rozuměli by zápisu základních aritmetických operací s hodnotami buněk, znali by „trik“ s kopírováním vzorců a také by rozuměli principu zobrazení bodů v pravoúhlé souřadné soustavě. Používání tabulkového editoru bych se v matematice věnoval systematicky, neboť je pokládám za velmi přínosné. Mimo jiné kvůli tomu, že žáky nutí promýšlet organizaci zápisu a umožňuje jim snadno provádět tentýž výpočet s jinými vstupními hodnotami. Ideální pro slovní úlohy!

Zmínil jsem uvedenou možnost "motivace" hlavně kvůli tomu, že - podle mého názoru - by právě systematická práce s tabulkovým editorem v hodinách mohla být pro mnoho žáků velmi užitečná a učitelům matematiky by mohla v mnohém pomoci. Nejde mi o "výuku" práce se spreadsheetem, ale o jeho užití ve výuce tradičních předmětů. I těch, s nimiž zdánlivě nemá mnoho společného.

Například se výrazně zlepšila kvalita překladače Google. Jeho spreadsheet (Google Sheets) teď obsahuje funkci googletranslate. Ta překládá například věty z jednoho jazyka do druhého, oba jazyky lze volně zadávat jako parametry (nabídka obsahuje více než 50 jazyků). Není to ještě úplně dokonalé, ale schopnosti většiny žáků základní školy to už překoná určitě.

K vidině, že se někdy bude "ve vedení školství pracovat více systematicky", jsem bohužel VELMI skeptický. Zcela to odporuje mým celoživotním zkušenostem.

Nicka Pytlik řekl(a)...
31. května 2020 15:21  

znali by „trik“ s kopírováním vzorců

Trik? Jakože úskok, a nebo důvtipný zásah?
A která aktivita s tím kopírováním by to měla být?

Silvie A. řekl(a)...
31. května 2020 15:32  

nebyl by to již Star trek, který máme rádi

Pokud tohle hodně neupřesníte, je to poněkud bezobsažné vymezení. ST se vyvíjí jak v čase, tak v šíři autorského pojetí. Je obrovský rozdíl mezi pradávným pacifistickým ST/TOS a pozdějšími řadami, a zejména knižními řadami (např. Captains Table, New Earth), kde velitelé výsadků nařizují "fázery na zabití", velitelé lodí vysílají výsadek s pokynem "zabijte jich co nejvíc" a Vulkánci lžou, až se jim od úst kouří.

Silvie A. řekl(a)...
31. května 2020 15:48  

se výrazně zlepšila kvalita překladače Google (...) Není to ještě úplně dokonalé

Vyskytují se případy, kdy slavný překladač Google vygeneruje řešení gramaticky NESPRÁVNÉ, jinými slovy blbost. Máme se těšit na situaci, kdy angličtinářka bude žáky od použití G-Trans odrazovat, zatímco matikář jim to bude doporučovat?
"Díky", pane Botlík.

Eva Adamová řekl(a)...
31. května 2020 16:08  

"Pro představu: Dostanou-li třeba sedmáci informaci, že 1 stopa má 12 palců, ani ne každý třetí z nich spočítá, kolik čtverečních palců má 1 čtvereční stopa. I když mají kalkulačku."

Tento výsledek není pro učitele základní školy nikterak překvapivý. A Vám by to mohlo poskytnout docela dobré vodítko k pochopení, jaké jsou myšlenkové schopnosti a zejména schopnosti abstraktního myšlení žáků sedmého ročníku základní školy. A mne by docela zajímalo, kolik žáků by si s tím poradilo ve čtvrtém ročníku maturitního oboru.

Nicka Pytlik řekl(a)...
31. května 2020 17:18  

A mne by docela zajímalo...

2. ročník, 1. pololetí... rastrová grafika - tiskový arch:
Jaké musí být rozměry snímku v pixelech při rozlišení 72 ppi,
aby se dva snímky vešly právě na list A4 s márdžinem snímku 0,5 cm?
Doporučeno řešení ve spredšítu.

2. ročník, 2. pololetí... tabulkový procesor - aplikace funkce intýdžr:
Kolik tyček 18 cm dlouhých nařežete z tyče dlouhé 2 m při šířce řezu 2 mm?
Řešení ve stredšítu, samozřejmě.

Oldřich Botlík řekl(a)...
31. května 2020 18:15  

Tento výsledek není pro učitele základní školy nikterak překvapivý. A Vám by to mohlo poskytnout docela dobré vodítko k pochopení, jaké jsou myšlenkové schopnosti a zejména schopnosti abstraktního myšlení žáků sedmého ročníku základní školy. A mne by docela zajímalo, kolik žáků by si s tím poradilo ve čtvrtém ročníku maturitního oboru.

O mě nejde - tento přehled mám už 25 let. Deváťáci v té úloze dopadají ještě hůř. A vzhledem k tomu, jaké jsou výsledky jednoduchých slovních úloh z učiva sedmého ročníku (nejsou-li zadány pomocí číselných hodnot, ale pomocí proměnných) v maturitních testech, nedivil bych se, kdyby to bylo podobné i u všech devatenáctiletých.

Lišíme se ovšem pravděpodobně v závěrech, které z toho vyvozujeme. Někteří, včetně představitelů Sekce učitelů matematiky Jednoty českých matematiků a fyziků, se domnívají, že schopnosti abstraktního myšlení žáků by se zlepšily, kdyby jim na konci maturitního oboru hrozila povinná maturita z matematiky. Případně kdyby matematika získala v učebních plánech hodiny navíc.

Já si myslím, že schopnosti abstraktního myšlení žáků se nezlepší, dokud se zásadně nezmění převládající cíle výuky matematiky a její metody.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 20:27  

"Já si snad ani nemyslím, že by nejvyšší životní hodnotou byla věda, ale jsem přesvědčen, že pěstování skutečného vzdělání - i humanitního, ale pořádně, ne nějaké "interpretace" - podporuje vnitřní poctivost a naopak omezuje náchylnost věřit lžím a žvástům. Byť před ideologickou zaslepeností zcela nechrání ani nezajistí morálnost jedince, bohužel."

Věda ne, ale poznání a pravda. Věda je jen prostředek. Vnímám to podobně, jako profesor Legasov. Docela hezky je to reprodukováno v závěru posledního dílu seriálu Černobyl z produkce HBO.

MP řekl(a)...
31. května 2020 20:29  

Nová škola je tedy podle Vás dobře, nebo špatně?

podle mě je adekvátní, některé úlohy se mi zdají repetitivní, ale nadstandardní úlohy jsou pěkné. Jen mají autoři občas obsesi pro asijské skládačky. Pro mě jsou ale asi všechny učebnice normální. Kromě NŠ, Hejného už totiž znám pouze učebnice od pana docenta Odvárka.

budeme i v matematice twiterovat a likeovat, hrát logické i nelogické hry,

já netvrdím, že by se měli žáci učit tweetovat (i když vyjádřit myšlenky ve 160 znacích není špatná schopnost), v tom dějepise je to také pouze nástroj, ne cíl. Podívejte jak tyto metody dokáží nahradit zápisy v sešitě. Ještě mě napadá např. pětilístek, který jsem začal sám používat. Chápu, že čas je problém, ale neměli byste se v tom případě ptát, zda-li ten vymezený čas využíváte efektivně? A to prosím neberte jako výtku. Jen poznámka k zamyšlení.

Dostanou-li třeba sedmáci informaci, že 1 stopa má 12 palců,

Pan Portwyn napsal, že ve školské matematice je potřeba především počítat, kreslit a řešit úlohy. Proč to tedy ty děti nezvládnou? Počítají málo? Kreslí málo? Řeší špatné úlohy? Nebo v podstatě nechápou představu ohraničené plochy? Pokud jsou schopny úspěšně počítat obsahy rovinných útvarů, převádět jednotky a pak nevyřeší úlohu pana Botlíka, v čem je tedy problém?

žáci s velmi rozdílnými schopnostmi, dnes už i s IQ pod 70 až po ty s IQ nad 130, a to je pak úplně o něčem jiném, než si s nimi povídat o tom, že problém s odmocninou 2 zhatil Pythagorejcům jejich filozofický systém.

Paní Adamová, myslím si, že i žáky ne tak nadané jako moje děti, by mohl zaujmout příběh o tajné sektě s vůdcem, který o sobě tvrdil, že má zlaté stehno. Který by v dnešní době byl padouchem, po kterém by šel Bond. Ale chápu, pak bysme nestihli všechna cvičení 2 na straně 24 (a prosím neragujte s tím, že chci abychom si v hodinách matematiky povídali a ne počítali, to opravdu nechci).

Jeden můj přítel matematik mi vyprávěl, jak krásně lze použít Möbiovu pásku v první třídě. Stále musím přemýšlet, proč je matematika tak neoblíbená. Podle mě to není její (ne)náročností nebo tím, že ji učitelé neumí učit. Možná ji jen neumíme správně "p(r)odat".

To co dostal syn k Pythagorově větě v této situaci bych nebral jako měřítko toho, jak by se k ní přistoupilo v hodině prezenční výuky.

Prosím neberte mé zapojení do diskuse jako kritiku našeho učitele matematiky, mně se ta prezentace líbila. A už vůbec mě neberte jako někoho, kdo chce kritizovat učitele. Vaši práce si vážím ať už používáte jakékoliv metody, pokud tím u dětí vzbudíte alespoň drobný zájem o daný předmět či téma výuky. Nebo je alespoň po konci vyučování vzbudíte.

A Star Trek jen s Picardem. Nebo Kirkem.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 21:11  

Pane MP, vy tvrdíte, že nejste učitel, ale přitom jste veden na jedné ZŠ jako zástupce ředitele a učitel matematiky na druhém stupni ZŠ. Nebo jde o velmi nepravděpodobnou shodu jmen (včetně titulů)?

Pepouš řekl(a)...
31. května 2020 21:23  

Prosím neberte mé zapojení do diskuse jako kritiku našeho učitele matematiky, mně se ta prezentace líbila. A už vůbec mě neberte jako někoho, kdo chce kritizovat učitele. Vaši práce si vážím ať už používáte jakékoliv metody, pokud tím u dětí vzbudíte alespoň drobný zájem o daný předmět či téma výuky. Nebo je alespoň po konci vyučování vzbudíte.

Vzbudit u dětí alespoň drobný zájem o daný předmět či téma by mělo být samozřejmostí. A spousta (a doufám že většina) učitelů se o to snaží. Jenomže jde to pokaždé a u všech? A o to tady i v jiných diskuzích hodně jde. Někteří mají pocit, že když je dobrý učitel, tak to jde vždycky a u všeho. Pokud bude výuka pestrá nejenom v tématech, ale i v metodách, praktičnosti, názornosti, propojením s běžným životem, tak si občas každý najde to své. A o tom to je. Ale nepůjde to pokaždé a pro všechny. Bohužel na téhle utopii se někteří vezou a v přesvědčení o své jedinečnosti učitele uráží.Mnozí odborníci a další "komentátoři" školství mají jasno, jak mají učitelé jednat s žáky, sami ale nejsou schopni takto jednat s učiteli.

Spojení matematiky s příběhy lidí, pop kulturou (Simpsonovi, Futurama, Teorie velkého třesku, Star Trek ...), historií, hudbou je osvěžující. Jenže v dnešní době je ve světě tolik možností, že není v silách učitele tohle všechno pojmout. Mohlo by to být v silách učitelů jako celku, pokud se diskuze o matematice povede více v duchu inspirace, ukazování možností, vzájemné podpory a sdílení. To se zatím nepodařilo. Nějaké snahy jsou (obnovování metodických kabinetů), ale bude to dlouhá cesta s nejistými výsledky.

Eva Adamová řekl(a)...
31. května 2020 21:28  

"Dostanou-li třeba sedmáci informaci, že 1 stopa má 12 palců,

Proč to tedy ty děti nezvládnou? Počítají málo? Kreslí málo? Řeší špatné úlohy? Nebo v podstatě nechápou představu ohraničené plochy?..."

Věřte nebo nevěřte, ale dobrých 30 % sedmáků bude koukat na svoje chodidlo v papučích, což je pro ně stopa, a palec na ní k sakru uvidí jen jeden.

"...tento přehled mám už 25 let."

Nemáte, pane Botlíku, jen si to myslíte. Vidíte jenom odosobněné výsledky nějakých testů a o tom, jakým způsobem žáci základních škol uvažují a jak se jejich uvažování s postupem času vyvíjí, nevíte vůbec nic, protože jste nikdy s těmito dětmi nepracoval. Nikdy jste neměl možnost přispět k tomu, aby se jejich myšlení vyvíjelo žádoucím směrem, a zřejmě i proto si myslíte, že je to snadné. Není a nikdy nebude.

"Já si myslím, že schopnosti abstraktního myšlení žáků se nezlepší, dokud se zásadně nezmění převládající cíle výuky matematiky a její metody."

Jistě, může být, ale zkuste jen nekritizovat a zkuste zapracovat na změně systému výuky matematiky. Vaše kusé návrhy jsou jedna věc, ale předělat celý systém tak, aby měl alespoň takové výsledky jako ten starý asi nebude nic jednoduchého, protože jak tak koukám kolem a kolem, celý svět to má podobně jako my, po staru. Znám polské, španělské i finské učebnice a nikde žádný zázrak, který by měl svět po stránce matematického myšlení dětí zachránit, nevidím.

Nicka Pytlik řekl(a)...
31. května 2020 22:05  

Proč to tedy ty děti nezvládnou? Počítají málo? Kreslí málo? Řeší špatné úlohy?

Začíná to už ve věku capartím a pokračuje v předškolním. Sledujte děti, jak si hrají.
Nevymýšlejí příběhy, nehrají si na něco... lítají sem tam, rozházejí hračky a tak akorát s námi třískají. Zeptejte se jich, co dostaly pod stromeček. Z té hromady dárků si vzpomenou na jeden, možná dva.
A tam to všechno začíná. Nedostatek fantazie... daň za pohodlí. Milující rodiče a prarodiče za ně udělají téměř všechno. Kolik jen dětí se ještě jako předškoláci samo neoblékne, nezaváže si tkaničku.
Od poloviny května žákům gymnázia poměrně intenzivně připomínám, začínejte předmět mailu identifikací třídy nebo skupiny. Ale je to marné, je to marné... je to marné.

Oldřich Botlík řekl(a)...
31. května 2020 22:14  

Znám polské, španělské i finské učebnice a nikde žádný zázrak, který by měl svět po stránce matematického myšlení dětí zachránit, nevidím.

No, pokud si myslíte, že matematické myšlení dětí můžou zachránit učebnice, tak je každá rada drahá.

Mě to ale vlastně nepřekvapuje. Remcáte, když slyšíte, že by se mělo redukovat učivo. Remcáte, že vám ani dalším učitelům matematiky nikdo neřekne, že "stačí, když zvládnou násobilku, povrch a objem krychle a procenta, vždyť se to ostatní na střední škole doučí". Remcala jste proti Hejného matematice na prvním stupni, ačkoli přesně to je ukázka snahy "zapracovat na změně systému výuky matematiky", kterou požadujete ode mě. Remcáte proti Hejného matematice na druhém stupni. Remcáte proti kritice přijímacích a maturitních testů z matematiky, přestože to jsou dnes jedny z nejsilnějších nástrojů konzervujících zcela nevyhovující stav vedoucí k tomu, že žáci se o matematiku masově přestávají zajímat.

Buď ani za mák nerozumíte tomu, k čemu se vyjadřujete, anebo patříte k lidem, kteří nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Můžete si vybrat, která varianta je pro vás šetrnější.

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 22:30  

Pan Doležel
Věda ne, ale poznání a pravda. Věda je jen prostředek.
Souhlas.

Silvie A. řekl(a)...
31. května 2020 22:37  

Od poloviny května žákům gymnázia poměrně intenzivně připomínám, začínejte předmět mailu identifikací třídy

Super! Paráda! Považte, že jsou školy, kde jim to od prvního září každý rok znovu a znovu vyučující nejen říká, ale mají to i napsané na školním webu.
Se stejným výsledkem ...

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 22:37  

"Remcáte proti Hejného matematice na druhém stupni. Remcáte proti kritice přijímacích a maturitních testů z matematiky, přestože to jsou dnes jedny z nejsilnějších nástrojů konzervujících zcela nevyhovující stav vedoucí k tomu, že žáci se o matematiku masově přestávají zajímat."

Nejsou. Žáci se o matematiku nikdy masově nezajímali. Paní Adamová má samozřejmě naprostou pravdu. Zkuste to s tou propagandou jinde.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 22:50  

"Stále musím přemýšlet, proč je matematika tak neoblíbená. Podle mě to není její (ne)náročností nebo tím, že ji učitelé neumí učit. Možná ji jen neumíme správně "p(r)odat"."

Tak to není. Je to tak, že prostě část dětí i dospělých nemá dostatečně rozvinutou abstraktní představivost. Kdyby to bylo tak, jak navrhujete, jak byste ji pak mohl umět vy sám? Jak by vás mohla zajímat, když vám ji neuměli správně p(r)odat? V mé třídě jsem byl jediný, kdo šel studovat matematiku na Matfyz, ale snaživých humanistek jsme měli dost. Jak by to bylo možné, když nás formovali titíž učitelé? Prostě každý je nastavený jinak, má jiné vlohy, jiné předpoklady a s tím spojené jiné vnímání, jiné vidění a jiné zájmy. Každého také motivuje něco jiného. A tato nastavení jsou z velké části nepřenositelná. Pro někoho mají smysl jen vztahy s lidmi, pro někoho zase jsou důležitější vztahy mezi abstraktními objekty. Někdo chce hodně vydělávat, někdo touží po moci, někdo chce být slavný. Lidé jsou různí a v tom je to hezké. Předstírat, že to tak není, je propagace utopické ideologie.

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 22:52  

Pan MP

podle mě je (Nová škola) adekvátní, některé úlohy se mi zdají repetitivní, ale nadstandardní úlohy jsou pěkné (...)
Takže motivačně je OK?

Pan Portwyn napsal, že ve školské matematice je potřeba především počítat, kreslit a řešit úlohy. Proč to tedy ty děti nezvládnou? Počítají málo? Kreslí málo? Řeší špatné úlohy? Nebo v podstatě nechápou představu ohraničené plochy (...) v čem je tedy problém?
Velmi jasně to popsali kolegové Pytlíci. Zkusím to ještě pregnantněji: Protože na to kašlou jak na placatej šutr.
Slyší x-krát "nakresli si to, uvidíš to tam, je to snadný". Nenakreslí. MOC PRÁCE. Přestože mne vidí kreslit kdejakou blbost. Patrně se domnívají, že jim to kreslím z dlouhé chvíle.
Teda někteří. Ti, co si nejsou líní udělat pořádný obrázek, mají výrazně vyšší úspěšnost. Totéž platí u geometrických úloh, u fyzikálních úloh obrázek + vypsat si co znám... Jenže to chtějí mít hned. Třeba blbě, ale hned. Instantní doba.

a prosím neragujte s tím, že chci abychom si v hodinách matematiky povídali a ne počítali, to opravdu nechci
No ale v praxi by důskledná aplikace k tomu opravdu vedla.
BTW Bonda používám ve svých fyzikálních úlohách poměrně často, ale v té matematice prostě je potřeba spočítat za hodinu víc příkladů, než dva, protože spousta dětí to na druhém ještě nepochopí. Je potřeba, aby na konci vyučovací hodiny každý žák pochopil aspoň něco. Jinak to do příště úplně ztratí.

Stále musím přemýšlet, proč je matematika tak neoblíbená.
Když jsem učil na ZŠ, tak byly i méně oblíbené předměty, než M. Ono je to s "neoblibou matematiky" tak trochu zkresleno tím, že ji nemají rádi lidé, kteří jsou nejvíc slyšet v médiích, což je celkem logické. A taky se po ní nejvíc vozí experti.
Když řeknu, že učím matematiku, nezažívám od lidí "z lidu" žádné antipatie nebo strach, jen poněkud neopodstatněně přeceňují mou inteligenci :o)

Podle mě to není její (ne)náročností nebo tím, že ji učitelé neumí učit. Možná ji jen neumíme správně "p(r)odat".
Nic nezpochybňuji, jen se zeptám: jaký je rozdíl mezi "neumí to podat" a "neumí to učit"?

Prosím neberte mé zapojení do diskuse jako kritiku našeho učitele matematiky, mně se ta prezentace líbila.
No vidíte, a já celou tu dobu myslel, že Vám vadí, jak málo nadchnul Vašeho syna pro Pythagorovu větu.

A Star Trek jen s Picardem. Nebo Kirkem.
Tak o tom není sporu.

Petr Portwyn řekl(a)...
31. května 2020 23:03  

Jak by to bylo možné, když nás formovali titíž učitelé? Prostě každý je nastavený jinak, má jiné vlohy, jiné předpoklady a s tím spojené jiné vnímání, jiné vidění a jiné zájmy. (...)
Bingo.

Představme si holku zasněnou do příběhů o dracích a magii, do básniček a batikování. Ona nemusí být nadšená do matematiky... Ani by nedávalo smysl, kdyby všichni matematiku milovali.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 23:03  

No, já jsem k PV ještě nedošel. Přes Hilbertovy prostory a skalární součin na to nepůjdu, nejsem blázen. Ale šel jsem letos právě na ty kružnice opsané a vepsané trojúhelníku. Nejprve jsem se ptal, co to vlastně je ta kružnice. Napověděl jsem, že to je množina nějakých bodů, které mají nějaké vlastnosti a chtěl jsem vědět jaké. S mírnou nápovědou jsem se dočkal správné odpovědi. No a pak jsem nakreslil dva body v rovině a chtěl jsem ukázat nějaký bod, který je od obou těch bodů stejně vzdálený. A postupně jsme se dostali k tomu, že všechny body na nějaké přímce jsou stejně vzdálené od těch dvou zadaných bodů. A pak jsem nakreslil třetí bod. A tak jsme se dostali k druhé přímce. A ptal jsem se, co tedy platí pro průnik těch dvou přímek. A podobně pro kružnici vepsanou, že její vrchol musí ležet v průniku všech tří os vnitřních úhlů trojúhelníku, aby se mohla dotýkat všech stran v jednom bodě. Celkem to v danou chvíli zabralo. Po 14 dnech a desítkách hodin strávených na mobilu? Nic. Prázdnota. Ale zato poctivých 20 dalších lajků na TicTocu, nebo Twitteru a 50 dalších sledujících. No není to to podstatné v životě?

Jirka řekl(a)...
31. května 2020 23:06  

Prostě každý je nastavený jinak, má jiné vlohy, jiné předpoklady a s tím spojené jiné vnímání, jiné vidění a jiné zájmy. Každého také motivuje něco jiného. A tato nastavení jsou z velké části nepřenositelná.

A smyslem povinného základního vzdělávání je především pomoci dětem hledat samy sebe, aby se mohly úspěšně rozhodovat a směřovat do školství středního.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2020 23:14  

"A smyslem povinného základního vzdělávání je především pomoci dětem hledat samy sebe, aby se mohly úspěšně rozhodovat a směřovat do školství středního."

Přesně tak. To, že jsem dobrej na jazyky, ale na matematiku jsem tupej, neznamená, že musím ve frontě pouštět ty na matematiku nadanější, nebo že jim musím sloužit. Ne. A když jsem šikovnej na manuální činnosti, nebo na umění, budu se věnovat řemeslu, nebo umělecké činnosti. Ale neznamená to, že jsou všichni stejně nadaní na matematiku, že jsou všichni stejně nadáni schopností abstraktní představivosti, nebo exaktního myšlení. A pokud se někdo domáhá toho, že vzdělávat se v jednom je špatné pro to ostatní, pak je podvodník. Viz třeba pan Lippmann se svou neustálou snahou dávat do protikladu skutečné univerzální vzdělání a pozitivismus.

MP řekl(a)...
1. června 2020 0:09  

Jaký je rozdíl mezi "neumí to podat" a "neumí to učit"?

tím p(r)odat myslím, že dětem i společnosti ukážeme, že matematika není tak hrozivá, že jak už jsem napsal, ji zlidštíme. Opět si pomůžu svým synem - je schopný naučit se do zeměpisu nerostné bohatství Konga, či DPH Malawi, ale za další měsíc už je to pryč. Při nejlepším ty země zařadí do Afriky. Ale na toho Kubiše si troufnu říci, že nezapomene.

A děkuji, za vaše názory o výuce matematiky, určitě jsou hodny k zamyšlení. Já si dokonce myslím, že s pane Botlíkem směřujete ke stejnému cíli, jen jinou cestou a je pro mě zajímavé, jako snad "odborníka" na matematiku a určitě naprostého laika na výuku, sledovat vaši argumentaci.


Pane MP, vy tvrdíte, že nejste učitel, ale přitom jste veden na jedné ZŠ jako zástupce ředitele a učitel matematiky na druhém stupni ZŠ. Nebo jde o velmi nepravděpodobnou shodu jmen (včetně titulů)?

Pane Doleželi opravdu nejsem učitel. Ale oceňuji vaši detektivní práci, že jste nejspíše narazil na dizertaci mého mladšího kolegy. Pokud jeho dizertací budete listovat, najdete tam zmínku o mně. A MP jsou iniciály mých dětí - Matouš, Patricie - což je vzhledem k pánovi, kterého jste našel vtipné a nezamýšlené. A prosím nepátrejte po pražských školách děti s těmito jmény.

Omlouvám se všem diskutujícím, ale mám své důvody, proč nechci vystupovat veřejně pod svým jménem. A bych panu Doleželovi zamotal ještě více jeho konspirační hlavu, jen dodám, že to mám dokonce silně doporučeno ve své pracovní smlouvě. A ještě jedná konspirační. Dizertaci mé ženy vedl Dougles Kellner, což je významný americký "kulturní neomarxista". Takže neomarxistické spiknutí.

K vaším ostatním věcem se pak už vyjadřovat nechci, protože to tady nemá smysl, naše konverzace totiž začíná připomínat psa, který pronásleduje vlastní ocas. A já budu vždy dodržovat politickou korektnost (mám za manželku kanadskou feministku, která má doktorát z dějin umění) a pokoru (tu mám od rodičů). A prosím založte si TikTok, já bych vás určitě sledoval.

A pokud mě opravdu někdo toužíte poznat osobně, 18. června se synem chystám k Cyrilu a Metoději.

MP řekl(a)...
1. června 2020 0:12  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Eva Adamová řekl(a)...
1. června 2020 0:36  

Ajaj, pan Botlík nám zase vypěnil. Jakmile mu někdo připomene, že je ryzí teoretik a děcko na základce viděl tak akorát z letadla, je zle. A ještě hůře bývá, když se po něm místo kibicování chce, aby zapracoval, konkrétně na tom, co by chtěl, aby se ve školách prosadilo, na novém způsobu výuky matematiky. Ono je vlastně docela záhada, proč na tom zapracovat nechce. I když vlastně možná ani není. Má prostě strach, aby si na novém systému výuky matematiky už pro druhý stupeň nevylámal zuby, podobně jako se to stalo Hejnému.

PP řekl(a)...
1. června 2020 5:14  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
PP řekl(a)...
1. června 2020 5:16  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
1. června 2020 8:45  

Pan MP
"Prodat" rozumím. Zajímalo mne "podat", když jste tam napsal tu závorku. Ale OK :o)

Co se týká té výuky znalostí - máte pravdu s tím zapomínáním, ale je třeba říci, že dnes si děti obecně pamatují méně. To má nějakou příčinu, a určitě to není tím, že by učiva bylo více. Minimálně v mých předmětech je jej méně. A nejde zdaleka jenom o školu.

O co panu Botlíkovi jde, nevím. Já chci dobře učit děti, takže asi úplně totéž naším cílem není. Nicméně oceňuji Vaši snahu o olamování hrotů.

K tomu závěru:
Hm... Používáte slovo "feministka" jako něco, co má vzbudit vášně. Pak je třeba položit si otázku, proč je feminismus v našich krajích tak neoblíbený ;o)
Berte to jako námět k přemýšlení, nechci se zde bavit o politice.

Tajný Učitel řekl(a)...
1. června 2020 9:42  

Mp. Kam jinam pro hloubkovou lustrací než na web pro učitele. Jen pro jistotu dodávám že Doležel není učitel, dle vlastních slov by učit děti nedovedl. Jinak jako sonda do hlubin kantorovy duše, dobrý.

Pavel Doležel řekl(a)...
1. června 2020 11:08  

"A bych panu Doleželovi zamotal ještě více jeho konspirační hlavu, jen dodám, že to mám dokonce silně doporučeno ve své pracovní smlouvě. A ještě jedná konspirační. Dizertaci mé ženy vedl Dougles Kellner, což je významný americký "kulturní neomarxista". Takže neomarxistické spiknutí."

Snažíte se pěkně, ale v tom, že se podívám na veřejně dostupné zdroje, není žádná konspirace. Neomarxistické uvažování je dnes u části populace - zejména té, která žije čerpáním peněz a nikoliv jejich vyděláváním - ve veliké módě. Nerad to používám jako nálepku, ale jsem - doufám - schopen ukázat, v čem je to uvažování chybné a nebezpečné pro budoucnost, vycházeje při tom z takových velikánů, jakým byl třeba L. von Mises.

Co shledávám u vás signifikantním jest pár detailů - Doc. Šimša má své historické doktorandy uvedené na své profilové stránce. Z nich 4 jsou muži a všichni 4 učí někde na střední škole. A pouze Miloš Přinosil (shodou náhod iniciály shodné s vaším pseudonymem) psal práci na Jensenovu nerovnost. Zajímavé. Vidím dvě možnosti - buď se snažíte mlžit, abyste zastřel svoji identitu, nebo jste psal disertaci v nějakých hodně dávných dobách, kdy se doktorští studenti ještě nezadávali do ISu a shodou mnoha dalších okolností zrovna váš mladší kolega psal práci na stejné téma.

Druhá věc je to vaše neustálé zmiňování vaší manželky, o níž už víme, že je skvělá Kanaďanka, že psala disertaci u neomarxisty a že je feministka a historička umění. Ačkoliv nikdy nebyla předmětem diskuse. A už známe i jména vašich dětí, ačkoliv takto dalece se zde nesvěřoval nikdy nikdo. Čili-působíte opravdu trochu podivně. A odvoláváte se na svá studia kulturní antropologie, ačkoliv nejste schopen ani správně napsat příjmení jednoho z nejznámějších humanitních vzdělanců dvacátého století a pletete si ho se značkou bot. Nic proti, nebudu po vás pátrat, nejsem Botlík, ani Lippmann, ale na základě těchto vašich exposé si dovolím brát vaše působení poněkud s rezervou. Tajných myslitelů tady už máme dost.

Pavel Doležel řekl(a)...
1. června 2020 11:16  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Michal Komárek řekl(a)...
1. června 2020 13:18  

Pane Doležele, myslíte, že když vynecháte slovo "pablb", je ten Váš agresivní příspěvek už korektní?

Není. Vím, že se neshodneme na tom, co je urážka, ale na pravidlech této diskuse to nic nemění.

A jedna vážně míněná otázka: Nepřipadá Vám divné, pane Doležele, že se pasujete do role ochránce vědy proti ideologii, ochránce skutečného poznávání světa a myšlení a svoje oponenty nazýváte "pablby", blátivci, frustráty, tlachaly, nevzdělanci....

Myslíte, že tohle má to opravdové poznávání a myšlení zapotřebí? Že to je jeho jazyk?

Pavel Doležel řekl(a)...
1. června 2020 13:43  

Pane Komárku, vy dobře víte, že mé označení tajnýho za blba nepramení ani z jedné, ani z deseti diskusí. Že mě váš oblíbenec neustále nazývá (pochopitelně zcela záměrně) účetním a lichvářem a já nevím, čím ještě, ačkoliv o tom, co dělám, nemá páru, to je evidentně v pořádku. Mé příspěvky jsou ale agresivní. Budu to sem vkládat tak dlouho, dokud to tady nenecháte. Není tam po úpravě absolutně nic, co by se dalo nazvat nadávkou. Pokud se vám tam něco nelíbí, řekněte mi co a já to upravím. Nenechám si ale své příspěvky psát od vás a nenechám si ani od vás říkat, co jsem jimi myslel, nebo měl myslet.

Michal Komárek řekl(a)...
1. června 2020 13:51  

Pane Doležele, pravidla této diskuse neurčujete Vy. Pokud jde o někdy nekorektní příspěvky TU, velice dobře víte, že někdy pouštím "tvrdé přestřelky" zejména mezi Vámi a TU, vysvětlovali jsme si to tady už jistě více než desetkrát. Když se výměna zvrhne už jen v osobní ataky bez argumentů, příspěvky mažu, Vaše, TU i jiných...

Jestli máte chuť diskusi tapetovat svými SPAMy, těžko Vám v tom mohu zabránit, ale nezůstanou tady. Dosáhnete jedině toho, že zbytečně utratíte trochu své a mé energie a otrávíte ostatní diskutující.

Není to na ochránce vědy a skutečného poznávání světa málo?

Pavel Doležel řekl(a)...
1. června 2020 13:53  

Vy se prostě snažíte, pane Komárku, chránit vaše oblíbence před kritikou. To je celé. Prachsprostá ideologická cenzura. Každý cenzor si vždy své jednání odůvodní a vždy v historii odůvodnil. Nepropaguji žádná hnutí směřující k potlačování práv a svobod lidí, nepropaguji ani toto samotné potlačování. Jediné, co dělám je, že blbce nazvu blbcem. A vy to teď už mažete, i když místo blbce použiji jen citově nezabarvený pojem "hlupák", nebo "hloupý člověk". To už nemá nic společného s pravidly diskuse. To už je čistá cenzura a snaha pomáhat propagandě jedné strany.

Michal Komárek řekl(a)...
1. června 2020 14:00  

Pane Doležele, diskutovat o slušné diskusi a pravidlech této diskuse s Vámi tady nebudu. Vaše urážlivé agresivní příspěvky tady také nechávat nebudu. Vaše věcné příspěvky vítám. To je vše. Děkuji.

Tajný Učitel řekl(a)...
1. června 2020 16:21  

Vzhůru za pravdou. Na počátku nebylo nic a nic se ničemu nedělo a pak to nic bezdůvodně zázračně vybouchlo a vytvořilo vše; pak se kus toho všeho zázračně přeorganizoval, opět bezdůvodně, do sebe-replikovatelných kousků, které se přeměnily v dinosaura.

Jo. Dává smysl. Sice dogma jako bejk, víra svatá a doktrína v jednom, ale dává smysl.

MP řekl(a)...
1. června 2020 16:33  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
MP řekl(a)...
1. června 2020 16:35  

Omlouvám se pane Komárku, pokud budete mazat příspěvky pana Doležela, smažte prosím i mou reakci.

Moje manželka je důvod, proč jsem se původně zapojil do diskuse, a to z důvodu vašeho blábolení o ultramoderních absolventech humanitního vzdělávání. A přiznávám, že jsem na svou manželku hrdý a rád o ní hovořím. A dále. Nejsem absolventem MU, jména svých dětí jsem uvedl proto, abych poukázal na úsměvné počínání s vaším „pátráním“ po MP. A nyní jdu s kůží na trh, když uvedu, že písmena MP dokonce zkrášlují mé tělo. Ale pobavil jste mě, jelikož důsledky vašeho pátrání vypadají jako zápletka nějaké šílené francouzské komedie ze 70. let.

Mrzí mě jen, že jsem svou ženu, v rámci drobného popíchnutí, označil jako feministku (správně na to poukázal pan Portwyn).

Nakonec je mou neomluvitelnou chybou zkomolení jména Eco. Přiznávám s psaním cizích jmen mám problém. Pánové Heideger, Leibnitz, Chandrasekar, Weirstrass nebo Rappapport snad také prominou.

A slovy klasika bych vás pane Doleželi požádal:

Nepište mi a pokud možno nepište vůbec!

Michal Komárek řekl(a)...
1. června 2020 16:44  

Děkuji za upozornění, MP. Hezký den!

MP řekl(a)...
1. června 2020 17:36  

Děkuji všem za podnětná vyjádření se k PV. Českou školu sleduji zhruba tři roky a vnímám tak zbytečně vyhrocenou debatu mezi "modernisty(?)" a "konzervativci(?)", která dle mého reflektuje stejně vyhrocenou debatu v médiích. Jež je však vyvolávána z obou stran (neziskové organizace, ale i pofidérní učitelské komory). Přičemž si myslím, že většina učitelů stejně jména jak jsou Botlík, Kartouz, Fořtek, Adamová, Ortová, či dokonce Čapek vůbec neznají.

Opravdu mě prosím vnímejte jako rodiče, kterého zajímá vzdělání jeho dětí a zároveň jako člověka, který se profesně zabývá oborem, který v posledních letech získává nálepku takřka absolutního zla. Skrytý konspirátor opravdu nejsem.

Z vašich reakcí, které se týkaly tématu PV, a přiznávám, že jsem často byl naprosto mimo téma, si odnáším jednu zásadní myšlenku. Byl bych rád, kdyby se mé děti během svého vzdělávání setkaly s učiteli jako jsou pánové Botlík, Portwyn, Pepouš, Poste, Tajný ale i Čapek, který se bohužel do diskuse nezapojil. U všech se domnívám (neironicky), že jím mají co předat.

Spor mezi vašimi dvěma tábory vnímám jako souboj, kdy se jedna strana snaží připravit děti na život ve společnosti a metody nastavuje co nepřesněji k přizpůsobení se k této realitě. Druhá strana pak volí své metody tak, aby v konečném důsledku došlo ke změnám té samotné společenské reality. Kdo patří kam, nechám na vaší volbě.

Pokud pan Feřtek v původním článku volá po omezení učiva či omezení frontální výuky, byl bych rád, aby se to mezi učiteli a odbornou veřejností dělo stejně, jako jsme zde rozebrali přístup k výuce PV. A děkuji všem za zajímavé úvahy k zamyšlení. A to dokonce i panu Doleželovi.

Josef Soukal řekl(a)...
1. června 2020 18:26  

"Sice dogma jako bejk, víra svatá a doktrína v jednom"

To je zhruba poloviční obsah příspěvků, na které reaguje pan Doležel. Co tvoří druhou polovinu, sem nemohu napsat, protože i když je to skutečnost doložitelná desítkami komentářů, editor by to označil za urážlivé.

Petr Portwyn řekl(a)...
1. června 2020 19:14  

Pan MP
Děkuji, že nám děkujete :o)
Nejsme na to zvyklí, obvykle se do nás v médiích spíš kope... tedy do učitelů.

Zbytek nekomentuji, nechci se hádat. Pěkný den!

(Kolegové z praxe vědí, co nekomentuji :o) )

Oldřich Botlík řekl(a)...
1. června 2020 19:29  

ad MP

Přeji vašim dětem, aby je škola ještě dlouho nepřipravila o zvídavost a chuť přicházet na kloub co největšímu spektru "tajemství světa přírody i lidí".

Váš vstup do diskuse byl příjemným oživením a obohacením.

Pavel Doležel řekl(a)...
1. června 2020 21:02  

"Spor mezi vašimi dvěma tábory vnímám jako souboj, kdy se jedna strana snaží připravit děti na život ve společnosti a metody nastavuje co nepřesněji k přizpůsobení se k této realitě. Druhá strana pak volí své metody tak, aby v konečném důsledku došlo ke změnám té samotné společenské reality. Kdo patří kam, nechám na vaší volbě."

To si nemyslím. Jsem pevně přesvědčen - a nechci mluvit za ostatní - že drtivá většina učitelů není vůbec proti smysluplným inovacím. Jenže mají jednu věc, kterou ti propagátoři inovací a samozvaní experti nemají - a tou je zkušenost. Ne vybájená představa o tom, jak co funguje, nebo nefunguje, ale skutečnou osobní každodenní zkušenost. A proto jsou hákliví na ty knížecí rady, které mají dávno odzkoušené a dávno vědí, jaká je jejich účinnost a v kolika procentech případů zabírají.

Inovátoři žijí v představě, že jsou velmi originální a že jsou povoláni učitelům otevírat oči a provádět misijní činnost. V domnění, že učitelé jsou blbci, kterým je třeba tu pravou víru ukázat a vést je k ní. Já tu skutečnost ale vnímám zcela odlišně - učitelé většinou velmi dobře chápou a dávno znají ty tzv. nové metody (které ve skutečnosti nejsou ani nové, ani originální a už vůbec ne inovativní), jen znají také jejich reálná omezení v praxi. Příklad 2. na straně 24 se považuje mezi inovátory za nudný, zavrženíhodný, nezábavný - ovšem, jen pokud není z Hejného učebnice. Na tom je právě krásně vidět ta ideologická zaslepenost. Už jen to, že se vžil pojem Hejného matematika, je prostě špatně (omlouvám se paní Valíkové za anakolut). Matematika je jedna a není ničí.

Tajný Učitel řekl(a)...
2. června 2020 9:52  

Vaše "úcta ke znalostem" vám nebrání sprostě šlapat po těch o kterých se domníváte, že nedosahují vámi požadovaných výšin. Proto nebudete nikdy nikomu dobrým učitelem, vychovatelem, kolegou, rodičem, přítelem, partnerem.

Pavel Doležel řekl(a)...
2. června 2020 10:26  

Tajnej, jsem rád, že v praxi vidím ten moderní přístup k hodnocení. Takový ten motivační, podporující. Ono z toho krásně vyplývá, co jste za člověka a jak je to vaše působení pokrytecké. Navíc v oblastech, o kterých vůbec nic nevíte. Jsem rád, že ukazujete, jak vypadá to hodnocení učitele, kterému máme údajně věřit, že jej provádí objektivně, na základě znalostí, bez ohledu na osobní sympatie a antipatie. A to je přesně ukázka toho, proč má být centrální hodnocení. Protože je - objektivní. A protože řada učitelů je jako vy.

Tajný Učitel řekl(a)...
2. června 2020 10:28  

Rádo se stalo. Mýlím se snad? Člověka objektivně vyhodnotí zas jen člověk. Vy nejste žák, jste dospělý člověk. Tím hůř.

Pavel Doležel řekl(a)...
2. června 2020 10:51  

Hm. A co když se s nikým, kdo mě skutečně zná, na mém hodnocení neshodnete? Znamená to, že někdo z těch "člověků" pak hodnotí jako tak nějak neobjektivně, nebo že všechna hodnocení mohou být objektivní, i když si vzájemně odporují?

Pan Soukal mě viděl s dcerou a maminkou, tak je asi jediný, kdo je kompetentní se vyjádřit - byť samozřejmě jen z letmého posouzení - jaký jsem rodič. O tom, jakým jsem partnerem by se zase musel vyjádřit někdo úplně jiný, než vy. Mimochodem - v září čekáme přírůstek do rodiny - to já když už pan MP začal s tím svěřováním se.

Problém lidí, jako jste vy, je v tom, že se nedokážete smířit se svým postavením a nedokážete objektivně zhodnotit své schopnosti a znalosti. Dokud se budete vyjadřovat k výuce angličtiny, tak jste kompetentní. Jakmile začnete za svého zaměstnavatele rozhodovat o tom, jak má kontrolovat výstupy vaší práce, tak jednak přestáváte býti kompetentním a jednak k tomu nemáte mandát. Můžete se nanejvýše tak vztekat. U vás je to o to složitější, že na svoji nekompetentnost absolutně nemáte náhled a utápíte se ve svých vlastních nenávistech a závistech.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.