Radim Juchelka: Učitelův business case

úterý 15. března 2016 ·

Mám rád život, svobodu a nezávislost. Jsem bývalý učitel. Miluju jachty, motorky, špičkové foťáky a podobné „nezbytnosti" a to, co mi umožňují. Vždy, když mi v garáži přistane nějaký nový koníček, nastane u nás doma třetí tázací období typu „Co to je?" a – po krátké odmlce – „Kolik to stálo?". Obvykle doprovázené poznámkou o tom, „že je to drahé“. Mé koníčky jsou pro moji manželku drahé. Tak jsem jí vyčíslil, že její koníček „být učitelkou" nás stál už více než 9 000 000 Kč. Spočítal jsem „učitelův business case".


Business case je finanční ohodnocení nějakého případu, projektu či změny z pohledu jejich výnosů a nákladů a počítá se na základě zásady opatrnosti = podhodnocují se výnosy a nadhodnocují se náklady té změny. Je tedy vždy při zdi a při zdi budu ve svém výpočtu i já. Začnu u sebe a své ženy, ať víte, jak to u nás dopadlo s tichou domácností. A pak aplikuji stejný princip na celý sociální systém jménem regionální školství, který pro mě tvoří žáci, rodiče, učitelé, zřizovatelé, státní úředníci a další (ne)přátelé základních a středních škol.

Můj business case

Z regionálního školství jsem odešel v roce 2000, poté co gymnázium, na kterém jsem učil, navštívil jeden pan ministr informatiky. Chtěl se podívat, co tam děláme tak úžasného, že se o nás mluví. A až se ministerská delegace dostatečně vynadívala, ministr si mně vzal bokem a říká: „Člověče, proč to všechno, co tady děláte, nerozjedete na vlastní triko? Jako vlastní podnikání? Proč to děláte pro školu?" Tak mi došlo, že jsem asi pro školství divný, a šel jsem dělat manažera do výrobní fabriky, kde jsem řešil v podstatě totéž, co ve škole. Pracoval jsem s lidmi, organizoval jsem, koordinoval jsem a vymýšlel jsem, jak by se to, co fabrika dělá, dalo dělat lépe. Jen jsem za svou práci dostával více peněz a cítil jsem, že to, co dělám, zákazníci, kolegové, management a vlastníci i oceňují a je to pro ně užitečné.

Prvních pět let v té fabrice jsem měl základní plat 50 000 Kč měsíčně a na bonusech jsem si za tu dobu přišel asi tak na 500 000 Kč. Pak jsem odešel do jiné fabriky, kde jsem byl také pět let, ale už za 120 000 Kč hrubého měsíčně a na bonusech jsem získal asi 1 000 000 Kč. Nyní už pět let pracuji v malé, svobodné, špičkové firmě za 90 000 Kč měsíčně. Za patnáct let mimo školství jsem si vydělal celkem 17 100 000 Kč hrubého. Nefinanční zaměstnanecké výhody jako auto i pro soukromé účely, mobil, notebook atd. nepočítám.

Aktuální průměrný plat učitele na střední škole je 23 000 Kč měsíčně. Budu předpokládat, že tato částka platila i v letech 2000 až 2015. Kdybych zůstal ve školství, vydělal bych si za těch patnáct let 4 140 000 Kč. Rozdíl mezi variantou „odejít" a variantou „zůstat učitelem" je v mém případě 12 960 000 Kč. Kdybych neodešel, sponzoroval bych své žáky, jejich rodiče, zřizovatele, školské úředníky, prostě celé školství částkou 12 960 000 Kč. To je 1 080 000 Kč ročně. O stejnou částku bych okradl sebe a svoji rodinu.

Dovedete si představit, co je to motorek, jachtění, foťáků, vzdělání, zdraví, dovolených, svobody a nezávislosti?


Business case mé ženy

Moje žena ze školství neodešla. Ve škole musí dělat učitele, psychologa, pracovníka bezpečnostní agentury, policejního vyšetřovatele, zdravotní sestru, rodiče, administrativní pracovnici, vyjednavače s rodiči, vyjednavače se školskými úředníky, people manažera a projektového manažera. Musí umět napsat projekt pro získání dotace z EU, odřídit si ho, zrealizovat ho, vyrobit výstupy a odevzdat je zadarmo školství. V tomto systému už je 26 let. Dejme tomu, že celých 26 let pracuje za stejný průměrný plat jako v roce 2016, tedy za 23 000 Kč měsíčně. Za tu dobu si vydělala 7 176 000 Kč.

Vzhledem k tomu, co umí a jak to umí (jako každý učitel pracuje s lidmi), by mohla působit kdekoli mimo školství minimálně na střední manažerské pozici ve střední a větší společnosti za průměrný plat minimálně 53 000 Kč měsíčně. Za 26 let by si tak vydělala 16 536 000 Kč. Rozdíl mezi variantou zůstat učitelkou a variantou odejít je 9 360 000 Kč ve prospěch varianty odejít. Touto částkou moje žena sponzoruje své žáky, jejich rodiče i školství a okrádá o ni sebe a svou rodinu.

Její koníček „být učitelem“ je mnohem dražší než všechny moje motorky, jachty, foťáky, které jsem si kdy koupil a které si ještě kdy koupím. Třetí tázací období u nás doma skončilo. Moje žena se už neptá „co to je a kolik to stálo?“

Máme o něco méně tichých domácností.

Učitelův business case

Pojďme teď aplikovat stejný model na celé regionální školství. Počet učitelů na ZŠ je 60 000. Na SŠ jich učí 40 000. A trochu matematiky? 53 000-23 000 = ?? ??? Měsíční sponzorský příspěvek každého z nich vašim dětem, vám a regionálnímu školství je 30 000 Kč. Ročně to dělá 360 000 Kč a za učitelovu kariéru trvající průměrně čtyřicet let je to 14 400 000 Kč.

Ročně věnují učitelé ZŠ a SŠ vašim dětem, vám a regionálnímu školství sponzorský dar ve výši 36 000 000 000 Kč. Celý roční rozpočet regionálního školství je 90 000 000 000 Kč. Učitelé jsou nejvýznamnějším sponzorem regionálního školství, neboť se na jeho financování podílí částkou ve výši 40 % státního rozpočtu.


A co na to finanční úřady?

Je být učitelem bláznovství? Nebo jen drahý koníček? V jakých jiných profesích ještě zaměstnanci sponzorují své zákazníky? A funguje to? A jak to přispívá ke kvalitě výuky? Jak je to udržitelné? A jak dlouho ještě? Jak se v tom cítí rodiče, když si uvědomí, jaké finanční dary od učitelů dostávají? A co učitelé? Začnou už pro sebe skutečně něco dělat? Postarají se o sebe? A co budou dělat zřizovatelé, pokud se učitelé rozhodnou, že spolufinancovat školství nebudou? Jaký smysl má „být při zdi“, když jde o kvalitu vzdělání a o naše děti?

A finanční úřady? Neměly by si posvítit na rodiče, jestli ty sponzorské příspěvky od svých učitelů daní?

Převzato z HR kavárny společnosti LMC, s.r.o.


Radim Juchelka je ORBIŤÁK, matematik, fyzik, informatik, učitel, systemik, ředitel, básník, milovník okrajových žánrů a všeho “divného” a nového, kamarád, manžel, otec, syn, motocyklista, změnař a jezevčíkovod.

19 komentářů:

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. března 2016 8:18  

Výstižné, srozumitelné, přesvědčivé.

Jediný, ale bohužel zásadní problém celé argumentace je v předpokladu, že každý učitel by mohl působit kdekoli mimo školství minimálně na střední manažerské pozici ve střední a větší společnosti za průměrný plat minimálně 53 000 Kč měsíčně. Taková extrapolace kvalit autorovy manželky (jistě schopné) na všechny učitele je chybou celé konstrukce.

Mimo jiné proto, že kdyby tomu tak bylo, učitelé jako stav s multiprofesními a manažerskými schopnostmi autorovy manželky už by dávno dokázali vyvinout dostatečný politický tlak na to, aby se jejich měsíční plat této hodnotě aspoň trochu přiblížil. A aby jim jejich práci kvalifikovaných profesionálů neustále nenabourávalo ministerstvo školství, ČŠI, Cermat apod. nejrůznějšími hloupými intervencemi.

Zatím, jako profesionálové, učitelé například pořád vyžadují, že jim někdo sdělí, co přesně mají vyučovat (a nejlépe i v jakém pořadí a do absurdních detailů), aby své žáky naučili srozumitelně komunikovat, počítat a rozumět světu přírody i světu lidí. Jistě nikoli všichni -- autorova argumentace však kromě samostatných a sebevědomých výjimek zahrnuje také všechny ostatní.

Tím samozřejmě nechci vyjádřit, že pokládám současné mzdové ohodnocení učitelů za dostatečné. Od profesionála na střední manažerské pozici ve střední a větší společnosti je však i v naší firemní kultuře přece jen vyžadována podstatně větší míra samostatnosti, inciativy a sebevědomí.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
15. března 2016 8:56  

"Zatím, jako profesionálové, učitelé například pořád vyžadují, že jim někdo sdělí, co přesně mají vyučovat (a nejlépe i v jakém pořadí a do absurdních detailů), aby své žáky naučili srozumitelně komunikovat, počítat a rozumět světu přírody i světu lidí. "

Chápu, že je to záměrná provokace, nicméně je třeba napsat, že LŽEŠ Botlíku!

A víš, co se říká? Kdo lže, ten taky krade. Jsi i zloděj?

Jana Maříková řekl(a)...
15. března 2016 9:12  

Autor článku zapomněl jednu věc - učitel chce nejen pracovat s lidmi, on chce UČIT DĚTI. Plat je nevalný, to jistě - ale má to nevyčíslitelnou přidanou hodnotu v možnosti být s dětmi a mladými lidmi, pomáhat jim, vidět jejich vývoj. To na střední manažerské pozici nejde, aspoň moje zkušenosti tak hovoří. Navíc je to pořád dost svobodné povolání - hodiny si pořád může učitel vytvářet víceméně sám, a pokud má osvíceného šéfa, bez zbytečné buzerace. Jak vidíte, pane Botlíku, ne každý učitel potřebuje detailní instrukce.....což je pro vás možná těžko představitelné. Jinak - je typické, že článek psal matematik, čísla vedou.....nechtěla bych být v kůži jeho manželky, když přijde na "užitečnost", a to přesto, že v mnohém s ním lze souhlasit.

mirek vaněk řekl(a)...
15. března 2016 9:51  

Krásný článek a pravdivý. To je osud schopného učitele. Nikdo se pak nemůže divit, ani p. Botlík, že do školství kromě těch schopných, kterým to není lhostejné, se do školství akumulují ti neschopní.
Tedy osud školství je zpečetěn?

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. března 2016 9:54  

Jak vidíte, pane Botlíku, ne každý učitel potřebuje detailní instrukce.....což je pro vás možná těžko představitelné.

Paní Maříková, já jsem přece napsal, že detailní instrukce nepožadují všichni učitelé. A taky si to myslím.

Sám mám mezi učiteli řadu přátel, kteří instrukce nepotřebují. Vadí jim a překážejí jim v práci. Moje žena, učitelka, je také nepotřebuje.

A samozřejmě, možnost být s dětmi a mladými lidmi, vidět a ovlivňovat jejich vývoj v "chráněném prostředí" -- to jsou všechno příležitosti, které mnoho jiných povolání nenabízí.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
15. března 2016 10:00  

Já to chápu tak, že autor mluví o srovnatelnosti pracovní náplně učitele a manažera. Empirické ověření není možné pravděpodobně proto, že takové množství manažerských pozic neexistuje, ale opravdu jsem to nepočítal. A přesně jak říká paní paní Maříková, učitelé zpravidla chtějí učit, nikoli dovážet jogurty. Souhlasím s panem Botlíkem v tom, že cílevědomá organizovanost učitelů za mnoho nestojí. Proč, to je knihu.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
15. března 2016 10:01  

pardon, NA knihu

Jana Maříková řekl(a)...
15. března 2016 11:34  

Pane Vaňku, za svůj profesní život - dlouhý - jsem zaznamenala jen mizivé procento neschopných učitelů, takže se opravdu divím, že se o nich pořád, s odpuštěním, mele. Jestli ono to nebude tím vysvědčením, co nosí domů dítka...schopný učitel přece MUSÍ naučit aspoň na dvojku.....přece není chyba v mém dítěti.....Ten článek je zajímavý, ale není pravdivý. Nemůžou být všichni manažeři, někdo taky musí něco dělat, aby bylo koho řídit.....což neznamená, že základní myšlenka textu - okrádání rodiny za účelem kvalitní výuky - není zajímavá a k zamyšlení zejména pro nadřízené orgány. Tam už si ale zvykli, že učitelé jsou snad jedinou profesí, kde se půl práce dělá zadarmo....a nahodlají na tom nic měnit.

Jana Maříková řekl(a)...
15. března 2016 11:35  

nehodlají

poste.restante řekl(a)...
15. března 2016 11:58  

S mnoha závěry a zjednodušenými konstrukcemi vcelku logicky nemůžeme souhlasit.
Ale ten článek je pravdivý v tom zásadním:

Díky neochotě a strachu jít do konfliktu a vybojovat si důstojnější ohodnocení své práce se z učitelů stali největší sponzoři českého vzdělávacího systému.

Nejde o to, aby učitelé šli dělat manažery.
Každý má (měl by) přece dělat takovou práci, která ho těší a ve které je dobrý, lepší nežli jiní.
Jde o to, že učitelé za svou práci nejsou patřičně ohodnoceni.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
15. března 2016 12:47  

"Zatím, jako profesionálové, učitelé například pořád vyžadují, že jim někdo sdělí, "

Manipulativní Botlíku, v této větě není napsáno, že někteří. Takto napsáno mlčky předpokládá, že většina nebo všichni. O možném nižším počtu tam nic není.

Takže zkus stanovit, jaké procento učitelů "vyžaduje" na desítky procent, když už dokážete takto pošpiňující tvrzení napsat.

Při tvé češtinářské angažovanosti snad podstatu sdělení chápeš.

tyrjir řekl(a)...
15. března 2016 13:29  

Když si vzpomenu, kolik schopných, obětavých a zanícených učitelů jsem viděl za posledních cca 25 let ze školy se smutkem v duši odejít jen proto, že jako učitelé by si nemohli založit rodinu a pečovat o ní, je mi líto, že stát dodnes na učitele v podstatě kašle. Když si uvědomím, kolik lidí na tomto stavu bez rozumu a citů pro veřejný zájem parazituje, říkám si,že se s tím musí něco udělat. Být dobrým učitelem je dnes bohužel spíš velmi drahý adrenalinový sport než důstojné povolání... J.Týř

tyrjir řekl(a)...
15. března 2016 13:58  

ad 15. března 2016 12:47: Kdyby pan Botlík byl alespoň středoškolsky vzdělaný matematik, nepletl by si myslím tak často obecný a existenční kvantifikátor a rozlišoval by věci týkající se všech učitelů od věcí týkajících se jen některých z nich.:))) J.Týř

Nico Pytlik řekl(a)...
15. března 2016 15:18  

A je to tady. Učitelé jako manažeřííí.
Ne dosti na tom, kam naše vzdělávání přivedli mnozí svižně manažerští ředitelé a činovníci státní správy a samosprávy ve školství vůbec. Nezbytnost jednotného testování, příjímaček, maturit a změna normativů financování regionálního školství jsou jen dokladem tohoto manažerování.
Většina problémů je způsobena tím, že je učitelům manažersky bráněno, aby učili podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Nemálo škol existuje už jen pro svoji existenci samu.
Managerogenie
poškozování sociálního, duševního i somatického zdraví podřízených nežádoucími způsoby jejich řízení ze strany jejich nadřízených.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
15. března 2016 17:51  

http://www.novinky.cz/kariera/397687-ucitelu-technickych-oboru-je-kriticky-malo.html

Nico Pytlik řekl(a)...
15. března 2016 18:29  

„Nelíbí se mi to. Proč má někdo dostat o několik tisíc korun víc jen proto, že učí jiný obor než já. Práce máme stejně, já možná ještě víc než oni,“ není příliš spokojená jedna z učitelek

Kvalita, popřípadě množství práce jako kritérium? Kdežpak. Prospěšnost, to je, co se cení. Být nedostatkový je ale ještě víc, než být zadobrý, řiťolezný nebo s někým kamarádíčkovský.
Pro odborné školy by to mohlo být možná i paradoxně velmi přínosné. Dostatečně sebevědomí, technicky myslící a lépe placení učitelé by mohli vrátit odborným školám jejich zašlou krásu, pardon úroveň. Nenechají si foukat, a začnou zase oddělovat zpočátku zrnka, posléze zrna kvality od plev lenosti a neumětelství, totiž.
Ještě, aby včas přišla i plánovaná změna normativů financování regionálního školství, a na lepší časy vzdělanosti, a nejen odborné, se blýskne.

Fanda Moudry řekl(a)...
16. března 2016 10:26  

Plat kantora bude vbrzku "70% průměrného platu vysokoškoláka". To přislíbila paní Kateřina. Otázkou zůstává oněch požadovaných 13 miliard. Mám obavy, že ministr financí je hned tak neuvolní, pač všichni požadují nižší schodek - 60 miliard na rok 2017(koalice i opozice). Sliby, chyby.

mirek vaněk řekl(a)...
17. března 2016 10:25  

Paní Maříková. Já za svůj profesní život zaznamenal také minimum neschopných učitelů(to učím na učilišti), ale za poslední léta jejich procento rapidně vzrůstá. To je proč jsem znepokojen. Navíc mám zkušenost s produkty základních škol a vidím ty zhůvěřilosti, co ti žáci umí a co neumí. A některé věci jsou také důsledkem špatných učebnic, metod, reforem a špatných učitelů. Lecos slyším od dětí kamarádů a příbuzných a věřte, že něco takového by si dítě nevymyslelo.
Navíc vím jak to dopadlo, když jsme k nám před několika lety sháněli učitele nedostatkového předmětu. Za rok se vystřídali tři učitelé.
Problém je právě v tom, že kdo může, jde dělat toho manažera. Ani se jim při situaci ve školství nedivím. Do školství jde jen pár idealistů a zbytek... Školství drží nad vodou nedostatek žáků - mírný přebytek učitelů. Ale s rostoucím počtem žáků to teprve začne být problém.

tyrjir řekl(a)...
18. března 2016 14:01  

Středoškolsky vzdělaný zástupce manažera v Lídlu má 30. tis. Kč měsíčně za osmihodinovou pracovní dobu. Takových pozic jsou na pracovním trhu na výběr tisíce a tisíce.

Pane Botlíku, myslíte, že je dobře, když provokujete kvalifikované učitele veřejných škol v Česku? Neopouštíte se těmi opakovanými pokusy o jejich naštvání i poškozování veřejného zájmu tím, že podněcujete odchody dalších kvalifikovaných učitelů z veřejných škol? Stojí vám ty vaše frčky za to?

J.Týř



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.