Ondřej Šteffl pro LN: Povinná školní docházka by měla skončit

pátek 26. srpna 2016 ·

Dnešní vydání magazínu Pátek Lidových novin přináší velký rozhovor s Ondřejem Štefflem. Zakladatel společnosti Scio v něm mimo jiné říká, že škola je pro spoustu rodičů dnes už především „zvyk“: „Děti chodí do školy, my do práce, tak je to správně. Rodiče očekávají, že se tam něco naučí – a ony se tam skutečně něco naučí. Jen ne vždycky to, co budou pro život potřebovat. Škola je hlavně takový zvyk.“

V rozhovoru mimo jiné zazní tyto otázky a odpovědi:


Ondřej Šteffl (FOTO: archiv autora)
Není tedy načase školy prostě zrušit?

Mělo by být povinné vzdělávání, ne docházka do školy. Mně by se líbilo, kdyby děti mohly chodit do školy třeba dva dny a zbytek by byly doma. A to u nás nejde. Protože to, kvůli čemu se dřív chodilo do školy, tedy výklad učitele, si dítě může pustit doma na internetu. Těžko jim třeba matematiku vysvětlí někdo lépe než mistr světa ve výkladu matematiky Salman Khan. Jeho videa jsou už dnes dostupná i v češtině na Khanovaskola.cz. No a pak by se dítě ve škole mohlo doptat na to, čemu neporozumělo, řešit to společně se spolužáky. V podstatě by se to obrátilo – výklad by byl doma, ve škole „úkoly“, procvičování, na které by učitel měl fůru času.

V čem je problém klasických škol – kromě toho, že tam děti tráví moc času?

Především v tom, že běžná škola se tváří, že všechno ví. A přitom naprostá většina toho, co se v běžných školách děje, se děje jen proto, že se to tak dělo „odjakživa“ a všichni si na to zvykli. Vezměte si třeba to, jak se hned v první třídě zavádí odměňování, nějaké ty hvězdičky, nebo dokonce jedničky. Kognitivní vědy už dávno potvrdily, že je to špatně. Že to kazí touhu po vědění. A přesto se to pořád dělá. Lidé si často myslí, že to, jak jsou školy uspořádány, je výsledkem nějakých psychologických zkoumání. Jenže psychologie jako obor vznikla až na konci devatenáctého století – a to už školy dávno vypadaly tak, jak je známe dnes.


Celý text naleznete v dnešním vydání magazínu Pátek Lidových novin

72 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. srpna 2016 9:25  

Povinná školní docházka by měla skončit

To je dobře, že se na to přišlo už i štefflů. U pytliků se to říká dobrých dvacet let.
Nechť si dítě samo určí, čím bude a co tedy bude v životě potřebovat především, a tomu ať se věnuje cele. Jakým způsobem a za kolik peněz by mohlo ale probrat i s rodiči, aby nebyli postaveni před hotovou věc.
Nejlíp na tom budou budoucí poslanci. Krásné dětství.
Třeba takové učitelství bych ale moc nedoporučoval. Naučit se být arogantním, povýšeným a nepřejícným není pro drobné dítko až tak jednoduchá věc. O tom pytlici něco vědí.

Simona CARCY řekl(a)...
26. srpna 2016 10:13  

Ano, pan Šteffl už neví, jak zaujmout, jak strhnout pozornost, proto je každé nové téma, které otevírá, stále více kontroverzní.
Třeba, že rodiče budou 5 dní v týdnu hákovat, přiberou si ještě nějakou vedlejšku, aby mohli platit pochybnou Scioškolu a dítě bude tři dny z toho doma, uvaří, uklidí a vyžehlí a bude čekat, až se rodiče vrátí z práce. Hlavně, že si bude moci svobodně zvolit to, čím by chtělo být - popelářem, astronautem nebo jadernou fyzičkou. Tohle snad můžou tisknout Babišovo noviny, ale proč tím zaplevelujete Českou školu? Nebo tu už taky koupil?

Jana Karvaiová řekl(a)...
26. srpna 2016 10:56  

Máte pravdu, pane Šteffle. Určité skupině obyvatelstva to bude vyhovovat na 300%. A protože se kvůli té skupině rozvrtalo speciální školství a pominula by tak příčina toho, proč se vše měnilo. Mohlo by se zase vše vrátit do normálu, jak to bylo.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
26. srpna 2016 10:58  

Pane Šteffle, jak můžete s tímto názorem zakládat základní školy? Kšeft?

Pavel Doležel řekl(a)...
26. srpna 2016 12:10  

Začínám mít pomalu pocit, že bychom se měli začít aktivněji bránit.

Nemám nic proti tomu, když si chce někdo zaplatit výuku svých dětí. Pokud jde o mě, ať si klidně zaplatí i výchovu, zavazování tkaniček a utírání zadků. To mě celkem nevzrušuje. Nemám nic proti tomu, aby této poptávky využívali podnikatelé typu Šteffl a spol. Obecně mi ani nevadí, když si někdo chce koupit titul od nějaké pochybné soukromé školy za své, aniž by musel prokázat dosažení určitých dovedností a znalostí. Toto je vše součástí svobodného světa a tyto "svobody" lze těžko lidem odpírat. Potud je vše v pořádku.

Ale je zde několik extrémně důležitých a absolutně zásadních ALE.

1) Pokud někdo věří jakési alternativě, za kterou si nechává od podobně smýšlejících klientů platit, nechť v rámci svých podnikatelských alternativ nenapadá veřejný vzdělávací systém, nepodporuje aktivity, které přispívají k jeho rozkladu a nechť není nijak napojen na řízení segmentu veřejného vzdělávání a nijak se na něm nepodílí. V takovém případě totiž jde o jednoznačný střet zájmů, který vede ke škodám na veřejném majetku (byť nehmotném) a poškozuje většinu populace. Tím netvrdím, že neexistuje část populace, pro kterou je ta alternativa přijatelnější a část (obecně jiná a podle mě velmi malá), pro kterou je z pohledu efektivity vzdělávání lepší, než standardní proces vzdělávání ve veřejném sektoru.

2) Aktivity pana Šteffla jsou nejen na hraně střetu zájmů, ale také vedou ke snížení sociální mobility ve společnosti a v dlouhém období ke snižování efektivity využití lidského kapitálu. Nabízí alternativu pro bohaté a motivované rodiče. Nadané a motivované děti z chudých rodin (a není jich rozhodně málo) budou strádat ve veřejném školství pomalu zničeném plošnou inkluzí a nejrůznějšími dalšími pitomostmi.

3) Pokud si někdo založí soukromou vysokou školu a nechává si platit od studentů za získání titulu, nechť je tento titul pro danou školu specifický a nežádá od státu jeo certifikaci. Ať si každá škola vlastní aktivitou vytvoří jméno a na ně navázaný titul. Pokud bude škola kvalitní a uchazeči budou mít dobrou pověst a uplatnitelnost, pak nechť klidně titul má poté na pracovním trhu vyšší váhu, než tituly poskytované se státní certifikací z veřejných vysokých škol. Prodávat ale někomu cizí titul, jehož prestiž je dána kvalitní činností někoho jiného, pakovat si za na tom vlastní kapsu a ještě tu prestiž ničit, to je ukázkový příklad negativní externality, kterou by si většinová společnost neměla nechat líbit. Bohužel, v zastupitelské demokracii se ukazuje řešení výše zmíněných problémů, jako neřešitelný úkol. Je asi jasné proč.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. srpna 2016 13:06  

Když přijde řemeslník a první, co řekne, je, kdo vám to tu tak sprasil milostivá, začínám být obezřetný. Bez trvalého dohledu nad prací kritického mistra oboru k zmíněnému sprasení pak dochází téměř vždy, totiž.

jir řekl(a)...
26. srpna 2016 14:24  

První slovo nemluvněte z filmu Jeho fotr, to je lotr.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
26. srpna 2016 14:37  

S titulky je očividně problém. Píšu:

Není tedy načase školy prostě zrušit?

Mělo by být povinné vzdělávání, ne docházka do školy. Mně by se líbilo, kdyby děti mohly chodit do školy třeba dva dny a zbytek by byly doma. A to u nás nejde. Protože to, kvůli čemu se dřív chodilo do školy, tedy výklad učitele, si dítě může pustit doma na internetu. Těžko jim třeba matematiku vysvětlí někdo lépe než "mistr světa" ve výkladu matematiku Salman Khan. Jeho videa jsou už dnes dostupná i v češtině na KhanovaSkola.cz. No a pak by se dítě ve škole mohlo doptat na to, čemu neporozumělo, řešit to společně se spolužáky. V podstatě by se to obrátilo - výklad by byl doma, ve škole "úkoly", procvičování, na které by učitel měl fůru času.

Úplně se mi nezdá, že to je na titulek:Povinná školní docházka by měla skončit, zejména když někteří diskutující čtou jen titulek.

tyrjir řekl(a)...
26. srpna 2016 14:39  

A lidé by měli být na sebe hodní. "Buď dobrý", říká se ve filmu Demolition Man.

Když ale společnost zblbne, je někdy potřebné vrátit se ke starým osvědčeným metodám. Aktivistickou demolici českého, byť, bohužel, podfinancovaného a podivně organizovaného, školství bychom myslím neměli dopouštět... :)))

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. srpna 2016 15:14  

Mělo by být povinné vzdělávání, ne docházka do školy.

A proč lidem brát svobodu být nevzdělaný, polovzdělaný, a nebo vzdělaný jen v úzkém segmentu, nejlépe v tom, co mne baví a co tedy budu v životě potřebovat?
Žáci musejí vyvíjet čím dál tím víc energie na to, aby si tuto svobodu ochránili.
Libila by se mi instituce, kam by děti a mládež docházely/a jako do klubu, kdy by se jim zachtělo a věnovaly/a by se činnostem, kterým by se jim zachtělo a jak moc by se jim zachtělo. Co je na tom nerealizovatelného. Nebo to je v alternativních školách jinak? V mnoha státních to už tak, počítám, funguje.

Jana Karvaiová řekl(a)...
26. srpna 2016 15:21  

AddPan Štefl.
1/Kdo by hlídal ty menší děti. Jako rodič bych asi nechtěla nechat doma dítě tak do 9-10 let samotné skoro celý den.

2/ Věříte tomu, že by se ty děti doma samy vzdělávaly? Že by čas trávily hledáním informací?

3/Co stránka sociální? Již dnes jsou děti uzavřené po odpolednách ve svém světě. Ve škole jsou alespoň se svými vrstevníky, byť tedy dle vás nuceně.

4/Asi tušíte, že k mnoha činnostem je ruka učitelova nezbytná. Např. motorická cvičení u psaní, vyvození správných návyků u čtení (jde o určitý druh hygieny a psychohygieny).

5/Problémem by byly děti jakkoli postižené, vyžadující pomoc skoro vždy a všude. Mentálně postižené děti nemají moc vůle k poznávání. smyslově postižené si potřebují kromě učení osvojovat také návyky ke kompenzaci své vady. Děti s komunikačními problémy musí mít někoho, kdo je učí komunikovat.

Jana Karvaiová řekl(a)...
26. srpna 2016 15:36  

A trocha filozofování.
Dáváme, nebo chtěli bychom dávat dětem svobodu. Tedy, jak navrhuje pan Šteffl, aby třeba do školy chodily jen dva dny a ostatní dny by něco dělaly doma. dle svého uvážení. představa pro děti nejspíš úžasná. Otázkou je, jestli by ten čas využily pro vzdělávání nebo na hraní her nebo čučení na filmy apod. popřípadě byl půl dne prospaly. A dál? Představme si, že tento systém přeneseme na všechny typy škol. Proč ne, že? A pak přijde zaměstnání. Takže takto vychované děti budou požadovat docházet do zaměstnání tak dva dny. V zaměstnání si budou vybírat činnosti, které je zajímají a baví. Umíte si toto představit? Tak já si představuji povolání lékaře. Přichází do nemocnice na pouhé dva dny. A to už je problém, protože se dohaduje s dalšími kolegy, kdy že přijde on a kdy oni. Nehledě na to, že těch lékařů tam bude muset být zaměstnáno tak 4násobek, aby udělali tolik práce, jako při nynějších 8 - 12 hodinových směnách při pracovním týdnu 40 hodin. V noci se nechce nikomu. Lékaře bude tři měsíce bavit dělat chirurga. Pak ho to přestane bavit a půjde na internu a potom zase na oční a pak se třeba po roce zase vrátí do obvodu. Nebo ne? Není něco špatně? Člověk naučený svobodně rozhodovat o svém osudu se najednou nechá sešněrovat předpisy daného povolání? A jak toho náhle dosáhne? Pořád se nemohu zbavit dojmu, že např. problémy s romským obyvatelstvem jsou dány právě tím, že nejsou od malička vedeny k určitým pravidlům a režimu. A potvrzují to mnohé studie. Takže všechny děti musí být vedeny k určitému dennímu harmonogramu, mají jim být dány hranice a někdo musí těm dětem pomáhat tyhle vztahy a sociální problémy řešit. Je to na víc než komentář.

Veronika řekl(a)...
26. srpna 2016 15:37  

Zajímala by mě pak následná reakce veřejnosti na učitele. :)
Už takhle si myslí, že nic neděláme, domů jdeme hned po obědě a máme stále nějaké prázdniny...

CatCatherine25 řekl(a)...
26. srpna 2016 16:22  

Zejména pro soukromé školy by tento "systém" byl docela výhodný: vybraly by školné a žáci by se učili (nebo spíše neučili) doma. Co by asi po celé dny dělali?

Mohly by se zřídit i lesní školy, kde by žáci mohli na zdravém vzduchu "svobodně debatovat" o tom, co je zajímá a baví.

Miloslav Novotný řekl(a)...
26. srpna 2016 16:57  

ČŠ se stává čím dál více jen reklamní tabulí pro kdejaký PR článek, o školství nikoliv pojednávající, ale o české školství se otírající? Všechny ty pamflety mají mj. jedno společné: pedagogickou alternativu, kolem níž autoři upředou kokon svých účelových žvástů. Přitom je zřejmé, že ve skutečnosti průkopníky žádné vzdělávací alternativy nejsou. To by totiž byla pro každého cílem jen jediná alternativa. Ta, kterou ve vlastním zájmu cílevědomě, soustavně a dlouhodobě prosazuje. Konkrétně pan Šteffl by proslul svou tezí o výhodách neznalosti Ohmova zákona pro jednadvacáté a všechna příští staletí, pan Botlík s čepicí na placatou hlavu atd. Ostatní průkopníci něčeho jiného by byli konkurenti. Ve veřejném prostoru se ovšem stále producírují jacísi, všelijak alternativně maskovaní, reformátoři školství. Jedni (Šteffl, Nováčková, Botlík a spol.), usilují doslova prachsprostě jen o alternativní přístup k prostředkům, které společnost shromažďuje a svým členům, čili sama sobě, poskytuje na mezigenerační výměnu poznání, zvanou vzdělání. Další (Kartous, Laurenčíková, ba dokonce Dienstbier, Valachová a spol.) jsou přímo vykonavateli rozvratu stávajícího systému a jeho nahrazení pojetím: vzdělání = služba poskytovaná za úplatu soukromým sektorem. Zdání, že jde stále o základní ústavní právo na vzdělání, se vytváří státní dotací poskytovatelům. Jedni i druzí jsou nepřátelé českého národního školství. A na ČŠ se diskutuje. Jak mimoběžné.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. srpna 2016 17:04  

Co by asi po celé dny dělali?

Ale v tom právě spočívá ta svoboda snoubící se s výchovou k zodpověnosti.
Už léta se zabývám myšlenkou zřídit školu, kam by se žáci po složení řekněme tří tisíc měsíčně zapsali, aniž by měli povinnost do školy docházet. Na konci klasifikačního období by pak obdrželi certifikát o absolvování. Jak a čím by se v té době žáci zkompetentníli, a jestli vůbec nějak, by bylo v jejich kompetenci. Stačilo by si ji řádně, popřípadně mimořádně, rozklíčovat.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
26. srpna 2016 17:17  

Jana Karvaiová řekl(a)... 26. srpna 2016 15:21
S Vámi já rád diskutuju ;-) a rád Vám odpovím.

V Minnesotě něco takového zvedli už před šesti lety.


1/Kdo by hlídal ty menší děti. Jako rodič bych asi nechtěla nechat doma dítě tak do 9-10 let samotné skoro celý den.
Jasně, já neříkám, že by to byla povinnost nechat dítě doma, ale že by to mělo jít. Jsou rodiče, kterým by to vyhovovalo. Možná jich není většina, ale je jich dost.

2/ Věříte tomu, že by se ty děti doma samy vzdělávaly? Že by čas trávily hledáním informací?
Inu, jak které, a hlavně záleží, jak by byly k práci doma motivované a o jakou práci by šlo. Učit se z učebnice něco, co je nezajímá, by dělaly jen nemnohé.

3/Co stránka sociální? Již dnes jsou děti uzavřené po odpolednách ve svém světě. Ve škole jsou alespoň se svými vrstevníky, byť tedy dle vás nuceně.
Třeba by se děti scházely dopoledne? A nebo by o těch "volných" dnech chodily do školy a tam se socializovaly?

4/Asi tušíte, že k mnoha činnostem je ruka učitelova nezbytná. Např. motorická cvičení u psaní, vyvození správných návyků u čtení (jde o určitý druh hygieny a psychohygieny).
Netuším přesně ke kterým. Třeba k některým myšlenkovým návykům je jistě dospělý vzor skvělý. Což je podle mého soudu důležitější než psaní (ve Finsku a Estonsku už jen nepovinné). Ale hlavně na to by měl učitel čas v těch dnech, kdy by děti byly ve škole, a bylo bych jich tam jen půl (ostatní jsou přece doma ;-).

5/Problémem by byly děti jakkoli postižené, vyžadující pomoc skoro vždy a všude. Mentálně postižené děti nemají moc vůle k poznávání. smyslově postižené si potřebují kromě učení osvojovat také návyky ke kompenzaci své vady. Děti s komunikačními problémy musí mít někoho, kdo je učí komunikovat.
To asi máte pravdu, já postiženým nerozumím. Nicméně pro některé věci např. dislexii exsitují velmi účinné počítačové programy.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
26. srpna 2016 17:33  

Jana Karvaiová řekl(a)... 26. srpna 2016 15:36
Představme si, že tento systém přeneseme na všechny typy škol.
Nic takového já nenavrhuji. Stejně jako v žádném případě nesměřuji k tomu, aby se všechny školu podobaly ScioŠkolám. Každá škola podle své volby, každý rodič podle své volby. Já proti dobrým tradičním školám nic nemám. Sám jsme založil PORG a to je dobrá škola. Potíž je, že mnohé nejsou dobré. A některé alternativní také nejsou dobré.


Takže takto vychované děti budou požadovat docházet do zaměstnání tak dva dny. V zaměstnání si budou vybírat činnosti, které je zajímají a baví.
Víte nějak tak to funguje ve Sciu, máme volnou pracovní dobu a lidé dělají to, co je zajímá a chtějí dělat. Finta je v tom, že je třeba si vybrat lidi, které bude bavit to, co je třeba aby se udělalo.

Vy přece také děláte práci, který vás zajímá a baví, a děláte ji i za ubohé peníze A kromě práce s dětmi děláte jistě i věci, které vás zas tak moc nebaví, ale děláte je proto, že jako celek je to pro vás smysluplné. A děti nejsou jiné, pokud si nějakou věc vezmou za svou, je pro ne smysluplná, budou se jí věnovat i o víkendu. Tak jako vy.

Když má ve Sciu někdo na starost třeba nějaký projekt, klidně pracuje i o víkendu, protože ví, že to dává smysl.

Chirurg... a pak ho to přestane bavit a půjde na internu a potom zase na oční a pak se třeba po roce zase vrátí do obvodu.
To je nesmysl. I kdyby to šlo, já žádného chirurga, kterému by se jen tak zachtělo na internu neznám a ani si to neumím představit.

Ano, s Romy máte asi pravdu. Tomu já moc nerozumím. Jisté je, že často mají z domova podivné vzorce chování. Vyšla u nás kniha Jak mít úspěšné dítě, Paul Tough. A ta je o úspěšných školách ve vyloučených lokalitách v USA - černoši. I to se dá řešit. Základem je dětem opravdu důvěřovat, že mohou dosáhnout úspěchu.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. srpna 2016 17:46  

Základem je dětem opravdu důvěřovat, že mohou dosáhnout úspěchu.

Věřím, že všichni žáci mohou v nějaké oblasti dosáhnout dokonce výrazného úspěchu.
Mnozí žáci i v mnoha oblastech. Nedosahují-li, pak jen proto, že prostě nechtějí.
Otázkou je, co si kdo pod tím úspěchem představuje. Třeba pro někoho může být úspěchem žádného úspěchu nedosáhnout, a je ochoten pro to udělat téměř cokoli.

Fanda Moudry řekl(a)...
26. srpna 2016 18:06  

Jana Karvaiová. 26. srpna 2016 15:21 - zcela souhlasím, pač Váš příspěvek je konkrétní a jde k jádru věci. Stát se nikdy nemůže vzdát svého vlivu na veřejné školství. Velká část populace nemá potřebné finanční prostředky na školné. A stát musí "nějakým způsobem" regulovat různé obory a jejich formální a obsahovou náplň kontrolovat. Neoliberalismus tady není na místě, pač svým způsobem se tu jedná o veřejný statek.

Ondřej Steffl. 26. srpna 2016 17:33 - tento názor naráží na spoustu bariér. Společnost ještě velmi dlouho nedospěje k novému paradigmatu. Jsou zde vlivy ekonomické, sociální, psychologické,... Dozajista nám to pěkně popíšou sociologové. Tato debata se odvíjí evidentně v oblasti filozofické.

Fanda Moudry řekl(a)...
26. srpna 2016 18:08  

"Třeba pro někoho může být úspěchem žádného úspěchu nedosáhnout, a je ochoten pro to udělat téměř cokoli".

Občas mám pocit, že na druhém stupni ZŠ se jedná o 80% žáků a na průmyslovce taky nic moc. Přemýšlení totiž "strašně bolí". O tom žádná.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. srpna 2016 18:15  

Přemýšlení totiž "strašně bolí".

Však on už Vám, pane Moudry, někdo vysvětlí, že za to mohou povýšení a nepřejícní učitelé.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
26. srpna 2016 18:40  

Soudobý systém klasického základního vzdělávání je zastaralý x Já proti dobrým tradičním školám nic nemám.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
26. srpna 2016 19:12  

Zdeněk Sotolář řekl(a)... 26. srpna 2016 18:40
Soudobý systém klasického základního vzdělávání je zastaralý x Já proti dobrým tradičním školám nic nemám.

Ano, máte postřeh ;-). Já ho pokládám za zastaralý, ale nic proti němu nemám. A rozhodně nemám v úmyslu bránit někomu, aby takový systém podporoval a dával do něj své děti.

A to třeba na rozdíl třeba od pana Novotného 26. srpna 2016 16:57, který jen tu svoji představu o správném vzdělávání má za jedině správnou. A kdo si myslí něco jiného píše "pamflety" nebo mu jde o "rozvrat stávajícího systému". On ví co je pro všechny správné. Ale jistě zde není sám ;-)

Eva Adamová řekl(a)...
26. srpna 2016 20:28  

Ale vždyť si to pane Šteffle ve své SCIO škole vyzkoušejte. Myslím si, že současná legislativa Vám v tom nebrání. Domácí zdělávání je povoleno už i na 2. stupni ZŠ, takže si myslím, že se můžete dohodnout s rodiči, aby přesunuli své děti do domácího vzdělávání. A ty by pak na určité hodiny docházely k Vám do SCIO školy na dovysvětlování apod. Jenže to by Vám asi už nechtěli platit tak masné školné, že?

Veronika řekl(a)...
26. srpna 2016 20:50  

Ono by vlastně bylo úžasné, kdyby děti jednou vydělávaly tím, co je baví a v čem jsou dobré. Myslím si, že do takového vzdělávacího procesu by se i aktivně zapojovaly, samostudovaly....
Jen se obávám, že se moje dcera neuživí jako spisovatelka sci-fi a můj syn se neuživí jako testovač PC her popř. atlet.
A já je dospělé jako učitelka neuživím.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
26. srpna 2016 21:20  

Veronika řekl(a)... 26. srpna 2016 20:50
Jo, jo, to už říkala paní Zuckerbergová synovi: "Ty si furt samej fajsbuk, to tě živit nebude, běž se učit."

Jirka řekl(a)...
26. srpna 2016 21:32  

Milé děti, každé z vás může být prezidentem!

Michal Komárek řekl(a)...
26. srpna 2016 21:37  

Dobry vecer Veroniko, lakonicky jste shrnula podstatny problém - zmenit skolu není totez jako zmenit společnost, ve které se absolventi te skoly budou pohybovat, zivit, protloukat... To je hrozne zajimave a dulezite téma, o kterem bychom tady měli, myslim diskutovat. Pokud jde ale o diksusi k nazorum a cinum Ondreje Steffla, pak nekteri diskutujici mají problém v tom, ze mají pocit, ze Ondrej Steffl chce svůj pristup vnucovat vsem. Nechce. A taky to opakovane říká. Jasne - pak je tu hned podezreni, obava, respektive sada otazek - pro koho to tedy je a proc a za jakých podmínek..? Cimz se vracíme k tomu velkému tématu "škola a společnost". Zkusme to! Diky! Hezky vecer!

Veronika řekl(a)...
26. srpna 2016 21:57  

Ondřej Šteffl řekl(a)...26. srpna 2016 21:20
To je jen pěstování snů. Jen zanedbatelné části to vyjde. Má můj obdiv.
A co ta většina, které se to nepodaří?

Jan Hučín řekl(a)...
26. srpna 2016 22:15  

Mělo by být povinné vzdělávání, ne docházka do školy.

Pokud by se náš svět skládal jen z odpovědných rodičů, kteří k odpovědnému přístupu vedou i své děti, pak by to podle mě mohlo fungovat. Koneckonců i dřív se musely děti něco naučit bez školy, například podojit kozu, a kdo jiný než rodiče je takové věci učil? Bohužel většina liberálních vizionářů propadá stále téže iluzi jako průkopníci komunismu, a sice že všichni lidé jsou dobří a ušlechtilí. Není tomu tak.
A dále, nevedl by takový přístup k většímu prohlubování sociálních rozdílů? Sice si myslím, že sociální rozdíly jsou přirozená a v určité míře zdravá věc, ale nevím, zda by se něco důležitého neporouchalo.
V našem nabubřelém sociálním státu by praktická implementace vypadala tak, že ti, kdo by se usilovně vzdělávali, by pak vydělávali na sociální dávky těm, kdo se na to vybodli. Z tohoto posunu Ondřeje už nepodezírám, ačkoliv (pozor, sarkastická nadsázka) by to korespondovalo s cílem Scioškoly získat dovednosti pro spokojený život.

Těžko jim třeba matematiku vysvětlí někdo lépe než "mistr světa" ve výkladu matematiku Salman Khan.

On pan Khan je neustále online připraven odpovídat na dotazy "já to vůbec nechápu", "můžete mi ukázat jiný příklad" a tak? Chápu, že "mistr světa" je nadsázka, ovšem i tak jsem přesvědčen, že dobrý učitel v interaktivním režimu je lepší než sledování Khanovy školy. Nehledě k tomu, že každé dítě je jedinečné, takže by pro ně bylo mít individualizované lekce, že?

Já ho pokládám za zastaralý, ale nic proti němu nemám.

Je mi líto, že to tak říkám, ale tento výrok přiliš mnoho empatie a sémantického citu nepobral.

Jo, jo, to už říkala paní Zuckerbergová synovi: "Ty si furt samej fajsbuk, to tě živit nebude, běž se učit."

Ale jo, i slepé kuře zrno najde. Potíž je v tom, že vnímáme jen ty případy, co dopadly dobře. Podobně jako se zachovala spousta kapliček, pamětních desek a silných příběhů těch, co se zachránili z nějakého průseru, kdežto po nezachráněných ani nemohlo zbýt nic. Kolik bylo podobných, kteří byli "samej fejsbůk" a skutečně je to neuživilo?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
26. srpna 2016 22:17  

Nechť tedy alternativci převezmou běžnou školu a nechají žáky tři dny doma se válet u Khana (kdo absolvuje výklad o vzniku USA, dostanec bonus za přežití), aby jen na dva dny přišli do školy konzultovat. Ne však na jeden den (jako v nějakém stupidním projektu).

Jistě se ihned pan Šteffl právem ohradí, že nikdy netvrdil, že taková nebo jiná alternativa je pro všechny, a že nikomu ji přece nenutí. OK. Leč o tom se v lecjaké "tiskové zprávě" (pane Komárku) nemluví.

Za chvilku na mě jistě vyskočí místní guru kapitalismu, co že mám proti soukromým školám. V zásadě nic. Kromě 1. agresivní rétoriky, jejímž základem je dehonestovat běžné (zastaralé) školy, 2. nekalé soutěže, která slibuje to, co žádná veřejná škola slíbit nemůže (malý počet žáků ve třídách) a 3. zjevného rozporu soukromých škol s ideou společného vzdělávání (segregace bohatých). "A rozhodně nemám v úmyslu bránit někomu, aby takový systém podporoval a dával do něj své děti."

Jan Hučín řekl(a)...
26. srpna 2016 22:22  

pak nekteri diskutujici mají problém v tom, ze mají pocit, ze Ondrej Steffl chce svůj pristup vnucovat vsem. Nechce. A taky to opakovane říká.

Pane Komárku, znám vás jako slušného člověka z několika tiskovek Scia. Cením si toho, že chcete zde udržet diskuse kultivované. Budu jen rád, když budete aktivně zasahovat proti trollům a hrubé neslušnosti. Ale prosím, nezastávejte se taky nikoho z diskutujících. Nezlobte se, ale panu Štefflovi, stejně jako komukoliv jinému (mně nevyjímaje) do hlavy nevidíte. Nevíte, kdo co jak přesně myslel a kdo co ve skutečnosti chce, ať říká cokoliv. Spousta věcí se odehrává v nevědomí.

tyrjir řekl(a)...
26. srpna 2016 22:38  

To je hrozne zajimave a dulezite téma...

Doufám,že to téma ještě není důležité "hrozně",ale jen VELMI.

Michal Komárek řekl(a)...
26. srpna 2016 22:42  

Pro Jana Hucina

Diky! Hezky vecer!

krtek řekl(a)...
27. srpna 2016 8:40  

Nějak jsem prošvihl čas reagovat v diskusi hned. Tak opožděně argument, který tu byl částečně.
1) Nevěřím v zázraky, nejsem příznivcem jediných osvědčených správných metod. Není jedna jediná metoda, kterou se žák může naučit. Proto se programované učení příliš neprosadilo.
2) Kromě toho "vaše" Khanova škola je do češtiny namluvena, ale text videí zůstal anglicky.
3) Změna školy bez změny společnosti je nemožná, bohužel současný směr mne více děsí, než láká. Ale zase ono se to dole "upytlikuje" k úplně jinému obrazu ;-)

Pavel Doležel řekl(a)...
27. srpna 2016 10:56  

"Pokud jde ale o diksusi k nazorum a cinum Ondreje Steffla, pak nekteri diskutujici mají problém v tom, ze mají pocit, ze Ondrej Steffl chce svůj pristup vnucovat vsem. Nechce. A taky to opakovane říká. Jasne - pak je tu hned podezreni, obava, respektive sada otazek - pro koho to tedy je a proc a za jakých podmínek..?"

Problém je, že Ondřej Šteffl se snaží svůj názor veřejně zdůvodňovat údajnými poznatky moderních neurověd, že je občas, tu a tam veřejně označován za experta na vzdělávání a že se proti tomu neohrazuje. Vlastně on sám je produktem té pasti, jejíž propagaci mu někteří diskutující, včetně mě, vyčítají. Názor na něco, vytvořený na základě čtení beletrie, článků na interentu a případně na základě nějakých marketingových vystoupení někým vybraných "odborníků" na TEDexu, je názor povrchní. Musí být. Nelze být odborníkem na neurovědy na základě přečtení bestselleru od nějaké psychoterapeutky a arteterapeutky z Ňů Jorku, nebo sledováním jakýchsi prezentací na jůtůbu. A to je ta povrchnost a instantnost, kterou kritizuji. Tu instantnost dokonce obhajuje tím, že svět se mění příliš rychle na to, abychom se neučili býti instantními. Ale tuto tezi ničím nepodepírá. Snad jedině Markem Zuckerbergem, který ovšem před tím, než v roce 2004 spustil na koleji na Harvardu Facebook, normálně školy studoval a byl dokonce velmi dobrý. Vídám tato uhozená srovnání v textech pánů Šteflla i Botlíka. "Pojďte se vykašlat na školu. Mark Zuckerberg se na ní také vykašlal a je pohádkově bohatý." To je ten myšlenkový prejt, který nejen zde pánové předvádějí. Jako matematik a sociolog musí pan Šteffl vědět (a o to je to horší a proto si ho nemohu vážit, což nedokáži nedávat najevo), že to je neskutečná manipulace s hlupáky. Zaměňuje se příčina a následek, účelově se vytahují absolutně extrémní případy, aniž by se vyzdvihovaly extrémní případy z druhé strany, nebo se alespoň zmiňovala pravděpodobnost a očekávaná hodnota. Je to psychologická manipulace na úrovni kartářky Eržiky z nočního vysílání nějakého žumpoidního kanálu.

Pavel Doležel řekl(a)...
27. srpna 2016 10:56  

Pan Šteffl propaguje školu, jako jakousi přípravku na život. Diskutuje o výchově k rodičovství - byť do toho byl trochu vmanipulován redaktorkou, ale stejně to vyznělo tak, že škola by měla žáky hlavně připravovat na život občanský, rodinný, případně sexuální a na procházky v přírodě. Když toto čtu, vždy si vybavím flétnistu Jarouška Vémolu z knihy Věry Sládkové, který říkal: "Nikoliv Pepíčku, dětství, to už je život sám." Dělat z veřejného vzdělávání přípravku pro život, je z mého pohledu degradace svobodných, odpovědných a myslících lidí. A to nejsem žádný liberál. Až se škola smrskne na výchovu k multikulturalismu, ekologismu, nácvik vyplňování složenek a autoerotických technik, tak už bude pozdě. VZDĚLÁNÍ NENÍ, NEMÁ BÝT A NESMÍ BÝT PROSTŘEDKEM k čemukoliv. Neučme ve školách děti žít. Oni už žijí a žít se lépe jistě naučí mimo školu. Škola musí žáky naučit to, co je rodina a jejich okolí nenaučí a co není k užitku okamžitému a peněžnímu. Škola není instituce k vytváření spokojených lidí. Na to si zajděte do bordelu, nebo do divadla - jak je komu libo. Ondřej Šteffl je bohužel náhončím instantnosti a povrchnosti v dnešním světě. A navíc si to vůbec neuvědomuje. Je utopista, jak už psal, myslím, pan Novotný. Věří, že lidé mají obecně stejné dobré vlastnosti, že nemaximalizují okamžitý užitek a neminimalizují úsilí, které k němu musí vynaložit. V zásadě velmi podobný předpoklad, jako předpoklad komunistické společnosti. Jako jakási idea, či abstraktní představa pro obohacení filosofického aparátu, je to dobré. Jen je to ve sporu s fungováním světa - řekl bych v konečném důsledku s přírodními zákony. Jasně, pro půl procenta populace, je na základě genetických vloh možné děti ponechat vlastní zvídavosti a oni se budou učit rychleji, než v běžné třídě a dostanou se mnohem dále. Ale když budeme stejné chování předpokládat i u toho zbytku, automaticky, ve slepé víře, že to u všech funguje stejně a pokud to náhodou v praxi nepozorujeme, tak je to vždy chyba učitele, tak se dostaneme leda do zadní brady. To je také častá maniuplace těchto lidí. Prostě u všech to funguje takhle a basta fidli. A jak praví klasik - "Týmto som to dokázal." Čili: basta fidli Q.E.D. A pokud to nepozoruji v reálném světě, mohou za to učitelé. Jo, kdyby tohle říkal zasloužilý učitel, který má za sebou výuku tisíců dětí, z nichž ani jedno v procesu vzdělávání neselhalo a mnohé dosáhly extrémně nadprůměrných výsledků, tak pak by asi mělo smysl se podívat, jak to ten učitel dělá. Ale pánové Šteffl a Botlík za sebou žádné tisíce vysoce vzdělaných nemají. Nemají nic. Jen se živí tím, že na žáky aplikují to, co sami jinak vehementně popírají - testy. A v případě pana Šteffla dokonce i testy tzv. high stakes. Ryzí pokrytectví, záměr, nebo hloupost?

Martin Krynický řekl(a)...
27. srpna 2016 11:57  

Chtěl bych panu Hučínovi poděkovat, napsal v podstatě to, co si myslím já.
Za sebe bych se chtěl (asi už potřetí) zeptat co je na Khanově škole (kromě toho, že není dělaná ve škole) tak strašně dobrého. Nejsem sice její velký znalec ale v pěti hodinách, které jsem si prohlédl (a které se týkají ve školách problematických míst) jsem nenašel nic jiného než klasický výklad, velmi podobný tomu, co probíhá v našich školách zcela běžně a co pan Šteffl sám (podle mě z větší části oprávněně) neustále kritizuje. Pravda, je tam více vtipů, dá se to zastavit, ale ta podstata je stejná: znamená to tohle a tohle, udělej nejdřív to a pak to, .... Na mě to teda působí jako známé rčení" "Co je dovoleno Jovovi, ....
Navíc u Khan Academy Youtube uvádí 2 696 240 odběratelů • 880 641 742 zhlédnutí, což vzhledem k velikosti potenciálního publika rozhodně nevypovídá o systematickém využívání Khana u většího procenta vzdělávajících se (a to dokonce ani v té Indii, kde bych to nejvíce očekával). Ještě horší je, když si tato čísla porovnáte s denním počtem 4 mld zhlédnutých videí. Jestli tato čísla u někoho vyvolávají pocit, že Khan může nahradit školu, tak mu závidím jeho optimismus. Já osobně jsem vcelku skeptik, ale ještě před půlhodinou bych u Khana očekával počty minimálně o řád vyšší.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. srpna 2016 14:41  

Martin Krynický řekl(a)... 27. srpna 2016 11:57

klasický výklad, velmi podobný tomu, co probíhá v našich školách zcela běžně a co pan Šteffl sám (podle mě z větší části oprávněně) neustále kritizuje. Pravda, je tam více vtipů, dá se to zastavit, ale ta podstata je stejná: znamená to tohle a tohle, udělej nejdřív to a pak to, ....

Jíž jsem to někde opakovaně psal: Samozřejmě, že dobrý učitel matematiky je lepší než Khanova škol, ale Khanova škola je lepší než špatný učitel matematiky.

Je samozřejmě věcí spíše věcí názoru než validních dat, kolik máme špatných učitelů matematiky. Výsledky státní maturity naznačují, že jich není málo. Ostatně Honza Hučín to vystihl přesně. Který učitel matematiky: "je neustále (...) připraven odpovídat na dotazy "já to vůbec nechápu", "můžete mi ukázat jiný příklad" a tak?". A kolik učitelů matematiky na dotaz "já to vůbec nechápu" odpovídá "jak to, nedával jsi pozor, vždyť jsem to jasně vysvětlil už dvakrát".

Co je ale jisté a svým způsobem tragické, že dobří učitelé matematiky Khanovu školu znají, a třeba ji i využijí (viz pan Krynický). Ale špatní o ní neví, a když se o ní dozví, možná o ní radši žákům neřeknou, co kdyby přestali poslouchat JEJICH výklad, že. A to je ten důvod, že o tom mluvím a píšu, možná někdy až s přehnaným nadšením. O Khanově škol by se měly dozěvdět děti špatných učitelů.

Jirka řekl(a)...
27. srpna 2016 15:20  

O Khanově škole by se měly dozvědět děti špatných rodičů a stejně jim to bude prd platné, protože "expert" na školství říkal, že mne to musí bavit a naši říkali, že to v životě nepotřebovali, tak to ani já potřebovat nebudu a pan Fejsbůk se na školu taky vybodnul!

Děcka, jděte do Boleslavi na pás! Budete mít víc peněz než vaši učitelé. Sami si vás zaškolí a nabídnou vám skvělé podmínky. Jen se dopředu zeptejte, co se stane, až kvůli vám potřetí zastaví linku, protože jste přece nedávali pozor. Vo co de? Škola vás totiž přes odpor "expertů", rodičů a vlády nedokázala připravit na život! Takže nechte už být učitele matiky napokoji. Matuška se prostě nedá naučit zpaměti. Je "těžká"! Každý učitel bez ohledu na předmět, který chce v dnešní škole po žácích aby mysleli a pracovali, bývá často shledán špatným. Teď když máme, co jsme chtěli, republiku nedáme!

krtek řekl(a)...
27. srpna 2016 16:02  

Je samozřejmě věcí spíše věcí názoru než validních dat, kolik máme špatných učitelů matematiky. Výsledky státní maturity naznačují, že jich není málo.
Stejně jako "úspěchy" hokejistů na mistrovstvích ukazují, že máme špatné trenéry!

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. srpna 2016 16:18  

Jirka řekl(a)... 27. srpna 2016 15:20

Ano, s dětmi z některých rodin je to jistě hodně těžké. Já vím. Ale to, co píšete vypadá, jako že se s tím nic nedá dělat a nebo že vy s tím nechcete nic dělat. Nebo chcete? Pak hledejte jak to jde a nestěžujte si proč to nejde. Khanova škola to jistě nevyřeší, ale je to lepší než nic.

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. srpna 2016 17:34  

Jestliže tento „štefflovský“ systém školství ( promiňte, že jsem použila vaše jméno) nebudeme aplikovat na všechny školy, pak bude problém s přechodem na střední nebo stěhováním apod.
-Možná u vás ve Sciu si děláte volnou pracovní dobu. Asi vám je nad slunce jasné, že v jiných zaměstnáních to prostě nejde. A těch je většina.
-že by mnohým rodičům vyhovovalo nechávat děti bezprizorní, tomu věřím. Už dnes se mnozí rodičové snaží v 6 dopravit dítě d družiny a vyzvednout si ho někdy k večeru. A nenapadlo vás někdy, pane Šteffle, právě v tomto způsobu nevýchovy v rodině (přehozeno na instituce a samovýchovu ), že zde se nám rodí počátky mnohých sociálních a komunikačních problémů? Rodina už spolu skoro nekomunikuje. Bezradné dítě si vytváří vlastní divné stereotypy, protože nedostalo jasné hranice. Nemá o koho se opřít. Vznikají problémy s chováním, bohužel, velmi často přisuzované právě škole. Ale já to tak nevidím. Mnohé děti chodí do školy rády právě proto, že tam s nimi někdo (a už je skoro jedno z jejich pohledu) komunikuje a všímá si jich. Že jsou reakce dětí často neadekvátní, je nasnadě.
-převeďte si někdy roli žáka do role matky . Máte pocit, že matky s ohromnou chutí žehlí, myjí okna či vaří, převlékají postele a utírají zadky svým dětem? Ne, ale ví, že tyto úkony jsou nezbytné a proto je prostě dělají. Jestliže vychováme generaci dětí, které budou vše,co se jim nebude pozdávat , přijímat s despektem a budou to odmítat dělat, pak nejvíce budou trpět jejich rodiče a také i společnost.
-učitelova ruka potřeba je. Asi nemáte moc skutečných zkušeností s prvostupňovým vzděláváním. Musíte dítěti nastavovat ruku při psaní, cvičit s ním, rovnat ho, u dnešních dětí samozřejmě ještě dělat nápravu logopedickou apod. Vaše teorie o nepsaní je směšná. Ono to ,pro vás možná nemoderní a zastaralé, psaní je třeba ke cvičení jemné motoriky, pomocí kterého se dělají spoje v mozku, které opět pomáhají k dalšímu rozvoji dítěte (promiňte mi tu zkratkovitost, není dost prostoru).
-pokud byste napravoval dyslexii pouze počítačovými programy, to by byla reedukační katastrofa. Doufám, že to po vás zde nečte třeba naše kapacita na vývojové vady, paní Zelinková. Ta by vám dala! Technologie je fajn, pokud bude stále naším pomocníkem. Bohužel, technologie nám drobátko přerůstají přes hlavu. V zahraničí (kam se např. tablety dostaly dříve), jsou již odvykací střediska pro i 6ti leté děti. Dobrý sluha , špatný pán.

Už jsem to někde psala,ale trochu se zopakuji. Snaha změnit cokoli je fajn. Pokud nejde v mnoha případech o čirý idealismus. Myšlenka křesťanství je tu tisíce let a kde jsme , že? Milujeme všichni bližního svého a držíme se takových jednoduchých věcí, jako je desatero? Ani omylem. Bohužel, naše společnost je nemocná a zdá se, že nemoc postupuje a zhoršuje se. Snahy jsou fajn, pokud povedou , k tomu, že budou reálné!!!! Že jimi nevypěstujeme lidi, kteří budou svou svobodu stavět zcela nade vše (a to třeba teď myslím, že se nenechají omezovat péčí o své děti či své staré rodiče a další věci, které nás zrovna svobodnými nedělají, ale mají ohromnou lidskou hodnotu). Takové idealismy jsou dopředu odsouzené existovat v uzavřených komunitách. Tam určitě. Vztáhnout je na celý svět? Utopie. A že těch snah již bylo!!!

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. srpna 2016 17:48  

A trocha Jana Skácela, modlitba Františka z Assissi a taky moje krédo v životě:

A dej mi sílu snášet pokorně, co změnit nemám sil.
Odvahu, abych to, nač stačím na tomhle světě pozměnil.
A taky prostý rozum, který vždycky správně rozezná,
co se změnit nedá a co se změnit dá

Ach, pane děkuji za všechno dobré i za to špatné,
ať poučím se ze svých chyb.
Nevím, jestli ty mě slyšíš a zda jsi vůbec tam,
ale děkuji, že já jsem tady a směju se dál.

Fanda Moudry řekl(a)...
27. srpna 2016 18:50  

"Ano, s dětmi z některých rodin je to jistě hodně těžké."

A zrovna tento typ studentů na Scio školách dozajista neuvidíme.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. srpna 2016 19:54  

Jana Karvaiová řekl(a)... 27. srpna 2016 17:34

problém s přechodem na střední nebo stěhováním apod.
Ale nebude. To je takový strašák tradičního vzdělávání Rakouska Uherska, když se učilo ve stejnou chvíli všude totéž. Už dnes je podle RVP je např. závazný až konec páté třídy, takže na prvním stupni si můžete látku přehazovat, jak chcete. No a navíc ve „štefflovském“ systém školství se škola bez problémů přizůsobí tomu, s čím dítě přijde. Na ScioŠkoly přicházejí děti z velmi různých škol na velmi různé úrovni, a žádný problém s tím není.
Možná u vás ve Sciu si děláte volnou pracovní dobu. Asi vám je nad slunce jasné, že v jiných zaměstnáních to prostě nejde. A těch je většina.
Zatím ano, ale přibývají.

A nenapadlo vás někdy, pane Šteffle, právě v tomto způsobu nevýchovy v rodině (přehozeno na instituce a samovýchovu ), že zde se nám rodí počátky mnohých sociálních a komunikačních problémů?
Ano, napadlo, občas o tom i píšu. Ale jak to řešit jinak, než přes školu? Dovnitř do rodiny totiž stát nemůže. V Německu zavádějí celodenní školy. Řešení problému nefunkčních rodin je podle mého soudu pro školu čím dál důležitější funkce, než funkce vzdělávací. Ano Mnohé děti chodí do školy rády právě proto, že (…) všímá si jich., myslím, že vy to chápete dobře.

-převeďte si někdy roli žáka do role matky . Máte pocit, že matky s ohromnou chutí žehlí, myjí okna či vaří, převlékají postele a utírají zadky svým dětem? Ne, ale ví, že tyto úkony jsou nezbytné a proto je prostě dělají.
Naprostý souhlas. Ty věci jsou nutné a smysluplné a matky to chápou. Jenže když děti učíte něco, čeho smysl nechápou, je to něco jiného. Tím jim jen znechucujete školu. Kdysi vězně mučili tím, že jim nechali vykopat jámu a pak jí zase zasypat, a zase znova. Nesmyslná práce. A vám se může stokrát zdát, že větný rozbor nebo úprava algebraického výrazu má smysl, ale když o tom nedokážete přesvědčit dítě, tak je to pro něj kopání jámy.

Vaše teorie o nepsaní je směšná. Ono to ,pro vás možná nemoderní a zastaralé, psaní je třeba ke cvičení jemné motoriky, pomocí kterého se dělají spoje v mozku, které opět pomáhají k dalšímu rozvoji dítěte
To není moje teorie, to je realita Finska a Estonska. A co se týká jemné motoriky, je mi záhadou, jak se rozvíjela jemná motorika ty statisíce let před tím, než jsme se naučili psát.

Technologie je fajn, pokud bude stále naším pomocníkem…. Dobrý sluha , špatný pán.
Ano, zrovna jsem přesně totéž napsal v diskusi na Facebooku.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. srpna 2016 19:55  

Že jimi nevypěstujeme lidi, kteří budou svou svobodu stavět zcela nade vše (a to třeba teď myslím, že se nenechají omezovat péčí o své děti či své staré rodiče a další věci, které nás zrovna svobodnými nedělají, ale mají ohromnou lidskou hodnotu).

Z cílů ScioŠkol pro Vás paní Karvaiová vyjímám:

Chceme, aby v tomto světě děti žily mravné, spokojené a naplněné životy, našly si své místo ve světě a aby byly aktivními tvůrci budoucího světa. Jsme přesvědčeni, že dobrý život má ten, kdo něčeho čestně dosáhl, váží si sám sebe, rozvinul své silné stránky, respektuje ostatní a ostatní respektují jeho, umí se radovat ze života a má odvahu prosazovat, co je správné. To plyne z našich hodnot: aktivita, morálka, svoboda, optimismus, odvaha, otevřenost.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. srpna 2016 20:05  

Fanda Moudry řekl(a)... 27. srpna 2016 18:50
"Ano, s dětmi z některých rodin je to jistě hodně těžké."
A zrovna tento typ studentů na Scio školách dozajista neuvidíme.


Ano, to máte pravdu, a je to naše neskonalá výhoda.

Problém nefunkčních rodin je ovšem velký sociální problém, a ten stěží může řešit soukromník.
Pokud by někdo financoval, znám lidi, kteří by se do toho rádi pustili a myslím, že by to i uměli. Tak jak je to popsáno v knize Jak mít úspěšné dítě, Paul Tough. Pro zajímavost uvádím i anotaci knihy: Jak je možné, že dítě pocházející z problémové a chudé rodiny může být v životě úspěšnější než dítě plně zajištěné a podporované? Co bychom v našich dětech měli povzbudit a rozvíjet? Je charakter důležitější než znalosti? A dá se na něm pracovat? Autor si klade provokativní otázky a brilantně na ně odpovídá, za pomoci nejnovějších vědeckých, a především psychologických poznatků. Titul ocení jak rodičové, tak pedagogové.

krtek řekl(a)...
27. srpna 2016 20:13  

A co se týká jemné motoriky, je mi záhadou, jak se rozvíjela jemná motorika ty statisíce let před tím, než jsme se naučili psát.
Co třeba vydělávání kůže, otesávání pazourků, příprava řemínků, ...
Ono i takové pletí rozvíjí jemnou motoriku, natož starost o drobné zvířectvo.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. srpna 2016 20:15  

krtek řekl(a)... 27. srpna 2016 20:13
Co třeba vydělávání kůže, otesávání pazourků, příprava řemínků, ...
Ono i takové pletí rozvíjí jemnou motoriku, natož starost o drobné zvířectvo.


A nebavilo by to dnes děti víc než psaní? A nebylo by to nakonec užitečnější? ;-)

Jemnou motoriku jde rozvíjet všelijak.

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. srpna 2016 20:34  

K tomu psani- a jak budete psat, kdyz nebudete mit po ruce jakykoli pristroj? I ta situace muze nastat.Napr. Na skautskem tabore apod. Dovednost psani rukou je vyborna.Stejne jako dovednost zvladat zakladni kupecke pocty pisemne bez kalkulacky.

Eva Adamová řekl(a)...
27. srpna 2016 21:16  

Když budeme ve školách neustále dětem slevovat a nebudeme po nich ani chtít, aby psaly, tak u toho vydělávání kůží a otesávání pazourek skončíme, o to nemám obavy. Jen mám strach, aby se v každé tlupě našel někdo aspoň trošku inteligentní k udržování ohně.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. srpna 2016 0:14  

Jak se omezení hodin strávených ve škole srovná s navýšením vzdělávací, výchovné a sociální role školy (ideálu školy) jako kompenzace narůstajícího počtu dysfunkčních rodin?

Zrušíme psaní? Co mluvení? Nestačí textovky?

Pan Šteffl má rád internet. Internet ve škole, internet po škole, internet v noci.

Internet je návykový. Zvláště pro mladé. Oficiálně. Zapomínají žít. Existují odvykací zařízení. Tečka.



Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. srpna 2016 7:23  

"To plyne z našich hodnot: aktivita, morálka, svoboda, optimismus, odvaha, otevřenost."

Co z toho nenajdeme v cílech vzdělávání v RVP?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. srpna 2016 9:40  

"To není moje teorie, to je realita Finska a Estonska."

A jak víme, že je to dobrá teorie?

Jirka řekl(a)...
28. srpna 2016 9:52  

Ale to, co píšete vypadá, jako že se s tím nic nedá dělat a nebo že vy s tím nechcete nic dělat. Nebo chcete? Pak hledejte jak to jde a nestěžujte si proč to nejde.

Nestěžuji si na ubohé. Stěžuji si na mocné, kteří mi v tom hledání brání a situaci jen zhoršují. Zítra nastoupím do své veřejné inkluzívní školy, která se o inkluzi pokoušela dávno před tím, než se z ní stala pomýlená mantra. Chtěli jsme jen pomoci potřebným lidem. Proto dnes víme, že na to nemáme prostředky, možnosti, znalosti i dovednosti. Prostě to někdo umí a uměl lépe a mrhat omezenými veřejnými prostředky je trestuhodné. Tuhle zkušenost (nejen naši) by měli mocní (volení zástupci, lidé v masmédiích) sdělovat ubohým, aby jim nedávali falešnou naději. Pokud je řešením využít situace ve svůj vlastní prospěch, pak budu raději věřit na zázraky.

Jana Maříková řekl(a)...
28. srpna 2016 11:44  

Ondřej Šteffl - ano, některé děti by místo pobytu veškole mohly třeba pracovat v rodinné či jiné firmě - jako to bývalo v dobách před Marií Terezií.....nebo u movitého souseda na poli. Za stravu. Návrat do středověku vydáváte za pokrok, to už je fakt vrchol drzosti. Jiné slovo mě nenapadá.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. srpna 2016 14:35  

Zdeněk Sotolář řekl(a)... 28. srpna 2016 9:40
"To není moje teorie, to je realita Finska a Estonska."
A jak víme, že je to dobrá teorie?


:-) No samozřejmě, že nevíme.

Stejně jako nevíme, že by nebylo lepší začít učit matematiku už v 6. třídě. Nevíme. O tom, jak se děti učí toho víme opravdu jen velmi, velmi málo. Jeden z velikých problémů tradiční školy je ovšem to, že spousta lidí si myslí, že víme.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. srpna 2016 14:38  

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
"To plyne z našich hodnot: aktivita, morálka, svoboda, optimismus, odvaha, otevřenost."
Co z toho nenajdeme v cílech vzdělávání v RVP?


Myslím, že odvaha tam není vůbec. Ale to je drobnost. Jinak máte pravdu. S cíli vzdělávání podle RVP jsou ScioŠkoly zcela v souladu. Otázka spíš je, jak se tyto cíle reálně naplňují.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. srpna 2016 14:42  

Jirka řekl(a)... 28. srpna 2016 9:52
Stěžuji si na mocné, kteří mi v tom hledání brání a situaci jen zhoršují.

To se ovšem z vašeho příspěvku z 27. srpna 2016 15:20 nedá poznat. No uznejte.

A pokud si chcete stěžovat na mocné, napište školskému výboru Parlamentu. Nevypadá to, ale poslancům lidé dost málo píšou, ale když píšou, poslanci to čtou a někdy se tím i řídí.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. srpna 2016 19:35  

"nevíme, že by nebylo lepší začít učit matematiku už v 6. třídě"

Ale víme, že můžeme začít v 1. třídě. Nebo snad víme, že ne? Chci říci - a vím, že si teď trochu naběhnu - že alespoň něco potvrzuje a osvědčuje tradice. Vámi uváděný "výzkum" má mnoho děr: obětí byla jedna příliš specifická skupina žáků a nevíme přesně, co z matematiky se rozplynulo v ostatních předmětech, abychom mohli zvážit, co a jak tedy dohnali. Především to nevypovídá nic proti tomu, abychom učili matematiku od 1. třídy.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. srpna 2016 19:51  

Ale víme, že můžeme začít v 1. třídě.

Ano, můžeme leccos, začít v 1., 2. v 6. třídě. Můžeme učit jazyk metodou slovíčka, gramatika a opravit každou chybu. Můžeme učit literaturu metodou narodil se, napsal, můžeme užívat Hejného metodu, nebo Khanovu školu, můžeme učit číst analytickou nebo syntetickou metodou. Všechno to můžeme, a taky to děláme. Jenže prakticky nic nevíme o tom, zda je to správné a co je nejlepší. A čím dál víc si stěžujeme, že děti umí málo.

Medicína uznává postup lége artis. Spousta lidí si myslí, že to, co ve školách děláme je lége artis. A to, o co mi hlavně jde, je, že to lége artis není. Ani ve ScioŠkolách, ani v tradičních školách ani nikde jinde. My nevíme. Skutečnost, že něco 200 let děláme, není žádný argument. Medicína pouštěla žilou přes tisíc let. Jedině, když budeme nad každou věcí znova přemýšlet, když se budeme pořád ptát "A odkud víme, že to je dobře?", můžeme se posunout dál.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. srpna 2016 22:13  

Skutečnost, že něco 200 let děláme, není žádný argument. Medicína pouštěla žilou přes tisíc let.

Skutečnost, že něco 200 let děláme, není žádný argument, ne-ní žádný argument stejně, jako že jedině cokoli nového má smysl a pouze změna je hybatelem pokroku. Stačí se dvakrát otočit o sto osmdesát stupňů, a jste zase v pytli, totiž.
Už staří egypťané věděli, že dobře zakousnutá pijavka lékařská může mít vyloženě blahodárné učinky. A číňané, že ani sto tisící opakování třeba pozice 'bílý jeřáb rozpíná křídla' není zárukou kvality. To v naší kotlině se zavrhuje šmahem cokoli je starší pětadvaceti let. Že blbost je věčná, se už zapomíná.
Takže viz pan Pavel Doležel 27. srpna 2016 10:56 a 10:56

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
29. srpna 2016 0:39  

Třeba novináři znali gramatiku rodného jazyka. Teď už se to nenosí:

http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-ministryni-valachovou-d5g-/domaci.aspx?c=A160823_140117_domaci_zt

Perex:
"Ve školách budou v příštích letech podle odhadů ministerstva školství chybět tisíce učitelů. „Když se v debatách se studenty pedagogických fakult zeptám, kdo chce jít po dostudování učit, tak se jich přihlásí jednotky,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz ministryně Kateřina Valachová. Její předchůdci podle ní „problémy zametaly pod koberec“."

Uvidíme, jestli to do rána opraví.

Je fakt, že ta pravidla jsou už hodně stará a to není dobré...

tyrjir řekl(a)...
29. srpna 2016 1:47  

Zajímavé čtení: ZÁPIS Z JEDNÁNÍ VÝBĚROVÉ KOMISE ŘÍDICÍHO ORGÁNU OP VVV
http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/zapis-z-jednani-vyberove-komise-ridiciho-organu-op-vvv

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. srpna 2016 6:55  

Podívejte, pane Šteffle, asi to myslíte dobře, ale nepatlejte se v tom tak. to, že hovězí polévku nebo knedlíky vaříme už léta tak, jak je vaříme, z nich nedělají špatné jídlo. Lidstvo se posunuje i tak. dnes dopředu i dozadu. Opravdu si nemyslím, že je nějak důležité, jestli matiku v první nebo druhé. Je důležité, zda na školství (a nebudeme se teď zabývat jaké) jsou dostatečné finanční prostředky. je důležité, aby učili lidé, co učit chtějí ( ve velké míře, na 100% nebazíruji, je to všude stejné). Aby do školství nekafral každý, kdo projede kolem školy. Aby byla nastavena dlooooouhodobá strategie vzdělávání a ta musí být dost obecná. Jak ji nastavíme moc podrobně, už bude průšvih. Cílem je mít vzdělaný národ, vzdělaný podle řekněme gaussovy křivky. Je jasné, že mnozí budou ohromně na výši, další budou někde dole. potřebujeme všechny. Cpát všechny nějak uměle nahoru je kravina. připomíná mi to honbu za dojivostí krav za socialismu. Cílem školy také není vyrábět spokojené občany. Znám pár lidí, kteří když problém nemají, tak si ho vymyslí a vyrobí. Tohle taky není cesta. Cílem školy je vzdělávat a naučit třídit informace ještě odjinud. nechtějme po škole, aby plnila vše, na co dnes rodiče nemají čas. Ona už ho nemá ani ta škola. Zahlcena všemi těmi kompetencemi brzy dostane mrtvici s infarktem dohromady.

Opakuji - nerozpatlávat. Vede to k vytváření pseudoproblémů, na kterých se pak přiživuje spousta parazitů a nemakačenků, co si potřebují nahonit triko svého ega. Selský rozum do hrsti, klídek, pohoda, slunce v duši v dobrém slova smyslu. problémů máme dost, proč si je ještě přidělávat?

CatCatherine25 řekl(a)...
29. srpna 2016 10:28  

Zametali nebo zametaly, pravda je, že paní ministryně stále obviňuje své předchůdce z toho, že nedokázali nastolit ve školství takový chaos, jaký se teď chystá.
Paní ministryně tomu zmatku ovšem říká " férové podmínky". Debatu o tom, jaké změny se připravují, považuje za nefér a hysterickou. (Právo 28.8.).

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. srpna 2016 10:43  

Přesně, paní CatCatherine,
Jen bych drobně připodotknul, že ve školství jsou předchůdci zásadně a jen rodu ženského. Ty předchůdci.
Tedy, ty ty ty, vy předchůdci zpropadení.

Nicka Pytlik řekl(a)...
30. srpna 2016 14:34  

Pytlici se dozvěděli, že žák může přerušit studium až na dva roky, aniž by uvedl důvod. Po přerušení může požádat o zařazení do původní třídy, tedy pokud tato ještě existuje, aniž by snad mělo kohokoli zajímat, kde byl a co tam dělal. O začlení rozhodne ředitel školy. Učitelé dílčích předmětů se žáka mohou případně na něco zeptat, chtějí-li. Předměty, které už nejsou v učebním plánu pro příslušný ročník, tedy ničehož nic rovnou.
Ve velmi zajímavém případě tak může žák odejít po prvním ročníku a vrátit se až do čtvrtého. Tak jaképak sledování absence a bazírování na spravedlivé klasifikaci, potažmo rovném přístupu ke vzdělání.
Vypadá to na interrupci zdravého rozumu. Asi jako, že žák nemůže být klasifikován za samostatnou, byť plánovanou práci na projektu, kterou neodevzdal.

krtek řekl(a)...
30. srpna 2016 20:18  

Původní třídy nebo původního ročníku?

Nicka Pytlik řekl(a)...
30. srpna 2016 22:27  

Kolektivu původních, ročník neopakujících spolužáků.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.