HN: S podobou návrhu na povinnou maturitu z matematiky nesouhlasi ministerstvo průmyslu i řada škol

pátek 12. srpna 2016 ·

Zhruba polovina studentů, kteří v září nastoupí do prvních ročníků maturitních oborů, bude muset na konci studia skládat státní zkoušku z matematiky. Seznam povinně maturujících se ale oproti původním plánům o dost zúžil. Z celkových 160 středoškolských oborů s maturitou jich bude mít na jaře 2021 povinnou matematiku padesátka, dalších třináct oborů se má přidat o dva roky později. Počítá s tím nově zveřejněný návrh ministerstva školství. S tím nesouhlasí například ministerstvo průmyslu a některé školy. Informují o tom Hospodářské noviny.

"Nerozumíme tomu, proč některé obory z povinnosti maturovat z matematiky úplně vypadly," citují HN Miloše Rathouského ze Svazu průmyslu a dopravy.

Deník připomíná, že ministerstvo školství se opírá o počty hodin matematiky, které v jednotlivých oborech studenti mají. V první vlně na jaře 2021 jsou ty, které měly dosud hodin nejvíce − gymnázia, lycea, technické školy. V druhé vlně, o dva roky později, obory, kterým hodiny matematiky ministerstvo záměrně přidalo − například obchodní akademie, agropodnikání či hotelnictví a cestovní ruch.

"Budeme požadovat, aby se počet hodin matematiky u všech maturitních oborů zvýšil a matematiku měli všichni povinnou od roku 2021," říká pro HN ředitel Masarykovy střední školy chemické a zároveň šéf Unie školských asociací ČR Jiří Zajíček. Někteří ředitelé považují návrh ministerstva za diskriminační a pro některé obory likvidační. Obávají se toho, že žáci si budou záměrně vybírat ty školy, kde povinná maturita z matematiky nebude.

O návrhu MŠMT definitivně rozhodně vláda. Na její půdě bude proti zřejmě ministerstvo průmyslu a obchodu.

Celý text naleznete zde

31 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
12. srpna 2016 13:54  

Ale vždyť je to úplně v pořádku. To co navrhuje ministerstvo v podstatě koresponduje s tím, jak to bylo v minulosti, a nemyslím si, že by to nemělo hlavu a patu. Z matematiky se dřív povinně maturovalo na přírodovědné větvi gymnázia, průmyslovkách a ekonomkách. Na humanitní větvi gymnázia, zdravkách a pajdácích se z matematiky nematurovalo a mělo to svoji logiku. Vždyť se ani nedá očekávat, že by absolventi těchto humanitně zaměřených oborů mířili na strojárny nebo na mat-fyz. Dokonce si myslím, že by nebylo od věci znovu humanitní větve gymnázia zavést.

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. srpna 2016 15:15  

Na humanitní větvi gymnázia, zdravkách a pajdácích se z matematiky nematurovalo a mělo to svoji logiku.

Ta logika pytlikům poněkud uniká.
Jakože budoucí vykonavatelé humanitních, zdravotnických a pedagogických profesí mohou být hloupacatější? A co třeba logika, že přírodovědci, průmyslováci a ekonomové by nemuseli nutně maturovat z českého jazyka a literatury? Jaképak eseje v hutnictví, že?

Eva Adamová řekl(a)...
12. srpna 2016 15:30  

Opravdu si myslíte, že bude přínosnější, když se na zdravotnických a pedagogických oborech navýší počet hodin matematiky na úkor třeba odborných předmětů? Já bych tedy byla radši, kdyby se zdravušky naučily pořádně píchat injekce a do učitelek MŠ bych raději tloukla dětskou psychologii. A přiznejme si, že česky by měl slušně umět každý maturant, ale matematika na středoškolské úrovni bude učitelce v MŠ platná jako mrtvému kabát.

Ygrain řekl(a)...
12. srpna 2016 16:30  

"Jakože budoucí vykonavatelé humanitních, zdravotnických a pedagogických profesí mohou být hloupacatější?"

Opravdu bych ráda věděla, kdo byl ten první mudřec, který přišel s domněnkou, že maturita z matematiky nějak zvyšuje IQ. Nezvyšuje.

m vanek řekl(a)...
12. srpna 2016 18:11  

Hned v první větě chyba. Maturovat z matematiky budou žáci, kteří nastoupí v září 2017!!!

Děvčata, maturita z matematiky rozhodně zvýší úspěšnost u IQ testů, protože zvýší schopnost přemýšlet a usuzovat. I sestřička bude muset namíchat určenýprocentní roztok a bez maturity z matematiky to dnes při úrovni našeho školství těžko zvládne. Při současné úrovni obtížnosti maturity z matematiky je dohadování se o tom, kdo musí a kdo nemusí, směšné.

Ygrain řekl(a)...
12. srpna 2016 19:55  

"Děvčata, maturita z matematiky rozhodně zvýší úspěšnost u IQ testů, protože zvýší schopnost přemýšlet a usuzovat. I sestřička bude muset namíchat určený procentní roztok a bez maturity z matematiky to dnes při úrovni našeho školství těžko zvládne."

Chlapče, to je nesmysl. Člověk nepotřebuje maturitu z matematiky, aby uměl správně namíchat roztok, a naopak, mít maturitu (zvláště mít ji "z musu") nezaručí, že ho namíchá správně. A k tomu, aby sestra namíchala roztok správně, opravdu nepotřebuje být dotčená derivacemi, integrály nebo goniometrickými funkcemi. Maturovat z matematiky by měli ti, kdo budou pokračovat ve studiu technických oborů atp., ostatním to nepřinese nic, co jim nepřinesly už předchozí čtyři roky studia, kdy se museli s matematikou úspěšně porvat, aby k maturitě vůbec došli.

Současnou úroveň matematiky nezvýší povinná maturita, ale pořádné financování školství, aby bylo možno zaplatit kvalitní učitele a aby ředitelé neměli strach nechat propadat ty, kdo si to zaslouží.

Eva Adamová řekl(a)...
12. srpna 2016 21:24  

"Současnou úroveň matematiky nezvýší povinná maturita ..."

Přesně. Současnou úroveň výuky matematiky by zvýšilo, kdyby se na základkách učila aprobovaně, protože už s touto, dalo by se říci základní a automatickou věcí, je na mnoha školách problém.

A nejde jen o aprobovanou výuku matematiky. Na základkách dlouhodobě chybí angličtináři (oni by se možná i aprobovaní našli, ale místa jim stále ještě zabírají ruštináři mnohdy už v důchodovém věku), němčinu učí po zavedení druhého jazyka s odpuštěním kdekdo (stačí, že měl němčinu kdysi před 30 lety na gymplu, a že už dotyčný 30 let německy ani neštěkl, nikomu nevadí), fyzikáři jsou vyloženě nedostatkové zboží (třeba na škole, kam jsem docházela já, se vyskytoval tento ohrožený druh naposledy před čtyřiceti lety, když jsem byla v 7. třídě) a matikářů začíná být rovněž poskrovnu. A bude hůř, pokud se určité obory na výškách nezačnou preferovat formou stipendií (za totáče to bylo běžné - oni komouši občas i věděli proč určité věci dělají)a pokud se platy učitelů v dohledné době nedostanou a slušnou úroveň.

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. srpna 2016 22:02  

do učitelek MŠ bych raději tloukla dětskou psychologii

Tloukla?
Budoucí učitelka mš musí dětskou psychologii nasávat, jak houba vodu nebo Semerádův otec pivko.

mudřec, který přišel s domněnkou, že maturita z matematiky nějak zvyšuje IQ

To snad ani nikdo netvrdí. Ačkoli, pohovořit by se o tom dalo. Máte-li ovšem tím ígé na mysli i schopnost vrozenou inteligenci uplatnit. Jako že intelekt.
Problém je v tom, že ty jazyko, společensko, zdravo a učitelo vědy se dají do jisté míry úspěšně na-dr-tit. Bohužel se ale často zapomíná, že pro jejich úspěšné, tedy prospěšné použití v praxi je potřebné i nemálo analytického myšlení. O pracovitosti a píli ani nehovoře. Matika má v tomto smyslu potenciál zázraku.
Každý, kdo má mít otevřené dvéře na vysokou školu k získání různých certifikátů, opravňujících k zastávání vedoucích funkcí, nesmí být pouhý biflohlupec. Ono není právě příjemné, má-li se zaměstnanec srovnávat se skutečností, že jemu nadřízený vedoucí pracovník mele nesmysle, v jedné větě se třikrát popře a práci, kterou má vykonat sám, deleguje na podřízené, protože na ni nestačí.
Kdyby na to přišlo, přinejmenším státní zaměstanci by si měli pro výkon svojí funkce dodělat maturitu zpětně. Řekněme do čtyř let od data prvních povinných maturit z matematiky.
Asi mi to nebudete věřit, ale matematika v sobě skrývá i poměrně vysoký potenciál výchovy k pokoře. Obdobně jako vytrvalostní sportovní disciplíny. Nebo cokoli, co si jen s talentem nevystačí.

A tak mi ještě někdo vysvětlete, proč musejí přírodovědci, průmyslováci a ekonomové maturovat z češtiny. Jakýsi učitel odborných předmětů na průmyslovce, sám elektroinženýr, si musel dodělat maturitu z češtiny, aby mohl učit. Občas mu to ulétlo, asi jako ministrovi financí.

k tomu, aby sestra namíchala roztok správně, opravdu nepotřebuje být dotčená derivacemi, integrály...

Třeba se pletu, ale skoro bych řekl, že tyhlety infinitezimality ze středního školství už tak nějak vysublimovaly.
A tak jen pro připomenutí, bez důrazu na případnou signifikanci, historka ze špitálu, kam si chodím čas od času poležet. Žákyňka mi ráno měřila tep. Můj klidový bývá kolem padesáti, a když se doopravdy uvolním, klasá i pod čtyřicet. Zdravotní středoškolačku právě naměřená hodnota zaujala, a tak jsem jí vysvětlil, že toho dosahuji speciálním cvičením, a mým cílem je frekvence nulová. Tý jo! Komentovala to budoucí zdravotnice. Netvrdím, že povinná maturita to nutně nějak vylepší, ale říká se že nulovou tepovou frekvenci má jako poslení naděje. Chci jen věři, že až ji někomu někdy v budoucnu nedejbože naměří, neřekne si, hle! úspěšný cvičenec.

Ygrain řekl(a)...
12. srpna 2016 22:06  

Bingo. Kvalitní výuka už od základek a předškolní přípravky pro sociálně znevýhodněné a zanedbané. Státní maturita jako prostředek pro zvýšení kvality výuky je asi tak platná jako představa, že podvyživená hajtra nám bude běhat dostihy, když na ni vezmeme větší bič. Neříkám, že ten bič potřeba není, ale hlavní je od začátku dobře krmit. Tedy financovat.

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. srpna 2016 22:16  

Současnou úroveň matematiky nezvýší povinná maturita ...

Povinná maturita z matematiky je v daných podmínkách pro mšmt jen dílčím poměrně jednoduše realizovatelným pokusem o zvýšení obecné úrovně absolventů středních škol.
Jednodušším, než vyměnit zřizovatele škol, jejich ředitele, učitele, rodiče žáků a žáky...

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. srpna 2016 22:43  

představa, že podvyživená hajtra nám bude běhat dostihy, když na ni vezmeme větší bič

Takže analogie? Čeho s čím?
Jestliže 'podvyživená hajtra' = 'školství', pak povinná maturita z matematiky jako 'větší bič' je mimo, samozřejmě. Takový bič by mohl fungovat, a očekává se to, snad jen na 'žactvo' = 'nevycválaný janek'.
Za předpokladu, že 'bič' = 'motivace'. Jedna z mnoha možných...

Ygrain řekl(a)...
12. srpna 2016 22:50  

"Asi mi to nebudete věřit, ale matematika v sobě skrývá i poměrně vysoký potenciál výchovy k pokoře. Obdobně jako vytrvalostní sportovní disciplíny. Nebo cokoli, co si jen s talentem nevystačí."

Ale věřím, věřím, nabít si čumák na těch nešťastných slovních úlohách, když ve všem ostatním nebyl problém najít "mustr", mi bylo velmi užitečné. A budete věřit vy mně, že z matematiky bych byla klidně odmaturovala, kdybych musela, ale zopakování toho, co jsem čtyři roky vesměs v pohodě dávala, by celkem nic nezměnilo? Tak jako maturita z matematiky nic zásadního nemění na studentech, kteří si ji volí v současné době, tedy kromě jejich přístupu k angličtině. A vice versa. Případů, kdy student zabere, aby nejenže prošel, ale prošel opravdu dobře, je jak máku.

A tak mi ještě někdo vysvětlete, proč musejí přírodovědci, průmyslováci a ekonomové maturovat z češtiny. Jakýsi učitel odborných předmětů na průmyslovce, sám elektroinženýr, si musel dodělat maturitu z češtiny, aby mohl učit. Občas mu to ulétlo, asi jako ministrovi financí.


"A tak mi ještě někdo vysvětlete, proč musejí přírodovědci, průmyslováci a ekonomové maturovat z češtiny."
Popravdě, literární teorii a historii bych jim klidně odpustila. Pravopis, sloh (a tím nemyslím umělecké styly) a porozumění textu ne.

"Jakýsi učitel odborných předmětů na průmyslovce, sám elektroinženýr, si musel dodělat maturitu z češtiny, aby mohl učit. Občas mu to ulétlo, asi jako ministrovi financí."
Moment, tomu nerozumím. Inženýr je absolvent vysoké školy, podmínkou pro studium na vysoké škole je maturita, a pokud vím, maturita z češtiny byla povinná vždycky. Je váš ne zcela hypotetický elektroinženýr jiné národnosti/státní příslušnosti?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. srpna 2016 7:47  

Ta logika pytlikům poněkud uniká.
Jakože budoucí vykonavatelé humanitních, zdravotnických a pedagogických profesí mohou být hloupacatější?

Po tomto myšlenkovém výronu jsem dokonce rád, že jsem z matiky nematuroval.

Nicka Pytlik řekl(a)...
13. srpna 2016 9:31  

Je váš ne zcela hypotetický elektroinženýr jiné národnosti/státní příslušnosti?

Asi jako ministr financí.

Po tomto myšlenkovém výronu jsem dokonce rád, že jsem z matiky nematuroval.

Tak to vitejte v klubu roničů, mnohdy až gejzíristů.

Fanda Moudry řekl(a)...
13. srpna 2016 12:07  

Tak se nám budoucí "povinná " maturita z matematiky nějak rozkládá. Jen tak prosím, aby studenti maturitních oborů bez povinné maturity z matematiky ovládali aspoň obyčejné počty. Mnohdy mám pocit, že se jedná i v dospělé populaci o matematickou negramotnost nejvyššího stupně. Slečna na úřadě v Olomouci mně například nebyla schopna odečíst 105 - 76 = Dokonce si netroufám ani odhadovat znalost základních početních operací v populaci v ČR. Například %, trojčlenka, úměra, celá a racionální čísla,...Za tento propad nelze samozřejmě vinit jen učitele, možná to bude systémová chyba a nejen v ČR. V Anglii přechází od září polovina veřejných škol na systém matematiky přejatý z Číny.

Pavel Doležel řekl(a)...
13. srpna 2016 12:56  

1) Jednoznačně souhlasím s tím, že povinná maturita z matematiky by měla být na všech maturitních oborech s výjimkou uměleckých. Umělecké obory by měly být ovšem zcela odděleny a nemělo by být možné se z nich potom hlasit na neumělecké vysoké školy. Měly by vytvářet lepší podmínky pro přípravu na konání přijímacích zkoušek na umělecké vysoké školy.

2) Je projevem neznalosti a nepochopení, domnívat se, že když budeme matematiku lépe učit, tak ji žáci budou lépe umět. Nikde jsem neviděl jedinou studii, která by dospěla vědeckými metodami k tomu, že se matematika učí špatně. Dobrá výuka matematiky podle mě není ani podmínkou nutnou, ani postačující k tomu, aby žáci matematiku ovládali, byť samozřejmě lepších výsledků je vždy dosaženo, když je výuka kvalitní. Nechci tím vyviňovat učitele ze zodpovědnosti za matematickou negramotnost národa, nicméně jsem přesvědčen, že primární a zásadní odpovědnost leží na žácích samotných a jejich rodičích. Beru názor, že vyšší matematiku každý člověk k životu nepotřebuje a souhlasím s ním. Jenže to, co se dnes učí na střední škole, vyšší matematikou není ani náhodou. A tu středoškolskou potřebuje opravdu každý, jen ne každý si je toho vědom. Pak jsou z toho ty různé exekuce, hloupá legislativní rozhodnutí, sčítání procent z jednotlivých archů při kontrole splnění podmínky pro kvalifikaci k volbě prezidenta, nechápání statistiky, rozvoj esoteriky, numerologie a rozvoj hlouposti obecně. Společnost je stále povrchnější. Je jasné, že člověk, který je povrchní, tak o tom většinou neví a nemá dojem, že mu něco chybí.

Ygrain řekl(a)...
13. srpna 2016 17:13  

Pane Doležele, a jakou potřebujete vědeckou metodu, abyste si potvrdil, že učitel, který neumí látku dobře vysvětlovat, své žáky mnoho nenaučí? A že žák, který má mezery v základech, na to bude velmi dlouho doplácet? Nebo že učitel, který po zásluze zhodnotí neznalosti svých žáků pětkami, bude mít problém s rodiči a mnohdy i s vedením školy? Byl už jste někdy na tapetě, ne-li přímo na koberečku, že nemůžete nechat tolik propadat? A myslíte, že každý kantor ten tlak ustojí, a nebo že jich hodně "uhne" a nechá děcka raději prolézt se čtyřkou, kterou se nezaslouží?

Jirka řekl(a)...
13. srpna 2016 17:52  

Pro Ygrain
Pak ale říkáte, že o maturitu z matematiky až tolik nejde. Pokud budou ve školách ceněni učitelé, kteří umí látku vyložit, naučit a k oboru přitáhnout, pokud nebudou rukojmími rodičů, kterým naslouchají ředitelé, potažmo zřizovatelé, pak nebude problém připravit žactvo na mnohem obtížnější maturitu z jakéhokoliv předmětu, na jehož výuku se předtím vynaložily nemalé veřejné prostředky.

Pro pí Adamová
Jak řešit aprobovanost na malých školách? Líbil se mi francouzský seriál, kde profesionální suplent objížděl školy na pěkné motorce. Určitě si na ni poctivě vydělal ve školství, protože to byl kantor ideál.

Eva Adamová řekl(a)...
14. srpna 2016 7:48  

My jsme malá škola s jednou třídou v ročníku a vím, že aprobovanost se zajistit dá, ovšem musí se chtít. U nás se chce v případě M, ČJ, F, NJ. Němčinářka k nám dokonce dojíždí ze sousední školy (půl úvazku má u tam a půl úvazku u nás). V případě angličtiny se nechce, protože ji u nás vyučuje ne že neaprobovaná, ale dokonce nekvalifikovaná kamarádka ředitelovy manželky. A ne že by angličtináři nebyli, jednu kvalifikovanou dokonce pan ředitel nedávno propustil pro nadbytečnost. Takže důvodem neaprobované výuky na některých školách je tohoto ražení. Jsou však oblasti v republice, kde matikáře či angličtináře neseženete, což ovšem není způsobeno velikostí školy.

Pavel Doležel řekl(a)...
14. srpna 2016 8:22  

"Pane Doležele, a jakou potřebujete vědeckou metodu, abyste si potvrdil, že učitel, který neumí látku dobře vysvětlovat, své žáky mnoho nenaučí?"

Věda se nezabývá potvrzováním předsudků, ale studiem reálných jevů a jejich příčin. K tomu, abych dokázal hodnověrně říci, že konkrétní učitel je horší, než jiný, musel bych provést rozsáhlou longitudinální studii. Konkrétní metodologie výzkumu a hodnocení výsledků může být zaměřená na konkrétní design studie. Od regresní po faktorovou analýzu.

Měl jsem na gymnáziu profesorku matematiky. I díky ni jsem našel zalíbení v matematice a vystudoval jí na Matfyzu. Přesto však ze zbytku třídy dva kolegové šli na techniku, jeden na architekturu, asi dvě dívky na přírodovědné obory (farmacie, biologie) a zbytek jsou pajdáky, hnojárny, humanity, práva, sociální práce, atd. Možná tam nakonec pár lidí šlo na nějaké ekonomky, či marketingy. Většina ale humanity, bez maturity z matematiky, bez exaktního myšlení, bez logického myšlení, bez strukturovaného myšlení. Z matematiky pomalu půlka třídy bojovala za trojku. A teď mi řekněte, co z toho plyne. Byla moje profesorka matematiky dobrým, nebo špatným učitelem? Dokázala naučit a zaujmout, nebo ne? Podle mého mínění ano. Milovala matematiku, učila jí se zápalem a byla přísná, ale spravedlivá. Že na tu kdysi středoškolskou matematiku kognitivní schopnosti poloviny třídy nestačily, to s učitelem nijak nesouvisí. A dnes co? Dnes jsou ty čtyřkaři a čtyřkařky rozlezlé po úřadech, ministerstvech, obecně prospěšných společnostech, v občanském sektoru, ale i v soudnictví, advokacii a legislativě. A někteří z nich i učí. Pravda, matematiku ne. A výsledek vidíme. Jen velmi dospělý a vyrovnaný člověk dokáže přiznat, že problém není v profesorce matematiky, ani v metodě výuky. A přestože mají tito lidé čtyřkařskou životní zkušenost, vidí sami sebe jako veliké myslitele. Někdo, když něčemu nerozumí, doučí se to, vyhledává to, přitahuje ho to. A někdo před čímkoliv, na co nestačí, zavírá oči. Proč? Aby nezjistil, že ta křivá huba, kterou vidí v zrcadle, je jeho.

Pavel Doležel řekl(a)...
14. srpna 2016 8:37  

Maturita z matematiky je povinná, pokud je povinná pro všechny. Líbí se mi, že se začínají objevovat hlasy ředitelů škol, že selektivním zaváděním povinnosti maturovat z matematiky dochází k pokřivení poptávky po jednotlivých oborech. Prokazuje to mojí domněnku, že studenti si nevolí obory na základě zájmu, či budoucí perspektivy, ale podle toho, jak jsou pro ně náročné. Zvlášť markantním jevem je vyhýbání se matematice. Někteří ředitelé škol s obory, kde by povinná maturita z matematiky být měla, se ozývají s tím, že selektivní povinnost maturovat z matematiky znamená diskriminaci jejich škol, protože žáci se na jejich obory přestanou hlásit. A já si kladu otázku. Není toto špatně? Neměli by studenti naopak vyhledávat náročné obory, v nichž se v budoucnosti dobře uplatní? Nemám nic proti tomu, aby se na nikom v zájmu společnosti nepáchalo dobro proti jeho vůli. To je ostatně metodika vlastní spíše všelijakým těm prospěšným společnostem a občanskému sektoru, který soustřeďuje menšiny, které nejlépe ze všech vědí, co je dobré pro všechny. Ale když tedy nemám páchati dobro tím, že budu vyžadovat pro výkon určitých profesí alespoň základní schopnosti myslet logicky a exaktně, pak ať ode mě nikdo na vzdělávání nechce peníze z daní. Pak si to dobro budu dobrovolně páchat na svých dětech sám a ostatní, ať si páchají své představy na svých dětech, ale za své. Myslím, že se brzy ukáže, který směr je životaschopný. Už tím, že těm matematickým vyhýbačům, velmi rychle dojdou zdroje.

Fanda Moudry řekl(a)...
14. srpna 2016 9:03  

"Zvlášť markantním jevem je vyhýbání se matematice".

To je bezesporu pravda. Ale co s tím? Nedostatky všichni známe a dokážeme je pojmenovat. Realizace nápravy je však mimořádně obtížná a navíc většinou chybí i snaha situaci řešit od nejvyšší úrovně v horizontu jednoho volebního období. Ryba vždy smrdí od hlavy. A vnitřní motivace žáků a studentů? Všechno ostatní, jen po nás nechtějte přemýšlet v té matematice.
Z mého pohledu je maturita z matematiky nezbytná pro všechny maturitní obory (vyjma uměleckých škol). Jednoznačně maturita z ČJ + CJ + M + odborné předměty. Po formální a organizační stránce je mně úplně jedno jak to MŠMT zorganizuje.

Ygrain řekl(a)...
14. srpna 2016 9:36  

Pane Doležele, co to tu předvádíte za tanečky? Chcete tvrdit, že vy jakožto osoba s exaktním, logickým a strukturovaným myšlením nedokážete rozlišit, zda je na studenta látka prostě náročná, anebo zda má zoufalé mezery v základech? U mě má taky většiny třídy trojky, protože logika a struktura anglických časů je vesměs nad jejich rozlišovací schopnosti. Ale ze základek přitom přišli s jedničkami a dvojkami, často potom, co se u nich prostřídalo 5-6 učitelů. Netvrďte mi, že potřebujete vědeckou studii, aby vám došlo, v čem je problém.

Nepochybuji, že je vám velmi příjemné se prsit, jak vy vlastníci maturity z matematiky vynikáte nad tupým davem, ale znovu vám opakuji: koho nenaučily matematicky myslet ty čtyři roky studia na SŠ, toho to maturita nenaučí. Ani ho nepřiměje věnovat se technickým profesím. Vzhledem k tomu, jaká část populačního ročníku musí mít maturitu, ten výkon se nikdy nedostane tam, kde si ho představujete. Kvalitní a přiměřeně náročná (čti: raději více náročná než méně) výuka může studenty někam dotáhnout. Státem nařízená zkouška v podfinancovaném zadrhávajícím systému vyprodukuje jen nacvičovače testů.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2016 0:02  

Podstata matematiky není šprtací a tak rozdíl mezi množinou těch, kteří mají mezery v základech a množinou těch, kteří na danou látku intelektově nestačí, není zase tak velký.

Kdyby mi stačilo se prsit, jak já jsem největší a nejstrukturovanější mysliel široko daleko, tak pak nechápu, proč bych měl být zastáncem povinné maturity z matematiky. Poněkud by mi to rozšiřovalo řady přímých konkurentů. Jenže mně nejde o mě. Já tady věčně nebudu a jestli se nějaká formulka bude jmenovat Doleželova, nebo Mefuňková, je mi srdečně jedno. Pro mě je nesnesitelná ztráta hodnot a rozrůstající se povrchnost a hloupost. Už kvůli mé dceři a kvůli tomu, že svět se stává vnitřně nestabilním. Nebude schopen sám sebe myšlenkově reprodukovat.

Nevím, jaká část populačního ročníku musí mít maturitu. Asi mi něco ušlo. Jaká?

Povinná maturita z matematiky nepovede ke zlepšení výuky matematiky. Nemám nejmenší dojem, že by se zrovna matematika učila špatně. Povětšinou si stěžují ti, kteří jí neovládají a příčinu svého hendikepu hledají mimo sebe samé, nebo ti, kteří ji sice do značné míry ovládají, ale mají nějaké vlastní nenaplněné ambice ve výuce matematiky, nebo jsou v jiném střetu zájmů. Povinná maturita z matematiky má především donutit ty studenty, kteří dnes před čímkoliv nepovrchním a náročnějím prchají, seč jim síly stačí, aby svoji volbu založili na jiném, než čistě negativním výběru motivovaném především strachem. Dále pak povinná maturita z matematiky slouží jako bezprostřední motivace ke studiu a v neposlední řadě, je certifikační zkouškou, která má zajistit, že vysokoškolsky vzdělaný člověk ovládá trojčlenku, procenta a tuší, co je to logaritmus.

Když jsem se ptal svého maďarského kolegy, zda je u nich maturita z matematiky povinná, tak se podivoval nad tím, na co se ho ptám. Neskrýval údiv nad tím, když jsem mu sdělil, že u nás nikoliv.

Nikoho nenaučí matematicky myslet ani maturita, ani čtyři roky na SŠ. Matematicky myslet se musí každý naučit sám. Učitel může být rádcem a průvodcem, může studentovi tu cestu usnadnit a zkrátit, ale nikdy jí nemůže projít místo něj. Nemůže za něj propočítat stovky a tisíce příkladů. To musí každý sám za sebe. A čtyři roky počítat neumějí. Neumí počítat dokonce ani jeden rok a ani maturitní zkouška. Škola a maturita jsou jen nástroje, které je třeba nejprve pochopit a pak správně používat ku prospěchu společnosti i jednotlivých žáků.

Nacvičovači testů jsou možná v angličtině - nevím. V matematice být nemají a být nemusí. Jediný problém přichází opět s popírači maturit. Když je zkouška taková, že prostý nacvičovač testů neuspěje, tak se objeví obrovská vlna kritiky, že zkouška byla chybně nakalibrovaná a jak k tomu ty studenti příjdou, že si je někdo vykalibroval z úspěšného života. Když je lehká, tak se titíž pseudoexperti horlivě a co nejvíce veřejně nechávají slyšet, že taková zkouška je k ničemu a že produkuje jen nacvičovače testů. To si musíte vybrat. Buď jedno, nebo druhé. Takto pouze popíráte sami sebe. Za sebe říkám, že nacvičovače testů nechci.

Ygrain řekl(a)...
16. srpna 2016 13:49  

"Kdyby mi stačilo se prsit, jak já jsem největší a nejstrukturovanější mysliel široko daleko, tak pak nechápu, proč bych měl být zastáncem povinné maturity z matematiky."

"Povětšinou si stěžují ti, kteří jí neovládají a příčinu svého hendikepu hledají mimo sebe samé, nebo ti, kteří ji sice do značné míry ovládají, ale mají nějaké vlastní nenaplněné ambice ve výuce matematiky, nebo jsou v jiném střetu zájmů. "

Protože to dělá dobře vašemu egu, jak tu průběžně předvádíte. Co takhle si raději pořádně přečíst to, co jsem předtím psala? Problém není v tom, že by na školách působila horda neschopných matematiků (i když i takoví se jistě najdou), ale v nastavení systému, který tlačí na učitele, aby snižovali tlak na žáky. Žáci propadají, může za to učitel, žáci vyletí od maturity, může za to zase učitel. K jakým výsledkům to tak asi může vést, co myslíte?

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2016 14:55  

Samozřejmě, že problémem je systém. Ale rozhodně ne centrální maturity. Ty naopak ten tlak z učitelů do velké míry snímají. Respektive zajišťují jistou objektivitu. Už nemůže přijít ředitel za učitelem a nařídit mu, kdo musí projít a kdo nemusí. Rozumím tomu, že mnoha lidem tato "svoboda" chybí.

Problém je ve způsobu financování. Veřejná služba není službou soukromou a mnozí lidé si to stále pletou, nebo to vůbec nechápou.

Ygrain řekl(a)...
16. srpna 2016 17:17  

Na které střední škole učíte, smím-li se zeptat? Když vidím, jak tu to schytají kolegové němčináři, tu češtináři, tu matikáři, vážně nemám pocit, že by byl z učitelů tlak snímán.

Pavel Doležel řekl(a)...
18. srpna 2016 12:21  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
18. srpna 2016 15:01  

Učitelé to schytávají nezávisle na státní maturitě. Státní maturita je jen jeden z kroků, který má mimojiné vést k objektivizaci hodnocení a omezení manipulace s výlsedky ze strany lokálních mocných. Podle posledních dvou zpráv Bezpečnostní informační služby je jedním z nejslabších článků bezpečnosti, na který se zaměřuje kupříkladu ruská mafie, regionální politika na úrovni obecních a městských rad. Ředitelé jsou pod tlakem zřizovatelů, jejichž zástupci jsou obvykle různě propojeni s místními podnikateli. Ne vždy a ne všude, ale obecně tyto jevy existují a nejsou zanedbatelné. Státní maturita tento klientelistický a nespravedlivý přístup ke vzdělávání výrazně omezuje a snímá z učitelů ten klientelistický tlak. Ředitelé sice mohou z neúspěchu určitého žáka vinit konkrétní učitele, ale už nemohou nařídit, aby dotyčný maturitu udělal. Je to posun od politicko-marketingového světa ke světu reálnému a spravedlivému, kde každý je hodnocen za vlastní výkon, nikoliv za to, koho má za zády. Na té centrální úrovni to už není tak snadné a levné manipulovat, protože vše je více na očích a ve hře jsou nejvyšší politické posty. Jasně, stále se to snaží manipulovat nějací štefflové, botlíci, kartousové a feřtekové, nicméně naštěstí se proti nim vždy postaví dostatek odborníků i rodičů.

Pokud někdo kritizuje státní maturitu proto, že tato údajně nevede ke zlepšení výuky, pak dotyčný (Hausenblas, Feřtek, Kartous, ...) nepchopil, že žádná ověřovací zkouška není nástrojem ke zlepšení procesu vzdělávání, ale k ověření nabytých znalostí. Stejně to funguje u ověřování znalostí profesních, v autoškole, se zbrojním průkazem, v mezinárodních certifikacích, atd. Nedovedu si představit, že by nějaký inteligent horoval pro zrušení třeba státních zkoušek na vysoké škole, nebo lékařských atestací s odůvodněním, že nevedou ke zlepšení výuky daného oboru. To je prostě jen hodně hloupé a průhledné hledání klacku na mlácení psa za něco, co udělala kočka. Čím je ta argumentace stupidnější, tím více se toho chytají nevzdělaní a polovzdělaní novináři, protože to vypadá z jejich pohledu zajímavě a hlavně to útočí na to, co sami nemají v oblibě - soustavné, hluboké a skutečné vzdělání.

Pavel Doležel řekl(a)...
18. srpna 2016 15:37  

"Opravdu bych ráda věděla, kdo byl ten první mudřec, který přišel s domněnkou, že maturita z matematiky nějak zvyšuje IQ. Nezvyšuje."

A on někdo toto tvrdí?

"Člověk nepotřebuje maturitu z matematiky, aby uměl správně namíchat roztok, a naopak, mít maturitu (zvláště mít ji "z musu") nezaručí, že ho namíchá správně."

Ano, to my víme, že maturita z matematiky není ekvivalentní schopnosti namíchat roztok.

"A k tomu, aby sestra namíchala roztok správně, opravdu nepotřebuje být dotčená derivacemi, integrály nebo goniometrickými funkcemi."

Nepotřebuje? Inu, pak nepotřebuje mít maturitu.

"Maturovat z matematiky by měli ti, kdo budou pokračovat ve studiu technických oborů atp., ostatním to nepřinese nic, co jim nepřinesly už předchozí čtyři roky studia, kdy se museli s matematikou úspěšně porvat, aby k maturitě vůbec došli."

Nesmysl. To je stejné, jako bych napsal, že maturovat z cizího jazyka by měli ti, kdo budou pokračovat ve studiu tohoto jazyka a ostatním to nepřinese nic, co jim nepřinesly už předchozí čtyři roky studia, kdy se museli s cizím jazykem úspěšně porvat, aby k maturitě úspěšně došli. Bylo by to nepochopení úlohy znalosti cizího jazyka v moderní společnosti. A stejně tak vy předvádíte výrazné nepochopení úlohy znalosti matematiky v moderní společnosti. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že matematika je a bude základním aspektem rozdělování společnosti na konkurenceschopné a nekonkurenceschopné. Cizí jazyk bude sloužit jako sice nutná, ale nikoliv postačující podmínka konkurenceschopnosti.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. srpna 2016 16:00  

přesně



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.