Česká škola se pomalu začíná probouzet z prázdninového spánku a věříme, že se probudí do podoby ještě kvalitnějšího, zajímavějšího a důležitějšího místa pro diskuse o aktuálním stavu a perspektivách školství a vzdělávání v Česku.
Je to i závazek vůči mému předchůdci na pozici šéfredaktora, váženému kolegovi Janu Wagnerovi, který portál vedl dlouhá léta.
S některými diskutujícími a autory na České škole jsem se setkal už dříve – především během působení v Literárních novinách, kde jsme se tématům školství a vzdělávání věnovali velmi intenzivně.
 |
| Michal Komárek (FOTO: archiv autora) |
Jako novinář mám za sebou také zkušenost z deníku MF DNES, týdeníků Reflex a Respekt, spolupráci s Českou televizí - s redakcí Reportéři ČT a v rámci projektu Rok jinak i s vedením serveru Romea.cz.
Mám za sebou také, byť krátkou zkušenost učitele – tři roky jsem učil společenské vědy, historii a angličtinu na semilském gymnáziu.
Na České škole budeme pokračovat v intenzivních diskusích na aktuální témata, jakými jsou start inkluze, kariérní řád, platy učitelů, financování regionálního školství, šikana a mnoho dalších, a nebudeme se samozřejmě vyhýbat ani abstraktnějším úvahám o proměnách moderní školy nebo společenském postavení a prestiži učitelského povolání.
Kromě toho ale vidím ještě jedno zásadní téma, kterému bych se rád věnoval: „Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme?“. Proč diskuse provází tolik emocí, vzájemné nedůvěry, často i nepřátelství a o to méně úspěšné snahy o konsensuální dlouhodobé řešení? Proč nám chybí vize, zatímco jednotlivých koncepcí je někdy tolik, že se v nich stěží vyznají i zasvěcení odborníci?
Věřím, že Česká škola může díky potenciálu svých autorů, diskutujících a čtenářů přispět nejenom k pojmenování faktorů, které k současnému stavu přispívají, ale i k tomu, aby se kvalitní a otevřené diskuse o školství a vzdělávání staly skutečnou celospolečenskou prioritou.
Těším se na diskuse a spolupráci!
Hezký den!
Michal Komárek
14 komentářů:
A jak to, pane Komárku, vidíte v těch našich školských stínadlech?
Bude to nakonec losna nebo mažňák...
Tak se mi zdá, že důvody odchodu pana Wagnera jsou o trochu jasnější. A taky, že jsem panu Wagnerovi málo poděkoval za to, co dobrého pro Českou školu dělal a udělal. Pane Wagnere, ještě jednou díky a mnoho štěstí v dalších aktivitách.
Na pana Komárka jsem upřímně zvědav. Uvidíme, kam to povede.
J.Týř
Že by Dlouhé Bidlo?
Odhaduji, že spíš Rychlokvaška.
Zda den je anebo není hezký, to záleží myslím hlavně na počasí. Lidé v Česku si myslím přejí spíše DOBRÝ den. Přeji všem čtenářům i novému šéfredaktorovi ČESKÉ školy dobré dny.
"Kromě toho ale vidím ještě jedno zásadní téma, kterému bych se rád věnoval: „Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme?“. Proč diskuse provází tolik emocí, vzájemné nedůvěry, často i nepřátelství a o to méně úspěšné snahy o konsensuální dlouhodobé řešení? Proč nám chybí vize, zatímco jednotlivých koncepcí je někdy tolik, že se v nich stěží vyznají i zasvěcení odborníci?"
---
Vybral jste si velký krajíc. Tak ať Vám ani nám nezaskočí.
* Proč nám chybí vize, zatímco jednotlivých koncepcí je někdy tolik, že se v nich stěží vyznají i zasvěcení odborníci?"
- já jsem do školy nastupoval v době nové koncepce, v matematice se zaváděly "množiny" v roce 1976, na gymplu jsem jsem byl přiřazen do větve odborné koncepce - zemědělství v roce 1984. Z matematiky jsem maturoval za 1 - z celého ročníku cca 100 žáků neodmaturovala 1 žákyně. Píšu to proto, že "koncepce" byla povinná pro všechny....
Tady v diskuzích si rád čtu různé "záměry, myšlenky nebo návrhy" = koncepce. Děsil bych se toho, že by někdo určoval jednotnou.... Proto se těším, že emočních diskuzí neubude....
Vzájemně dost protichůdných vizí a koncepcí ke školství a vzdělávání je dost. Zda právě pan Michal Komárek jako nový šéfredaktor České školy pozitivně přispěje ke vzniku nové obecně přijatelnější a realizovatelné širší vize, to je myslím z více hledisek dost velký otazník a pro některé místy možná i vykřičník. Možná by nám mohl tu svou vizi nebo alespoň téze k ní představit v následujícím článku. Nebo třeba v několika článcích. O to si ho tímto dovoluji požádat. J.Týř
Pro pana Týře
Dobrý den a děkuji za důvěru, Vážený pane kolego. Já se ale necítím být v roli někoho, kdo by chtěl a měl předložit ucelenou, dokonanou vizi. Svoji roli vidím v moderování diskuse, občasném komentování, provokování, které k tomu občas také patří, v ideálním případě inspirování, nabídce informací, témat, prostoru... Věřím, že k něčemu jako "vize", anebo třeba k jejímu odmítnutí jako zbytečně svazující abstrakce můžeme na České škole přispět společně. Hezký den. Michal Komárek
Česká škola se, koukám, probudila do Hezkého dne. Modrá obloha. Mokrá voda. Jdu na ryby. J.Týř :)))
Chtěl bych také poděkovat panu Wagnerovi, že dal na České škole prostor diskuzi o skutečném stavu a problémech českého školství a tak z něj udělal výjimečný zdroj nezávislých informací, kterým jiná média nejsou a chtěl bych popřát novému šéfredaktorovi a majitelům portálu, aby se jim podařilo tuto kvalitu udržet a případně ji i zvyšovat.
Ciao amigos. Miss me? Po nočním přejezdu rakousko české hranice, kolem blikajících kasín a erotických klubů, přivítala mne libá vůně přezrálé řepky, nabídka laciných dam, Okamurova konečného řešení, hotdogů, cigaret a chlastu na pumpě. Jako vždy mi hlavou vrtala otázka proč jen proč je v czechii vše orientováno na nejniřší možný jmenovatel inteligence, vkusu a pudů. V tom jak blesk myšlenka rozesvítila mi mozogáň. Za vše může výchova a vzdělávání. Nebo vzdělávání a výchova. Co však bylo první? Kdo vzdělal rodiče a kdo vychoval vzdělavatele?
Deseti tisíce hodin nevkusu, bigotnosti, xenofobie, arogance, hlouposti, trapnosti, maloměšťáctví, šosáctví, provinčnosti, soutěživosti, strachu, podvádění, snobství, pivního vlastnectví a nahnědleého čecháčkovství. Ach, jak sladké je být zas doma. Těším se na váchnivé, politicky nekorektní diskuze pod novým vedením. Mnoho zdaru pane K. Nechť zhyne nová maturita;)
tisíce hodin nevkusu, bigotnosti, xenofobie, arogance, hlouposti, trapnosti, maloměšťáctví, šosáctví, provinčnosti, soutěživosti, strachu, podvádění, snobství, pivního vlastnectví a nahnědleého čecháčkovství
Teda být venku, nevracím se.
A do společnosti, kde jsou lidé snad i soutěživí, už vůbec NE! Strašná představa...
"Co víc lze čekat od vola než kus hovězího masa?" říkával mi někdy táta nad nějakou pitomostí. Dnes už vím, že správná odpověď zní "Vůl umí také dobře táhnout na něčí pokyn. Nebo tam, kde cítí kus žvance". :)))
Okomentovat