Státní maturita omezuje pluralitu středoškolského vzdělávání. Změňme ji

pátek 1. července 2016 ·

I když letos pozornosti dominují především úlohy v maturitních testech a porušení zákona, je dobré připomenout, jakými zásadními změnami z hlediska maturantů a jejich informovanosti o podobě a výsledcích zkoušky prošla státní maturita od svého vzniku. Dokládá to, že bez setrvalé veřejné pozornosti a občanského tlaku je obtížné dosáhnout změn. To je důvod, proč i na podzim a v příštím ročníku maturity je třeba vyžadovat zveřejnění kompletních anonymizovaných maturitních dat a trvat na dodržování školského zákona a souladu testů a maturitních katalogů s rámcovými vzdělávacími programy všech středních škol.

Státní maturity byly poprvé spuštěny v roce 2011. V té době Cermat tajil testy samotné, správné odpovědi na jednotlivé úlohy a samozřejmě veškerá data, která ze státních maturit vzešla. Díky občanským iniciativám došlo postupně k těmto změnám.

Pravidelné zveřejňování testů a klíče správných odpovědí 
Hned po prvních maturitách (2011) unikla testová zadání na veřejnost. Cermat podal trestní oznámení na EDUin za jejich publikování, ale policie je odložila a od podzimního termínu maturit jsou testy a klíče správných odpovědí pravidelně publikovány na webu www.novamaturita.cz. Maturantům i pedagogům to umožňuje kvalifikovaněji posoudit výkon u maturit.

Zrušení centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka 
Centrální hodnocení písemných prací bylo spuštěno v roce 2012. Pro velkou míru chybovosti je ještě v tom samém roce nový ministr školství Petr Fiala nechal zrušit. Současná ministryně školství prosadila novelu zákona, která předpokládá jeho znovuzavedení v roce 2017.

Ministerstvo školství prohrálo u Nejvyššího správního soudu zásadní při s maturanty 
Rozšířený senát NSS vydal v srpnu 2014 sjednocující usnesení, podle něhož je maturant oprávněn bránit se správní žalobou proti rozhodnutí MŠMT o jeho žádosti o přezkoumání výsledku v testu. Soud je v řízení o žalobě povinen přezkoumat toto rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, a to i z hlediska věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh.

Zřízení portálu, na němž jsou publikovány maturitní výsledky jednotlivých škol 
V roce 2013 byl poprvé spuštěn portál, kde lze dohledat výsledky v jednotlivých testech státní maturity. To umožňuje lépe porozumět tomu, jak si která škola s maturitními testy poradí. Za jednu z výhod současné státní maturity lze považovat, že všichni zúčastnění aktéři vzdělávací debaty publikování žebříčků škol podle výsledků u maturit odmítají a Cermat před takovými pokusy explicitně varuje.

Částečné zveřejnění výsledku jednotlivých maturitních úloh 
Na základě tlaku iniciativy Maturitní data – odtajněno Cermat na jaře 2016 poprvé zveřejnil výsledky jednotlivých úloh. To umožňuje lépe posoudit účelnost úloh a jejich podíl na propadovosti maturantů. Přesto je třeba dále usilovat o to, aby byla automaticky zveřejňována zdrojová maturitní data anonymizovaná jen do té míry, aby neumožňovala identifikaci jednotlivých maturantů a škol. 

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Již mnohem déle než pět let se vede debata stále o tomtéž. Jaký smysl vlastně jednotná státní maturita má? Lze ji vůbec pojmout tak, aby nepoškozovala žáky a neomezovala pluralitu vzdělávání na středních školách? I když si veřejnost vyvzdorovala větší uživatelský komfort, stále se nedaří dosáhnout toho, aby Cermat a Ministerstvo školství dodržovaly zákon a pravidla, která samy nastavily. Kdykoli se objeví problém, zaujmou pozici mrtvého brouka. Obětmi jsou ale živí lidé a jejich studijní a pracovní kariéry. Pro věcnou debatu o kvalitě maturity jsme letos udělali opravdu hodně. Analytické materiály, na které odkazujeme, jsou toho důkazem. Copak si veřejnost už opravdu zvykla na to, že oficiální instituce nepostupují stejně konstruktivně a věcně? Smířila se již s naprostým nedostatkem jejich vstřícnosti a s tím, že „vrchnost“ neudělá po dobrém vůbec nic? Co je to za službu občanům, když si její elementární náležitosti musejí vynutit nebo dokonce vysoudit?“

Materiál analyzující porušování zákona u letošních maturit si stáhněte ZDE.
Zprávu ČTK s reakcí MŠMT na rozpor mezi RVP a maturitními testy čtěte ZDE.
Reakci na argumetaci Cermatu a Ministerstva školství čtěte ZDE.
Vyjádření Cermatu na výzvu iniciativy Maturitní data – odtajněno čtěte ZDE.
Další informace k tématu na www.data-mat.cz.

 EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje problematice vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem důležitém, co se děje ve školství a vzdělávání. EDUin, o. p. s., byla založena v květnu 2010 a realizuje a připravuje několik informačních a osvětových projektů. Více se dozvíte na www.eduin.cz.

80 komentářů:

Oldřich Botlík řekl(a)...
1. července 2016 v 16:16  

Za zmínku stojí ještě jeden vyvzdorovaný výdobytek: díky iniciativě jednoho jediného středoškolského učitele už dnes maturanti vědí, kolik bodů dostali v matematickém testu za každou tzv. otevřenou úlohu.

Historii "dolování" této samozřejmosti z Cermatu pěkně ilustruje tato korespondence mezi učitelem maturantů z matematiky a pracovníkem Cermatu. Proběhla v květnu 2013 a je z ní patrné, že se dodnes nic nezměnilo.

Když například kritici chtějí, aby ředitel Cermatu Jiří Zíka dokázal něco o voze, tak s vážnou tváří promluví o koze.

Josef Soukal řekl(a)...
1. července 2016 v 16:59  

"Pro věcnou debatu o kvalitě maturity jsme letos udělali opravdu hodně. Analytické materiály, na které odkazujeme, jsou toho důkazem. Copak si veřejnost už opravdu zvykla na to, že oficiální instituce nepostupují stejně konstruktivně a věcně?"
Ne že by Cermat neměl ve své práci co vylepšovat, o tom není sporu, ale že ho bude "vychovávat" král všech demagogů, mlžitelů a pomlouvačů, to je opravdu fraška, o níž se nikomu, komu skutečně záleží na vzdělávání a jeho etice, určitě nesnilo.

Miloslav Novotný řekl(a)...
1. července 2016 v 18:08  

Pan Botlík, ani nikdo jiný, se nemá v datech jakéhokoliv ministerstva co hrabat. Může si sepisovat, co chce, ale jedná se o únik dat, ne o zveřejnění podle platné právní úpravy. "Cermat" je právnickou osobou s pravomocí delegovnou ministerstvem. Tím je dán režim řízení informací, která shromažďuje a spravuje. Pane Botlíku, když už nemíníte přestat s rozvracením školství, postrádaje přitom sebemenší ždibec sebereflexe, vyrazte šťourat také na finanční nebo celní správu, případně jednotlivá policejní ředitelství a velitelství sil armády, ať vás někdo vrátí do reality.

Vít Tomis řekl(a)...
1. července 2016 v 18:15  

Pan Botlík, ani nikdo jiný, se nemá v datech jakéhokoliv ministerstva co hrabat.

Výsledky maturitních testů nejsou data ministerstva. Každý občan má právo vyžadovat informace v rámci zákonné úpravy.
A kontrolovat Cermat je nutné. Neboť jejich data obsahují chyby. Např. jednou jsme z Cermatu dostali xml soubor s výsledky (a tedy i známkami) studentů a druhý soubor pdf s vysvědčením. Tyto soubory obsahovaly rozdílné známky!!! Dokonce podle jednouho souboru 2 studentu neuspěli, podle druhého ano.
Takže kontrola dat není jen právo, je to nutnost...

Unknown řekl(a)...
1. července 2016 v 19:55  

"Takže kontrola dat není jen právo, je to nutnost..."


Ano souhlasím, máme podobnou zkušenost s agenturou SCIO.

Státní maturita neomezuje pluralitu, ale omezuje snadné výdělky školských podnikatelů!!!

Miloslav Novotný řekl(a)...
1. července 2016 v 20:44  

Výsledky maturitních testů JSOU data ministerstva. To neokecáte. Výsledek maturitního testu jsou data maturanta. Výsledky maturitních testů dvou maturantů jsou data jednoho a data toho druhého. Žádné srovnávající MY tam nemá místo. Nikdo není oprávněn k přístupu k řízeným dokumentům žádného ministerstva, hrabat se v nich a účelově "vytěžené" informace publikovat. Představa veřejné plošné supervize informací vládních resortů je protiprávní a věcně bezpředmětný nesmysl. Hrabat se můžete v archivech a ve statistických ročenkách, které jsou součástí řízené státní správy informací. Jestli v testu uspěl, případně v čem neuspěl, ví každý maturant sám. Zuřivá neutuchající kontrola Botlíkem má jiné zadání. Škodit a z dosaženého chaosu něco urvat. Jako všichni beduíni.

Vít Tomis řekl(a)...
1. července 2016 v 20:47  

máme podobnou zkušenost s agenturou SCIO.
Ale ano, to my také. SCIO jsme už deset let ignorovali, ale teď nám byly zřizovatelem vnuceny jejich testy (tak si samoděržaví našeho kraje představuje právní subjektivitu škol...). SCIO dokázalo "získat" přidanou hodnotu cca 70 žáků, kteří testy vůbec nedělali. A zřizovateli to je fuk...

Vít Tomis řekl(a)...
1. července 2016 v 20:50  

jsou součástí řízené státní správy informací.
Goebbels by z vás měl radost.

Nicka Pytlik řekl(a)...
1. července 2016 v 21:54  

Státní maturita omezuje pluralitu středoškolského vzdělávání.

Státní maturita omezuje četnost středoškolsky certifikovaných nechytrých a nepracovitých absolventů, na což ředitelé středních škol sami vesměs rezignovali, a to takovou měrou, že se stát nevěda si rady chytil stébla naděje, že tento až neskutečně drahý a těžkopádný pokus o řešení problému problém vyřeší.

Eva Adamová řekl(a)...
2. července 2016 v 9:10  

Musím se SCIA trošku zastat. Jejich testy mají přece jenom jakousi štábní kulturu a způsob vyhodnocení takový, že se z toho snad i dá něco vyčíst, a co je hlavní, jejich výsledky korespondují s našimi vlastními zkušenostmi s tetovanými dětmi. Naše vedení ovšem letos a loni využilo nabídky Společnosti pro kvalitu školy a jejich testy Diagnostik a to byla pánové teprve "kvalitka". Např. v loňském testu z fyziky byl mezi dvěma třídami v ročníku rozdíl v úspěšnosti 2 % a v percentilu 60 %. Vysvětlit ovšem řediteli nematematikovi, že něco takového je možné jen při minimálním počtu zúčastněných škol anebo při naprosto stupidně sestavených testech, bylo nemožné. Podle něho máme v jedné třídě génie a ve druhé naprosté tupce. Letos jsme zase zjistili, že v jedné a té samé třídě máme češtinářské génie (percentil třídy 95 %)a naprosté biologické nedouky (percentil 5 %). K tomu jenom dodám, že máme dobrého učitele na přírodopis a v NIQES testech loni dopadla děcka v biologii velmi dobře.
Takže z tohoto srovnávacího pohledu - zlaté SCIO.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
2. července 2016 v 10:14  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
2. července 2016 v 10:15  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
2. července 2016 v 10:16  

Ale stále nevíme, zda sciopřijímačky na VŠ zkouší opravdu to, co je v RVP středních škol. Testy jsou mimo veřejnou kontrolu. Neměli bychom měřit stejtě jak Cermatu, tak i Sciu?

Miloslav Novotný řekl(a)...
2. července 2016 v 10:46  

Re V: Zjistěte si, co je řízený dokument, spisová značka, číslo jednací a proč se používají. Poptejte se třeba v nějaké konstrukční kanceláři, u lékaře, v bance, v účtárně, na jakékoliv podatelně, Vy zneuznaný propagandisto. Posílám Vám upřímných pár facek za to srovnání s vytetovanými čísly při "konečném řešení".

Vít Tomis řekl(a)...
2. července 2016 v 11:07  

Panu Miloslavu Novotnému
Podívejte se kolem sebe, k čemu vede "státní správa informací". Těch upřímných pár facek přijímám. Chytl jsem jich už více - zatím ovšem vždy jen od policajtů a pendrekem.

Josef Soukal řekl(a)...
2. července 2016 v 14:08  

Goebbelsovská přirovnání a goebbelsovské metody bychom měli z České školy vykázat.
Vrátím se k původnímu textu. K čemu O. Boltíkovo zveřejněná data posloužila,
1) K tvrzení, že státní maturita porušuje zákon.
2) K tvrzení, že testy záměrně diskriminují žáky SOŠ.
Obojí je nesmyslné a obojí mohl tvrdit i bez zveřejnění dat.
3) Další dílčí interpretace, např. k obtížnosti tzv. korekturních úloh v češtině. Vyvratitelné stejně snadno jako jiná Botlíkova tvrzení.
Závěry nechť si každý učiní sám.
I přes tyto skutečnosti nejsem proti zveřejňování dat Cermatem, s tím, že s nimi bude spojena jejich interpretace. Maturita by měla botlíky ustát, byť mají zastání mezi diletanty či demagogy v médiích nebo třeba i v parlamentu.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
3. července 2016 v 8:00  

Jestliže "Zrušení centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka" nastalo "díky občanským iniciativám", pak mají tytéž iniciativy a jejich mluvčí stejný podíl na tom, že dnes existuje pro všechny typy škol maturita pouze jedné úrovně, která dle EDUinu a MD-O diskriminuje žáky škol odborných. Toto konstatování však v článku výrazně postrádám. Daný stav nicméně naprosto koresponduje s Liessmannovou tezí, která vysvětluje působení tzv. školských expertů - ti vytvářejí permanentní chaos, jehož důsledekm je "nutnost" dalších reforem, které tento stav jen prohlubují a zacyklují - zajišťují si tím koneckonců zdroj obživy, a to je pro ně většinou hlavní motivace. Sebereflexe se v těchto kruzích zkrátka nenosí.

Oldřich Botlík řekl(a)...
3. července 2016 v 10:51  

Jestliže "Zrušení centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka" nastalo "díky občanským iniciativám", pak mají tytéž iniciativy a jejich mluvčí stejný podíl na tom, že dnes existuje pro všechny typy škol maturita pouze jedné úrovně, která dle EDUinu a MD-O diskriminuje žáky škol odborných. Toto konstatování však v článku výrazně postrádám.

Užívání předložky "díky" se podle Internetové jazykové příručky „nedoporučuje v negativních výpovědích“. Příručku zpracoval Ústav pro jazyk český AV ČR a nevidím důvod, proč by EDUin užil předložku „díky“ navzdory doporučení vrcholné češtinářské autority: podle tiskové zprávy pokládá EDUin zrušení centrálního hodnocení za pozitivní změnu – nikoli za změnu negativní. Podle SSJČ „díky (komu, čemu)“ znamená "zásluhou, s pomocí (koho, čeho)". V. Stanzel si ji zjevně spletl s předložkou „kvůli“, která vyjadřuje něco jiného: „důvod nebo účel nějaké činnosti“.

V tiskové zprávě se píše doslova: "Centrální hodnocení písemných prací bylo spuštěno v roce 2012. Pro velkou míru chybovosti je ještě v tom samém roce nový ministr školství Petr Fiala nechal zrušit." (Pro V. Stanzla: to znamená „kvůli velké míře chybovosti“.) A tak to také bylo. Práce maturantů hodnotil jediný hodnotitel (nejspíš z finančních důvodů) a neschopnost vedoucích hodnotitelských týmu sjednotit výklad a aplikování některých hodnotících kritérií způsobila tolik nespravedlností, že nic jiného než zrušení centrálního hodnocení ani nebylo únosné.

Maturita vyšší úrovně byla zrušena stejnou novelou školského zákona jako centrální hodnocení, a to kvůli hrubé chybě Cermatu. Připravil test vyšší úrovně z matematiky, který byl oproti předchozímu roku o tolik náročnější, že řadu maturantů zcela zaskočil. Cermat i MŠMT navíc trvaly na své chybné "správné" odpovědi u úlohy 19 tohoto testu. Zrušení vyšší úrovně bylo logickým důsledkem poznání, že za těchto okolností by si ji příští rok žádný maturant dobrovolně nevybral.

Když vidím, jak J. Soukal a V. Stanzel interpretují poměrně jednoduchý text tiskové zprávy EDUinu, začínám chápat, proč J. Kostečka tak vytrvale otravuje s návrhem nahrávat ústní zkoušku z ČJL. Je to kvůli předsedovi a místopředsedovi Asociace češtinářů. (Pro V. Stanzla: Tedy nikoli díky předsedovi a místopředsedovi Asociace češtinářů – výpověď je negativní.)

Feřtek řekl(a)...
3. července 2016 v 11:14  


Když to vezmu věcně, tak změna dvouúrovňové maturity na jednoúrovňovou s občanským tlakem nesouvisela, na rozdíl od těch ostatních zmíněných kroků. Tam rozhodl špatný odhad Cermatu u testu z vyšší matematiky, který postihl hlavně studenty směřující na náročné školy. A ti si to nenechali líbit. Proto bylo ten rok tolik odvolání, protože zasaženi byli hlavně studenti elitních gymnázií, kteří si těžší variantu vybírali. Za touhle změnou stál spíš Cermat a jeho chyba, ne tlak občanských iniciativ.

Ygrain řekl(a)...
3. července 2016 v 12:44  

"1) K tvrzení, že státní maturita porušuje zákon.
2) K tvrzení, že testy záměrně diskriminují žáky SOŠ.
Obojí je nesmyslné a obojí mohl tvrdit i bez zveřejnění dat."

Promiňte, ale pokud je test z ČJ dimenzován tak, aby "nebyl příliš jednoduchý pro gymnázia", pak studenty SOŠ nevyhnutelně poškozuje, protože gymnaziální laťku na ně prostě nelze uplatňovat.

Eva Adamová řekl(a)...
3. července 2016 v 14:56  

Já myslím, že je jednoznačně potřeba úroveň maturitních testů nastavit tak, aby se laťka nedala podlézt natožpak pokročit, tzn. tak, že by ji přelezl i had a maturant s IQ sotva 80. Pak odmaturují všichni, vzdělanost národa stoupne k výšinám, Eduin a Laurenčíková si budou mnout radostí ruce, protože plán na tuto pětiletku bude splněn na 150 % a konečně naplníme princip rovných příležitostí a studenti s LMP budou moci konečně studovat medicínu či učitelství, na úřadech práce bude vymeteno, a to že nám budou děti vzdělávat lidé s IQ pod 80 přece nevadí, protože budoucí generace nebude muset k maturitě nic umět. Na úřadech práce bude mj. vymeteno i z toho důvodu, že úspěšnost operací a léčení značně poklesne, úmrtnost stoupne a ubude pracovních sil.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
3. července 2016 v 16:29  

Zdeněk Sotolář řekl(a)... 2. července 2016 10:16
Ale stále nevíme, zda sciopřijímačky na VŠ zkouší opravdu to, co je v RVP středních škol. Testy jsou mimo veřejnou kontrolu. Neměli bychom měřit stejtě jak Cermatu, tak i Sciu?

Tak znova!
"Sciopřijímačky na VŠ" jsou pod veřejnou kontrolou, o níž se žádným jiným zkouškám v ČR ani nesnilo. Viz zde. Cituji:
Maturanti a zároveň uchazeči o studium na vysoké škole jsou zvyklí na ještě větší komfort. Otázky a správné odpovědi najdou krátce po testu na internetu a mohou je oponovat. Jejich názor bere společnost Scio vážně, pokud studentští oponenti i po diskusi na námitce trvají, předá ji nezávislé komisi složené převážně z vysokoškolských učitelů. Ti pak rozhodnou, zda se úloha z testu ještě před výpočtem výsledků vyřadí.

Čili zdání testu kontroluje a může veřejně vznášet námitky každý účastník testování. O námitkách rozhoduje nezávislý orgán. Pokud byste se pane Sotoláři chtěl být členem nezávislé komise, jste vítán, stejně jako paní Adamová nebo posterestnate.

Představa některých, že by to měl mít možnost oponovat každý, komu se zadarmo zamane, je stejně hloupá, jako že každý, komu se zamane oponovat nejakou učebnici, by jí měl zadarmo dostat. Scio na rozdíl od CERTATU není placeno z veřejných rozpočtů (z vašich u mých daní). Žádnou povinnost cokoliv zveřejňovat nemá. A to, že postupujeme takto transparentně, děláme hlavě proto, že to je pro nás výhodné. A kdyby se trochu v Cermatu zamysleli, zjistili by, že by to bylo výhodné i pro ně.

A co se týká souladu s RVP, tak při přijímání na VŠ zákon nic takového nevyžaduje. Většina fakult se drží obsahu výuky na gymnáziu, a to ještě většinou jen toho, co si autoři testů představují, že by se mělo na gymnáziu učit. A mnoho fakult jde i hodně nad to, namátkou veterina, farmacie, umělecké školy a jistě další. Čili, co se týká souladu přijímacích zkoušek s RVP SŠ, tak že jsou v nesouladu, to víme. A uchazeči to také vědí, nečekají od SŠ že je připraví na příjímačky třeba na herectví..Test Obecných studijních předpokladů se navíc s RVP jaksi míjí. Přijímací zkouška a maturita jsou prostě dvě úplně jiné věci.





Ondřej Šteffl řekl(a)...
3. července 2016 v 16:34  

A ještě ukázka, jak oponování probíhá:

Vyberte dvojici slov, mezi nimiž je vztah nejpodobnější vztahu mezi dvojicí slov v zadání:

lék : lékárna

(A) časopis : knihovna

(B) zákusek : cukrárna

(C) maso : udírna

(D) barva : ateliér

(E) tanec : tančírna

(Národní srovnávací zkoušky, test obecných studijních předpokladů z 28. května 2011, verbální část, správná odpověď B)


Oponentura otázky

Veronika: Určitě B – Lék se prodává v lékárně stejně jako zákusek se prodává v cukrárně.

Martin: Varianta E – Vztah mezi dvojicí slov může být kromě obsahového významu interpretován také po formální stránce, tedy slovo lékárna odvozené od slova lék. V tomto případě by nejpodobnější vztah měla dvojice tanec – tančírna.

Filip: Máš najít nejpodobnější vztah. To, že je tam víc možností podobných, je zcela logické. Musíš totiž umět poznat, co je nejpodobnější. Naprosto bezdůvodná oponentura, i kdybych to měl špatně, nemohl bych souhlasit.

Adam: I když mám B, musím s Martinem souhlasit. Při testu mě to nenapadlo, ale argumentace dává smysl. Éčko by se mělo také uznat.

Martinova námitka byla společností Scio uznána, čili v úloze byla uznávána obě řešení za správná. V dlouhodobém průměru je komisí vyřazeno pět úloh z tisíce.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
3. července 2016 v 16:38  

kvůli-negativní/díky-pozitivní

"V současných textech se ale tento rozdíl někdy smazává." Cvrček a kol. Mluvnice současné češtiny, s. 285.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
3. července 2016 v 16:53  

Pane Šteffle, asi je mnohé tak, jak říkáte. Ale to neznamená, že s tím musím(e) souhlasit.

"nečekají od SŠ že je připraví na příjímačky" Čili SŠ je nadbytečná překážka. Vždyť si stačí zakoupit sciopřípravu! Nejlepší byznys se dělá tam, kde nechá zákon díru.

"Většina fakult se drží obsahu výuky na gymnáziu" To mi něco připomíná... Nejde o nějaké znevýhodňování? Teď nemířím na Scio, ale na uživatele Scio.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
3. července 2016 v 17:04  

Zdeněk Sotolář řekl(a)... 3. července 2016 16:53
Pane Šteffle, asi je mnohé tak, jak říkáte. Ale to neznamená, že s tím musím(e) souhlasit.
Ano, s tím musím souhlasit. :-)

"Většina fakult se drží obsahu výuky na gymnáziu" To mi něco připomíná... Nejde o nějaké znevýhodňování? Teď nemířím na Scio, ale na uživatele Scio.
Ano, při přijímání na vysoké školy jsou absolventi gymnázií zvýhodněni. To je mj. proto, jak je gymnázium definováno i ve školském zákoně. A zase, když se dítě resp. rodiče v 15 rozhoduje o své vzdělávací dráze, tak volí většinou gymnázium, když ví, že chce pokračovat na VŠ. A když se rozhodne pro SOŠ, tak zase ví, že bude mít své odborné vzdělání jisté, ale bude trochu znevýhodněné, když bude chtít jít na VŠ. Hlavní je, že to každý ví předem. Zatímco, že se u maturity může zkoušet něco, co není v RVP, a tedy se ve škole nemusí učit, to opravdu nikdo netušil. A myslím, že to dodnes neví ani většina učitelů.




Vladimír Stanzel řekl(a)...
3. července 2016 v 22:55  

Když si čtu úporné veletoče O. Botlíka, který ze sebe rád dělá odborníka na vše, obzvláště pak na bohemistiku, nevím, mám-li se smát, nebo plakat.

Průměrně seběhlý čtenář postřehne, že jsem citoval dvě pasáže textu, jak to bezesporu poznal i češtinářský diletant O. Botlík. Daná předložka je součástí citace, nejde tedy o mé užití. Ve svém příspěvku pak vůbec neřeším, bylo-li rušení centrálního hodnocení PP z ČJaL a dvou úrovní maturitní zkoušky pozitivní, nebo negativní, takže verbální samohana, do níž se O. B. kvůli předložce "díky" pouští, je zcela zbytečná (pokud má ovšem dojem, že lze z mého textu - jen a pouze z něj - jakýkoliv můj postoj ke zmíněným jevům vyvodit, nechť přinese nezpochybnitelný lingvistický důkaz). Je vidět, že amatér jako on zkrátka není schopen či spíše ochoten porozumět pragmatické rovině výpovědi, jak jej na to ostatně upozornil i profesor Uličný - leč zduřelé ego zabraňuje O. B. v jakékoliv sebereflexi. Jeho poučování je trapné a nedůstojné - odpovídá zřejmě autorovi samotnému. Člověku, který neváhá zcela překroutit to, co někdo jiný napíše - viz přihlouplá manipulace s mými výroky, jíž se dopustil na EDUin.

V roce 2012 se uvádí počet úspěšných odvolání proti hodnocení PP z ČJaL kolem 6 %. V roce 2015 to bylo přes přes 30 %! Poněkud nesrovnatelná čísla, není-liž pravda? A kde je statečný ochránce vdov a sirotků O. Botlík? Kde je EDUin, aby spolu ruku v ruce protestovali proti této nespravedlnosti? Mlčí, je jim to jedno. Čiročirá ukázka pokrytectví nejvyšší kategorie.

Strašení přítím bubákem je, jak by vysvětlil Tajný učitel, argumentačním faulem. K rušení dvou úrovní vůbec dojít nemuselo, lze jít cestou evoluce, mohlo se zabránit podobnému excesu, který nastal v matematice 2012. Komise MŠMT doporučila zrušení dvou úrovní, jak stojí na stránkách CERMATu: "Na základě doporučení pracovní skupiny pro revizi státních maturit je ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala připraven prosadit změny státní maturitní zkoušky pro období 2013 a 2014.
„Maturitní zkouška bude mít nadále společnou, neboli státní část, ale ta bude mít od roku 2013 jen jednu úroveň u všech zkoušek. Nebude tady žádné dělení na základní a vyšší úroveň jako v uplynulých dvou letech,“ vysvětluje ministr Petr Fiala."
V této komisi byl i T. Feřtek, mluvčí o. p. s. EDUin, tedy také občanské iniciativy - to je nezpochybnitelné a myslím, že není třeba psát víc.

O. Botlíkovi lze vzkázat jediné - opět jste ze sebe udělal to, čím v bohemistice jste, nedovzdělaného omezence. Je to vaše volba, budiž vám přána.

Mohl byste ale vysvětlit, proč se nevěnujete odpovědi na příspěvek P. Doležela z 29. června 2016 20:28? Proč jste ve stejné diskusi ignoroval mou výzvu "Mohl byste ale zde na ČŠ vysvětlit, jak jste dospěl(i) k názoru, že formulace "žák odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby" se vztahuje pouze k jeho chybám vlastním. Pokud možno logicky - jazykově. Jak je možné dospět k názoru, že výše uvedená formulace, v níž se vůbec neoperuje s pojmem text, se vztahuje jen na vlastní žákovy texty."? Proč jste nereagoval na texty dokazující problematičnost mnoha vašich tvrzení? Toto mlčení o vás vypovídá úplně nejvíc.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
3. července 2016 v 23:39  

Dodatečně upřesňuji - v mém příspěvku z 3. 8. 8:00 není nijak vyjádřeno mé osobní stanovisko k rušení centrálního hodnocení a dvou úrovní maturity. Pracuji v něm ovšem s postojem dříve vyjádřeným EDUinem a MD-O. To jsem měl na mysli formulací "Ve svém příspěvku pak vůbec neřeším, bylo-li rušení centrálního hodnocení PP z ČJaL a dvou úrovní maturitní zkoušky pozitivní, nebo negativní,"

Oldřich Botlík řekl(a)...
4. července 2016 v 0:45  

Poněkud nesrovnatelná čísla, není-liž pravda?

Ano, jsou zcela nesrovnatelná. V prvním případě totiž počítáte procenta úspěšných odvolání proti hodnocení písemné práce ze základu tvořeného všemi odvoláními vůbec – 506 z 8 098, což je 6,2 %. Ve druhém případě citujete text, v němž se ovšem říká, že Proti výsledkům písemných prací z českého jazyka se odvolala víc než pětistovka žáků. Úřady vyhověly téměř třetině z nich.

Navíc to, kolika odvoláním vyhověly krajské úřady a MŠMT, je dost irelevantní informace. Soudy v mnoha případech rozhodly jinak.

Člověče, vy nejenže nerozumíte procentům. Vždyť vy neumíte ani číst!

Vladimír Stanzel řekl(a)...
4. července 2016 v 8:08  

27. 6. 2012 vypadala situace na poli odvolání takto: "4982 případů, se týká žádostí o přezkum hodnocení písemných prací z českého jazyka v základní úrovni obtížnosti, 1722 případů odvolání se vztahuje k didaktickému testu z matematiky rovněž v základní úrovni,".
Zde se k 10. 8. 2012 uvádí: "Drtivá většina odvolání se týkala písemných prací z češtiny." -
lze tedy předpokládat, že oněch 6 % úspěšných odvolání odpovídá víceméně i PP z ČJaL, a proto jsem toto číslo uvedl (přesná jsem nenašel), využiv i jiných než uváděných zdrojů.

I kdybych se ale dopustil toho, z čeho mě ve své prostoduchosti viníte, znamenalo by to jediné, že v r. 2012 byla úspěšnost odvolání proti hodnocení PP ještě nižší než oněch 6 %, zatímco v roce 2015 se prokazatelně pohybovala kolem 30 %, neb 151 z 500 je 30,2 %. A o tento procentní nepoměr jde (kraje, MŠMT a soudy s tím nemají co dělat, jde o srovnání těch odvolání, která uznal CERMAT). 30 % odvolavších se neúspěšných maturantů bylo v roce 2015 poškozeno školními hodnotiteli. A co jste dělal vy? Mlčel. Protože vám ve skutečnosti vůbec nejde o maturanty, ale jen a jen o sebe, o prezentaci sebe sama jako spravedlivého altruisty. Nic však není vzdálenějšího pravdě.

A celý váš příspěvek je ukázkou vaší diskusní nezpůsobilosti, toho, že si z oponujícího textu vyberete trapnou maličkost, zveličíte ji nebo převrátíte, dehonestujete oponenta, ale podstatu ignorujete a k důležitému se nevyjádříte.

Máte ovšem možnost můj názor změnit - věcně reagujte na ta místa mého příspěvku z 22:55, kde vás k tomu vyzývám.

Unknown řekl(a)...
4. července 2016 v 8:30  

Pane Botlíku,
vy opravdu manipulujete s fakty doslova nehorázně.
Pro tuto chvíli: V r. 2012 NEHODNOTIL slohové práce z ČJ jen jeden centrální hodnotitel! Vytáhl jste si účelově fakt, že takto tomu bylo JEN U ZCELA BEZPROBLÉMOVÝCH TEXTŮ. V okamžiku, kdy měl totiž hodnotitel sebemenší pochybnosti, konzultoval práci se svým vedoucím týmu (byl jsem jedním z nich). A teď dobrý pozor: V případě, kdy se hodnocení pohybovalo na hranici cut-off (neřkuli pod ní), musela jít slohová práce povinně nejen k vedoucímu týmu, ale i k vedoucím hodnocení celého předmětu! Nulu v 1A či 1B stejně jako práce do 12 bodů tedy viděli vždy nejméně tři, často i čtyři aprobovaní a certifikovaní češtináři.
Ta chybovost v celostátním měřítku byla tehdy neskonale menší, než jste vyřvávali; a byla též daleko menší než nyní při hodnocení na školách, kde se zjevně přidává propadlíkům nebo se často mhouří oko nad totálním únikem od tématu. Hlavně že tohle je spravedlnost, Vy apoštole férovosti vůči studentům!
A ještě něco: až do hysterické kampaně r. 2012, kterou jste s T. Feřtekem a dalšími na EDUinu v r. 2012 cíleně spustil ještě předtím, než hodnocení pořádně začalo, považovali češtináři za zcela normální, když penalizovali i ve školních slohovkách právě únik od tématu či od slohového útvaru. Vám se – bohužel a ke škodě oboru, což Vás ovšem jako nečeštináře srdečně nezajímá – podařilo zpovykovat veřejnost natolik, že se dnes češtináři bojí dát pětku i tam, kde maturant píše namísto o syndromu vyhoření o životních prohrách; a když se k pětce přece jen odhodlá, jak to udělala letos jedna moje kolegyně, která se mnou onu práci následně konzultovala, prohraje odvolání.
K Vašim ubohostem vůči V. Stanzelovi jen jedno: v životě jsem se nevozil po svých diskusních oponentech kvůli překlepu nebo i jazykové chybě; navíc V. Stanzel se kritizovaného obratu vůbec nedopustil, takže jste se zase jednou dokonale ztrapnil. A jen tak mimochodem: tohleto napsal před časem přímo na tento web jeden z Vašich horlivých podporovatelů, jistý vysokoškolský bohemista: „…které kvality hledáme, které nás jako učitele a jako studenty na G zajímají? Jakou sturukutu by měl mít publikovatelný příklad, aby byl pěkně srozumitelný a přehledný? Jak povedeme diskusi nad svěřenými příkaldy, aby pár manaikálních urážečů, kteří vstupují do webových diskusí (i zde na ceskeskole...) neotrávilo nebo rovnou neodradilo učitele z pilotních gymnázií?“ - Stane se...

Oldřich Botlík řekl(a)...
4. července 2016 v 9:53  

Pane Kostečko,

podsouváte mi něco, co jsem nenapsal. Nenapsal jsem, že se V. Stanzel dopustil "kritizovaného obratu". Já jsem jen ukázal, že V. Stanzel vytrhl z kontextu dvě formulace, které spojil do podivné implikace, aby mohl dospět k závěru, že občanské iniciativy mají "stejný podíl na tom, že dnes existuje pro všechny typy škol maturita pouze jedné úrovně" (tj. stejný, jako je jejich podíl na tom, že bylo zrušeno centrální hodnocení písemných prací).

Ignoroval přitom jak to, co je v tiskové zprávě napsáno (Pro velkou míru chybovosti je ještě v tom samém roce nový ministr školství Petr Fiala nechal zrušit.), tak to, co se skutečně stalo (Maturita vyšší úrovně byla zrušena stejnou novelou školského zákona jako centrální hodnocení, a to kvůli hrubé chybě Cermatu. Připravil test vyšší úrovně z matematiky, který byl oproti předchozímu roku o tolik náročnější, že řadu maturantů zcela zaskočil. Cermat i MŠMT navíc trvaly na své chybné "správné" odpovědi u úlohy 19 tohoto testu.)

Neignoruji podstatu a vyjadřuji se k důležitým věcem.

Polemiky týkající se sporných hodnocení písemných prací (je zajímavé, že jim říkáte "slohy", když mi použití stejného slova ve stejné souvislosti členové ASČ vytýkali) by mohly úplně odpadnout, kdyby MŠMT konečně nechalo zveřejnit veškerá anonymizovaná maturitní data od počátku státní maturity. Nechcete využít svých kontaktů a přimluvit se za to? Pokuste se vysvětlit "vrchnosti", proč je důležité, aby veřejnost měla přístup k informacím anonymizovaným tak, aby nemohly nikoho poškodit. Jistě by to mělo významný přínos také ke zkvalitnění výuky českého jazyka a literatury, o něž jde asociaci, kterou jste založil. Nebo snad ne?

Argumentování jednotlivostmi bez kontextu, které máte v takové oblibě, jsou bohužel jen irelevantní dalmyrány.


Pane Stanzle,

už před několika lety jsem sdělil P. Doleželovi, že na jeho komentáře nebudu reagovat. Jednou jedenkrát jsem to porušil a vzápětí jsem toho litoval. Obvykle jeho příspěvky ani nečtu -- nezajímají mě.

Zdůvodnění, proč se podle názoru spoluautorů analytického materiálu formulace RVP SOŠ "žák odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby" vztahuje pouze k jeho chybám vlastním, jistě časem podají oni jako bohemisté. Já jen konstatuji, že pokud by tomu tak nebylo, přibylo by k porušení školského zákona testem z ČJL ještě jedno: diskriminace žáků gymnázií, neboť obdoba tohoto požadavku v RVP G není.

Jak je možné dospět k názoru, že výše uvedená formulace, v níž se vůbec neoperuje s pojmem text, se vztahuje jen na vlastní žákovy texty? Jak jsem právě uvedl, k otázce vlastní/cizí se časem vyjádří jiní. Redukce na texty, tj. na chyby v písemném projevu, je možná proto, že celá polemika se vede kvůli korektorským úlohám v testu ČJL. A to jsou TEXTY. Poslechové úlohy jsou pouze v maturitních testech z cizích jazyků a myslím, že ani ty nejsou zaměřeny na odhalování chyb v ústním projevu. Podrobněji jsem to ale nezkoumal.

Ygrain řekl(a)...
4. července 2016 v 10:41  

"Poslechové úlohy jsou pouze v maturitních testech z cizích jazyků a myslím, že ani ty nejsou zaměřeny na odhalování chyb v ústním projevu. "

Ne, nejsou, alespoň v angličtině ne. Jsou zaměřeny na porozumění a zachycení požadované informace, standardizovanou formou (výběr z více možností, pravda/nepravda, doplnění konkrétního slova/slov). Obdobným způsobem jsou postaveny i písemné testy (výběr z více možností, pravda/nepravda, přiřazení nejvhodnější možnosti), které jsou rozšířeny o cvičení na "Use of English" - výběr správné gramatiky/lexika ze tří možností.

Starší cvičné verze (pokud se dobře pamatuji, pro vyšší úroveň) obsahovaly i cvičení na hledání chyb, ovšem v podobě, kdy se každý řádek textu prohledával zvlášť a obsahoval buď žádnou, nebo právě jednu chybu (pokud se dobře pamatuji, bylo to v podobě přebývajícího slova, typicky členu, předložky nebo pomocného slovesa, které bylo třeba vypsat). Pokud má být vyhledávání chyb součástí maturitního testu z češtiny, přimlouvala bych se za podobnou přehlednou strukturu, případně odstupňované bodování (správné odškrtnutí řádku/správně identifikovaná chyba - 1 bod, správná oprava - 1 bod).

Vladimír Stanzel řekl(a)...
4. července 2016 v 12:14  

Pane Botlíku,

děkuji alespoň za nástin odpovědí. Mám za to, že zdůvodnění postoje, který oni čtyři bohemisté zaujali, by mělo být součástí materiálu, jinak tento trpí podstatným lapsem. Pevně doufám, že soud nakonec proběhne a vše vyjasní.
Obávám se však, že podstatu mého druhého dotazu jste nepostřehl. Vůbec v něm nejde o dělení písemný/ústní (primárně je tento termín v lingvistice spjat s písemným projevem), ale o to, že formulace "žák odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby" neobsahuje slovo text, natožpak adjektivum "vlastní" či "cizí". Vyvozovat z dané pasáže RVP, že se vztahuje jen k textům vlastním, je proto logicky a jazykově nesmyslné, neexistuje pro to sebemenší důvod.

Jinak v textu EDUinu je jasně napsáno: "Díky občanským iniciativám došlo postupně k těmto změnám." Následuje jejich výčet, v němž hned druhým bodem je "Zrušení centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka". Toto zrušení proběhlo v r. 2012, a jak jsem již uvedl, stalo se tak přičiněním komise, v níž měl EDUin zástupce. Táž komise - dle zprávy na stránkách CERMATu - doporučila i zrušení dvou úrovní (viz můj příspěvek z 3. 7. 22:55). Tedy v podstatě titíž, kteří dnes kritizují jednu úroveň, mají podíl na zrušení dvojúrovňovosti. Nevadí jim to a nereflektují to. Ozval se snad EDUin v r. 2012 s tím, že nesouhlasí s jednou úrovní? Že chce zachování obou, aby se předešlo poměřování nesouměřitelných oborů? Neozval. Tady imho nejde o podivnou implikaci, ale o poměrně jasný případ.

Paní Ygrain,

nejem ani náhodou přesvědčen o smysluplnosti přenesení metodiky opravování/vyhodnocování DT z cizího jazyka do DT z češtiny, protože metodiky výuky i samy cíle předmětů nejsou totožné.

Ygrain řekl(a)...
4. července 2016 v 12:25  

Pane Stanzele, o přenosu metodiky opravování nebyla řeč, protože v angličtinové úloze byla identifikace a oprava chyby jedno a totéž. Navrhovala jsem pouze napodobení struktury testové úlohy, která byla velmi přehledná.

Miloslav Novotný řekl(a)...
4. července 2016 v 13:51  

Re Re V: Vážený pane, buďte tak laskav a ušetřete mne svých sprosťáren. Poučte se někde, čeho symbolem je jméno Goebbels a co bylo eufemisticky nazýváno „konečným řešením“, než začnete v důkazní nouzi tohle někomu předhazovat. Vaše samolibé rádoby vtipné srovnání jakýchsi pouličních „revolučních“ zážitků s těmito symboly zhovadilosti je nevýslovně trapné. Apel: „Podívejte se kolem sebe, k čemu vede "státní správa informací".“ svědčí jen o tom, že nevíte, oč tu běží. Kouzlem nechtěného jste se de facto pustil do Botlíka, poněvadž to, co jste dal do uvozovek, jsou právě ty úniky informací, o které mu tolik jde, ne ta „státní správa“, pokud by byla hodná svého jména. Správce, na rozdíl od Botlíka, není škůdce. Botlík z Cermatu, Slonková ze soudních spisů, hrdinný plukovník od všelikých tajných služeb atd., a můžete se dívat kolem sebe do sytosti sám, než začnete rozdávat nadávky. K mému názoru mne vede zkušenost, kterou nevnucuji. Ve svých 70 letech jsem pamětníkem mnohého, od Strahovských událostí, Jara a Srpna 68, studentské stávky 17. listopadu 1968 (Sic!), o které je ticho po pěšině, protože se „studentským vůdcům“, hrdinům n-tého odboje z r. 1989 nehodí do jejich pohádky o zdolání totality ruku v ruce s poručíkem StB Zifčákem, alias studentem Růžičkou a poté chvíli mrtvým Šmídem, přes Palacha, kanonizaci Anežky atd. Proč tak zeširoka? Kvůli názornosti. Seznal jsem, že nikdy a žádná státní výkonná moc neměla prostředky a neumí se bránit soukromníkům, kteří se vždy dostanou ke klíčům a razítkům. O tohle usilují škůdci jako Botlík, Šteffl, beduíni a další. Dostat se ke kulatému razítku, které z maturitního vysvědčení dělá úřední listinu. Pro korupci je to podmínka, bez níž nelze. Do té doby, než se jim podaří přepsat Ústavu a ze vzdělávání udělat zboží, potřebují obchodníci se vzděláváním dispoziční právo k plnému nakládání s penězi státem vybíranými na vzdělání, jak jinak, „silou zákona“. Pak byste i toho policajta viděl jinak, jako strážce pokladu. Ostatně, pokud na Vás někdy někdo poslal policajty, pak to bez ohledu na režim byli právě takoví soukromníci, kterým jste možná šlápl na kuří oko.

Oldřich Botlík řekl(a)...
4. července 2016 v 22:33  

Tak ještě jednou.

Zrušení centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka

KVŮLI velké míře chybovosti je ještě v tom samém roce nový ministr školství Petr Fiala nechal zrušit. Stalo se tak i DÍKY občanským iniciativám.

KVŮLI hrubé chybě Cermatu, který špatně nastavil náročnost maturitního testu Matematika vyšší úrovně obtížnosti, nastala situace, v níž by si vyšší úroveň obtížnosti vybral v následujícím roce jen maturant padlý na hlavu. DÍKY doporučení komise, do které P. Fiala jmenoval mj. Tomáše Feřteka a Ondřeje Hausenblase, avšak nikoli Jiřího Kostečku, Josefa Soukala nebo Vladimíra Stanzla, došlo rovněž ke zrušení testů vyšší úrovně obtížnosti.

Analytický materiál nekritizuje primárně „jednoúrovňovost“ státní maturity, nýbrž skutečnost, že státní maturita trivializuje cíle vzdělávání a omezuje pluralitu vzdělávacích postupů. S těmito dvěma zásadními nedostatky státní maturity její „jednoúrovňovost“ téměř nesouvisí.

Žák odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby

Tento požadavek z RVP SOŠ nemá ŽÁDNÝ protějšek v RVP G. Ať se tedy vztahuje na texty či netexty, vlastní či nevlastní, nehraje to v nezákonnosti zařazení korektorských úloh do maturitního testu ŽÁDNOU roli. Jejich zařazení je nezákonné kvůli gymnazistům.

vlastní / nevlastní – to, že požadavek z RVP SOŠ se týká jen vlastních projevů žáka, je názor pěti bohemistů (M. Špačková je rovněž bohemistka) vyjádřený v analytickém materiálu iniciativy Maturitní data – odtajněno
texty / netexty – NIKDO netvrdil, že požadavek „žák odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby“ se týká JENOM textů; pouze textů se ovšem týká případná aplikovatelnost tohoto požadavku na zmíněné korektorské korektorské úlohy, jejichž zařazení do testu je předmětem kritiky; v analytickém materiálu se proto píše doslova toto: „Nedomníváme se, že je tím míněno opravování cizích textů.“

Eva Adamová řekl(a)...
5. července 2016 v 10:10  

Připomínáme mi tady někteří vzteklého sedmáka, který mi onehdy hystericky mlátil žákovskou do katedry se slovy "to jsme se neučili" v situaci, kdy měl popsat působení setrvačnosti na žokeje při prudkém zastavení koně, přičemž jsme si to vysvětlovali na podobném příkladu (copak se stane s cyklistou, když náhle zabrzdí přední brzdou). Možná vám to přijde absurdní, ale skončilo to dokonce stížností rodičů v ředitelně, protože prý zkouším látku, kterou neučím.
.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
5. července 2016 v 11:47  

K čemu asi povede iniciativa p. Botlíka o nezákonnosti korekturního cvičení? Možná k ještě podrobnějším katalogům a ještě podrobnějším RVP. Nebyla by právě toto trivializace cílů vzdělávání?

Unknown řekl(a)...
5. července 2016 v 12:18  

Ad Oldřich Botlík řekl(a)... 4. července 2016 22:33

Ano, pane Botlíku. Chvíli mně to tehdy v r. 2012 trvalo, než jsem se zorientoval v tak sprosté, šílené, nenávistné kampani, kterou jste spustil. Která se neštítila lží, a v důsledku výhružných nočních telefonátů, jež jednou dostihly i mého syna.

Vůbec bych byl totiž nečekal, co si tehdy dokážete s pány Feřtekem a Hausenblasem vymyslet. Přičemž první beduinská recenze DT 2012, byla tak pitomá, ba idiotská, že se jí smáli i studenti středních škol (já je na rozdíl od vás a Hausenblase dost dobře znám).

Takže jsem se od té doby poučil, požádal o spolupráci média a dostal se do nich; a spoluzaložil asociaci, která Vám tak leží v žaludku. Dělám to, co pro náš obor (ne VÁŠ, pane Botlíku) považuji téměř 40 let za prospěšné. Jsem plně připraven a ochoten kvalifikovaně polemizovat s kolegy jiných názorů, jako je např. pan Lippmann, jakkoli jsou moje a jeho obzory nekonečně vzdálené. Ale je to bohemista a praktikující SŠ učitel.

Vy jste, s prominutím, bohemistické nic. A že bych dokázal najít přiléhavější název. Tak si trhněte.

P. S. Podle novely školského zákona bude hodnocení maturitních prací opět centrální, státní. Kéž by bylo mezinárodní, jako u maturity IB. Už se těším na Vaše a beduinské reakce. V řídkých chvílích volna dporučuji četbu maturtních prací, které jste pomáhal čelindžovat: http://www.ascestinaru.cz/asc-ukazky-ze-slohovych-praci-stredoskolaku/.

Oldřich Botlík řekl(a)...
5. července 2016 v 12:44  

Dávejte si pozor na klávesnici, pane Kostečko. Já jsem v roce 2012 žádnou kampaň nespouštěl, natožpak takovou, která se "neštítila lží, a v důsledku výhružných nočních telefonátů, jež jednou dostihly i vašeho syna." Pokud jde moje kolegy, spoluautory analytického materiálu, myslel jsem, že jste je už dávno kontaktoval. Aspoň jste zde tvrdil, že jakmile budete znát jejich jména, "okamžitě s nimi navážete dialog".
Takže nenavázal...

Pane Sotoláři, myslíte si snad, že jsem to byl já, kdo kvůli úplně pitomé úloze o epizeuxi (a podobně pitomým úlohám, jichž se nejspíš ještě dočkáme) nechal přidat do maturitního katalogu mj. dvacítku tropů a figur?
Já bych si například docela rád přečetl vaše jasné stanovisko řekněme k úloze 8 letošního jarního testu ČJL. Je tato úloha v souladu s RVP pro gymnázia, nebo není? A proč? Až budu vaše stanovisko a jeho odůvodnění znát, můžeme diskutovat o tom, proč je kritika zařazení úlohy 8 do testu žádoucí a k čemu by měla vést. Dříve to asi nemá smysl, že...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
5. července 2016 v 15:50  

Pane Botlíku,

klídek, já přece neřekl, že je právě toto právě vaším cílem. Jen jsem si zauvažoval, kam by vše mohlo paradoxně vést (k vaší i mé nespokojenosti) a s největší pravděpodobností nakonec povede: k renesanci jednotných osnov s pěkně macatým výčtem povinného učiva.

I když to vůbec není vzhledem k úvahám o dopadu kritiky úlohy 8 nutné, odpovím. Myslím, že vyhledání chyby v cizím textu není v nesouladu s RVP G. Tato dovednost dokládá znalost zásad pravopisu, které má žák podle výstupu dodržovat v písemném projevu. Doufám, že dodržíte svou občanskou povinnost a podáte žalobu. Na rozhodnutí soudu jsem velice zvědav.

A máme-li se opírat o RVP G, pak nabízím výstup - posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou. K všestranné analýze textu patří jistě i analýza pravopisná. Použije-li autor ke komunikačnímu účinku nedodržení zásad pravopisu, musí je žák umět při analýze nejprve najít. (Např. v Harry Potterovi řeč R. Hagrida.)


Tlumočník řekl(a)...
5. července 2016 v 17:44  

DÍKY doporučení komise, do které P. Fiala jmenoval mj. Tomáše Feřteka a Ondřeje Hausenblase, avšak nikoli Jiřího Kostečku

To také svědčí o vysoké odbornosti pana Fialy.

Oldřich Botlík řekl(a)...
5. července 2016 v 17:59  

Děkuji, pane Sotoláři.

Předpokládám, že mí kolegové bohemisté uvažovali o tom, zda výsledek posouzení a interpretace komunikačních účinků textu o Ezopovi je nutné (možné) argumentačně podpořit také analýzou chyb, které do textu vložili autoři testu. Na váš argument je upozorním.

Nevím, jakou občanskou povinnost máte na mysli. Dokonce ani případně poškození maturanti nemohou podat žalobu "jen tak". To mohou udělat pouze ti, kteří podali žádost o přezkoumání SVÉHO výsledku v testu a MŠMT o ní rozhodlo způsobem, s nímž nejsou spokojeni.

Já v jejich situaci bohužel nejsem. Už jsem dokonce zkoumal, zda je možné, abych se příští rok ke společné části maturitní zkoušky přihlásil a poškozeným se stal. Ani to ovšem není možné, pokud správně rozumím první větě ustanovení § odst. 6 školského zákona.

Obecně nejde o soudní pře, ale spíše o připravenost lidí připravujících zkoušku obhájit odvedenou práci. Tomu se celých pět let soustavně vyhýbají. Cermat by například měl spolu se správnými odpověďmi publikovat jejich odůvodnění. A anonymizovaná prvotní maturitní data mohla být už dávno na webu -- nikomu neškodí. Vrchnost si prostě myslí, že je jí dovoleno téměř vše. A s ní si bohužel myslí totéž i spousta lokajů -- "hlavně, že ti smradi v lavicích dostanou strach".

Máte pravdu, s "renesancí jednotných osnov s pěkně macatým výčtem povinného učiva" bych spokojen nebyl. Zmíněného nebezpečí jsem si ovšem byl vědom už v roce 2001, kdy jsem s několika kolegy a kolegyněmi zveřejnil materiál PROTI koncepci státní maturity. Ten ji pomohl odložit o 10 let. Materiál podrobně rozebíral, k čemu taková zkouška povede. Potvrdilo se myslím úplně všechno, včetně konfliktu s kurikulární reformou.

Unknown řekl(a)...
5. července 2016 v 18:25  

Ale spouštěl jste, pane Botlíku, spouštěl - a taky spustil. A nejen na EDUinu, ale i např. v Lidovkách.

Spoluspustil jste kampaň HNUSNOU a dlouhodobou - a už jste zapomněl, že jste v ní chtěl své názorové odpůrce "věšet za koule do průvanu"? Omluvil jste se někdy přinejmenším za tenhle výrok, vyvěšený roky na EDUinu? (To jen tak na okraj vaší poznámky "pozor na klávesnici".)

K dalšímu: kritizovat zařazení tzv. korekturních úloh do maturitního testu je taková nehoráznost, že vás zase jednou - při vší skromnosti - tvrdě zabrzdím. Jasné argumenty napsal již Josef Soukal, jen je podepíšu. A to i u případného soudu.

Prostě nedovolím, abyste zničil náš obor. To není nic osobního, viděl jsem vás snad jedinkrát v životě v Senátě, když jsem tam obhajoval státní maturitu a stovky hostů jen koukaly, jaké maturitní slohové paskvily dokázali napsat někteří z těch, které jste tak horlivě obhajoval před "zlovůlí" centrálních hodnotitelů. Opakuji se, ale je to nutné: viz http://www.ascestinaru.cz/asc-ukazky-ze-slohovych-praci-stredoskolaku/.

Naposled: Státem řízená a kontrolovaná část maturitní zkoušky je naprostá nutnost, mají-li být naši středoškoláci v dnešním světě konkurenceschopní. Ale máme zákon, podle kterého existuje i školní část MZ, a tam ať si školy dělají, co uznají za vhodné. Tím se jednoznačně vychází vstříc češtinářům, kteří mají s maturitou euroatlantického střihu problém. Tento dvojí koncept jsem navrhoval, podporoval a pomáhal prosadit. A podporovat budu.

RVP jsou RVP právě proto, že jde o RÁMCOVÉ vzdělávací programy; v žádném případě ne o něco, jako byly osnovy. A to, co se může prověřovat u maturity, konkretizují jasně Katalgoy požadavků. Včetně epizeuxis.

Nejste češtinář, věnujte se matematice.

Oldřich Botlík řekl(a)...
5. července 2016 v 19:09  

Již jsem několikrát napsal, že dnes už bych měl pro člověka, který si vymyslel pro písemnou práci neuvěřitelně hloupé zadání "nafingovat reportáž", mírnější trest. Nikoli pro "své názorové odpůrce" – dávejte si pozor na klávesnici, pane Kostečko.

Vzhledem k tomu, pokolikáté mi to veřejně A ZKRESLENĚ připomínáte (není už čas na argumenty?), začínám si myslet, že autorem zadání jste vy. Už posledně jsem vám doporučoval, abyste si přesné znění zkontroloval v dokumentaci, kterou si o mně podle svých slov vedete. A zase nic. Asi to bude záměr, že?

Pokud jde o kritiku zařazení korekturních úloh do maturitního testu, čekám, že dodržíte své slovo a budete o zařazení diskutovat se svými názorovými odpůrci: "Se všemi kolegy a kolegyněmi, pokud jsou aprobovaní bohemisté/bohemistky, okamžitě naváži dialog." (Zdůraznění je moje.)

Jsou to: Ondřej Hausenblas, Karel Lippmann, Jiří Lukáš, Magda Špačková a Martin Valášek. Je mezi nimi také absolvent doktorského studia bohemistiky. Na výsledek diskuse se opravdu těším. Ujišťuji vás, že s "nehorázností" ani s argumenty Josefa Soukala neobstojíte.

Přece nechcete být ještě taky za žvanila, pane Kostečko. Nebo snad ano?

Unknown řekl(a)...
5. července 2016 v 20:26  

Pane Botlíku, autorem toho maturitního zadání jsem nebyl. Moje slovo, nebyl. Tečka.

Vy jste ale tehdy ujel, a těžce ujel, takže se třeba právě panu Lippmannovi velmi divím, jak vás po tomhle vašem excesu může podporovat. Možná o tom vašem výroku vůbec neví. Tak jsem ho tady znovu připomněl. Je úplně jedno, v jakém kontextu z vašich úst padl, takhle se prostě ve SLUŠNÉ společnosti neargumentuje.

Na navázání dialogu jsou potřeba alespoň dva. Já tady diskutuji do roztrhání těla, ačkoli toho mám po skončení školního roku tak akorát; ovšem nevidím, že by se kdokoli z Vámi uvedených diskusních partnerů ozval. Kde asi tak mám tedy s nimi diskutovat, kde navázat dialogk, dyž se neozvou zde?? i
Není jim snad web Česká škola.cz dost dobrý? Nechť tedy jmenovaná kolegyně a jmenovaní kolegové taky naváží dialog - kde jinde k tomu mají příležitost než právě zde? Já debatuji, oni mlčí.

Věřte, že jim v případě reakce rád ihned odpovím.


Oldřich Botlík řekl(a)...
5. července 2016 v 21:06  

Pane Kostečko,

není úplně jedno, v jakém kontextu ten výrok padl, a už vůbec není jedno, že ho opakovaně připomínáte v jiném kontextu, než v jakém padl. A jinak, než zněl. Také nešlo o argument – minimálně z mé strany mu argumentů předcházela celá dlouhá řada. Jako když hrách na zeď hází. Proto také ten výrok padl. Z naprostého zoufalství.

Vy tady NEDISKUTUJETE, pane Kostečko, vy jen vykřikujete kategorická tvrzení.

A kde s nimi navážete dialog? Googlovat snad umíte, jeden z mých kolegů dokonce vyučuje na stejné škole jako vy, byť v její části s tradicí.

Věřte, že jim v případě reakce rád ihned odpovím.
Nevěřím. Už jste své slovo porušil a právě to zkoušíte znovu. Oni navíc už "výkop" provedli, není-liž pravda?

Unknown řekl(a)...
5. července 2016 v 22:07  


Pane Botlíku,

ten váš výrok o "věšení koulí do průvanu“ byl SÁM O SOBĚ tak sprostý, že je úplně jedno, v jakém kontextu padl. Totálně jste se jím znemožnil.

Nechť jdou Vaši podporovatelé na tento web. Je spolehlivý a férový. Budu online.

Oldřich Botlík řekl(a)...
5. července 2016 v 22:37  

Jak jsem uvedl, pane Kostečko,

oni už diskutovat začali. Napsali spolu se mnou patnáctistránkový hustě řádkovaný materiál, v němž mj. konstatovali, že

a) korektorské úlohy v testu ČJL nemají podporu v RVP pro gymnázia;

b) státní maturita vede k trivializování cílů vzdělávání, neboť zaměňuje jeho cíle pouhými nástroji;

c) státní maturita omezuje pluralitu pedagogických přístupů a metod;

d) obtížnost testu ČJL pro žáky SOŠ objektivně rychle roste (na rozdíl od obtížnosti pro gymnazisty), a to z nejasných důvodů (nikoli příčin).

Možné vysvětlení k bodu d) jste podle nich i podle mě (a dalších lidí) poskytl právě vy svým rozhovorem pro iDnes (29. 5. 2016). Pokud by bylo pravdivé, znamenaly vámi popsané postupy zcela zjevnou záměrnou diskriminaci žáků SOŠ. Ta odporuje školskému zákonu. Nikdo z MŠMT ani z Cermatu však vaše slova nepopřel.

Míč je na vaší straně, pane Kostečko. Tak se nevymlouvejte a dejte se do toho. Bod po bodu...

Unknown řekl(a)...
6. července 2016 v 10:07  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Unknown řekl(a)...
6. července 2016 v 11:16  

Pane Botlíku,

můžete na ten "hustě řádkovaný materiál" přímo odkázat? Nemám náladu si ho po mimořádně náročném školním roce někde googlovat.

Že má být maturitní test přiměřeně obtížný poté, co byla krajně nešťastným rozhodnutím ministra Fialy zrušena - za přispění tehdejší "odborné" komise - dvouúrovňová maturita, na tom trvám. Tím "přiměřeně obtížný" míním soulad s Katalogem požadavků. Takže žádná diskriminace kterýchkoli středoškoláků. V Katalogu je naprosto jasně řečeno, co lze prověřovat.

ASČ za současného stavu legislativy navrhuje, což vy trvale ignorujete, společnou část MZ plus nadstavbu. Tak, aby žáci zejména gymnázií (leč nikoli výhradně oni, protože jistěže existují i nadaní a pilní žáci na SOU a SOŠ) mohli v předmětu ČJL vykázat vyšší úroveň svých kompetencí.

Jenže i tohle je škrabání se levou rukou za pravým uchem. Česká maturita prostě musí mít v budoucnu OFICIÁLNĚ A ZÁKONNĚ dvě úrovně, protože v této zemi existují dvouúrovňové střední školy: praktické a akademické. Vy se vezete na vlně zrušení dvou maturitních úrovní, k němuž jste bohatě přispěl. A pak kritizujete didaktický test jedné úrovně. Úžasné! Takové... přímo botlíkovské.

Eva Adamová řekl(a)...
6. července 2016 v 11:16  

a) korektorské úlohy v testu ČJL nemají podporu v RVP pro gymnázia;

Korektorské úlohy mají oporu už v RVP ZV.


d) obtížnost testu ČJL pro žáky SOŠ objektivně rychle roste (na rozdíl od obtížnosti pro gymnazisty), a to z nejasných důvodů (nikoli příčin).

Jedná se o jeden test, roste-li jeho obtížnost pro žáky SOŠ, roste jeho obtížnost i pro gymnazisty. Pokud však máte pocit, že nezmaturovaných žáků SOŠ z ČJ na rozdíl od gymnázií přibylo, zamyslete se nad tím, zda to nemůže být čím dál tím horším složením maturitního ročníku na SOŠ. Na gymnáziích jsou vzhledem ke slabším populačním ročníkům stále horší žáci, ale pořád jsou to žáci, kteří se na ZŠ pohybovali na trojkách, na SOŠ ale přibývá maturantů, kteří se na základce pohybovali na hraně propadnutí.

B) a C) jsou jenom neprokázané domněnky. K prokázání těchto "hypotéz" by bylo potřeba uskutečnit rozsáhlý vědecký výzkum - rozhodně nepostačuje, že si Botlík s několika dalšími něco myslí a svoje domněnky zveřejní na "patnácti stránkách." Tady prozatím není vůbec o čem diskutovat.

Unknown řekl(a)...
6. července 2016 v 13:21  

Paní Adamová,

vyjádřila jste to zcela přesně. Já jsem byl v médiích ještě tvrdší, když jsem na rovinu řekl, že středoškoláků je dnes příliš.
Je. Prostě je.
Protože jsou mezi nimi i takoví, kteří nemají intelektuální či morálně-volní kapacitu maturitu složit, bude-li opravdu nastavena jako maturita, nikoli jako botlíkovina. Kteří vůbec neměli být na jakoukoli střední školu přijati.

Gausse obelhat nelze a jediná možnost, jak "nechat od/zmaturovat" v populačním ročníku i ty, kteří na to zjevně nemají, ač "byli přijati a dovedeni" (kvůli prachům), je útočit na údajně obtížná maturitní zadání. Samozřejmě nejlépe poté, kdy se péčí pana Botlíka a spol. zrušily dvě maturitní úrovně...

Zaveďme konečně v ČR pořádnou maturitu dvou úrovní po vzoru IB pro G a SOŠ, a vedle ní mistrovské zkoušky pro SOU. Do smrti nepochopím, proč dnešní politici tenhle koncept ministra Chládka odrovnali.

Korektorské úlohy MAJÍ samozřejmě oporu jak v RVP ZŠ, tak v RVP G i RVP SOŠ.

Charlie řekl(a)...
6. července 2016 v 14:00  

Pane Kostečko,
i Vy jste se vyjádřil naprosto přesně. Riskujete tím, že Vás určitá skupina diskutujících označí za technokrata bez lidského přístupu k žákům. I takové argumenty jsem na své podobné příspěvky zažil. A zeptat se můžete i pana Doležala a mnoha dalších. Držím Vám palce, já už své učitelské působení vzdal. Přes den koukat do obličejů budoucnosti národa, která až na pár výjimek čeká, že to nějak dotluče k maturitě, tam si dá matematiku, protože je to jen 1 test a stačí jim dostávat za 4, hlavně že mají klid. K tomu večer narážet v TV, novinách i internetu na mediální hvězdy typu Feřtek, Botlík, Laurenčíková, atd. kteří rozbíjejí i tu poslední křehkou kostru, která české školství ještě jak tak drží pohromadě, a je jim jedno, že až se zřítí, odnesou to nejvíce žáci. Tedy ti, kterých se navenek zastávají.

Jana Karvaiová řekl(a)...
6. července 2016 v 16:06  

Souhlas s p.Kosteckou.Je mi jedno,jestli jinde na svete maji o x procent stredoskolaku nebo vysokoskolaku vice.Kdyz si tito nespocitaji bez kalkulacky ani slevu v obchode,pletou si Cecensko s Ceskem a znaji jen veci ve svem oboru ,tudiz jsou bez vseobecneho rohledu.Pry jsou vice sebejisti a schopni.Obavam se, ze tyto vlastnosti jsou nahrazovany drzosti ,aroganci,presprilisnym sebevedomim az narcismem.Chapu,ze temto vlastnostem fandi lidi bud frustrovani nebo stejne postizeni.Mam pocit,ze si mnoho lidi na skolstvi vybiji sve mindraky.Neustale debaty co se ucit a neucit jsou zcestne ze sve podstaty.To by vam totiz nesdelil ani Nostradamus ci Sybila.To nevi nikdo,co bude potrebovat.Jedine co vime,je ze na konci zivota muzeme posoudit,co jsme nepotrebovali.Jenze to bude mit kazdy jinak.A moudry clovek rekne,ze ho to nijak neposkodilo,kdyz vedel i veci, ktere v zivote neuzil.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
6. července 2016 v 16:47  

A moudry clovek rekne,ze ho to nijak neposkodilo,kdyz vedel i veci, ktere v zivote neuzil.

Hm, a co věci, které nevěděl, ale v životě by je použil, kdyby je věděl, ale místo nich se učil věci, které neužil. Třeba logaritmické rovnice nebo epizeuxis ;-).

Cecensko s Ceskem, a vám se neplete Wayoming a Wisconsin?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
6. července 2016 v 17:01  

Celá debata jen přináší další a další důkazy, že obzor učitelů je omezený. To je samozřejmé. Obzor každého z nás je omezený, a většina učitelů strávila praktiky celý život (od 6 let) ve škole). Ale někteří učitelé si to vůbec neuvědomují a vynášejí kategorické soudy o věcech, které školství přesahují. Proto by například cíle maturity obecně ani jednotlivých předmětů, podíl maturantů rozhodně neměli určovat učitelé, ani odborníci v jednotlivých předmětech.

Pan Kostečka říká: „A o tom, že epizeuxis patří do Katalogu plným právem, se s Vámi vůbec nebudu bavit, nejste bohemista.“
Tedy o tom, zda dílčí cíl maturity je správný, rozhodnou bohemisté, a to zcela bez ohledu na svět kolem, bez ohledu na to zda to někdo jiný než bohemisté k něčemu potřebuje, zda to někdo jiný pokládá za správné a užitečné. Škola zde ovšem není kvůli škole ani kvůli maturitě. Je to veřejná služba společnosti, ne naopak.

Bohužel český vzdělávací systém je zcela dezorientovaný, společnost neví, co do školství chce, jasné cíle nemá ani jako celek, a ani třeba maturita. A tak se často stává, že správou zahrady se ujme kozel.

Eva Adamová řekl(a)...
6. července 2016 v 18:06  


"A tak se často stává, že správy zahrady se ujme kozel."

Zato matematici Šteffl s Botlíkem, z nichž jeden se jako učitel ve školství nepohyboval vůbec a druhý jen po velmi krátkou dobu (žáky na základce viděli tak maximálně ráno před školou a žáci na učňáku by je sežrali i s botami), by byli těmi jedinými správnými povolanými správci zahrady. Neustále se do této pozice správců sami tlačí, novináři jim nahrávají tím, že v tisku dávají slovo jen jim (no a občas Bobovi, aby to bylo vyvážené), protože se jim skutečné odborníky vyhledávat ani nechce. Tito pánové mají svůj obzor tak široký, že občas dohlédnou i za hranice svého testování. Kam se na ně hrabou odborníci a praktici typu pana Kostečky, o obyčejných učitýlcích ani nemluvě.

Oldřich Botlík řekl(a)...
6. července 2016 v 18:30  

Protože spěchám a asi na 10 dní nebudu na internetu, jen stručně.

ad J. Kostečka
Můžete na ten "hustě řádkovaný materiál" přímo odkázat? Nemám náladu si ho po mimořádně náročném školním roce někde googlovat.

Mám tomu rozumět tak, že jste se až dosud o něm vyjadřoval, aniž byste ho byl četl?
Jako Podrobný analytický materiál ke stažení ho najdete na stránce www.data-mat.cz.

Zaráží mě následující. Maturita (i ta státní) má podle zákona ověřit zejména úroveň klíčových vědomostí a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností. Budu na chviličku se skřípěním zubů předpokládat, že tomu tak je. Z výsledků testových úloh je ale zřejmé, že žáci zcela hromadně nezvládají ani některé učivo ČJL, které patří do základního vzdělávání. A to většinově i žáci na gymnáziích. Je s podivem, že se věnuje taková pozornost tomu, aby někteří žáci náhodou nedostali maturitní vysvědčení – namísto soustředěného a cílevědomého hledání příčin tak mizerných výsledků vzdělávání. Ty nemohou být (pouze) na straně žáků. Z valné části jsou na straně výuky.

ad E. Adamová
a)
Představuji si, jak byste dopadla u zkoušky z matematiky, kdybyste měla dokázat nějakou matematickou větu a vy byste namísto důkazu řekla: „Ta věta platí a basta.“ Jestlipak jste si už podle návodu Cermatu slepila karnevalovou čepičku?

b)
Hypotézu s horším složením žáků jsem sledoval do doby, než J. Kostečka v iDnes vysvětlil, že je to důsledek záměru. Dokud se MŠMT od jeho slov nedistancuje, nemám důvod ve zkoumání té hypotézy pokračovat. Pravděpodobnost, že by platila, však není moc vysoká – nárůst propadovosti na SOŠ je příliš příkrý. Nelze také jít do hloubky bez patřičných dat, která zatím MŠMT nedalo k dispozici.

c)
To nejsou žádné domněnky. I na gymnáziích například žáci trénují zaškrtávací úlohy z matematiky, aby „byli připraveni na maturitu“. Nebo v češtině pitomé „slohy“, zatímco jinde se učí strukturovaně vyjadřovat MYŠLENKY. Podobně hloupé pojetí plošné zkoušky navíc většina vyspělých zemí opustila už před zhruba dvaceti lety (pokud je vůbec zavedla), a to právě kvůli trivializaci cílů vzdělávání. Vyzkoumáno tam už bylo mnohé, dokonce tolik, že za propagaci podobných testů se soudný odborník na Západě už dávno stydí. Viz například osud Diany Ravitch (původně velká propagátorka programu No Child Left Behind, kterému se přezdívá No Child Left Behind Alone). Znovu platí, že důkazy budou k dispozici vzápětí poté, až MŠMT nechá zveřejnit anonymizovaná prvotní maturitní data. I z tohoto důvodu by to mělo udělat co nejdřív – jinak se vystavuje výtkám, že zanedbává rozvoj vzdělávací soustavy.

Eva Adamová řekl(a)...
6. července 2016 v 20:02  

Pokud jsem Vás pane Botlíku správně pochopila, tak to, co zahlásíte Vy, nikdy rozhodně nejsou žádné domněnky, ale to, co zahlásí Adamová, se musí dokazovat. Chcete-li však důkaz, přečtěte si text RVP ZV, pokud možno s porozuměním.

A jen tak na okraj, proč, když už se 20 let na západě stydí za trivializaci cílů vzdělávání, které dosáhli prostřednictvím zaškrtávacích testů, se jistý Botlík podílí na testech Kalibro? Že se nestydí.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. července 2016 v 20:12  

"Cecensko s Ceskem, a vám se neplete Wayoming a Wisconsin?"

Ne, neplete. Když chcete mermomocí ilustrovat něčí omezenost, možná by bylo dobré si nejdříve nastudovat názvy, které k té ilustraci používáte. Pokud tak neučiníte, ilustrujete, bohužel, omezenost vlastní a nechtěně dáváte zapravdu svým oponentům.

"Škola zde ovšem není kvůli škole ani kvůli maturitě. Je to veřejná služba společnosti, ne naopak."

Přesně tak. A právě proto je nezbytné, aby certifikaci vzdělání poskytovali ti, kteří jsou odborníky v oboru. Nevím, kde tihleti štefflové a botlíkové berou tu drzost, že chtějí rozhodovat o všem, nebo alespoň manipulovat vše podle svého. Zaplať pánbůh, že se zatím nepustili třeba do medicíny, nebo jaderné fyziky. Vadí jim úředníci, vadí jim i odborníci. Tedy pokud je neposlouchají, nebo mají jinou představu o vzdělání.

"Bohužel český vzdělávací systém je zcela dezorientovaný, společnost neví, co do školství chce, jasné cíle nemá ani jako celek, a ani třeba maturita."

Nemluvte laskavě za společnost. Já mám naprosto jasno, co od školství chci. Chci, aby děti něco znaly a uměly, ne aby měly instantní vzdělání propagované vámi. Vám vaše pýcha brání vidět vaši malost a ubohost. Chci, aby mé děti věděly, že jedním z amerických států je Wyoming a nikoliv Wayoming. Nechci, aby se mé děti učily slavný Zlatuškův důkaz nesestrojitelnosti klaunské čepičky kvůli zobáčku. Naopak chci, aby maturitní zkouška znemožnila těm, kterým se nedostává kognitivních schopností, studium na VŠ. Chci elitní vzdělávání, ne pokrytecké VŠ vzdělání pro všechny v duchu utopických neomarxistických ideologií.

"A tak se často stává, že správou zahrady se ujme kozel."

Souhlas. Největší místní kozel je Oldříšek Botlíků.

Oldřich Botlík řekl(a)...
6. července 2016 v 20:23  

Důkaz jsem očekával od vás, paní Adamová. Je to Cermat, který musí prokazovat, že testy a katalogy jsou v souladu se zákonem, protože jemu zákon ukládá, aby byly. Když ty korektorské úlohy tak jednoznačně hájíte, představoval jsem si, že prostě napíšete, z čeho vaše tvrzení vyplývá.

My jsme naše tvrzení také odůvodňovali – nejste ale zdaleka sama, kdo tady rozdává hodnotící soudy naslepo.

A když už je řeč o tom čtení s porozuměním: psal jsem o pojetí plošné zkoušky. Jenomže abyste rozuměla tomu, za jakých okolností má test zásadní dopady na vzdělávání, musela byste si o tom taky něco přečíst. Testy Kalibro nikdy s žádnou zkouškou spojeny nebyly, nejsou a ani nebudou, dokud se na nich budu podílet já. Navíc nejsou jen zaškrtávací.

Už jste si podle návodu Cermatu vyrobila tu čepičku? Vřele doporučuji... Až se vrátím, zase se zeptám, pokud nezapomenu.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. července 2016 v 20:29  

"Je s podivem, že se věnuje taková pozornost tomu, aby někteří žáci náhodou nedostali maturitní vysvědčení – namísto soustředěného a cílevědomého hledání příčin tak mizerných výsledků vzdělávání. Ty nemohou být (pouze) na straně žáků. Z valné části jsou na straně výuky."

"Představuji si, jak byste dopadla u zkoušky z matematiky, kdybyste měla dokázat nějakou matematickou větu a vy byste namísto důkazu řekla: „Ta věta platí a basta.“"

A jak vy víte, bez důkazu, že ty příčiny mizerných výsledků vzdělávání, nemohou být jen na straně žáků? Část populace má výsledky mizerné, část má velmi dobré. Pokud chcete něco záslužného udělat pro vzdělanost českého národa, ukažte, jak lze k maturitě připravit čtyřkaře ze ZŠ, nejlépe přímo výukou těch dětí. Jenže to vy neumíte. Vy umíte jen udílet trapné knížecí rady. A že vám není hanba, je pouze důsledkem nějaké poruchy, která vám neumožňuje pociťovat stud.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. července 2016 v 20:52  

Maturitní testy také nejsou jen zaškrtávací. Botlíček nám tedy tvrdí, pokud to správně chápu, že ověřovat dosažené znalosti pomocí testů, je vhodné (dělá to tak Kalibro), ale nesmí na tom ověřování záviset budoucnost testovaných žáků. To je opravdu pitoreskní.

Jana Karvaiová řekl(a)...
6. července 2016 v 21:53  

Veci ktere nevedel se doucil.Podle momentalni potreby. Proc mit tedy nejak strukturovane skolstvi(zakladni,stredni,vysoka),kdyz by se vlastne ani nepoznalo ,co kdo absolvoval?Vsichni by byli stejne blbi. Maturita nema nikoho trestat,ale take to nesmi byt "davacka". Porad se tocime v kruhu.Nikdo nevi a vedet nebude,jak bude svet vypadat za 30 let.A proc bychom to meli vedet?Vzdycky si lidstvo poradilo,vzdycky lidi vedeli,jak dal.Delame z prdu kulicku a nekdo se tim jeste zivi. Nechme vse nejakemu vyvoji,vsechny pokusy o socialne skolske reformy byly vetsinou trapne.

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. července 2016 v 22:31  

systém je zcela dezorientovaný, společnost neví, co od školství chce

Společnost, tedy souhrn členů společnosti, tedy její občani to vesměs vědí. Jen v tom nejsou zajedno. A především pak, nejsou v tom zajedno s odborníky na vzdělávání. Někdo třeba školu bere jako hlídárnu dětí s tím, že ji pak bude ostouzet za to, že dítěti nedala vše, co on sám zanedbal. Někdo si na problematice vzdělávání buduje svoje renomé odborníka na vzdělávání tím, že obchází všechna možná studia a redakce a káže o tom, jak to má být správně, to jest naprosto jinak, než to právě je, aniž by si všiml, že se v jedné větě klidně třikrát popře. Někdo se do školy přihlásí, aby se pak po zbytek života vofrňoval, že je to všechno jedna velká trapárna, prostěěě. Někdo bere školství jako zdroj slušné obživy přes to čerpání těch dotací, protože v resortech, kde se vytvářejí skutečné hodnoty, by jej kopli do zadku. Takže společnost ví, milý pane.

Už ty maturitní všediskuse nějak zvlášť nesleduji. Jen občas zobnu nějakou tu perlu. Třeba o té společnosti, která neví, co od školství vlastně chce. Zajímavé to zase bude až s příchodem povinné matematiky. To zas bude mudrosršení...
V každém případě ale musím konstatovat, že zvládne-li didaktický test z českého jazyka ledasjaký pytlik bez jakékoli přípravy za tři čtvrtě hodiny na slušnou dvojku, pak je to než součást maturitní zkoušky spíše nanicovatá šmrdlačka. A to si ten pytlik rovnou nezapočítal bod za tu epezeuxis. Jednak byla řádně profláknutá, a jednak by stejně nevěděl, co to je. Nikdy o ní neslyšel, nikdy ji k ničemu nepotřeboval. A to stejně, jako asi tak 98 % všeho, s čím se ve všech školách za těch možná dvacet let študýrování setkal. Všechno, co kdy potřeboval, potřebuje a potřebovat bude se naučil, učí se a učit se i bude sám. Zcela a naprosto sám.
Mohlo by se tedy říci, že to študýrování nebylo k ničemu, a že se mělo hned zkraje poptat odborníků na vzdělávání, čemu se vzdělávati je radno. Ale neřekne se, protože by se bylo pitomcem. Ono se neví, a vědět se nikdy nebude, totiž, k čemu co doopravdy je. Jak to v té kebuli fuguje, a znalost které té ptákoviny dopomohla k zahnízdění toho doopravdy prospěšného. To jen ti expertí mají poměrně nabubřele o všem jasno. Všechno vědí. Jen to, že jsou pitomcí, jim uniká.
Nedovedu si dost dobře představit, jak by musela vypadat ta odborníky na vzdělávání požadovaná nižší úroveň. Ledaže... ledaže by tohle už byla ona. Tím chci říci, že jestli tohle má být ověření kvality středoškolských studií, pak tedy dost slabota. Z druhé strany, pámbu zaplať, protože zůstat to na plédování odborníků na vzdělávání a libovůli ředitelů škol, nezachrání nás ani svěcená. Ačkoli, je to možná jen poměrně zbytečné prodlužování očistného úpadku celé společnosti.
Škoda jen, že stát rezignoval na onu sci-fi jednotnou maturitu z informačních a komunikačních technologií. To by byla teprvá prdel, dámy a pánové.

Eva Adamová řekl(a)...
6. července 2016 v 23:32  


Vím, pane Botlíku, že Adamová Vás už pěkně sejří, ale zkuste pokrotit emoce a aroganci, protože když reagujete na mé komentáře, teče Vám obojí doslova z každého slova.

A chcete-li důkaz z RVP ZV, máte ho mít.

ČJL-9-2-07 v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí

Chcete-li na oplátku argumentovat tím, že se nejedná o požadavek korektorských schopností, ale požadavek zvládání pravopisu ve vlastním písemném projevu, tak zalezte do své karnevalové čepičky a nezapomeňte přiklopit dno, protože v testu se to hold ve vlastním písemném projevu zjišťovat nedá, to jasné i Vám. Jenže u Vás vše kolem maturitních testů funguje ve stylu, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Doporučuji Vám však hledat jinou hůl, protože tato je dost chatrná.

Oldřich Botlík řekl(a)...
7. července 2016 v 1:02  

Vaše logika je vskutku neúprosná, paní Adamová. Vás by snad ani neměli pouštět k žákům.

Když se ČJL-9-2-07 v testu zjišťovat nedá (což je nám oběma jasné), tak se zřejmě testuje něco jiného, že.

No vidíte, a já jsem chtěl vědět číslo toho očekávaného výstupu, jehož naplnění se tedy testuje. A chci ho vědět i nadále. Nic víc, nic míň. Třeba vám poradí pan Kostečka...

Unknown řekl(a)...
7. července 2016 v 7:36  

Pane Botlíku,
za prvé jsem zde dosud nediskutoval k nějakému analytickému materiálu, ale k Vašim komentářům na tomto webu.

Váš výrok na adresu paní Adamové "Vás by snad ani neměli pouštět k žákům" je jen dalším důkazem vašeho neskonalého hulvátství.

Do médií jsem se opakovaně vyjádřil pouze v tom smyslu, že po zrušení dvou maturitních úrovní (na němž máte nehynoucí zásluhu) musí být didaktický test nastaven tak, aby BEZPEČNĚ umožnil úspěch neflákačům z těch typů středních škol, které nemají stejnou časovou dotaci na ČJL jako gymnázia, ale zároveň aby umožnil zejména gymnazistům ukázat něco navíc. Vy z toho děláte záměr (!) poškodit negymnazisty – to je doslova neskutečné. Tak to obrátíme: nebyl by DT nastavený jen pro SOŠ a SOU náhodou diskriminační pro gymnazisty? Proč by nesměli ukázat, co se za 4 roky naučili? Proč se mají pozastavovat nad tím, že je pro ně test směšně jednoduchý (což dokonce i letos houfně dělali, to mi věřte - na rozdíl od Vás je znám).

Pokud chcete důvod, proč jako češtinář soudím, že korekturní úlohy jsou v maturitním testu přípustné, zde prosím:
3
Práce s textem a získávání informací
techniky čtení, orientace v textu, jeho rozbor
http://zpd.nuov.cz/RVP_4_vlna/RVP_2651E01_Elektrotechnicke_a_strojne_montazni_prace.pdf
(Kde je tady v RVP SOŠ jediné slovo, že nemůže jít o text cizí, nikoli jen maturantův?)

nebo:
při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence
posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou
http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-gymnazia
(Kde je tady v RVP G jediné slovo, že nemůže jít o text cizí, nikoli jen maturantův? Pravopis - ať chybný, či správný - nemá snad vliv na komunikační účinky textu? A má snad být vyloučen ze všestranné analýzy textu?)

Podle mého nejlepšího češtinářského vědomí a svědomí zde zákon porušen nebyl a prověřovalo se to, co mělo. Vy ovšem tvrdíte: „Zákon byl totiž porušen také Katalogem, neboť Cermat do něj zařadil nalézání pravopisných chyb v cizích textech, ačkoli maturanti si takové specializované korektorské dovednosti osvojovat nemají. Proč by taky měli? Od nich se očekává pouze to, že nebudou dělat chyby ve svých vlastních textech.“

Zda byl, či nebyl porušen zákon, o tom rozhoduje v civilizované společnosti výhradně nezávislý soud, ne nějaký Botlík. Vy jste se ovšem pasoval do role soudce dříve, než k soudu došlo.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. července 2016 v 7:37  

"Když se ČJL-9-2-07 v testu zjišťovat nedá (což je nám oběma jasné), tak se zřejmě testuje něco jiného, že."

A proč by se ČJL-9-2-07 v testu jako nemohlo zjišťovat? Vždyť tam není napsáno, zda se jedná o písemný projev vlastní, či cizí. Pravda, zvládat pravopis v cizím písemném projevu je poněkud kostrbaté vyjádření, ale v zásadě o nic více, než zvládat jej v písemném projevu vlastním.

Navíc pokud žák zvládá pravopis ve vlastním písemném projevu, je logicky schopen odhalit pravopisné chyby v písemném projevu cizím. Testování korektorských dovedností je zase jedna uhozená hauzebláznovina a botlíkovština. To bychom pak mohli diskutovat o tom, zda lze u maturity testovat schopnost žáka správně se trefit odpovědí do rámečku určeného k odpovědi, protože to jistě také není součástí RVP. Oldříšek s Hausenblasem už zase vaří z vody v domnění, že nachytají co nejvíce pitomců na svou stranu. Žel, pánové, smiřte se s tím, že vaše činnost je užitečná pouze té neúspěšné menšině, která se snaží nahnat cyhbějící body na čemkoliv. A tihleti vám nepůjdou demonstrovat před ministerstvo, když se nebyli schopni ani připravit řádně na maturitu. Půlka z nich ani neví, co to to ministerstvo je a druhá svůj čas raději věnuje nejnovějšímu RPG.

Vít Tomis řekl(a)...
7. července 2016 v 8:03  

A tihleti vám nepůjdou demonstrovat před ministerstvo, když se nebyli schopni ani připravit řádně na maturitu.
Mám obavu, že právě ti nejméně připraveni jsou ti nejhlasitější a nejochotnější demonstrovat (je to jednodušší než pracovat)...

Oldřich Botlík řekl(a)...
7. července 2016 v 8:28  

ad J. Kostečka, 6. července 2016 13:21

Korektorské úlohy MAJÍ samozřejmě oporu jak v RVP ZŠ, tak v RVP G i RVP SOŠ.

Po svém návratu bych tady od vás rád našel ještě tu oporu v RVP ZŠ. Abychom to měli pěkně pohromadě. Snad najdete něco lepšího než E. Adamová.

Děkuji. OB

Eva Adamová řekl(a)...
7. července 2016 v 11:00  

Pane Botlíku, nezlobte se na mne, ale je mi Vás až skoro líto. Začínáte mi trošku připomínat důmyslného rytíře dona Quijote de la Mancha. Snad si na té dovolené trošku vyčistíte hlavu, zamyslíte se nad sebou a uznáte, že i Vaši oponenti by občas mohli mít pravdu. Snad se Vám o ČJL-9-2-07 z RVP ZV, které na Vás vypálila Adamová a se kterým si evidentně nevíte rady, nebude na dovolené zdát. Přeji pěknou dovolenou.

Unknown řekl(a)...
7. července 2016 v 11:16  

Oporu v RVP G a RVP SOŠ jsem jednoznačně našel. (Viz výše.) A maturita, o které se tady bavíme primárně, se snad týká středních škol. Co se to tady zase snažíte vytáhnout?

A konečně: podle logiky, kterou tady propagujete, by se vlastně nemohl sestavit vůbec žádný test, včetně testů Kalibro. Copak lze vůbec prověřit testem JAKÉKOLI kompetence na jiném než cizím textu?

Tuhle naprostou pitomost neobhájíte ani z nějakého lesa, kam se uchylujete před palbou argumentů. Neskutečně jste tady ulítl a jste jen pro smích.

Tomáš Barták řekl(a)...
7. července 2016 v 21:30  

Učím češtinu na základní škole. Učím rád, opravdu. (Zeptejte se mých kolegyň a kolegů.) Jsem šťastný, že nemusím maturovat, opravdu. Vztah a závislost mezi češtinou na ZŠ a SŠ na jedné straně a vyučováním na fakultě je na dlouhé povídání nebo psaní. To, co se v některých oblastech chce u maturity z češtiny, jsem se opravdu učil na vysoké škole. Nelžu. Kdybych nešel studovat češtinu, tak bych asi klidně žil i bez těchto znalostí. Jsem o tom přesvědčen. A to opravdu vyučování češtiny miluji. Nelžu.
Možná se některým zdá, že píšu nesmysly, ale tak to vnímám. Vyučování češtiny na SŠ je podle mě chaotické, zmatené. Mám zkušenost: syn ukončil gymnázium a dcera studuje odbornou SŠ. Naprosto nesrovnatelné: gympl je (podle předmětů) nafouklá ZŠ (nic ve zlém), studium oboru asistent zubního technika, to je 15 - 20 hodin týdně odborných předmětů a praxe. To chcete srovnávat? To přece nejde. Opravdu jsem šťastný, že nemusím maturovat. Já jsem absolvoval konzervatoř. A když jsem se rozhodl, že půjdu studovat češtinu, musel jsem se sám hodně věcí doučit. Bylo to ale moje rozhodnutí a já jsem musel sám převzít zodpovědnost.
Maturita je opravdu podivná. Asi opravdu podle některých píšu z cesty, ale musel jsem to už napsat.

Nicka Pytlik řekl(a)...
7. července 2016 v 21:52  

Asi opravdu podle některých píšu z cesty

Podle některých? Podle sebe především...

Tomáš Barták řekl(a)...
10. července 2016 v 13:44  

Čekal jsem podobnou reakci, proto jsem to do příspěvku psal. Stojím si ale za tím, že celé základní a střední školství, které většinou vrcholí maturitou, je trochu v rozkladu a nefunguje tak, jak by mohlo a mělo.

Nicka Pytlik řekl(a)...
10. července 2016 v 21:45  

Pytlici předpokládali, že podobnou reakci budete čekat. Proto také reagovali, a jsou rádi, že na Vaše očekávání došlo. Pytlivi si ale nemyslí, že je české školství trochu v rozkladu. Ono je v rozkladu zcela, neboť je odrazem celé společnosti.
Žáci, a nejen oni, než by potřebnou práci vykonali, jsou v čím dál tím více případech ochotni vynaložit klidně násobně víc energie na to, aby tu práci vůbec dělat nemuseli.
Aby nebylo mýlky, pytlici nehořekuji. Naopak. Vše je, zdá se, na nejlepší cestě. Pytlikům není známo, že by některý, a nejen z jejich žáků kdy umřel hlady. Zakončit studium certifikátem úspěšnosti, aniž by ve vás cokoli z toho studia ulpělo, považují pytlici za naprosto unikátní, a pro život v jednadvacátém století neoddiskutovatelnou kompetenci. V ervépé ale nic takového není. Špatněěě...

Simona CARCY řekl(a)...
11. července 2016 v 12:47  

Kdo se směje Botlíkovi, ať udělá čárku....

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.