Radomil Bábek: Inkluze jako zlaté tele nebo rasismus státních úředníků?

středa 2. března 2016 ·

Podle reportáže v České televizi vytvořili v Krásné Lípě dvě první třídy, a jednu z nich výhradně z romských dětí. Rasismus nebo odpovědné chování učitelů a ředitelky školy?


Integrovat zdravotně postižené děti, jistě s ohledem na závažnost postižení, mezi děti zdravé, může být velmi žádoucí a přínosné. Pro obě skupiny dětí. To se ovšem děje a nepotřebujeme na to zákon.

Jiné to ovšem je s inkluzí skupin se zcela rozdílným potenciálem učení, s rozdílným sociálním zázemím. To nám nechtě dobře ukázaly Česká školní inspekce a ministerstvo školství v reportáži České televize (Události, 26. 2. 2016).

V Krásné Lípě vytvořili dvě první třídy - jednu z romských dětí, druhou z dětí ... jaký je vlastně politicky korektní název? České děti, bílé děti, neromské děti? Budu jim říkat Češi. V reportáži zazněla až rozhořčená slova státních úředníků, jeden dokonce mluvil rovnou o segregaci. Z ředitelky školy udělali nenápadně a pod čarou rasistku. Ten pravý, ovšem skrytý rasismus možná předvedla právě školní inspekce a ministerští úředníci. To oni rozlišují podle barvy kůže, a vnímají rasu či etnikum jako zásadní informaci. Tak to přesně je rasismus. Kdyby se zajímali o existenci jiných hodnotících kritérií, pak by možná dopěli k závěru, že tím primární společným jmenovatelem v obou skupinách mohla být třeba připravenost ke školní docházce, úroveň dovedností požadovaných v mladším školním věku, sociální a hygienické návyky. Rasisticky uvažující člověk však jako první vidí právě rasu.

Podívejme se na věc střízlivě. Lze předpokládat, že v Krásné Lípě nejsou na radnici ani ve škole žádní rasisté. Je možný také úplně jiný scénář, než jaký nám předložili státní úředníci. Zkusím jej napsat, protože mi připadá pravděpodobnější, nežli rasismus v první třídě školy obecné. Mohlo to být třeba takto:

Při zápisu dětí do první třídy se hodnotí připravenost ke školní docházce. Jistě ji hodnotili i učitelé z Krásné Lípy, a mohlo se ukázat, že v potenciálu dětí jsou velké rozdíly. Ne náhodou se pak ve skupině nepřipravených mohly ocitnout děti romské. Často neumí dobře česky, často nemají základní sociální a hygienické návyky. Jistě to neplatí pro všechny stejně, je to však celkem rozšířený jev.Jen se o tom veřejně nemluví, je to takové naše malé tajemství. Odpovědnost za to, jak jsou děti připravené či nepřipravené ke školní docházce nesou jejich rodiče. To se ovšem také nesluší říkat. Je tedy možné, ba dokonce pravděpodobné, že kritériem rozdělení dětí do dvou skupin nebyla rasa nebo příslušnost k etniku, jak tvrdí státní úředníci, ale prosté hodnocení připravenosti ke školní docházce. A pokud jsou v úrovni připravenosti výrazné rozdíly, nelze děti smíchat, protože pak by se s takovými třídami v běžné základní škole nedalo pracovat.

Co se stane, když sloučíte dvě skupiny s výrazně rozdílným potenciálem? Lidskoprávní aktivisté by nás rádi přesvědčili, že to pomůže těm slabším, a na ty s vyšším potenciálem to nebude mít negativní vliv. Opak je pravdou. Každý kantor, manažer či trenér vám potvrdí, že v drtivé většině případů spíše slabí stáhnou dobré na svou úroveň, než by silní vytáhli výše ty slabé. Řešením může být intenzivní práce se skupinou s nižším potenciálem, aby se dotáhla na úroveň skupiny druhé. To se ovšem opět neobejde bez spolupráce s rodiči. Ti musí doma s dětmi pracovat - číst, počítat a psát. Povídat si s nimi o škole, kupovat jim knihy, prostě pomáhat jim rozvíjet se. To však v sociálně slabých rodinách není příliš populární. Často tam převládá postoj, že ONI (dosaďte si: stát, učitelé, úředníci, ...) se musí snažit a něco s TÍM dělat.

Pokud by v případě, jako je Krásná Lípa, došlo k sloučení, nebude to pomoc jedněm, ale poškodí to druhé. Tak to je mi pěkná inkluze.

P.S. Budu si dělat čárky, kolikrát budu nařčen z rasismu.

6 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
2. března 2016 7:22  

Zajímalo by mě,kdo to udal.Vsadila bych se,ale nemá to smysl.
Vsadila bych se, že některé takyorganizace chodí mezi R a za peníze žádají o podobná udání a potom svědectví. Takhle dto zafungovalo u přetřásaného rozsudku D.H. 18 Romů sesoudilo, protože je k tomu někdo (přes sliby, že dostanou peníze) poňoukal. Ti Romové, kteří měli poté možnost (tak jako má každý v této republice) možnost se dovdělat se co? Kontrolní otázka - nedovzdělali. O vzdělání jim šlo až na ani ne posledním místě.
V tomto městečku a i v jiných oblastech nikomu nejde o vzdělání Romů (kromě těch škol nařčených z rasismu).Je to kašpařina neziskovek -lehce se zviditelní.Vidíte snad v TV podobné akční reportáže,kde soudruzi z neziskovek rozviřují otřesné případy seniorů žijících v bídě a utrpení? Ne, tohle jim nic nepřinese, na to nejsou tučné granty.Romové jsou vděční pro svoji profláklost. Musí ty organizace jímat hrůza,když si představí, že by najednou nebo postupně tihle obyvatelé začali dobrovolně houfně chodit do školy a ještě k tomu se dobře učit.

Tajný Učitel řekl(a)...
2. března 2016 8:12  

Každý kantor, manažer či trenér vám potvrdí, že v drtivé většině případů spíše slabí stáhnou dobré na svou úroveň, než by silní vytáhli výše ty slabé.

Toto je s prominutím blbost. Například, máte skupinu žáků na seznamovacím výletě. Někteří chodí rychleji než ostatní, pak záleží na přístupu silnějších ke slabším. Buď je nechají vzadu a mávnou rukou, nebo jim pomůžou, například vezmou nějakou zátěž z batohu a/nebo najdou společné tempo, které vyhovuje všem. Principiálně to závisí na tom, jaká atmosféra v kolektivu existuje. Za tuto atmosféru je odpovědný vedoucí kolektivu, v našem případě učitel. Takže výše zmíněná citace platí, ale pouze pro nekompetentní kantory. Na rozdíl od manažerů a trenérů, vzdělávání není soutěž.

Nico Pytlik řekl(a)...
2. března 2016 8:59  

nebo jim pomůžou, například vezmou nějakou zátěž z batohu a/nebo najdou společné tempo

Kolika žákům já už ty batohy odnesl. A to i přes to, že jsem porušil jedno z dogmat pedagogizujících tlachalů každý svým tempem!!!

CatCatherine25 řekl(a)...
2. března 2016 9:10  

Jestliže někteří žáci jsou schopní jít rychlostí 1 km za hodinu i bez batohu, společně nedojdou nikam.

Pavel PEŠAT řekl(a)...
2. března 2016 17:04  

Tak z úplně jiného soudku, když jsem začal učit základy ICT pro kombinovaná studia, tak ti slabší, co věřili, ze se doziji penze bez počítačů, odešli z kurzu dříve, než jsme je vůbec stačili kontaktovat a vysvětlit jim, ze to není tak težké, jak to vypadá. Ono to záleží na výšce bariéry, pokud vejdete do třídy a mate pocit, ze se tam mluví španělsky, tak se integrujete jen v pripaďe, ze jste mimořádně usilovný člověk.

Nico Pytlik řekl(a)...
2. března 2016 21:33  

No, všimněme si, že jedním dechem se říká ono magické 'každý svým tempem' s oním zaklínajícím 'inkluzivní prostředí tempo popožene'. Vizionáři pro jednadvacáté století se v nepřehlédnutelné nervozitě zapomínají čím dál tím častěji. Angažuje se i bulvár, a to je zlé. Jako kdyby se vidina cinkající euroušků začínala rozplývat...



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.