E-kniha pro vás: Skandinávské zkušenosti s inkluzivním vzděláváním

pátek 25. března 2016 ·

Z úvodního slova autora knihy Boba Kartouse: "Inkluze v mnohém přesahuje oblast vzdělávání či pouze školského systému: vzdělávání a školský systém jsou však podstatnou součástí žádoucího společenského procesu, který v konečném důsledku vede ke snižování rozdílů ve společnosti, k její větší soudržnosti (kohezi), a tedy k eliminaci sociopatických jevů, a konečně k větší celkové spokojenosti vyplývající ze života v takové společnosti, kterou trefně vystihuje anglický pojem well-being, dobré bydlo. Škola je v současné české společnosti dokonce tím nejdůležitějším možným hybatelem v oblasti socializace a vytváření podmínek pro budoucí společenskou shodu. Dobře fungující škola může být právě tou dílnou lidskosti, kterou v ní viděl Komenský, což v jazyce dneška znamená laboratoří dobře fungující společnosti v podmínkách 21. století. Právě v dětském věku můžeme nejlépe pochopit, že společnost je složitá a právo na život v ní mají i ti, kteří se na první, dětský pohled jeví jako odlišní. Stejně tak tito „odlišní“ mohou právě tehdy nejlépe zažít, jaké to je cítit se opravdovou součástí světa okolo."


4 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
25. března 2016 9:59  

"Prostředky na inkluzi jsou investicí s vysokým zhodnocením."

Prosím o nějakou studii. Já si totiž myslím pravý opak. Abych se přiznal, otevřenost k odlišnosti učinila během dvou desetiletí ze skandinávských zemí země, kde bych žít nechtěl, ačkoliv dříve jsem je vnímal pozitivně. Inkluzivní vzdělávání se nedaří, výsledky se zhoršují, společenská atmosféra houstne. Skandinávské státy, dříve skutečně na předních místech v mezinárodních srovnáních znalostí a dovedností studentů, se po zavádění podobných experimentů pozvolna přesouvají do pole poražených. Ani ekonomicky se jim nedaří ani zdaleka tak, jako v osmdesátých a devadesátých letech. Poražených kým? Inu státy východoasijskými, kde se vzdělávání bere vážně - Singapur, Čína, Honk-Kong, Japonsko. Důvodem, proč Finsko mělo tak dobré výsledkyvzdělávání nebyl ve skutečnosti jejich lepší vzdělávací systém, ale etnická homogenita obyvatelstva. U nás, kdyby nebylo Romů, tak máme také výsledky o něco lepší. A jak se ta homogenita snižuje, tak jdou výsledky dolů. A teď na to soudruzi budou hledět a zkoumat, kde dělají chybu a proč ten inovativní přístup najednou nefunguje. On tedy nefungoval moc nikdy, ale výsledky se zkrátka dostavují s určitým zpožděním.

Pan Kartous by měl jednou pro vždy pochopit, že odlišnost je pro společnost obecně spíše výhoda, nikoliv nevýhoda. Všechny narvat do jednoho proudu a myslet si, že budou všichni jadernými fyziky, je nesmysl, stejně jako vytvořit jednu multikulturu. Muslimské zvyky a tradice jsou nesmírně zajímavé, ale v Arabských Emirátech, Ománu, Lybii, nikoliv na Žižkově, nebo na Vinohradech. A stejně tak moravská lidová kultura, kroje, lidové písně, tradice, jsou nádherné, ale na Moravě a ne v Mongolsku, nebo v Japonsku. Krása spočívá v tom, že kultury jsou odlišné a krásné a přínosné může být je poznávat. Snažit se je ale všechny narvat do jedné kultury, na jedno místo a myslet si, že ta krása zůstane, je projevem duševní choroby, či mentální retardace. U pejska a kočičky se to dalo pochopit, u Kartouse je to pouze ukázkou kvality vzdělávacích programů, jimiž prošel.

Pan Kartous o reálném světě neví vůbec nic. Žije si v nějaké své ulitě představ o jeho fungování. Komu není shůry dáno, ten je blbej.

Jana Karvaiová řekl(a)...
25. března 2016 10:48  

A já k tomu dodám: jestliže si pan Kartous konečně dopodrobna prostudoval systémy inkluze ve Skandinávii, dávám mu kontrolní otázku:
Opravdu má pocit, že nachystaná česká inkluze bude stejná jako ta skandinávská????
I retardovaný by poznal, že nebude ani na 20%. Tak co to bude, proboha za inkluzi?!?!?!

Simona CARCY řekl(a)...
25. března 2016 14:32  

Pane Dolezele, spatne jste pochopil pana experta Kartouse. Veta "Prostředky na inkluzi jsou investicí s vysokým zhodnocením." je v jeho pojeti logicka - statni prostredky narvane nezbytne do zcela zbytne inkluze vysoce zhodnoti vsechny neziskovky mlacenim prazdnych pseudohesel o humanite, rovnosti, prilezitostech, multikulti pristupu nebo lidskych pravech. Jednou z castych demagogii je, ze lide se rodi rovni. To je ideal, ktery neplati. Kdyby to tak bylo, pak by rozdily mezi lidmi pachala rodina a skola. Komentovat experta je ztrata casu.

Karel Tomek řekl(a)...
26. března 2016 17:56  

Paní Simono, nejsem zrovna členem fanklubu pana Kartouse. Nicméně Vaše sdělení, kde humanitu rovnost a lidská práva označujete jako pseudohesla mě poněkud zaskočilo. To, že lidé se rodí rovní není demagogie, ale jeden za základních principů světa, které jsou pro mě důležité. Přesně ta věta z všeobecné deklarace lidských práv zní: "Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní, co do důstojnosti a lidských práv."



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.