Bořivoj Brdička: Digitální inkluze po americku

Zpráva o opatřeních, která v souvislosti s umožněním vlastního personalizovaného učení všem realizují školské instituce v USA.


Čas od času informujeme o tom, jak si vzdělávací technologie vedou v kolébce technického pokroku – v USA. Tentokrát navážu na 2 roky starý článek, který se zabýval iniciativou prezidenta Obamy nazvanou ConnectED, která má jako součást existujícího grantového programu E-Rate přiblížit americké školství digitálnímu věku. Tvrdil, že do 5 let má být připojeno 99 % žáků v USA do internetu. Pokud jde o školy, cíl se plnit daří. Jenže to nestačí.

Princip stojící v pozadí tohoto programu vyplývá z americké ústavy a je celkem jasný. Federální zdroje smějí být použity pouze pod podmínkou, že aktivity jimi financované napomáhají nediskriminačnímu rovnému přístupu ke vzdělání pro všechny žáky amerických veřejných (míněno státních) škol [1]. S tím souvisí též nejnovější kampaň Ed.gov (federálního ministerstva školství) #GoOpen [2], která zavádí výhradní použití otevřených licencí (CC) pro všechny výukové materiály vytvořené s podporou státních zdrojů.

Zajištění stejné možnosti vzdělávat se pro všechny je kýženým cílem mnoha různých iniciativ též na mezinárodní či evropské úrovni. Dnes je naprosto nemyslitelné na splnění tohoto cíle pomýšlet bez využití technologií (viz deklarace UNECSO Education 2030 či EU Opening up education). V USA byly již od poloviny 90. let minulého století aktivity jdoucí tímto směrem zaměřeny především na připojování škol do internetu (viz má zpráva Internet na amerických veřejných školách z roku 1999). Hlavním nástrojem financování je právě program E-Rate, který je řízen Federální komunikační komisí (FCC). Jeho prostřednictvím bylo jen v roce 2015 z amerického státního rozpočtu na připojování škol vyčleněno 3.9 miliard $ (z toho 1.6 miliardy na lokální wi-fi sítě). Dá se říci, že vysokorychlostní připojování veřejných škol bylo v USA již téměř dokončeno s tím, že stávající rychlost se v průměru blíží 100 Mb/s na 1000 žáků s&nbnbsp;výhledem na 1 Gb/s v blízké budoucnosti [3].

Konektivita amerických škol je tedy vyřešena. Vezmeme-li navíc v úvahu též množství lokálních projektů na vybavování škol technologiemi (např. školský obvod Albemarle) a existenci vlastních přístrojů ve výuce využívaných (BYOD), můžeme spolu s průzkumem Pew Internet konstatovat, že v současné době jsou technologie používány nejen ve školách, ale že 7 z 10 amerických učitelů již počítá s tím, že jsou žáci schopni realizovat online aktivity i mimo vlastní výuku a budovu školy. Zde se ale v souvislosti s rovným přístupem vynořuje docela nový závažný problém. V socio-ekonomicky znevýhodněných oblastech až polovina dětí nemá doma k dispozici internet [4] [5].

Komisařka FCC Jessica Rosenworcel tuto nepříznivou situaci označuje za „Homework Gap“ (propast domácí přípravy) a aktivně se pokouší tento stav zlepšit. Připravuje proto nový program pro poskytování vysokorychlostního internetu rodinám s nízkým příjmem, které žijí v oblastech, kde není dostupné žádné volné připojení (tzv. wi-fi pouště). [6] Ve svých zprávách líčí, jak děti vybavené vlastními (či školními) mobilními přístroji tráví odpoledne v místních fast foodech s hranolky, sedí před knihovnou nebo jsou rodiči vysazováni na parkovištích obchodních řetězců poskytujících zdarma bezdrátové připojení. Skoro humorně zní, když místní kavárník přiznává, že návštěvnost žáků v jeho podniku prudce stoupá v období blížících se zkoušek (plošné testování v USA je převáděno do online podoby, stejně jako příprava na něj – viz Aféra se sledováním žáků během testů PARCC v New Jersey).

Metodickou podporou škol ve využití počítačových sítí se v USA zabývá (nám známé) sdružení CoSN (Consortium for School Networking). Je aktivní v mnoha souvisejících oblastech – publikuje, vzdělává učitele i správce sítí, pořádá akce a lobuje v politických kruzích. Rovný přístup a inkluze jsou témata, kterým se aktuálně věnuje ve zvýšené míře.

Ředitel CoSN Keith Krueger se během několika posledních měsíců osobně angažoval a s nbsp;pomocí profesora Harvardu Chrise Dede realizoval terénní výzkum zabývající se tím, jak americké školské obvody řeší problematiku přístupu znevýhodněných žáků do internetu. Výstupem je série článků a případových studií na téma Digitální rovnost. Některá zjištění jsou velmi inspirativní. Doporučuje obvodům 5 kroků [7]:

1. Zjistit skutečný stav. Zmapovat, kolik žáků má problém s připojením do internetu a kde bydlí.
2. Spojit se s komerčním sektorem. 10 % amerických školských obvodů již navázalo spolupráci s místními firmami, které pomáhají připojovat znevýhodněné žáky tam, kde mají svá přístupová místa. Jedná se nejčastěji vlastně o sponzorování, díky němuž se tito poskytovatelé mohou chlubit značkou „Pomáháme řešit Homework Gap“.
3. Spojit se s místními úřady. Podle CoSN není řešení problematiky mimoškolního připojení žáků čistě jen záležitost resortu školství. Důležitou roli může sehrát komunální politika. Za všechny příklad ambiciózního šéfa kalifornského školského obvodu Coachella Valley Darryla Adamse. Ten nechal do všech školních autobusů namontovat wi-fi přístupové body. To by jistě nebylo nic převratného (viz náš článek Školní autobus jako mobilní virtuální třída z roku 2008). Pan ředitel však přišel s nápadem zaparkovat tyto autobusy na noc v místech existujících wi-fi pouští. Velmi zajímavým důsledkem mimoškolního připojení znevýhodněných žáků do internetu není jen posílení jejich přípravy do školy, ale též prokazatelné snížení zločinnosti v inkriminovaných lokalitách.

Dr. Darryl Adams – Superintendent of Coachella Valley Unified School District, LocknCharge Testimonial

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.