- "Stáže ve firmách - vzdělávání praxí",
- "Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací",
- "Klíče pro život - Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání".
Kontroloři prověřili roli Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jakožto poskytovatelů dotací a také instituce, které v projektech figurovaly jako partneři, případně příjemci dotací.
MŠMT při vlastních kontrolách projektů neodhalilo, že příjemci dotací chybovali při zadávání veřejných zakázek nebo například zaplatili z dotací i výdaje, na které podpora nebyla určena. Takových nezpůsobilých výdajů kontroloři NKÚ odhalili za téměř 19 milionů korun. Například u projektu "Stáže ve firmách" neudělalo MŠMT ani jednu kontrolu na místě, i když jde o druhý nejnákladnější projekt dotovaný z operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost".
MPSV zase porušilo zákon při zřizování Fondu dalšího vzdělávání, který uskutečňoval projekt "Stáže ve firmách". Podle NKÚ může Evropská komise kvůli tomu vyhodnotit tento fond jako neoprávněného příjemce pro čerpání dotací z operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost", a hrozí tedy riziko vrácení evropských peněz. MPSV navíc kontrolorům sdělilo, že se zavedením stáží jako nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zatím nepočítá. NKÚ pokládá téměř miliardu korun, kterou MPSV podpořilo tento a na něj bezprostředně navazující projekt, za nepřiměřenou investici.
Příjemci dotací i partneři chybovali při zadávání veřejných zakázek a v projektech nárokovali nezpůsobilé výdaje. Kontroloři zjistili nedostatky i u všech tří kontrolovaných projektů.
Projekt "Stáže ve firmách" stál více než tři čtvrtě miliardy korun, ale stáže neměly očekávaný efekt. Projekt nezasáhl ty cílové skupiny, které měl nejvíce podpořit - absolventy a osoby vracející se na trh práce. Fond dalšího vzdělávání jako příjemce dotace podcenil kontrolu stáží. Neprověřoval, jestli stáž například neslouží k pokrytí volného pracovního místa, ani nenastavil žádné sankce za nedodržení smlouvy a povinností stážistů a poskytovatelů stáží. V rámci stáže byla hrazena i práce mentora, jejíž podíl mohl podle typu stáže dosáhnout až 85 % z celkové ceny stáže. Například u pětiměsíční stáže na pozici "architekt", která stála 276 tisíc korun, tvořila práce mentora 71 % její ceny. Nebylo ale možné zjistit, co přesně a v jakém rozsahu mentor pro stážistu skutečně udělal.
Řadu nedostatků měl i projekt "Národní soustava kvalifikací" za více než 650 milionů korun, který měl rozvíjet národní soustavu kvalifikací v systému dalšího vzdělávání a který uskutečňoval Národní ústav pro vzdělávání. Ten nevede úplnou evidenci zkoušek a držitelů osvědčení o získání profesní kvalifikace. Zatímco v informačním systému evidoval bezmála 8 tisíc úspěšných absolventů zkoušek, v článcích v médiích informoval o mnohonásobně vyšším počtu držitelů osvědčení. Zájem o profesní kvalifikace je navíc nerovnoměrný. Národní soustava kvalifikací obsahuje celkem 679 kvalifikací. Dvě třetiny držitelů osvědčení se přitom přihlásilo k pouhým čtyřem kvalifikacím, největší zájem byl o pozici "strážný". Téměř polovina zpracovaných a schválených kvalifikací není navíc fakticky využitelná, protože je nedostatek osob autorizovaných ke zkoušení uchazečů.
U projektu "Klíče pro život" zase šla téměř polovina z jeho celkového rozpočtu, který přesáhl 240 milionů korun, na osobní výdaje členů realizačního týmu. Kontroloři i u tohoto projektu objevili řadu výdajů, které neměly být vůbec proplaceny. Národní institut pro další vzdělávání, jež projekt uskutečňoval, platil za služby dodavatelům, kteří byli zároveň v té době jeho zaměstnanci.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
Zdroj: Tisková zpráva ke KA č. 14/24 – 13. 7. 2015
Dokument ke stažení:
Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 14/24 (719kB PDF)
.png)
8 komentářů:
Využívání Národní soustavy kvalifikací mohlo být mnohonásobně vyšší. Upozorňuju na to marně již více než rok. Vše by bylo OK, kdyby i stát využíval tento svůj nástroj, který nás všechny stál víc jak miliardu. Pro instituce státní správy a samosprávy, pro různé evropské projekty a pro přímo řízené organizace pracují tisíce projektových manažerům, administrátorů projektů, asistentů, personalistů, lektorů dalšího vzdělávání - a velká část z nich na to nemá kvalifikaci. Jsou to ideální adepti na získání kvalifikačních zkoušek podle NSK. Tu práci se naučili neformálně, mají dobré znalosti a dovednosti a zkoušky by většinou udělali. Ale ticho po pěšině. Jakoby NSK byla jen pro soukromou sféru. Teď vyšly výzvy OP VVV pro příspěvkovky a kraje, a opět tam v kvalifikačních požadavcích není o NSK ani zmínka. Je to jako kdyby si firma Microsoft kupovala do svých počítačů operační systém Linux. Vše směřuje k tomu, že NSK postupně odumře na nezájem lidí a státu. Bude ztracena investice v hodnotě miliardy.
Klídek a odpískat to.
Bude ztracena investice v hodnotě miliardy.
Nebude. Už dávno mi docvaklo, že smyslem všech těch projektů není nějaký použitelný a používaný výstup. Smyslem je dostat ty peníze nějakým průchozím způsobem do oběhu. Lidi si vydělají, zaplatí daně, něco si koupí, zaplatí daně, něco si uloží, banky peníze vrátí zpátky do oběhu, atd. atd.
Proto také nikoho nezajímá, jak smysluplně jsou peníze využity pro zkvalitnění procesu zkompetentňování, natož pak zvýšení kvality vlastního zkompetentnění. A proto to také nikdo nezjišťuje. Hlavně čerpat, čerpat, čerpat. Jakýmkoli průchozím způsobem.
V tomto směru je například myšlenka inkluze prostě geniální. Tolika možností! A v Bruselu z toho mají průběžný orgasmus.
Jen škoda, že v tom tak nějak lítají ty nebohé dětičky. Ale ty také nikoho nezajímají. Až na pár sklíčených pedagogů. Než se dostaví hmatatelné výsledky této magořiny, nějaký čas uplyne. A s tím se počítá. Jen doufejme, že se bude moci čerpat i na uvedení školství alespoň do původního stavu. Tedy, bude-li to vůbec možné.
Z tohoto cynického pohledu jsem se na to ještě nedíval, děkuji, Nico. Je fakt, že účast učitelů v projektech se často brala jako takové dorovnání jejich nízkého platu. Oni ale museli tu projektovou práci skutečně nad rámec svých učitelských úvazků udělat, takže si pak někteří stýskali, že už nestíhají ani učit, aby stíhali projekty a vynucené DVPP, které je s tím spojeno. Časté suplování za projektující učitele pak skrytě vysávalo rozpočty škol. Asi bych byl radši, kdyby vám učitelům normálně férově přidali na platu ze státního rozpočtu a nedostávali vás do situace, že si takto nad úvazek s jazykem na vestě přivyděláváte z EU peněz. Stát tyto projekty stejně musí spolufinancovat, takže je otázka, kolik by se učitelům mohlo přidat na platech, kdyby se tam přesunuly peníze, co se musely dát na spolufinancování ESF projektů. Já furt romanticky tvrdím, že řada těch věcí je použitelná, u Národní soustavy kvalifikací jsem od začátku, je to užitečná věc, tak mě mrzí, jak jde do kopru, jak jí postupně převrství nové "systémové" záměry financované z EU.
Z tohoto cynického pohledu jsem se na to ještě nedíval...
Viz slovník synonym:
cynický - nestoudný, necitelný, bezohledný, otrlý.
Tak nějak se nemohu rozhodnout, ke kterému synonymu bych měl přilnout.
Zkuste, pane Veleto, popřemýšlet o náhradě slova 'cynický' slovem 'realistický'.
realistický - praktický, střízlivý.
"Já furt romanticky tvrdím, že řada těch věcí je použitelná..."
A já jsem si u naprosté většiny materiálů, když jsem něco použitelného hledala na dumy.cz, kam se umisťovaly šablony, říkala "svatá ty prostoto, k čemu je toto dobré, a co to je proboha za učitele, který toto vytvořil a ještě se nestyděl uveřejnit to pod svým jménem?" Dnes už tam nic nehledám, je to ztracený čas, za stejně dlouhou dobu než něco aspoň trochu použitelného najdu si raději vytvořím materiál svůj.
Díky Pytlíkovi za realistický pohled, který jen a jen potvrzuje poslední výzva známá pod číslem 56. On si snad někdo opravdu myslí, že desetidenní jazykové kurzy v zahraničí zlepší výuku jazyků? Kulové, jde jen a jen o to, vyvalit poslední 1,6 miliardy z OP VK.
HROZÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKU ŘECKÝ SYNDROM V DŮSLEDKU KLIENTELISMU PŘI ČERPÁNÍ EU PENĚZ?
R. Veleta myslím celkově neprávem označil Nicův pohled za cynický i když bohužel částečně oprávněný cynismus ale přesto cynismus v Nicově příspěvku je:
Proto také nikoho nezajímá, jak smysluplně jsou peníze využity pro zkvalitnění procesu zkompetentňování, natož pak zvýšení kvality vlastního zkompetentnění. A proto to také nikdo nezjišťuje. Hlavně čerpat, čerpat, čerpat. Jakýmkoli průchozím způsobem...
Známe přeci mnoho lidí, kterým ten klientelistický svrab a neštovice v tzv. čerpání vzdělávacích EU peněz vadí a kteří proti němu bojují. Mnozí z nich byli i odpískáni, ale neodpískali to. Vím, že ten klientelismus spočívající například v absenci řádné kontroly ze strany EU i státních institucí vadil a vadí nejen NKÚ. Vadil a vadí i mnohým lidem v MŠMT a v dalších institucích vč. lidí v krajích a jednotlivých školách, vč. rodičovské i odborné veřejnosti. Jedním z těch, kdo to neodpískali, byl myslím ministr Chládek a jedním z nich je i R. Veleta, jak je vidět i z obsahu a celkového smyslu jeho příspěvků. Veletova víra v to, že vzdělávací EU dotace by bylo možné využívat mnohem efektivněji je , obávám se, dodnes i podle některých nedávných a současných událostí dost idealistická.
Závěrem si dovolím hypoteticky přirovnat současnou situaci v tzv. čerpání vzdělávacích EU peněz s řeckým bankrotem:
- V Řecku byly klientelistickou sítí ze značné části promrhány EU peníze. K žádoucím strukturálním reformám řeckého hospodářství nedošlo. Ze značné části EU peněz se obohatila klientelistická síť a mlčení lidí bylo koupeno neopodstatněnými privilegii pro některé skupiny. Výsledkem je bankrot řeckého hospodářství vedoucí k postupnému ochuzování těch, kdo přihlíželi, a také k vynucené privatizaci řeckého státního majetku a dalšímu zadlužování státu.
- V Česku byly klientelistickou sítí ze značné části promrhány EU dotace na vzdělávání. K žádoucímu zlepšení vzdělávání v Česku nedošlo. Ze značné části EU dotací se obohatila klientelistická síť a mlčení lidí bylo koupeno neopodstatněnými privilegii pro některé skupiny. Výsledkem je úpadek jen 4% rozpočtově (pod)financovaného vzdělávání. Nezmění-li se to, povede to k dalšímu úpadku státem a jeho ústavou garantovaného vzdělávání, k ochuzování těch, kdo přihlíželi, a k tím zbytečným svrabem opodstatněné i neopodstatněné privatizaci některých segmentů vzdělávání v Česku. Tento trend nebyl myslím dosud překonán. Co se stane se vzděláváním v Česku, proběhne -li i to další a poslední období čerpání vzdělávacích strukturálních EU dotací podobně jako v dosavadních čerpacích obdobích? Zbude tu pak jen ta mnohdy neprávem obohacená menšina a vedle ní celé 4% (pod)financované veřejné školství s očima pro pláč?
Myslím, že nejen mně zajímá odpověď MŠMT, vlády, orgánů Parlamentu, kontrolních a vyšetřovacích orgánů na výše uvedenou hypotézu. Nemyslím tím okamžitou slovní nebo písemnou odpověď. Myslím tím reálné situaci adekvátní činy. Jedním z těch činů myslím bude i systematické pokračování v nápravě nedostatků v efektivním využívání EU dotací na vzdělávání. Jedním z těch činů myslím bude i velikost školského rozpočtu pro rok 2016 a další léta.
PS: Přidala-li by vláda školskému rozpočtu 0.5 % HDP ročně, bylo by světově obvyklých 6 % dosaženo za čtyři roky.
částečně oprávněný cynismus ale přesto cynismus v Nicově příspěvku je:
Tak jo. Je. Jakkoli je třeba zkratkovité 'nikoho nezajímá' pojímat jako 'pro nápravu se koná pramálo'. Ovšem nápravu čeho? Je problém s čerpáním? Zřejmě se čerpá méně, než by se čerpat mělo. Náprava tedy spočívá v intenzivnějším čerpání. Že máme někteří dojem, že by se ty peníze mohly uplatnit smysluplněji? Pak je ale třeba říci, co je vlastně smyslem toho čerpání. A jsme zase na začátku.
Nakonec, pokud zdroje jsou, a přerozdělovači nic nenamítají...
Je to asi rok, co nějaká firma ponatahovala optiku po celém sídlišti, rozvody až do předsíně, prý skoro zadarmo!, zbuntošili lidi, jaká je to paráda, jak máme zaděláno do budoucna, co služeb bude a tak všelijak. Dnes jiná firma dělá totéž, protože tamta už zřejmě nedělá nic. Prý... Prý dočerpali dotace, zdá se, a tím bylo výdělku učiněno zadost.
A tak je to, podle mého pocitu, i ve státní správě, a ve školství patrně také. Ale fakt nevím. Nijak zvlášť to nesleduju. Možná by se našel někdo, kdo by mohl uvést pár příkladů dobré praxe, kdy nějaký správní nebo školní systém funguje správně nebo školně, a peníze byly vynaloženy efektivně ku spokojenosti všech zúčastněných, aniž by se jich jinde nedostávalo.
Tedy až na to, že bez charity by na tom bylo pár bědných dětiček doopravdy mizerně.
Okomentovat