Otázky Václava Moravce: Marcel Chládek, Rudolf Haňka, Jan Mühlfeit
pondělí 1. prosince 2014
·
Štítky:
diskuse,
ministr školství,
video
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 komentářů:
Velice zajímavá diskuse.
Jen poznámka k jedné myšlence J. Mühlfeita, že když žáci ve škole spolupracují, pak jsou potrestáni za opisování, zatímco ve firmě jsou odměněni za týmovou práci.
Je přece rozdíl mezi výukou a prověřováním znalostí.
Taky jsem si toho všiml. Je to potvrzení, že i pomazané hlavy neví co říkají, i když u p. Mühlfeita to může být náhoda. Málo naplat, jak to vypadá v obyčejné škole nemají ponětí.
Dalším pro mne "objevem" bylo opakované zdůrazňování velkého počtu vysokoškoláků. Nám "přicmrndávačům" a řekl bych, že většině normálních lidí, toto je delší dobu jasné.
Pan Mühlfeit má pravdu, věřím, že by uvítal, aby zájemci o testy na certifikáty Microsoftu spolupracovali při jejich vypracování tak, aby všichni uspěli.
když žáci ve škole spolupracují, pak jsou potrestáni za opisování, zatímco ve firmě jsou odměněni za týmovou práci.
Asi by nebylo od věci, lehce si ujasnit, co že je to plagiátorství.
Bývaly doby, kdy jsem při zpracování testu povoloval používat vlastní poznámky a zdroje na netu. Nedopadalo to valně.
Nebo, žáci mají zpracovat různá témata jako prezentaci pro rozšíření obzorů svých spolužáků. Součástí je i samostatná písemná práce, ve které pak mají pojednat o tom svém tématu, a kterékoli jiném dle vlastního uvážení. Zajímavé je, že pravidelně dosahují horších výsledků v tom tématu vlastním.
Leč, na pracovištích, kde se jinak naprosto běžně pletichaří a dělají podrazy jen pro vlastní užitek finanční a postupový, se tou týmovou prací myslí zejména, že se za každou cenu udrží pod pokličkou všechny ty chlívárničky z hlav menežmentu pocházející. Pro posílení takového týmového ducha, a pro jistotu, se ještě vygeneruje nějaký zvlášť hlubokomyslný etický kodex.
Víte, on ten citát tak nějak není od Mühlfeita :) Ono vůbec hodně z věcí, které řečníci tvrdí, nepochází z jejich hlav. Pan Mühlfeit si citát vypůjčil ze skvělé přednášky Kena Robinsona "Changing Education Paradigms", která je dostupná třeba na YouTube a která byla prezentována také na TEDu. Výborně zpracovaná do podoby animace je např. zde:
https://www.youtube.com/watch?v=zDZFcDGpL4U
To, že používají cizí myšlenky, bych účastníkům debaty nezazlíval.
Dělám to často také.
Vlastně..
.. vlastně se tím živím.
"...ze skvělé přednášky Kena Robinsona..."
Miluji Kena Robinsona!
Béčkový komik okouzlený svou vlastní vtipností do svého veselého čísla tu a tam šoupne nějakou všeobecně známou pravdu (například že kreativita je důležitá) a nějakou "inovátorsky" znějící hovadinu (například že výuka tance by měla být stejně významná jako výuka matematiky), přičemž obě "myšlenky" by šly vyslovit v jediné větě. Zbytek tvoří veselé plácání na úrovni podnikové estrády, jíž se ovšem všichni uznale smějí, protože pán je přeci "profesor" a "odborník na vzdělání".
Miluji ho proto, že je názornou ukázkou, z jak lehkého myšlenkového papundeklu jsou ikony "moderního vzdělávání" a jak se místo skutečných objevů necháváme rádi oslnit tuctovým alobalem laciných bonmotů.
.. vlastně se tím živím
A kolik Vám, pane poste.restante, citace mých příspěvků sype?
Asi tak... měsíčně...
že výuka tance by měla být stejně významná jako výuka matematiky
Snižovat význam výuky tance až na úroveň matematiky?
To ten Robinson, pane Hrabáči, ale už doopravdy přehnal!
Kolik mi to sype?
No zatím nic. Ale mám slíbeno, že jednou budu Vaším mluvčím, kolego Blaho. Tak potom, snad...
Vypíchnul bych ještě jednu skvělou myšlenku.
"Nikdo nevyniknul tím, že posiloval svoje slabiny."
V kontextu citovaného výzkumu, který naznačuje, že když byl někdo ve výsledcích v posledním kvartilu na prvním stupni, (notabene ve věku tří let), pak s velkou pravděpodobností bude v posledním kvartilu i na střední škole.
Ale možná se výzkum plete.
Možná, že když dáme laťku dostatečně nízko, nebo ji rovnou položíme na zem, pak budou mít bakalářský titul úplně všichni a nezaměstnanost se stane neznámým pojmem.
Okomentovat