Rodiče dětí, kteří žádají o odklad školní docházky, tak většinou činí oprávněně. Podle výzkumu školní zralosti, jehož autory jsou odborníci z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, totiž tito předškoláci vykazují horší dovednosti než jejich vrstevníci, kteří odklad nepotřebují. Problémy mají zejména s jemnou motorikou, pozorností či řečí.
Do výzkumu psychologové zařadili více než 1800 předškoláků. K dispozici měli výsledky testování (archivní data, analýzy dokumentů), které v pedagogicko-psychologických poradnách s dětmi prováděli jejich pracovníci v letech 2003, 2008 a 2013. Letos v mateřských školkách na Olomoucku a Bruntálsku vyplňovalo pod vedením badatelů testy školní zralosti 300 dětí (děti s doporučením a děti z mateřských škol, bez doporučení). Předškoláci v nich měli za úkol například nakreslit postavu, napodobit psací písmo nebo třeba obkreslit několik teček.
Propojení vědy a praxe
„Výzkum jsme prováděli na žádost partnerských pedagogicko-psychologických poraden. Cílem bylo prověřit funkčnost testů, které se v této problematice k diagnostice dětí dlouhodobě používají. Potvrdilo se nám, že dokáží školní nezralost dobře odhalit, jsou spolehlivé a jednoduché. Rozhodnutí o odkladu ale samozřejmě není jen výsledkem dvou testů, ale mnohem komplexnějšího posuzování konkrétního dítěte v rámci psychodiagnostického vyšetření,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Martin Dolejš.Dalším úkolem vědců bylo zjistit, zda rodiče nechodí s žádostmi o odklad zbytečně a celý systém tak nadměrně nezatěžují. „Dětí, u nichž rodiče žádají odklad, výrazně nepřibývá. Například v roce 2008 pedagogicko-psychologické poradny vyšetřily 614 dětí a o pět let později 656. V testování dosahovali tito předškoláci statisticky výrazně horších výsledků v porovnání s dětmi, kterým nebyl odklad doporučen. Pokud v poradnách nějaké žádosti zamítají, jedná se spíše o děvčata,“ doplnil Dolejš. Podle něj poradny vydají kladné stanovisko u zhruba 82 procent žádajících o odložení školní docházky.
U počítače či televize se jemná motorika nerozvíjí
Jedním z důležitých faktorů pro zvládnutí školy je dostatečně rozvinutá jemná motorika a s tím související uchopení tužky. V těchto dovednostech současní předškoláci v dlouhodobém srovnání pokulhávají. Podle psychologů to souvisí mimo jiné s nedostatkem podnětů, které děti dostávají. „Děti více sedí u počítače či televize, nehrají si třeba s kostkami nebo kuličkami, nekreslí si. Jemná motorika se tak vyvíjí pomaleji. Jakékoliv aktivity s tužkou jsou pak pro děti větší problém než dříve. Rozvoj této dovednosti nesouvisí s inteligencí, ale s množstvím podnětů. Velký vliv tedy mají rodiče, prarodiče, sourozenci,“ upozornil Dolejš.Výzkum odborníci zahájili loni, děti v mateřských školách testovali letos od března do května. Zapojili se do něj i studenti psychologie, kteří tak získali důležité praktické zkušenosti. Podle odborníků si nástup do první třídy oddaluje necelá pětina dětí, které by měly podle zákona nastoupit povinnou školní docházku.
Porovnání skupiny předškoláků z mateřských škol a skupiny předškoláků s doporučením odkladu v Orientačním testu školní zralosti (rok 2014)
Výsledek v Orientačním testu školní zralosti – celkový skór (čím vyšší číslo, tím větší pravděpodobnost odkladu povinné školní docházky, tedy nižší dovednosti a schopnosti zvládnout nároky školy)
Zprávu zpracovala Martina Šaradínová, oddělení komunikace UP
.png)
0 komentářů:
Okomentovat