Scio: Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 15. září 2013

úterý 17. září 2013 ·

Výzkumné oddělení společnosti Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů. Z témat vybíráme: pilotní bilingvální projekt,PISA in Focus 32, přehled deseti inovací ve vzdělávání.


  1. Na čtyřech australských základních školách ve státě New South Wales probíhá od roku 2010 pilotní bilingvální projekt financovaný vládou na podporu učení se asijským jazykům. Bilingvální program začíná od dětí ve školce a v současnosti pokračuje až do třetí třídy. Žáci se některé předměty učí střídavě anglicky a v jednom ze čtyř asijských jazyků: korejsky, indonésky, čínsky nebo japonsky – v každé ze škol jedním z nich. Výuka v cizím jazyce probíhá průměrně hodinu denně, učí se předměty jako dějepis nebo zeměpis a vyučuje rodilý mluvčí jazyka metodou „immersion“ (ponoření), tedy používáním pouze druhého jazyka a probíráním konkrétní látky, a nikoliv gramatických jevů a zákonitostí. Program je volitelný a téměř 75 % rodičů je s ním spokojeno. Dosavadní výsledky ze školy s korejským programem ukazují, že děti zapojené do programu mají lepší výsledky i v dalších oblastech kurikula. Pilotní program by měl být v budoucnosti rozšířen i do dalších škol. (1071)

     
  2. Studie výzkumníků z Institute of Education Londýnské univerzity přináší poznatky o tom, jaký vliv má samostatné čtení „pro radost“ na dlouhodobý rozvoj kognitivních dovedností dětí. Autoři longitudinální studie sledovali 6000 dětí: zaznamenávali to, jak často čtou, a dále jejich výsledky v matematice, pravopise a rozsah jejich slovní zásoby ve věku 5, 10 a 16 let. Výzkumníci zjistili, že ti, kdo často četli v 10 letech a četli alespoň jednou týdně v 16 letech, mají lepší výsledky ve všech třech oblastech. Překvapivě bylo čtení shledáno jako důležitější pro kognitivní rozvoj dětí mezi 10. a 16. rokem než úroveň vzdělání jejich rodičů. Děti, kterým rodiče četli ve věku pěti let, měly lepší výsledky v 16 letech než ty, kterým rodiče nečetli. Čtení pro radost nejvíce zlepšilo výsledky ve slovní zásobě, ale mělo pozitivní vliv i na výsledky v pravopisu a v matematice. Studie poukazuje rovněž na význam funkční gramotnosti dospělých a potřebu ji zlepšit. (1072)

     
  3. Studie OECD PISA in Focus 32 přináší zjištění o tom, jak učení v uspořádaných třídách s dobrou disciplínou ovlivňuje výsledky žáků. Šetření ukázalo, že v 55 zemích OECD měli žáci ve spořádaných a disciplinovaných třídách lepší vzdělávací výsledky, obvykle to byly též třídy s žáky z vyspělejších sociálně ekonomických skupin. Dobrá disciplína ve třídě však i po zohlednění sociálně ekonomického statusu žáků, způsobu řízení školy, vybavení školy a dalších faktorů vykázala silnou pozitivní korelaci se studijními výsledky žáků. Výsledky šetření poukazují na to, že klima disciplinovaných a spořádaných tříd by mohlo snížit vliv sociálně ekonomického zázemí na výsledky žáka. (1073)

     
  4. Moderní technologie na vysokých školách umožňují nejen online vyučování, široké využívání softwaru a digitálních zařízení ve výuce, ale rovněž shromažďování a využívání velkého množství dat. Z analýzy dat vycházejí iniciativy, jejichž cílem je podpořit studenty v lepším studiu, zabránit tomu, aby studium předčasně ukončili, pomoci jim řešit případné problémy. Tyto iniciativy pracují s postupem behaviorální psychologie „nudge“ neboli postrčení, pošťouchnutí (více např. zde – 5) studenta k tomu, aby hledal řešení následujících nejčastějších problémů: 1. student si neumí zorganizovat studium a docházku do školy, 2. student nezvolí dobře jednotlivé kurzy, což může vést k tomu, že studium nedokončí nebo si jej zbytečně prodlouží, 3. student nemá přehled o svých výsledcích a potřebuje pomoc při studiu, 4. podpůrné systémy zaregistrují studenty v tísni, ale nejsou schopny jim konkrétně pomoci, 5. student má ztížený přístup k poradenství. S využitím rozsáhlých databází mohou vysoké školy nebo externí dodavatelé vypracovat systém, který sleduje vzorce postupů úspěšných i neúspěšných studentů. V rámci jedné z iniciativ nově nastupující studenti dostali během léta personalizované textové zprávy, které každému z nich připomínaly data k odeslání dokumentů k registraci ke studiu spolu s nabídkou pomoci při vyplňování tiskopisů, odkazů na webové stránky a nabídkou pomoci poradce. Na vyhledávání vhodných kurzů je zaměřen systém Degree Compass, který na základě analýzy dat doporučí studentům kurzy, ve kterých mají naději na úspěch. Další program k „pošťouchnutí“ studentů je Course Signals na univerzitě Purdue, kde si žáci v systému řízení vzdělávání (LMS – learning management system) mohou sami zjistit, jaké jsou jejich dosavadní výsledky a případně kam se obrátit pro pomoc (více o analýze vzdělávacích výsledků viz např. zde a zde). Iniciativa Persistence Plus spolupracuje s univerzitami a textovými zprávami studentům připomíná úkoly a data odevzdání prací, pomáhá jim v organizaci práce i lepší motivaci. V rámci jednoho pilotu požádala samotné studenty o formulaci účinných motivačních textů. K „postrčení“ studentů jsou využívány i telefonní hovory, případně konzultace po telefonu. Řada programů ukázala, že behaviorální „pošťouchnutí“ může pozitivně působit zejména u studentů z nízkopříjmových skupin a nových studentů, kteří často nejsou dostatečně připraveni na samostatné studium. (1074)

     
  5. Evropská studentská unie ( ESU) zveřejnila výsledky studie zaměřené na to, podle jakých kritérií studenti volí obor studia a co od studia očekávají. Pro rozhodování o postsekundárním studiu je nejdůležitější zájem o obor nebo konkrétní téma, menší důležitost studenti přikládají budoucímu uplatnění na trhu práce. Více než 90 % studentů si myslí, že vysokoškolské studium jim přinese další znalosti a dovednosti, většina si nemyslí, že by kvalita terciárního vzdělání byla tím lepší, čím více by za vzdělání zaplatili. Asi 85 % studentů mělo možnost se účastnit evaluace vzdělávání ve své škole a více než polovina se domnívá, že studentské evaluace přispívají ke zlepšení kvality terciárního vzdělávání. Šetření je součástí projektu QUEST sledujícího kvalitu studia a zahrnuje odpovědi 6000 studentů z Německa, Polska, Slovinska, Norska a Lotyšska. (1075)

     
  6. Studie autorů z Oxfordské univerzity zkoumá míru komputerizace v jednotlivých odvětvích a zaměstnáních v USA a dochází k tomu, že 45 % zaměstnaneckých míst v USA je v ohrožení a může být do 20 let zcela automatizováno. Podle autorů lze očekávat dvě fáze tohoto procesu: nejprve začnou být nahrazováni lidé v oboru dopravy a logistiky, výroby a administrativní podpory. V této fázi mohou být automatizována i místa ve službách, prodeji a stavebnictví. Potom postup zpomalí, protože automatizace oblastí, jako je inženýrství, bude vyžadovat další rozvoj umělé inteligence. Dále by mohlo následovat řízení, věda, inženýrství a umění. Další faktory, které je třeba brát v úvahu, jsou vývoj nových technologií a dostupnost levné pracovní síly. Studie pracovala se 700 profesními zařazeními. Podle autorů studie se budou muset nekvalifikovaní pracovníci přeorientovat na úkoly, které vyžadují kreativní a sociální inteligenci, a úspěšní budou ti, kteří si osvojí kreativní a sociální dovednosti (více k výhledům do budoucnosti viz např. zde). (1076)

     
  7. Zpráva odborníků z britské Open University nabízí přehled deseti inovací ve vzdělávání, které dosud nejsou zcela běžné, ale podle jejich mínění budou ovlivňovat vzdělávací praxi v blízké budoucnosti. U každé inovace uvádějí pravděpodobný dosah pro praxi a předpoklad, za jak dlouhou dobu by se měla obecně používat. Autoři se hlásí k inspiraci zprávami Horizon Report (podrobně viz zde) a uvádějí, že budoucnost jmenovaných inovací vidí spíše mimo formální vzdělávací systémy. Zpráva uvádí následující inovace: 1. MOOC – masově otevřené online kurzy – zatím jsou více rozšířené pouze v USA, ale MOOC nabízí i řada evropských a asijských univerzit, kurz typicky dokončí pouze 5–10 % studentů, 2. Odznaky (badges) jako osvědčení o vzdělání – základy byly položeny v roce 2012, stále ještě chybí ucelenější struktura a možnosti, jak dokládat získané dovednosti, 3. Analýza dat ve vzdělávání – zejména cílený sběr dat a využití analýzy pro zlepšení vzdělávacích metod a kurikula, 4. „Bezešvé“ (seamless), scelené učení – propojení učení napříč místy, časem, s využitím různých zařízení, v různých sociálních prostředích – zde působí pozitivně mobilní technologie, 5. Učení „v davu“ (crowd learning) – proces učení se z expertízy a vědomostí ostatních prostřednictvím sociálních sítí a aktivit, většinou v neformálním prostředí, závisí na motivaci a zaujetí učícího se jedince, 6. Digitální stipendium – takto jsou označeny možnosti otevřeného přístupu ke zdrojům a k publikování, sdílení obsahů a propojení v rámci odborné komunity, 7. Geografie v učení (geo-learning) – mobilní zařízení mohou lokalizovat místo a poskytnout bohaté informace z mnoha oborů, propojit reálné místo se vzdělávacím obsahem, 8. Učení hraním her – snaha o vnitřní integraci vzdělávacích a herních prvků, propojení motivace a specifických vzdělávacích aktivit a cílů, 9. Kultura tvoření (maker culture) – podporuje experimentování a inovace a praktický přístup, důraz je kladen na komunitu a sdílení zkušeností, testování výrobků v realitě, pozitivně přispěl tisk 3D objektů, 10. Dotazování občanů (citizen inquiry) – lidé, kteří nejsou profesionálové, se účastní kolaborativního projektu založeného na zjišťování dat k určitému problému nebo tématu v rámci komunity nebo v širším měřítku. (1077)



     

(1071) Classrooms blazing the trail in NSW for bilingual education

(1072) Reading for pleasure puts children ahead in the classroom, study finds

(1073) Order in the classroom

(1074) Nudge Nation: A New Way to Prod Students Into and Through College

(1075) Quality from a student viewpoint

(1076) Report Suggests Nearly Half of U.S. Jobs Are Vulnerable to Computerization

(1077) Innovating Pedagogy 2013




0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.