Ředitel Centra pro přípravu maturit (Cermat) Jiří Zíka v rozhovoru pro Právo naznačil, že za vysokou neúspěšností v matematice se může skrývat chybná volba tohoto povinně volitelného předmětu. Podle něj totiž žáci, kteří si nejsou jisti úspěchem, upřednostňují zkoušku z matematiky, která zahrnuje jen didaktický test, před zkouškou z cizího jazyka, kdy by je čekal test, ústní zkouška a sloh.
Z rozhovoru jim, Právo s Jiřím Zikou v Novinky.cz vybíráme:
Proč si myslíte, že tolik studentů volí maturitu z matematiky, když neúspěšnost u ní dosahuje 20 procent?
Pro takovou odpověď nemám exaktní podklad. Žádné výzkumy tohoto jevu jsme zatím neprováděli. Je ale zjevné, že podíl volby matematiky setrvává po celé tři roky v podstatě stejný, a to na úrovni zhruba 40 procent těch, kteří se přihlašovali k druhé povinně volitelné zkoušce.
Lze předpokládat, že hlavní roli může hrát skutečnost, že žáci se k matematice obracejí proto, že jejich odvaha jít ke zkoušce z cizího jazyka, který ovládají stejně špatně jako matematiku, a riskovat násobně vyšší pravděpodobnost neúspěchu v důsledku nutnosti vykonat tři dílčí zkoušky je výrazně nižší.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
2 komentářů:
Jestli my s tou matematikou zbytečně nekvaltujeme. Trojčlenku, procenta, základy geometrie atd. přefrčíme do půlky 8. ročníku a není čas zaměřit se na rozvoj logického myšlení. Od půlky osmičky valíme algebru a v devítce do nich už lámeme lomené výrazy, funkce a soustavy rovnic. U maturity je pak v testu v lehčí verzi 2/3 příkladů ze základky postavených na logickém myšlení, takže mi pak uniká smysl výše uvedeného postupu výuky na základkách.
??? Myslíte tím, že by se na střední škole přestaly učit funkce, kombinatorika a pravděpodobnost, množiny a posloupnosti?
V prvním ročníku totiž zjišťuji, že je problém počítat se zlomky, práce s výrazy už je přímo sisyfovská a mám při ní tantalova muka;-)
Okomentovat