Aktuální situace kolem pilotního projektu Individuálních výchovných plánů (tzv. Smluv s rodiči) byla tématem tiskové konference na ZŠ Velvary.
"Velmi si cením spolupráce a aktivity škol zapojených v rámci pilotu. Pro mě a pro ministerstvo je to důležitá zpětná
vazba," uvedl před novináři ministr Josef Dobeš.
Pilotní projekt byl spuštěn v září 2011 a potrvá do června 2012. V této chvíli provádí pracovní skupina
projektu návštěvy pilotních škol a zjišťuje na nich zpětné vazby. Zatím je získala na dvou třetinách
z 35 škol. Návštěvy skončí v polovině dubna.
Školy jsou podle slov svých ředitelů s novým nástrojem spokojeny - pomáhá jim při výchovné práci. Už jednání se
zápisem na formuláři s logem MŠMT má dostatečný efekt, často není potřeba Individuální výchovný plán (IVýP)
podepisovat a situace se zlepší. V některých případech je podpis IVýP využíván jako prevence.
Na tiskové konferenci byli přítomni ředitelé základních škol z Velvar, Mělníka a Pardubic. Shodli se na tom, že
věcí, která by se měla především zlepšit, je spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí se školami.
Pracovní skupina projektu zatím zjistila:
Zlepšení situace bez podpisu IVýP (stačil jen postup před podpisem, kdy se v rámci řešení
problémového chování prozatím jedná s rodiči):
Celkem: 601
1. stupeň: 119
2. stupeň: 482
Podepsaných IVýP:
Celkem: 95
1. stupeň: 20
2. stupeň: 75
Situace v ZŠ Velvary:
Celkem 18 podepsaných IVýP1. stupeň: 13
2. stupeň: 5
Ve 2 případech byl problém už vyřešen.
Nejčastější důvody pro jednání s rodiči a podpis IVýP:
- neplnění školních povinností
- nenošení pomůcek
- neplnění domácích úkolů
- hrubé vyrušování při vyučování
- agresivita
- vulgární chování
- nevhodné chování k pracovníkům školy a při akcích školy
- pozdní příchody
- záškoláctví
- vandalismus
- krádež peněz
- neuposlechnutí příkazu učitele
- porušování školního řádu
- distribuce a držení návykových látek
- nošení nevhodných předmětů do školy
- podvod
Individuální výchovný plán (tzv. Smlouva s rodiči) - obecně
Co je Individuální výchovný plán (IVýP):Jde o nové opatření pro rodiče, u jejichž dětí se objevují opakované výchovné problémy, přestupky proti školnímu řádu nebo pravidlům třídy. Stvrzením navrhované dohody by na sebe rodiče převzali větší zodpovědnost za chování svého potomka na školní půdě. MŠMT tak chce zvýšit vážnost učitelské profese, chránit pedagogy i ostatní žáky před narůstající agresivitou některých žáků.
V jakém případě bude použitelný„Smlouva“ se vytváří v situaci, kdy už běžná opatření (domluva s žákem, rodiči) nemají žádný efekt. V tomto případě bude vytvořen individuální výchovný plán, který tvoří podstatu „smlouvy“. Plán obsahuje reálné úkoly a závazky pro školu (učitele), rodiče i samotného žáka.
Kdo vytváří IVýPZákladní kostru návrhu IVýP vytvoří škola, po důkladném projednání s rodiči i žákem ji zúčastněné strany podepíší. IVýP se upraví podle aktuálních problémů dítěte a rodiny. Vychází z modelových vzorů sestavených pracovní skupinou.
Pracovní skupinaPracuje od podzimu 2010 (říjen, listopad).
Vypracovala modelové vzory situací, které si pak školy mohou upravit podle konkrétních potřeb.
Kromě pracovníků MŠMT zde spolupracuje celá řada odborníků z řad psychologů (V. Mertin), policie, i napříč resorty (ministerstvo zdravotnictví, MPSV).
Kontrola plněníMusí následovat v relativně krátkém termínu po podpisu smlouvy (čtrnáct dní – tři týdny).
V případě, že jednotlivé body smlouvy nebudou naplňovány a problémy budou přetrvávat, obrátí se škola na orgán sociálně-právní ochrany dětí, v případě zásadních problémů pak na policii.
Povinnost smlouvu podepsat a vymahatelnostRodiče zatím nemají povinnost smlouvu podepsat.
Smlouva by neměla být represivní, ale měla by hledat možnosti, jak vzájemnou spoluprací řešit konkrétní problém. Škola nechce rodiče nutit, chce s nimi spolupracovat a pomáhat jim.
V případě, že všechny mírné cesty selžou, může se škola už dnes obrátit na další orgány jako je OSPOD či policie.
Inspirace
Zahraničí – Velká Británie, Německo.
Pracovní skupina MŠMT si nechala zahraniční smlouvy přeložit. Nejsou represivní, spíše jde o to „podat pomocnou ruku“.
Kdy?Od září 2011 probíhá pilotáž na 35 vybraných školách. Ukončena bude v červnu 2012, během dvou měsíců pak vyhodnocena.
.png)
17 komentářů:
Dnes jsem zaznamenal v nějaké zpravodajské relaci usmlouvaného otce a jeho synka. Oba mi přišli tak, řekněme, rozněžnění, že jsem téměř podlehl iluzi, že právě v tomto aktu spočívá řešení mnohých problémů našeho školství a nakonec i celé společnosti. Mohli to umocnit ještě nějakým růžovým pulovříkem, jedno jestli na otci nebo dítěti. Takhle nějak si představuji člověka, který prozřel.
Nechci to zlehčovat, ale stále mi vrtá hlavou ta formulace:
"Stvrzením navrhované dohody by na sebe rodiče převzali větší zodpovědnost za chování svého potomka na školní půdě."
To jako nad rámec našich právních norem?
Moc bych si přál, aby z toho za pár let nebyla jen taková úsměvná epizodka pro dochucení už tak peprných příspěvků na České škole.
A pak, nemohlo by se inspirovat třeba ministerstvo vnitra a začít pilotně ověřovat
"Smlouvy s řidiči"?
Navrhuji "smlouvy s politiky", .. jako že bez korupce, bez vulgarismů, bez lobingu, bez vydírání, bez krádeží, bez zneužívání pravomocí, s citem pro lidské potřeby, s naslucháním odborné veřejnosti, .. atp.
Rozdíl je v tom, že politici na to mají peníze a rodiče problémových dětí, jsou často problémoví i sociálně. Ne že bych zastával nezralosti rodičů, ale stejnou nezralost s větší mocí mají politici. Takže nejde ten "smrad" od něčeho jiného?
Ano, tato společnost je nemocná. Tím, že její vládnoucí hlavy a většina národa si myslí, že člověk se stává člověkem, když ho někdo z venku manipuluje a kontroluje. Když je standardizován a prověřován. Copak nechápete, že největší chuť prověřovat mají ti, co sami nejsou dospělí? Co neumí slovem a srdcem získat člověka ke spolupráci? Tahle společnost je nemocná vnější zpětnou vazbou, hlídající práva majetných. Slovo "duchovní" se vyprázdnilo iluzí moci psychologie a ekonomiky. Politici si myslí, že když budeme sledovat čísla a působit na ně, tak že uřídíme svět.
Nechte se ještě chvíli touto mlhou moci unášet. Příjde doba, a není daleko, kdy bude slyšet pláč a skřípění zubů.
Když lidem a politikům chybí skutečný smysl života, smlouvy s rodiči neřeší problém skutečné vnitřní odpovědnosti, ve které by smysl měl být. Je nahrazen hrozbou restriktivní hranice .. a tak se zdá, že rodiče převzali větší odpovědnost. Ne, jakýkoli formalismus, jde proti smyslu, pro který byl vymyšlen. Na rodiče byla uvalena odpovědnost a vevnitř žádná skutečná odpovědnost nevznikla.
Někdo totiž musí pracovat s rodiči. Mají na to učitelé čas? Je to ve smlouvě? Problém dítěte je totiž problém rodičů. Nestačí jim jenom dát podmínku.
Je to hlavně obezlička k tomu, aby se rodičové o své ratolesti začali zajímat a třeba i trochu starat. Je to ovšem smutné, kam jsme to dopracovali. Navrhuji sepsat smlouvy s budoucími rodiči, že se o své plánované dítě hodlají starat.
"Shodli se na tom, že věcí, která by se měla především zlepšit, je spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí se školami."
Tyto záležitosti by měly odbory sociálně- právní ochrany řešit prioritně, ale neřeší je. Možná úředníci a úřednice nestíhají, ono se šetří všude a současná vláda dává přednost represi.
A vy si opravdu myslíte, že ten, kdo do toho pilotu dobrovolně vlezl, veřejně přizná, že to je k ničemu? Bude se naopak chválit a lhát až se mu bude od huby prášit!
chválit a lhát až se mu bude od huby prášit
no bodejť. Však je tu taky halda odpůrců, např. typu EDUin, co budou vždy a za všech okolností proti všemu, co není jejich. Tak aspoň se to nějak srovná.
např. typu EDUin, co budou vždy a za všech okolností proti všemu, co není jejich.
Tak tomu se říká "naběhnout si na vidle". Pokud autor předchozího příspěvku pracuje jako PR pana ministra, pak svou práci dost fláká. Anebo je jen hloupý na to, aby si svá tvrzení ověřoval.
:-)
EDUin totiž proti smlouvám s rodiči není, jen by je chtěl systémově vylepšit - viz:
http://eduin.cz/titulka/skolni-smlouvy-s-rodici-aneb-zmateni-jazyku/
http://eduin.cz/titulka/poslechnete-si-zda-jsou-smlouvy-s%C2%A0rodici-smysluplne/
http://www.ceskaskola.cz/2011/11/eduin-jsou-dobesovy-smlouvy-s-rodici.html
Ze zmiňovaného televizního šotu vyplývá, že smlouvy fungují dobře, pokud rodiče mají o řešení problémů svých dětí zájem. To je jistě příjemné zjištění. Jen netuším, proč je kvůli tomu tedy třeba sepisovat zbytečné a právně nevymahatelné "smlouvy".
Ale pokud tak chce někdo dobrovolně činit, není důvod, proč tomu bránit.
Jiná situace by ovšem nastala, kdyby byla podobná praxe po "vyhodnocení" pilotního projektu nařízena všem.
Už se "těším" na šetření ČŠI o využívání tohoto nástroje a ředitele podávající vysvětlení, jak je možné, že 15 % žáků nemá smlouvy podepsány.
Každopádně teď už zbývá panu ministrovi jen vyřešit, co dělat s žáky, jejichž rodiče nemají o kázeňské problémy svých dětí, a často ani o děti samotné, vůbec žádný zájem, anebo nějaké smlouvy prostě odmítnou podepsat.
Mír, pokoj a radost pak zavládnou na školách českých.
Protože nejsem proti smlouvám, a mám tedy poněkud odlišný názor než vy, jste schopen mě nařknout jako něčího PR? Děkuju pěkně.
Až budete učit na zŠ, budete rád i za kapku rosy pro tu vyprahlou poušť. Proč by se smlouvy nemohly časem ujmout? Aspoň něco někdo zkusil udělat.
Víte kolik ženských ve sborovně u nás bere prášky na nervy? Ředeiteli se to bojí přiznat, i mezi sebou, aby nebyly za slabochy. Za deset let ještě nikdo nevymyslel jakékoli řešení, nebo aspoń pokus o řešení, snesitelnost chování žáků je už nulová.
Protože nejsem proti smlouvám, a mám tedy poněkud odlišný názor než vy, jste schopen mě nařknout jako něčího PR? Děkuju pěkně.
Omyl, pane kolego.
Má věta začínala slovíčkem "pokud".
Tomu se, myslím, dá jen těžko říkat nařčení. Takže děkovat není zač.
A pokud jsem Vás z něčeho nařknul, pak z toho, že bezdůvodně a neobjektivně obviňujete splečnost EDUin. Tedy pokud jste autorem příspěvku z 13:51.
:-)
Až budete učit na zŠ,
Na základní škole jsem učil a s bývalými kolegy jsem často v kontaktu. Situaci tam znám dost dobře.
Máte pravdu, že situace je tam prachbídná. Jenže "smlouvy s rodiči" jsou jen další mediální bublina a plácnutí do vody, kterých pan ministr vyprodukoval desítky a které reálně nic neřeší.
Z mého textu snad lze pochopit, že proti dobrovolně uzavíraným "smlouvám" vcelku nic nemám. Jen je považuji za zbytečnou byrokracii.
Ale silně bych měl výhrady proti jejich povinnému nasazení ve všech školách.
Co by reálně pomohlo?
Institut vyloučení z výuky, vyloučení ze školy, detenční místnosti, atd.
Ale hlavně změna systému financování škol, motivující k zametání problémů pod koberec.
Psal jsem o tom tady už mnohokrát.
Proč to nikdo nezavede?
A on tady někdo z politiků chce reálné problémy školství opravdu řešit? Ukažte mi ho.
Podepíše-li někdo dobrovolně nějakou smlouvu, je to jeho volba. Jak se říkává. V tomto případě je to ovšem poněkud smutné. Asi jako když si děti pod vedením paní učitelky ve třídě odhlasují, že se k sobě budou chovat hezky, plakátek si vyvěsí na nástěnku a pak se okřikují, že se musejí k sobě hezky chovat, protože si to přece odhlasovaly.
Takovéto akty považuji za selhání. Selhání systému.
Asi tak, jako když je nemocnému dítěti pomoženo jenom proto, že naštěstí právě vzkvetou charitativní aktivity. Místy to zavání ostudou. Ostudou státu a jeho pilířů stability.
22:58
Selhání systému...
Ano, to je pravda. Naše systémy a nadsystémy selhávají ve všech bodech. Selhání systému rodičovské výchovy je ovšem základ průšvihů.
21:05
K detenčním místnostem apod.
Za pět let učení na 2. stupni jsem se nesetkala s vyloženým grázlovitým chováním - aspoň v mé přítomnosti. Vesměs jen neustálé hlučení, pokřikování při hodině, házení papírků a spousty dalších věcí po spolužácích, zapomínání úkolů a pomůcek - to není na detenční místnost, spíš na pár facek a přitažení režimu doma. Jakmile se do toho vloží rodiče, bývá dobře, aspoň na čas.
Detenční místnost nechápu jako "trestní separaci". Spíše jako prostor, kde někdo dítě ohlídá, pokud jej učitel vyloučí z hodiny.
Podobně jako u malých dětí (2-3 roky) je osvědčený systém nechat dítě někde v bezpečí se vyvztekat.
Dříve se chodívalo "klečet na hrách", nebo stát pod obrázkem osla.
Čili právě to, o čem píšete.
Narušuješ výuku, odmítáš přestat vykřikovat "vtipné" komentáře? - Pár facek by pomohlo, ale učitel je dát nesmí. Takže se jdi zklidnit mimo třídu někam, kde je zajištěn dozor.
Primárním cílem je ale hlavně umožnit převažující většině žáků normální pracovní podmínky.
Přece je nepřijatelné, aby jeden nevychovaný spratek rozbil výuku celé třídě. (Slovo spratek volím vědomě a záměrně, jako označení konkrétního "typu" chování žáků.)
Samozřejmě detenční místnost nemůže být "ulejvárna", kam se chodí žáci záměrně flákat místo předmětu, který je nudí.
V případě opakované návštěvy následuje vyloučení z výuky, které má za následek povinnost rodiče osobně si nezletilé dítě převzít ve škole.
Stačí, aby si tatínek jednou musel vzít v práci náhradní volno, kvůli nezvladatelnému synáčkovi. Většinou už to pak jde samo...
Nepopisuji nic objevného.
Jde jen o praktické uplatnění zásady, kterou znají z armády všichni velitelé, kterým se začíná rozjíždět vzpoura vojáků.
"Zastřelte jednoho pro výstrahu a ostatní si už dají pozor."
P.S.: Mně už kvůli žákovi základní školy volala Policie ČR před jedenáctou večer. Vyrušováním ve škole a rvačkami se spolužáky to začíná...
A u většiny i skončí. Abych to příliš nedramatizoval.
Systém ale musí být připraven reagovat na všechny situace, ke kterým dochází zcela běžně.
To se o současném režimu ve školách říci nedá.
"aby jeden nevychovaný spratek..."
Téměř nikdy to ale není jen jediný spratek. Většinou se už o přestávce "rozjedou" tak, že zkrotit je na začátku hodiny lze obtížně a po chvíli už jich zlobí polovina. Ano, nejvíc tím trpí ty vychovanější, ukázněné děti. Ale přesto - každou hodinu bych musela poslat do izolace nejméně pět a víc žáků. A už je vidím, sami by tam chtěli, je to přece dobrá ulejvárna, ne?
Izolace by byla výborná věc, ale pro těžké případy. Tyhle děti dobře vědí, co si mohou dovolit a jak zlobit, aby to bylo těžko prokazatelné a nikdo jim nemohl nic dokázat. Připadáte si za chvíli jako idiot, když marně natahujete uši, a stejně nepřijdete na to, kdo to ve třídě tak neskutečně kvílí. A to chodím při výuce většinou mezi lavicemi.
Učitelé II. stupně ZŠ jsou hrdinové naší doby. Smlouvy rodičů a školy stejně podepíší jen ti slušní. Velká část rodičů ani neví, kde ta škola vlastně stojí. Problém je, že odbory sociálně-právní ochrany mládeže nefungují jak by měly. Nějaké smlouvy potom ani nemají cenu. Co tedy uděláme s žákem, který si neplní své povinnosti v rámci školního řádu ? Pokud chcete takového žáka dneska někam poslat, tak potřebujete souhlas rodičů. A tady je zakopán pes. Nějaké oddělené místnosti to v rámci současných zákonů neřeší. Škola může být napadena za to, že tímto aktem neumožňuje žákům se vzdělávat. Druhou věcí je, že nikdo nezaplatí osobu hlídající grázlíka.
neumožňuje žákům se vzdělávat
Celá naše společnost zanedlouho dojede na poklonkování všem těm ochranářským blbečkům, kteří z pohodlí a blahobytu svých kanceláří káží o etice a dobrých mravech.
1. Spratci o žádné vzdělávání se nestojí, protože kdyby o něj stáli, jako spratci by se nechovali. Obdobně by šlo obvinit stát, že uvězněním zločinců jim neumožňuje užívat si svobody.
2. Kdo ochrání ostatní, pořád ještě normální děti, před spratky výše uvedenými a zabezpečí jim normální podmínky pro výuku?
Mít dnes dítě ve škole, tak ředitele, který nechá moje dítě napospas spratkům ženu před soud neodkladně.
Je to všechno mimo logiku. Stát, aby mohl cizincům vyplácet neoprávněně jakési podpory po statisících, vezme peníze vlastním potřebným dětem.
Fůůůůůj. Vypráskat bičem pitomce, co to nají na triku.
"ředitele, který nechá moje dítě napospas spratkům ženu před soud neodkladně..."
Naprosto sdílím spravedlivý hněv. Avšak - co udělá ředitel v takovém případě? Povolá k zodpovědnosti za "spratkovství ve třídě" a nezvládnutí situace - učitelku. A co dotyčný spratek? Nasadí udivený výraz- Co já, já jsem nic neudělal, co zase na mě máte?? - A jste takhle malej, zalézt do díry a nebýt vidět. Příště radši mlčíte a snažíte se ty miláčky nedráždit...
Diskuse se tu nějak "zaběhla".
K původnímu tématu si dovolím stručně konstatovat, že smlouvy s rodiči "fungují" jen tam, kde nic navíc nepřinesou, protože rodiče jsou ochotni se školou spolupracovat. Jen si to, na čem by se tak jako tak domluvili, musí sepsat na papír, aby mělo ministerstvo radost. Tam, kde je skutečný problém, tj. rodiče na školu kašlou a výsledky její snahy ještě kazí, je výsledek nula.
Okomentovat