Zpráva o návrhu zahrnout schopnost zapomínat do principů uchovávání osobních digitálních dat na internetu, jak s ním přichází profesor Oxfordského internetového institutu Viktor Mayer-Schönberger.
Doporučení „nezapomínejme zapomínat“ pochází od profesora Oxfordského internetového institutu při Oxfordské univerzitě Viktora Mayer-Schönbergera. Ve světě je znám především jako autor knihy „Delete: The Virtue of Forgetting in the Digital Age“. Viktor Mayer-Schönberger původně vystudoval práva v Salzburku, Cambridge a na Harvardu. Je zakladatelem softwarové firmy Ikarus Software, která se zabývá ochranou dat. Často publikuje v nejrůznějších novinách a časopisech, vydal již osm knižních titulů, z nichž nejnovější je právě „Delete“, kde shrnuje své názory týkající se uchovávání dat na internetu. Kniha byla v roce 2010 oceněna Don K. Price Award za nejlepší dílo vědecké a technologické politiky. Ve stejném roce získala také cenu Marshalla McLuhana za vynikající knihu vydanou na poli mediální ekologie. O svých myšlenkách přednášel profesor Schönberger například i před Evropskou komisí, která zahrnula „právo být zapomenut“ do revize systému ochrany internetových dat.
Viktor Mayer-Schönberger vychází z toho, že internet je pro nás především nástrojem pro pamatování, dovoluje nám zařídit si de facto neomezené úložiště dat, která mohou být snadno vyhledatelná, přístupná a skoro nic nás nestojí. Snad každý z nás již po sobě zanechal na internetu nějakou virtuální stopu, ať už si píše blog, diskutuje pod články, komunikuje s ostatními přes nejrůznější sociální sítě nebo nahrává fotky z dovolené na některý specializovaný portál. Digitální stopa je však bohužel ve skutečnosti jen stěží odstranitelná, což si málokdo uvědomuje. A právě na tento problém profesor Schönberger upozorňuje. Připomíná fakt, že uchovávání informací v paměti se stalo snadným, zatímco zapomínání takřka nemožným. Člověk se v dnešním digitálním věku vydal cestou odporující jeho přirozenosti. Biologicky je mozek nastaven tak, že dlouhodobé pamatování je velmi obtížné, ale zapomínání jednoduché.
Proč je vlastně zapomínání tak důležité? Zapomínání pro nás dříve bylo věcí přirozenou. Dnes ale musíme dávat pozor, jaké informace o sobě sdělujeme, a současně s tím hlídat i jejich platnost. A to je problém, neboť informace jsou ve virtuálním prostoru ukládány po dlouhá léta a my o tom ani nemusíme vědět. Typickým příkladem je existence internetové služby Internet Archive (WayBack Machine), kde lze nalézt starší verze mnoha webů, nebo pokus o smazání profilu na Facebooku, který ve skutečnosti hned data nelikviduje (Musíte třikrát kliknout a 14 dní počkat, pak se Facebooku zbavíte navždy). Informace o nás jsou často proti naší vůli uchovávány, kdokoli je může nalézt a konfrontovat nás s naší minulostí. Internet se tak stává mocnou a nebezpečnou digitální pamětí zaznamenávající vše, co děláme. Je jakýmsi panoptikem, v němž nás může kdokoli sledovat.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat