Studenti mají státní maturitu konečně za sebou, a nastal tak čas bilancování. Otazníků, které se vznáší ve vzduchu, je víc než dost. Rozporuplné reakce učitelů i studentů vyvolává hlavně český jazyk, konkrétně nižší úroveň maturity, kterou si zvolila většina. Nová koncepce měla ukázat, zda studenti umí nad věcmi přemýšlet vlastní hlavou a dokáží použít své znalosti i v praxi. U vyšší verze maturity se to částečně povedlo, u nižší úrovně se ale učitelé bouří a tvrdí, že už češtinu vlastně ani nemusí učit. Zastánci maturity ale podotýkají, že možná naopak konečně ze škol začne mizet encyklopedický styl učení, kdy je na přesnou otázku požadovaná přesná odpověď. Žáci pak přestanou být jen cvičení králíci bez vlastního uvažování. Potrvá to ale ještě roky.
Z článku Veroniky Srnové v ČT24.cz vybíráme:
Rozhořčení studenti nelenili a ministrovi školství Josefu Dobešovi zaslali petici. Většina si u českého jazyka vybrala nižší úroveň obtížnosti. Skládali tak zkoušku, která byla koncipovaná především pro učně, případně odborné školy, rozhodně ne pro gymnázia. Možná proto vyvolala i takových reakcí. "Pro studenta gymnázia je skoro matoucí, na jaké triviality se jich zkouška dotazuje," řekl Portálu ČT24 učitel Štěpán Macura z Jiráskova gymnázia v Náchodě. U maturitní generálky pak paradoxně docházelo k situacím, kdy ti, co si zvolili vyšší úroveň, dopadli nakonec lépe. "Bylo potřeba jim vysvětlit, aby v tom nečekali nic moc vysokého, je to udělané spíše na učně, pro gymnázia je ta vyšší úroveň," dodal ředitel pražského Gymnázia Jižní Město Miroslav Hřebecký.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Maturity asi nejsou veřejné, že? Kdyby byly, na tu od Zeleného a Dobeše bych se šel podívat, to musí být kabaret.
Třeba takový dějepis nižší úrovně:
Kolik let trvala třicetiletá válka?
Eee... třicet...?
Výborně, další.
Kolik let trvala třicetiletá válka?
Sakra... oni asi chtějí přesný interval mezi odborně uznávanou počáteční a koncovou událostí... které to ale vlastně jsou...
Táhni, patláku, čekáme tě na podzim.
"začne mizet encyklopedický styl učení, kdy je na přesnou otázku požadovaná přesná odpověď. Žáci pak přestanou být jen cvičení králíci bez vlastního uvažování. Potrvá to ale ještě roky."
Vězte, že já chci mít svůj plat spočítán úplně přesně. Žádné okecávání a hodnocení své výplaty nechci. Je to blbost, abych mohl něco hodnotit, tak musím něco umět. Ono jinak nepůjde.
Myslím, že není pravda, že by současná podoba maturity musela znamenat snížení úrovně. Všimla jsem si ale, že se u nás mateřský jazyk a literatura učí jinak než např. v Německu. Němečtí studenti nemusí ovládat učivo tak široce, ale jdou hodně hodně do hloubky a učí se přitom myslet. Na nějakých hodinách jsem v Německu byla a viděla jsem opravdový pedagogický koncert. Studenti měli načtenou knihu nebo konkrétní úryvek a celou hodinu se vedla diskuse nad konkrétní událostí popisovanou v knize... Atmosféra v hodině velmi živá, studenti zvyklí projevovat své názory, někdy i velmi originální - zabíhalo se do dějin, do filozofie, rozebíral se morální rozměr konkrétní postavy a jejího činu... Uznávám ale, že takto nás nikdo k učení nevedl a kdyby to po mně někdo chtěl, nevěděla bych si moc rady, kde začít. Německý učitel to měl hodně promyšlené, věděl, kam chce žáky dostat, bylo vidět, že studenti tímto stylem běžně pracují - prakticky všude: v mateřském jazyce,v angličtině, v etice, ve výtvarce...
Studenti měli načtenou knihu nebo konkrétní úryvek a celou hodinu se vedla diskuse nad konkrétní událostí popisovanou v knize..
A nebude v tomto bodě u nás tak trochu problém?
Tedy v samostudiu a přípravě na hodinu doma?
Když jsem se třetích ročníků v hodině ptal, kolik přečetlo za poslední rok nějakou knihu, zvedly se tak dvě, tři ruce z třiceti.
Mimochodem o jakouže německou školu to šlo?
Předpokládám, že ne o nějaký ekvivalent našich učilišť?
14. června 2011 11:49
Zažil jsem to také v rámci projektu Comenius. Je to ideálni stav a taková výuka musí bavit jak studenty, tak učitele. Já tento styl výuky viděl na vybrané státní škole. Překvapil mě zájem o výuku, klid ve třídě i na chodbách. Opak jsem však viděl v Berlíně. Byla to škola s převahou mladých muslimů. Byla to hrůza. Je to škola od školy, na gymnáziích se samozřejmě předpokládá větší zájem. Ignorant
Okomentovat