Vít Pátek: Mohou být kvalitní materiály pro výuku zadarmo?

Kudy "chodím" po internetu, tudy zakopávám o představy a tvrzení, že (jak říkal jistý český politik, později eurokomisař) "zdroje jsou" - tedy že kvalitní výukové materiály někde rostou zadarmo. Dovoluji si vyjádřit své přesvědčení, že hlasatelé této myšlenky s ní dopadnou stejně jako zmíněný politik.

Problém je v tom, že stejně jako ostatní lidské aktivity, i dnešní školní výuka musí být také efektivní, a to i časově. Požadovaných kompetencí je stále více, čas, který je k jejich získání k dispozici, příliš natahovat nelze. Totéž platí o přípravě učitele na výuku. K výuce, při které se žák maximálně rychle dostane ze stavu kompetencí A do stavu kompetencí B = A plus něco, je třeba výukový materiál, který v první řadě respektuje stav kompetencí A, za druhé odpovídá současnému stavu poznání, jak co nejefektivněji vytvořit/získat "plus něco". To je v praxi spousta podmínek a požadavků, a těžko lze spoléhat, že něco takového vznikne jako "vedlejší produkt" nějaké jiné ekonomické aktivity a bude to coby "odpad" k mání zadarmo.

Stejně problematické je předpokládat (s ohledem na výše zmíněnou efektivitu a rychlost), že si každý učitel v rámci své (samozřejmě placené) pracovní doby z částečně vhodných materiálů ten optimální dotvoří. Jestli ve VŠECH současných profesích (snad kromě některých umělců) existuje dělba práce, tj. pracujeme s nástroji, postupy a materiály, které někdo sofistikovaně a s velkými náklady vyvinul a následně hromadně ZA PENÍZE ostatním dodává, pak je zásadní otázka, proč by tomu zrovna při vyučování mělo být jinak.

Když to jen trochu přeženu a zjednoduším, připadá mi to jako představa, že si lékaři budou každý sám sbírat byliny, vymýšlet a míchat léky a brousit na kameni skalpel z kusu železa, který někde najdou, nebo že si každý automechanik vyrobí sám své nářadí jako kdysi dávno kovář, nebo že každý, kdo chce jezdit autem, si ho sám postaví ze součástek. Dost možná, že současný neutěšený stav výuky je způsoben kromě jiného i tím, že aktivní a pracovití učitelé, místo aby svůj čas věnovali optimalizaci toho, jak budou s profesionálně připravenými prostředky efektivně (kvalitně a rychle) učit SVÉ KONKRÉTNÍ ŽÁKY, "na koleně" míchají lektvary, kovou kleště a sestavují auta ze součástek.

A ještě k donu Corleonemu: nabídka, kterou nebylo možno odmítnout, přestože zněla "nic", ve skutečnosti znamenala, že když ji dotyčný přijme, nepřijde o svoji hodnotu nejvyšší. Doufám, že si autor článku nemyslí, že kvalitní prostředky pro výuku "zadarmo" budou nejlépe vznikat tak, že bude někdo někomu držet pistoli u hlavy.

(Autor pracuje pro učebnicové nakladatelství a proto je zaujatý. Nicméně má za to, že pohled "z druhé strany" je pro kvalitu poznání vždy užitečný.)


Autor reaguje na článek Bořivoje Brdičky Má nabídka je toto: NIC.