MŠMT: Akční plán podpory odborného vzdělávání pokračuje

Akční plán podpory odborného vzdělávání se zabývá komplexním řešením problematiky odborného vzdělávání ve středních školách ve vztahu k požadavkům trhu práce. Za účelem vyhodnocení navržených opatření a diskuse o dalším postupu svolala ministryně školství Miroslava Kopicová k tématu kulatý stůl. Zúčastnili se jej zástupci resortů, zaměstnavatelů, krajů i asociací škol.

 „Současný vývoj v oblasti vědy a techniky vyžaduje provázanost všech složek vzdělávání, všeobecného i odborného. Proto odborné vzdělávání rozhodně patří jako nezbytný článek do systému středního vzdělávání, který umožňuje další zvyšování odborných znalostí a dovedností absolventů našich škol,"  řekla v úvodním vystoupení ministryně školství Miroslava Kopicová. 

Jak je plněn Akční plán podpory odborného vzdělávání? 

Opatření vyplývající z Akčního plánu, která jsou v kompetenci MŠMT a dalších resortů (vždy ve spolupráci s resortem školství) se daří úspěšně naplňovat. Novela školského zákona, jejímž cílem je vytvoření podmínek pro maximální prostupnost oborů vzdělání a existence oborů nástavbového studia, jež nejsou odvozovány od čtyřletých oborů vzdělání, byla schválena již v loňském roce. Kromě uvedeného zavádí také zkrácené studium k získání středního vzdělání s výučním listem pro absolventy oborů vzdělání s výučním listem a umožňuje školám použít část normativu na mzdové náklady smluvního partnera, které jsou spojené s realizací praktické výuky. 

Další novela školského zákona (v současné době projednávána) podporuje čtyřleté středoškolské obory s maturitní zkouškou v denní formě vzdělávání, jejichž součástí je odborný výcvik. Nově zde bude možné získat i výuční list. Ministerstvo také novelizovalo vyhlášku o středním vzdělávání, v níž se doplňují náležitosti smlouvy o bližší specifikaci činností, jež mají žáci vykonávat na pracovišti zaměstnavatele v rámci odborného výcviku. Podrobnější budou rovněž ujednání o náhradě nákladů zaměstnavateli ze strany školy. Požadavky na uvedené změny zaznívaly ze školského terénu již delší dobu. 

Nepodařilo se naopak doplnit školský zákon o přesné předpoklady a požadavky pro výkon činnosti instruktorů a mentorek. Instruktoři totiž nepatří do kategorie pedagogických pracovníků a nelze na ně tedy uvedený zákon vztáhnout. MŠMT však alespoň již zmíněnou novelou vyhlášky o středním vzdělávání upravilo maximální počet žáků na jednoho instruktora. 

Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem spravedlnosti pracuje MŠMT na právním rámci vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy, který se odborně připravuje pro potřeby zaměstnavatele. Smyslem opatření je stimulovat konkrétního zaměstnavatele, aby poskytovali žákům, kteří u něj vykonávají praktickou část výuky, kvalitní zázemí a motivační příspěvek. Ve spolupráci s uvedenými resorty byly připraveny vzory tří příslušných dohod a smluv. 

Ministryně Miroslava Kopicová také připomněla, že podle v současné době projednávané novely školského zákona bude moci ředitel školy se souhlasem zřizovatele vyplácet žákům a žákyním prospěchové nebo jiné stipendium. Ocenila také další novinku - podmínku účasti odborníka z praxe coby dalšího člena zkušební maturitní komise u oborů odborného vzdělávání.

Informace o plnění dalších opatření naleznete v příloze 1.

Jak dál s Akčním plánem podpory odborného vzdělávání?

V rámci kulatého stolu byly diskutovány také návrhy na nové úkoly a přístupy vyplývající z realizace Akčního plánu. Patří mezi ně např. zvyšování podílu zajištění praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů, větší účast odborníků z podniků při závěrečných a maturitních zkouškách či zajištění stáží pedagogů odborných předmětů v podnicích. „Propojení odborného vzdělávání s praxí je vlastně mottem celého Akčního plánu. A musí to být propojení, z něhož budou mít prospěch obě strany,"  shrnula ministryně školství Miroslava Kopicová.

Mezi dalšími klíčovými body naplňování Akčního plánu do budoucna je také rozvoj služeb celoživotního poradenství, detailní vyhodnocování výsledků kurikulární reformy a případné změny obsahu vzdělávacích programů v co nejužší spolupráci se zaměstnavateli, a to i na úrovni jednotlivých školních vzdělávacích programů.

Ministryně Kopicová pokládá i pro oblast odborného vzdělávání za velmi důležitý koncept proměny škol v instituce s širokou nabídkou programu celoživotního učení. „Školy by měly nabízet i rekvalifikace, další odborné vzdělávání, zájmové vzdělávání, a to v různých formách a pro různé skupiny. Prezenční i kombinovanou formou, pro nezaměstnané, seniory, migranty, zaměstnance firem... Možností je nepřeberné množství a je třeba, aby se jich školy chopily."

Další informace o nových úkolech v rámci AP OV naleznete v příloze 2.


Kulatého stolu se zúčastnili také zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Unie zaměstnavatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Agrární komory, Národního ústavu odborného vzdělávání, České školní inspekce a reprezentanti tří krajů - Libereckého, Ústeckého a Olomouckého.

Přílohy

 Příloha 1 - Vyhodnocení.pdf (167kB PDF)
 Příloha 2 - Nové úkoly.pdf (100kB PDF)