V roce 1975 se student dějepisu nejpravděpodobněji učil o historii Egypta studiem patřičné kapitoly v učebnici a prohlídkou dobové mapy. V roce 2005 si může na internetu vyhledat server The Secrets of the Pharaohs a intenzívně zkoumat 3D interaktivní grafický model Cheopsovy pyramidy v Gize. A co teprve v roce 2020?
V roce 1975 se student dějepisu nejpravděpodobněji učil o historii Egypta studiem patřičné kapitoly v učebnici a prohlídkou dobové mapy. V roce 2005 si může na internetu vyhledat server The Secrets of the Pharaohs a intenzívně zkoumat 3D interaktivní grafický model Cheopsovy pyramidy v Gize, podniknout virtuální výpravu do nitra hrobky krále Tutanchamona, prostudovat si příručku o balzamování mumií či přečíst zajímavý článek o získávání informací o mumiích pomocí studia jejich DNA. A co teprve v roce 2020? Student se velmi pravděpodobně bude moci „ponořit“ do simulace virtuální reality význačných dobových situací.
Multisenzorické vzdělávání
Je neoddiskutovatelným faktem, že studium psaných textů zužuje počet možností způsobů vnímání, kterými se student může dozvědět informace a získat znalosti. Oproti tomu multimediální výukový obsah oslovuje všechny druhy lidské inteligence, podílí se na hlubším zapamatování větším množstvím studentů při použití digitální grafiky, videoklipů či ozvučených souborů. Pokrok technologie nám pomáhá přenést se i na další úroveň v pořadí - na úroveň digitálního vzdělávání za použití všech smyslů (multisenzorické vzdělávání). Pro multisenzorické výukové prostředí jsou obrazy, zvuky, hmatové vjemy i pohyb na stejné úrovni důležitosti jako psané či mluvené slovo.
Vizualizace informací
Množství grafických a dalších vizuálních podob informačních materiálů a jejich dostupnost se neustále zvyšuje. Pro některé učitele jako by však stále nebyly tyto informační zdroje „dostatečně seriózní“ v porovnání s psaným textem. Na mapě je ukázáno, že Karlovy Vary leží v západní části republiky blízko hranic s Německem. Mapa zde byla vždy, vždy visela na tabuli a ukazovalo se na ní dřevěným ukazovátkem. Interaktivní digitální mapa s množstvím hyperlinků, které skrývají celou plejádu dalších hodnotných informací, si stále jen těžko razí cestu do našich školních tříd, přičemž teenageři v tatínkově autě bravurně ovládají systém navigace GPS (Global Positioning System). Opravdu je ve škole připravujeme pro realitu?
Ano, někdy potřebujeme přemýšlet vizuálně a prostorově – ne snad proto, aby se suché téma oživilo, ale proto, že pro potřeby praxe je tato forma prostě vhodnější. GIS mapy měst a oblastí (GIS - geografický informační systém) v sobě mohou integrovat celý multimediální obsah - student si může číst, prohlížet a poslouchat informace. Taková mapa již není jen doplňkem výuky a psané učebnice. GIS mapa sama o sobě představuje výukový objekt, který doslova útočí na mnohočetné inteligence studenta (viz GIS mapa Plzně http://gis.plzen-city.cz/ogis/ nebo GIS a mapy Washingtonu na adrese http://www.h-net.org/~dclist/maps.html).
Hloubka zapamatování
Přiznejme si, koneckonců, že i na učitele jsou kladeny velké nároky na zapamatování si nejrůznějších dat, pouček, formulací a pravidel. Některé pasáže jsme opakovali již mnohokrát a stejně si je vždy musíme znovu osvěžit, neboť naše paměť jako by odmítala si je vždy lehce znovu vybavovat. V jedné lekci učebnice New Headway English Course je článek o příbězích imigrantů žijících ve Spojených státech amerických, který je doprovázen obrázkem dominantní Sochy svobody. Vždy znovu a znovu jsem si musela osvěžovat historická data spojená s darováním této sochy Francouzi na americký kontinent 28. října 1886 a nákladné restaurování tohoto monumentu o 100 let později. Jednou mě napadlo, co vlastně o Statue of Liberty (celým oficiálním názvem „Liberty Enlightening the World“) píše internet a od té doby vskutku již nemám problém, neboť má schopnost zapamatovat si toto téma dostala jakoby povzbuzující injekci v podobě informačního serveru na adrese http://www.nyctourist.com/liberty1.htm. Studenti se zájmem nyní zjišťují, jak se na Sochu svobody vlastně dostanou, překvapuje je, že není na pevnině, ale na samostatném ostrově, na který se dostanou pouze lodí, že vstupné na samotnou Sochu svobody je zdarma, ale že se platí jen za lodní lístek a celá řada dalších informací včetně údajů o výši spropitného, které očekávají artisté, kteří svým vystoupením krátí dlouhou chvíli turistům čekajícím ve frontě. Letitý příběh staré sochy jako by ožil a dostal novou dimenzi. Již všichni vědí, že je to ikona imigrantů, a těší se, že jednou posedí v tamní restauraci v roli turistů z Evropy. I já se nyní na tuto lekci vždy těším, neboť „mám kam sáhnout“ pro zajímavý multimediální obsah a aktuální obrazové zpravodajství z Manhattanu.
Multimediální obsah
Multimediální obsah ve formě videoklipu či vizualizace informace je zatím jen začátek. V nepříliš vzdálené budoucnosti budou mít učitelé k dispozici pestrý rejstřík digitálního obsahu, k jehož prostudování bude zapotřebí i dalších smyslů: např. statistické tabulky budou přenášet v nich obsažené údaje a data pomocí zvuku. Představme si tabulku o vývoji kurzů různých měn, kde budeme sledovat výšku tónu, intenzitu, témbr, délku trvání či rychlost daného ozvučení.
Také již dnes známý systém rychlého stavění prototypů tak, jak jej známe např. ze strojírenství, umožní vymodelovat výukový objekt a ihned jej „vytisknout“ ve formě výstupu z plastu ve 3D - představme si jen, o kolik více studentů matematiky by lépe a rychleji pochopilo složitější látku.
Díky využití možnosti rychlého stavění prototypů můžeme s pomocí digitální mapy připravit hmatatelné ztvárnění např. bojiště u Slavkova - studenti nejen uvidí místo bojů, ale doslova nahmatají jeho kontury. Učitel bude moci kromě otázky „Jak vypadá bojiště?“ položit též otázky „Co cítíte, sáhnete-li si na profil bojiště?“ nebo snad „Mohl profil bojiště ovlivnit výsledek bitvy?“. Mimochodem, velmi zajímavé a komplexní informace na toto téma můžeme najít již dnes na serveru Austerlitz 2005 na adrese http://www.austerlitz2005.com/cz/.
Výukový objekt, výukový prostor a hodnocení výuky
Samozřejmě, i v budoucnosti budeme mít knihy a učebnice, které budou mít svou důležitou úlohu. V multisenzorickém prostředí však informace bude poskládána z úryvků nejrůznějšího charakteru a učitel bude moci tyto bity informací vybírat a kombinovat novátorským způsobem.
Také počítač jako zprostředkovatel multisenzorického digitálního obsahu se snad konečně přestěhuje z rohu místnosti do samého centra dění a výrazným způsobem tak přemění interiér tříd a poslucháren. Jako by dnešní možnosti byly na okraji naší pozornosti vnímány jen jako pouhopouhý doplněk kurikula a určeny snad jen pro pár nadšenců či výjimečných talentů. Do samého centra dění – středu třídy či výukového programu – jsme je zatím nepustili. Je možné, že s postupem doby se třídy přemění v něco jako hudební studia či výrobní dílny, kde studenti budou vyrábět své ozvučené tabulky, fyzicky ztvárňovat data ve formě prototypů či vytvářet digitální návrhy.
Hlubší a bohatší multisenzorická výuková zkušenost povede k hlubšímu zapamatování obsahu, a co je podstatnější, osvojení dovedností bude probíhat v novém prostředí. Je nabíledni, že i naše současné představy o hodnocení pravděpodobně vezmou za své. Právě proto, že studenti v rozmanité interakci s digitálním obsahem budou automaticky zapojovat všechny smysly, stejně multisenzoricky budeme hodnotit to, co se naši svěřenci naučili. Je možné, že standardní testy již budou překonané.
Ztělesněné učení
Tradiční pedagogika založená na čtení textů ve svém důsledku zúžila kanál, kterým jsme čerpali informace a znalosti. Posun k multimediální výuce znamenal rozšíření možností prezentování informací. Avšak všechny naše smysly jsou potenciálními receptory informací a znalostí. Proto multisenzorické výuka bude využívat některé svým způsobem dosud nedostatečně využívané smysly pro potřeby učení. Multisenzorická výuka bude v pravém slova smyslu „výuka celým mozkem“.
Některé formy výuky vždycky spoléhaly na lidské smysly. Novým fenoménem však bude zapojení multisenzorické výuky i do předmětů, kde jsme se o to dosud ani nepokusili: čísla v podobě představ či zvuků, dějepis jako hluboce prožívaná událost, zeměpis jako hmatatelná zkušenost, apod. A právě proto, že studenti se učí pomocí zapojení všech smyslů, nová pedagogika jako cvičení všech našich mnohočetných inteligencí bude osvětlovat dosud nevydlážděné cesty pedagogické praxe.
(Zdroj: David J. Stanley: From Multimedia to Multisensory Education)
Ladislava Knihová
0 komentářů:
Okomentovat