Včerejší článek o průzkumu informační gramotnosti ministerstva informatiky vyvolal značný zájem čtenářů. V článku i komentářích se používají termíny informační gramotnost a počítačová gramotnost a vyvolávají řadu otázek.
Včerejší článek Ondřeje Neumajera Průzkum: Jaká je informační a počítačová gramotnost učitelů? vyvolal značný zájem čtenářů, přestože informace o průzkumu Ministerstva informatiky ČR a společnosti STEM/MARK byly již prezentovány ve většině médií. V článku samém i komentářích čtenářů k němu se používají termíny informační gramotnost a počítačová gramotnost a již ony samy vyvolávají řadu otázek. Ondřej Neumajer rozlišuje počítačovou a informační gramotnost, na stránkách STEM/MARK jsou oba termíny zaměňovány, někde se používá spojení Výzkum počítačové gramotnosti a někde Výzkum informační gramotnosti. Správné je zřejmě to druhé.
Vlastní pojem informační gramotnost (Information Literacy), jak ho definují například Breivik.a Senn v práci Information Literacy z roku1994: „Informační gramotnost zahrnuje schopnost identifikovat, že v určité situaci je potřeba získávat informace, určit, které informace jsou potřebné, pro řešení problému, nalézt potřebné informace, zhodnotit jejich spolehlivost a přiměřenost, uspořádat tyto informace a použít je k efektivnímu řešení problému. Informačně gramotný člověk je tedy schopen najít, uspořádat, vyhodnotit (ověřit) a komunikovat dále informace.“, má oproti staršímu pojetí komplexní charakter a sbližuje se podle některých autorů se sociologickým pojmem funkční gramotnost (Adult Literacy). Za složky informační gramotnosti lze považovat obecnou počítačovou gramotnost (Computer Literacy), tedy schopnost aktivně využívat prostředky moderní výpočetní techniky při řešení různých problémů každodenního života, případně síťovou gramotnost (Network Literacy) včetně schopnosti komunikace prostřednictvím počítačů (Computer Mediated Communication - CMC). Schopnost vyhledávat, zpracovávat a vyhodnocovat informace s využitím současných prostředků akcentuje též německý pojem mediální kompetence (Medienkompetenz) a dále především pojem technická gramotnost (Technology Literacy), užívaný v amerických pramenech. Čili obecně je počítačová gramotnost chápána jako podmnožina informační gramotnosti a uvádí se v této souvislosti i řada dalších souvisejících gramotností.
V druhé polovině devadesátých let minulého století se schopnost ovládat a využívat soudobé informační a komunikační technologie začala považovat za důležitý faktor pro uplatnění občanů v rámci globálního trhu práce. V takzvané informační společnosti se uplatní podle tehdejších teorií ten, kdo dokáže přeměňovat informace na znalosti, pracovat v týmu, často bez osobního kontaktu a bude schopen celoživotního vzdělávání. Po zveřejnění zprávy vedoucího mezinárodní komise UNESCO Delorse v září1996 a jejího pojetí čtyř pilířů vzdělávání pro 21. století (učit se poznávat, učit se jednat, učit se žít společně, učit se být) byla rozpracována i teorie sedmi klíčových kompetencí, za které byly považovány následující:
získávání, analýza a organizace informací,
předávání myšlenek a informací,
plánování a organizace pracovních aktivit,
spolupráce s ostatními a práce v týmu,
používání systémových postupů a metod,
zvládnutí logických úvah a strategií řešení problémů,
schopnost využívat technická zařízení.
V rámci Evropské unie Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu v březnu 2000 vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby vytvořily evropský rámec, který bude vymezovat nové základní dovednosti, k jejichž osvojení by mělo docházet prostřednictvím celoživotního učení: dovednosti v oblasti informačních technologií, cizích jazyků a podnikání, technickou kulturu a sociální dovednosti (Evropská rada 2000, odst. 26). Počátkem roku 2002 pak pracovní skupina složená z odborníků členských států navrhla osm hlavních oblastí klíčových kompetencí (Evropská komise 2002c):
komunikace v mateřském jazyce,
komunikace v cizích jazycích,
informační a komunikační technologie,
matematická gramotnost a kompetence v oblasti matematiky, přírodních a technických věd,
podnikavost,
interpersonální a občanské kompetence,
osvojení schopnosti učit se,
všeobecný kulturní rozhled.
Na svém zasedání v Barceloně v březnu 2002 Evropská rada znovu jménem Evropské unie vyzvala k podniknutí dalších opatření v oblasti základních dovedností. Uvedla, že cizí jazyky a počítačová gramotnost jsou dvě klíčové kompetence, jež si zasluhují větší pozornost. Rada zejména deklarovala svou podporu výuce cizích jazyků od raného věku a všeobecnému zavádění certifikátu uživatele Internetu a počítačů, který by se měl vydávat žákům sekundárních škol.
Tady se dostáváme nepřímo k ECDL (European Computer Driving Licence), která je podle ECDL-CZ „…mezinárodně uznávaná, objektivní, standardizovaná metoda pro ověření počítačové gramotnosti a zjišťuje pomocí praktických testů, zda je uchazeč schopen efektivně využívat základní informační technologie.“ Vraťme se ale domů. Vláda ČR na svém zasedání usnesením č. 265 z března 2004 schválila Státní informační a komunikační politiku, tedy strategický dokument vlády v oblasti rozvoje informační společnosti do roku 2006. Zprávu v úplném znění včetně citovaného dokumentu naleznete na oficiálních stránkách Ministerstva informatiky. Na straně 13, v kapitole 3.2.2. Informační gramotnost se tam dočtete: „Vláda dále považuje za nezbytné, aby existovala možnost objektivního hodnocení dovedností a znalostí v oblasti počítačové gramotnosti. Za základ zde považuje systém certifikací ECDL (European Computer Driving Licence).“ A zde jsou asi kořeny metodiky Výzkumu informační gramotnosti MI ČR a STEM/MARK. O racionálnosti tohoto postupu můžeme vést polemiky, za povšimnutí stojí určitě především rozpor mezi jeho úzkým pojetím a výše zmíněnými obecnými teoretickými východisky. A to se ještě kromě informační společnosti hovoří o učící se nebo znalostní…
redakce
0 komentářů:
Okomentovat