Na podrobnosti před nedávnem avizovaného odstoupení od spolupráce s Národním institutem pro další vzdělávání (dříve PC Praha) jsme se zeptali předsedy Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) pana Jindřicha Kitzbergera.
Před několika týdny jsme zveřejnili Prohlášení SKAV k realizaci národního projektu Koordinátor, ve kterém Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) oznámila odstoupení od spolupráce s Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV, dříve PC Praha). Zároveň v tomto prohlášení bylo zmíněno přerušení spolupráce mezi NIDV a Výzkumným ústavem pedagogickým (VÚP). Na naše otázky zatím odpověděl pouze předseda SKAV Jindřich Kitzberger, ředitelé NIDV a VÚP zatím nereagovali. NIDV v přípravě pokračuje a vyhlásil výběrové řízení na školitele v problematice školních vzdělávacích programů základního vzdělávání (ŠVP ZV).
Od kdy SKAV spolupracovala s PC Praha na projektu Koordinátor a na základě jaké dohody či smlouvy? Spolupracuje SKAV i na dalších národních programech Brána jazyků, Otevřená cesta či dalších?
SKAV spolupracovala s VÚP na projektu Koordinátor přibližně půl roku. Spolupráce se týkala především přípravy organizace a obsahu kurzů a byla uskutečněna na neformálním základě, bez uzavření oficiálních smluv. Na jiných národních projektech SKAV nespolupracuje. V této souvislosti bych chtěl zmínit, že SKAV vypracovala kompletní metodiku kurzu, kterou nabídla VÚP k realizaci.
Zdůvodnění v prohlášení „nemá vyjasněné finanční vztahy“ může mít řadu interpretací: o jaký objem práce a prostředků se jedná? Jak se dotýká nedohoda mezi PC Praha a VÚP přímo SKAP?
Nevyjasněné finanční vztahy mezi PC a VÚP se SKAV přímo netýkají, mají ale samozřejmě vliv na realizaci projektu, na kvalitě jeho provedení a zejména na čas, který je za současné situace čím dál vzácnější – školy by již nyní potřebovaly proškolovat své koordinátory a projekt dosud nebyl spuštěn ani v úrovni přípravy lektorů. Proto již SKAV nechtěl být dále spolutvůrcem projektu, jehož výsledek (ne ovšem z viny SKAV) je čím dál spornější. Objem prostředků a prací mezi PC a VÚP nechci komentovat, ostatně se průběžně měnil, to je spíše otázka na tyto instituce. SKAV by se ve finále týkaly pouze náklady na její lektory.
Považujete za odůvodněné, že PC Praha bylo předem určeno jako „universální“ příjemce finančních prostředků z ESF v rezortu MŠMT?
Že je jediná instituce typu PC Praha určena jako univerzální příjemce prostředků tak velkého projektu nepovažuji za příliš šťastné, ale pravidla grantů z ESF neumožňují přidělit finanční prostředky více příjemcům.
Podle některých komentátorů je určitá analogie mezi přípravou a realizací Projektu III SIPVZ - Infrastruktura (známým jako Internet do škol) a vznikem PC Praha a jeho centrální úlohou, je takovéto srovnání na místě?
Projekt „Koordinátor“ bych s „Internetem do škol“ příliš nesrovnával. Pokud totiž chce MŠMT nějakým způsobem zahájit kurikulární reformu podle RVP, je pochopitelné, že úvodní proškolení pro koordinátory tvorby ŠVP by mělo být všude stejné (alespoň rámcově) a že by centrum mělo zajistit, aby hlavní ideje této reformy byly srozumitelným způsobem školám předány. Z toho vyplývá nutnost zajištění projektu jednou centrální institucí, která bude tyto věci garantovat. Po skončení těchto úvodních seminářů je ale nutné, aby další vzdělávací aktivity si už škola zajišťovala sama a vzdělávací zařízení vstoupila do volné soutěže. K tomu ovšem musí školy dostat finanční prostředky.
V prohlášení uvádíte, že MŠMT přistupuje k pomoci školám při přípravě a realizaci kurikulární reformy lehkovážně a nezodpovědně. Můžete být konkrétnější? Kdo je na straně MŠMT za tento stav odpovědný a jaké byly nejzávažnější konkrétní pochybení MŠMT nebo PC Praha?
Nedostatečná příprava reformy je patrná z mnoha věcí. Pokud jde o projekt Koordinátor, měl už být dávno spuštěn, protože lze předpokládat, že mnoho škol by od září chtělo začít práce na školních programech. K vyjasnění finančních toků (tedy toho, že naše zákony přímo odporují způsobu financování v grantech ESF) mělo dojít na počátku zpracování národních projektů. Ale vezmeme –li to úplně od počátku: příprava změn ve školách měla být především doprovázena mohutnou mediální kampaní, intenzivním rozvinutím systému DVPP, důkladnou přípravou ředitelů a také vysokých škol, vzdělávajících budoucí učitele. Nic z toho se nestalo. Naopak – například za posledních 15 let snad nikdy nebyly podmínky pro další vzdělávání učitelů horší. Zrušení pedagogických center, neúnosné zvýšení nákladů na zastupování učitelů ve výuce, 12 dnů volna pro učitele na samostudium, nedostatek finančních prostředků ve školách na DVPP – to vše samozřejmě jakýmkoli změnám ve smyslu zamýšlené reformy neprospívá. Pokud jde o odpovědnost, ta je samozřejmě na nejvyšších představitelích MŠMT. Pokud je jejich záměrem provést ve vzdělávacím systému tak významné změny, měli by zajistit hlavně to, aby tyto změny byly ve školském terénu správně pochopeny a většinou ředitelů a učitelů také podporovány, v opačném případě nelze doufat v efektivitu reformy.
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat